Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Ne, nebojte se s mou nesnášenlivostí to není tak horké. Jen mám rád miblog 
Každý program obsahuje alespoň jednu chybu. A každý program v C++ obsahuje alespoň jednu zradu.
Po letech něco dělám v C++ a v podstatě poprvé pořádně používám STL (za časů Borland C++ Builderu 3 používat STL fakt nešlo). Žil jsem v bláhové představě, že kontejnerové šablony představují bezpečnou alternativu ke konstrukcím z plain C, kterým assembler přímo kouká z očí. Bezpečností mám na mysli to, že každá operace se buď korektně provede nebo se vyvolá výjimka. Ó mé bláhové já, jak můžeš být tak bláhové?
Kupříkladu tento program
#include <vector>
int main()
{
std::vector<int> v(1);
int foo = v[1000000000];
}
žádnou výjimku nevyvolá. Normálně spadne na segmentation fault. Proč? Protože přetížený operátor indexování ([]) nekontroluje meze. Správné je použít metodu at(int). Následující kód
#include <vector>
int main()
{
std::vector<int> v(1);
int foo = v.at(1000000000);
}
už padne hezky kultivovaně na výjimce. Myslím si, že by bylo lepší nechat operátor [] pro běžné použití a kontrolovat ho a mít speciální metodu at(int) pro nějaké úchylné časově kritické úseky. Jenže STL má vlastní hlavu. K čemu je mi krásný přetížený operátor, který nemůžu používat?
Tiskni
Sdílej:
Boze, boze...
Pretizeni operatoru [] je udelano takto kvuli tomu, ze std::vector ma modelovat plain pole z C. V C se [] nekontroluje, takze to same je i v STL. Kazdy to vi (a nebo to ma vedet), a proto pokud mu nezalezi na rychlosti, pouziva at, pokud naopak pozaduje maximalni vykon, ma tu [].
To mate z toho, ze nectete dokumentaci.
at(), která kontrolu provádí. Nevidím na tom nic nelogického.
for (unsigned i = myVector.size() -1; i <= 0; i--)
{
}
Selže, protože přeteče unsigned, když je kontejner prázdný. A které pako tam dalo unsigned? No já, protože
for (int i = 0; i < myVector.size(); i++)hází warning na porovnávání znamínkových a neznamínkových typů, pač size() vrací unsigned. No a když pak náhodou chci předělat pořadí, chyba je na světě.
uint i;
uint count = myVector.size();
for (i = count - 1; i != uint(-1); i--) {}
for (i = 0; i != count; i++) {}
for (uint i = count - 1; i != uint(-1); i--) {}
Nezlobte se na mě, ale tohle považuji za hackerství. Triky nebrat.
var
I: Word;
begin
for I := Count - 1 downto 0 do
begin
{ něco }
end;
end;
char array[100];
uint i;
uint count = sizeof(array) / sizeof(array[0]);
for (i = 0; i != count; i++) {
if (i < count) array[i] ... neco;
}
neznamenkove by to mohlo vypadat treba takto:
char array[100];
int i;
int count = sizeof(array) / sizeof(array[0]);
for (i = 0; i != count; i++) {
if (i >= 0 && i < count) array[i] ... neco;
}
typedef vector<int> vector_t;
typedef vector_t::size_type vec_size;
vector_t vec;
...
..
vec_size count = vec.size();
...
..
Jinak nemam pochopeni pro autora blogu. Necetl jste dokumentaci a navic si stezujete. K tomu jsem taky nachylny. Je lepsi pred zapisem do blogu hledat problem mezi zidli a klavesnici:)
std::vector<int> x;
// ....
int c = x.size();
int* t = &x[c-1];
for(int i = c; i; i--, t--) {
printf("%d\n", *t);
}
... a jede to krasne bez zbytecnejch kontrol, bez varovani a bez chyb...
PS: pokud nekdo propaguje kontrolu mezi poli, tak by mel zemrit na mucidlech
Nemyslim si, ze to je to pravy vorechovy. Co kdyz bude nahodou, ale jenom nahodou vektor prazdny. Navic popirate to, k cemu kontejnery slouzi: typ prvku uz znate. Ve vasem pripade bude kdokoliv muset prohlizet cely kod, aby ho updatoval. Konverzi velikosti kontejneru na int muzeme prijit k urazu. Ale jak pisete, asi vam to vzdycky projde:/
vector_t::iterator first = vec.begin();
const vector_t::iterator last = vec.end();
while(first != last)
cout << *first++ << endl;
t bude neplatny ukazatel. To ale nevadi, protoze se stejne nepouzije...
> Konverzi velikosti kontejneru na int muzeme prijit k urazu.
To jako kdyby v nem bylo vic nez 2**31 polozek ????
> Ale jak pisete, asi vam to vzdycky projde:/
jj. a sem presvedcenej, ze muj zpusob je rychlejsi...
