Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Všichni známe Linuse, je to přece tvůrce Linuxu. Samotné stvoření tohoto kusu software nepovažuji za nějaký geniální počin. Jedná se o reimplementaci známé věci - unixu, který v 70. letech navrhli v AT & T. A navrhli to zatraceně dobře. Linus je prostě "jen" výborný programátor, který podle známých standardů jako POSIX vytvořil vlastní implementaci. Taky je jistě dobrý projekt-manažer, protože nedopustil, aby se vývoj ocitl v chaosu poté, co se na něj přes internet nabalila spousta lidí a firem.
Ta geniální záhada se totiž nejmenuje Linux, ale git...
Rozumné projekty obvykle používají nějaký systém na správu zdrojového kódu, správu verzí. Tyto systémy fungují tak, že spravují nějaké centrální úložiště. Vývojář si typicky z úložiště stáhne aktuální verzi projektu (check-out), provede nějaké změny a zase projekt uloží do úložiště (check-in, commit). Základním úkolem úložiště je spravovat verze (modifikace) souborů a umožnit návrat ke starším verzím.
Nejstarší a nejpoužívanější program pro správu verzí je CVS. Je to velmi starý (z osmdesátých let) systém, ale na většinu projektů stačí, je to de-facto standard. Druhým mně nejznámějším programem je Subversion (SVN). Jeho vývoj začal někdy kolem roku 2000 a verze 1.0 byla vydána v roce 2004. Jedná se v podstatě o pokračovatele CVS s tím, že řeší některé jeho problémy a umí něco navíc (přejmenování souboru v repozitáři se zachováním historie, atomické commity).
Některým projektům, jako třeba vývoj jádra Linux, CVS nebo SVN nestačí. Pro vývoj kernelu se hodí distribuovaný systém pro správu verzí. Jde o to, že každý check-out vytvoří vlastně klon mateřského úložiště. Případný check-in je vlastně sloučení dvou úložišť. Vývojáři jádra totiž udržují několik úložišť, ve kterých zkouší různé modifikace a tyto modifikace si pak mezi sebou různě posílají. Proto hackeři používali na správu verzí nástroj BitKeeper, který všechny požadované věci uměl. Z důvodů, kterými se zde nechci zabývat, ale byli nuceni BitKeeper opustit.
Vývojáři tedy byli v docela nepříjemné situaci. Potřebovali náhradu BitKeeperu, která ale neexistovala. Situaci vyřešil sám Linus Torvalds, když vyvinul svůj distribuovaný systém pro správu verzí a nazval ho git. To by samo o sobě nebylo nic tak neuvěřitelného, ale on to dokázal v nepochopitelně krátké době - řádově v měsících. Nejsem schopen zhodnotit, jak moc je git dospělý a použitelný, ale pravda je taková, že vývoj jádra 2.6 na něm běží a funguje to. A na KernelTrap se spekulovalo nad tím, zda by ho bylo možné nasadit na projekty jako SourceForge.
Linus zase provedl reimplementaci známého principu, který používal. A udělal to ďábelský rychle. Je to nějaký vyšší level programování, který nám obyčejným smrtelníkům zůstává utajen? Nějaké zaříkávání?
Tiskni
Sdílej:
19.8.2005 18:56
Yin | skóre: 39
| blog: Yinotopia
| Slovesnko, Košice
. Larry se pokoušel napsat free BT klienta.
19.8.2005 19:14
Yin | skóre: 39
| blog: Yinotopia
| Slovesnko, Košice
nazov komuikácia vetvy atom body
CVS centralizovaná tvorené-ručne nie 3
Subversion centralizovaná tvorené-ručne ano 4
Monotone p2p tvorené-ručne ano 5
Darcs mail,ssh každá-kópia ??? 8
Git/cogito rsync,http každá kópia netreba 8+
komunikácia - typ komunikácie pri synchronyzácii. vetvy - ako sú tvorené barnch-e, vetvy vývoja SW. atom - atomické commity (ak sa nevykoná celý, nepoškodí DB) body - 0-10 v použiteľnosti a komforte, z vlastnej skúsenosti.
Better SCM Initiative stojí za koknutie.
20.8.2005 09:09
Yin | skóre: 39
| blog: Yinotopia
| Slovesnko, Košice
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz