Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Všichni známe Linuse, je to přece tvůrce Linuxu. Samotné stvoření tohoto kusu software nepovažuji za nějaký geniální počin. Jedná se o reimplementaci známé věci - unixu, který v 70. letech navrhli v AT & T. A navrhli to zatraceně dobře. Linus je prostě "jen" výborný programátor, který podle známých standardů jako POSIX vytvořil vlastní implementaci. Taky je jistě dobrý projekt-manažer, protože nedopustil, aby se vývoj ocitl v chaosu poté, co se na něj přes internet nabalila spousta lidí a firem.
Ta geniální záhada se totiž nejmenuje Linux, ale git...
Rozumné projekty obvykle používají nějaký systém na správu zdrojového kódu, správu verzí. Tyto systémy fungují tak, že spravují nějaké centrální úložiště. Vývojář si typicky z úložiště stáhne aktuální verzi projektu (check-out), provede nějaké změny a zase projekt uloží do úložiště (check-in, commit). Základním úkolem úložiště je spravovat verze (modifikace) souborů a umožnit návrat ke starším verzím.
Nejstarší a nejpoužívanější program pro správu verzí je CVS. Je to velmi starý (z osmdesátých let) systém, ale na většinu projektů stačí, je to de-facto standard. Druhým mně nejznámějším programem je Subversion (SVN). Jeho vývoj začal někdy kolem roku 2000 a verze 1.0 byla vydána v roce 2004. Jedná se v podstatě o pokračovatele CVS s tím, že řeší některé jeho problémy a umí něco navíc (přejmenování souboru v repozitáři se zachováním historie, atomické commity).
Některým projektům, jako třeba vývoj jádra Linux, CVS nebo SVN nestačí. Pro vývoj kernelu se hodí distribuovaný systém pro správu verzí. Jde o to, že každý check-out vytvoří vlastně klon mateřského úložiště. Případný check-in je vlastně sloučení dvou úložišť. Vývojáři jádra totiž udržují několik úložišť, ve kterých zkouší různé modifikace a tyto modifikace si pak mezi sebou různě posílají. Proto hackeři používali na správu verzí nástroj BitKeeper, který všechny požadované věci uměl. Z důvodů, kterými se zde nechci zabývat, ale byli nuceni BitKeeper opustit.
Vývojáři tedy byli v docela nepříjemné situaci. Potřebovali náhradu BitKeeperu, která ale neexistovala. Situaci vyřešil sám Linus Torvalds, když vyvinul svůj distribuovaný systém pro správu verzí a nazval ho git. To by samo o sobě nebylo nic tak neuvěřitelného, ale on to dokázal v nepochopitelně krátké době - řádově v měsících. Nejsem schopen zhodnotit, jak moc je git dospělý a použitelný, ale pravda je taková, že vývoj jádra 2.6 na něm běží a funguje to. A na KernelTrap se spekulovalo nad tím, zda by ho bylo možné nasadit na projekty jako SourceForge.
Linus zase provedl reimplementaci známého principu, který používal. A udělal to ďábelský rychle. Je to nějaký vyšší level programování, který nám obyčejným smrtelníkům zůstává utajen? Nějaké zaříkávání?
Tiskni
Sdílej:
nazov komuikácia vetvy atom body
CVS centralizovaná tvorené-ručne nie 3
Subversion centralizovaná tvorené-ručne ano 4
Monotone p2p tvorené-ručne ano 5
Darcs mail,ssh každá-kópia ??? 8
Git/cogito rsync,http každá kópia netreba 8+
komunikácia - typ komunikácie pri synchronyzácii. vetvy - ako sú tvorené barnch-e, vetvy vývoja SW. atom - atomické commity (ak sa nevykoná celý, nepoškodí DB) body - 0-10 v použiteľnosti a komforte, z vlastnej skúsenosti.
Better SCM Initiative stojí za koknutie.