V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Všichni známe Linuse, je to přece tvůrce Linuxu. Samotné stvoření tohoto kusu software nepovažuji za nějaký geniální počin. Jedná se o reimplementaci známé věci - unixu, který v 70. letech navrhli v AT & T. A navrhli to zatraceně dobře. Linus je prostě "jen" výborný programátor, který podle známých standardů jako POSIX vytvořil vlastní implementaci. Taky je jistě dobrý projekt-manažer, protože nedopustil, aby se vývoj ocitl v chaosu poté, co se na něj přes internet nabalila spousta lidí a firem.
Ta geniální záhada se totiž nejmenuje Linux, ale git...

Rozumné projekty obvykle používají nějaký systém na správu zdrojového kódu, správu verzí. Tyto systémy fungují tak, že spravují nějaké centrální úložiště. Vývojář si typicky z úložiště stáhne aktuální verzi projektu (check-out), provede nějaké změny a zase projekt uloží do úložiště (check-in, commit). Základním úkolem úložiště je spravovat verze (modifikace) souborů a umožnit návrat ke starším verzím.
Nejstarší a nejpoužívanější program pro správu verzí je CVS. Je to velmi starý (z osmdesátých let) systém, ale na většinu projektů stačí, je to de-facto standard. Druhým mně nejznámějším programem je Subversion (SVN). Jeho vývoj začal někdy kolem roku 2000 a verze 1.0 byla vydána v roce 2004. Jedná se v podstatě o pokračovatele CVS s tím, že řeší některé jeho problémy a umí něco navíc (přejmenování souboru v repozitáři se zachováním historie, atomické commity).
Některým projektům, jako třeba vývoj jádra Linux, CVS nebo SVN nestačí. Pro vývoj kernelu se hodí distribuovaný systém pro správu verzí. Jde o to, že každý check-out vytvoří vlastně klon mateřského úložiště. Případný check-in je vlastně sloučení dvou úložišť. Vývojáři jádra totiž udržují několik úložišť, ve kterých zkouší různé modifikace a tyto modifikace si pak mezi sebou různě posílají. Proto hackeři používali na správu verzí nástroj BitKeeper, který všechny požadované věci uměl. Z důvodů, kterými se zde nechci zabývat, ale byli nuceni BitKeeper opustit.
Vývojáři tedy byli v docela nepříjemné situaci. Potřebovali náhradu BitKeeperu, která ale neexistovala. Situaci vyřešil sám Linus Torvalds, když vyvinul svůj distribuovaný systém pro správu verzí a nazval ho git. To by samo o sobě nebylo nic tak neuvěřitelného, ale on to dokázal v nepochopitelně krátké době - řádově v měsících. Nejsem schopen zhodnotit, jak moc je git dospělý a použitelný, ale pravda je taková, že vývoj jádra 2.6 na něm běží a funguje to. A na KernelTrap se spekulovalo nad tím, zda by ho bylo možné nasadit na projekty jako SourceForge.
Linus zase provedl reimplementaci známého principu, který používal. A udělal to ďábelský rychle. Je to nějaký vyšší level programování, který nám obyčejným smrtelníkům zůstává utajen? Nějaké zaříkávání?
Tiskni
Sdílej:
. Larry se pokoušel napsat free BT klienta.
nazov komuikácia vetvy atom body
CVS centralizovaná tvorené-ručne nie 3
Subversion centralizovaná tvorené-ručne ano 4
Monotone p2p tvorené-ručne ano 5
Darcs mail,ssh každá-kópia ??? 8
Git/cogito rsync,http každá kópia netreba 8+
komunikácia - typ komunikácie pri synchronyzácii. vetvy - ako sú tvorené barnch-e, vetvy vývoja SW. atom - atomické commity (ak sa nevykoná celý, nepoškodí DB) body - 0-10 v použiteľnosti a komforte, z vlastnej skúsenosti.
Better SCM Initiative stojí za koknutie.