Tak mi trochu pomozte. Rikate, neplatny ukazatel nevadi, resp. kdyz
int c = x.size(); int* t = &x[c-1];c bude 0, tak volani &x[-1] asi nevyjde nebo ano? > Konverzi velikosti kontejneru na int muzeme prijit k urazu.
Z principu. Proc proste nepouzit vector<int>::size_type, ktery se pouziva i pri kontrole mezi u at()?
t = &x[-1] vyjde. Prvek se totiz necte, jen se zjisti jeho ukazatel. Klidne to vyzkousej. samozrejme nesmis pouzit *t ...
> Z principu. Proc proste nepouzit vector<int>::size_type, ktery se pouziva i pri kontrole mezi u at()?
nechapu kde je problem. A abych se priznal tak moc nemam rad tyhle typy jako size_t, size_type a tak podobne. Proc proste nepouzit int?
int & operator [] (int index) {
return pole[index];
}
pokud neni ve vektoru zadnej prvek, tak pole je pravdepodobne NULL. To ale nevadi, protoze navratovej typ funkce je int &. Takze se z pole nic necte, ale vrati se adresa pole + index. V nasem pripade 0 - sizeof(int) , coz je sice neplatna adresa, ale nicemu to nevadi, protoze ji stejne nepouzijem...
Nac tak slozite, tohle je priklad na jednu radku:
std::copy(x.begin(), x.end(), std::ostream_iterator<int>(std::cout, "\n"));
-O3 a nekdo muze zkusit jeste -funroll-loops nebo -funroll-all-loops
#include <stdio.h>
#include <stdlib.h>
typedef unsigned long long uint64;
typedef unsigned int uint;
static __inline__ uint64 rdtsc(void)
{
uint64 x;
__asm__ volatile (".byte 0x0f, 0x31" : "=A" (x));
return x;
}
#define SIZE (1024*16)
#define OUTER_LOOP_SIZE (1024*256)
/*
* Benchmark optimalizace smycky
*/
int main(int argc, char *argv[])
{
uint tmp = 0;
uint a;
uint x;
char *str = (char *)malloc(SIZE);
char *ptr;
uint64 t;
if (!str) return EXIT_FAILURE;
t = rdtsc();
for (a = OUTER_LOOP_SIZE; a; a--) /* Velky cyklus, neni co optimalizovat */
{
/* maly cyklus, uvidime */
ptr = str;
for (x = 0; x != SIZE; x++) {
tmp += ptr[x];
}
}
t = rdtsc() - t;
printf("Test pro pristup pres index pole: %llu cycles\n", t);
t = rdtsc();
for (a = OUTER_LOOP_SIZE; a; a--) /* Velky cyklus, neni co optimalizovat */
{
/* maly cyklus, uvidime */
ptr = str;
for (x = 0; x != SIZE; x++) {
tmp += *ptr++;
}
}
t = rdtsc() - t;
printf("Test pro pristup pres pointery: %llu cycles\n", t);
printf("\n\nVypiseme tmp, protoze kompiler by mohl smycky vypustit %u\n", tmp);
free(str);
return EXIT_SUCCESS;
}
Korektnost programu je pro mě důležitější než pár instrukcí navíc.
Pokud pozadujete kontrolu, tak pouzivejte at - jak proste :).
Já bych operátor [] udělal tak, aby emuloval _funkčnost_ jeho obdoby z plain C, ne nutně i jeho nedostatky.
Nic vam nebrani v tom, abyste si s vyuzitim standardniho vytvoril vlastni, patricne upraveny kontejner.
Predstavte si, ze existuji exoti, kteri to nepovazuji za nedostatek, ale za vyhodu.
Třeba tu.
This method is public as an implementation side effect. do not call or override.
) Ok, nahodím udičku. Já mám verzi STL, která nejenže všechno hlídá a vyhazuje výjimky, ale kontroluje skutečně každou blbost. Takže přístup mimo rozsah pole u vectoru? Okamžitě výjimka. Použiji neplatný iterátor, je výjimka. Použiji iterátor na jiný objekt, než je platné, a šup výjimka. Já si na své STL nestěžuju...
Já asi napíšu zápis Miluju C++, protože C++ je jazyk, který považuji za nejlepší staticky typovaný kompilovaný jazyk, se kterým jsem se kdy setkal.
Já asi napíšu zápis Miluju C++, protože C++ je jazyk, který považuji za nejlepší staticky typovaný kompilovaný jazyk, se kterým jsem se kdy setkal.Neviem, či toto mal byť vtip, ale ak nie, tak si pozri haskell. Je to najlepší staticky typovaný kompilovaný jazyk, s ktorým som sa stretol
Reseni neni hledat tu spravnou implementaci, kde to delaji, tak "jak to vyhovuje memu zpusobu programovani". Co prenositelnost? Ale precist si dokumentaci. Chovani [] pri prekroceni mezi neni definovane. Tzn. ze kontrola muze byt provadena, ale nemusi.
Ze standardu je to proste nedefinovane, a tak by se mel clovek k tomu postavit.