Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Všichni známe Linuse, je to přece tvůrce Linuxu. Samotné stvoření tohoto kusu software nepovažuji za nějaký geniální počin. Jedná se o reimplementaci známé věci - unixu, který v 70. letech navrhli v AT & T. A navrhli to zatraceně dobře. Linus je prostě "jen" výborný programátor, který podle známých standardů jako POSIX vytvořil vlastní implementaci. Taky je jistě dobrý projekt-manažer, protože nedopustil, aby se vývoj ocitl v chaosu poté, co se na něj přes internet nabalila spousta lidí a firem.
Ta geniální záhada se totiž nejmenuje Linux, ale git...
Rozumné projekty obvykle používají nějaký systém na správu zdrojového kódu, správu verzí. Tyto systémy fungují tak, že spravují nějaké centrální úložiště. Vývojář si typicky z úložiště stáhne aktuální verzi projektu (check-out), provede nějaké změny a zase projekt uloží do úložiště (check-in, commit). Základním úkolem úložiště je spravovat verze (modifikace) souborů a umožnit návrat ke starším verzím.
Nejstarší a nejpoužívanější program pro správu verzí je CVS. Je to velmi starý (z osmdesátých let) systém, ale na většinu projektů stačí, je to de-facto standard. Druhým mně nejznámějším programem je Subversion (SVN). Jeho vývoj začal někdy kolem roku 2000 a verze 1.0 byla vydána v roce 2004. Jedná se v podstatě o pokračovatele CVS s tím, že řeší některé jeho problémy a umí něco navíc (přejmenování souboru v repozitáři se zachováním historie, atomické commity).
Některým projektům, jako třeba vývoj jádra Linux, CVS nebo SVN nestačí. Pro vývoj kernelu se hodí distribuovaný systém pro správu verzí. Jde o to, že každý check-out vytvoří vlastně klon mateřského úložiště. Případný check-in je vlastně sloučení dvou úložišť. Vývojáři jádra totiž udržují několik úložišť, ve kterých zkouší různé modifikace a tyto modifikace si pak mezi sebou různě posílají. Proto hackeři používali na správu verzí nástroj BitKeeper, který všechny požadované věci uměl. Z důvodů, kterými se zde nechci zabývat, ale byli nuceni BitKeeper opustit.
Vývojáři tedy byli v docela nepříjemné situaci. Potřebovali náhradu BitKeeperu, která ale neexistovala. Situaci vyřešil sám Linus Torvalds, když vyvinul svůj distribuovaný systém pro správu verzí a nazval ho git. To by samo o sobě nebylo nic tak neuvěřitelného, ale on to dokázal v nepochopitelně krátké době - řádově v měsících. Nejsem schopen zhodnotit, jak moc je git dospělý a použitelný, ale pravda je taková, že vývoj jádra 2.6 na něm běží a funguje to. A na KernelTrap se spekulovalo nad tím, zda by ho bylo možné nasadit na projekty jako SourceForge.
Linus zase provedl reimplementaci známého principu, který používal. A udělal to ďábelský rychle. Je to nějaký vyšší level programování, který nám obyčejným smrtelníkům zůstává utajen? Nějaké zaříkávání?
Tiskni
Sdílej:
nazov komuikácia vetvy atom body
CVS centralizovaná tvorené-ručne nie 3
Subversion centralizovaná tvorené-ručne ano 4
Monotone p2p tvorené-ručne ano 5
Darcs mail,ssh každá-kópia ??? 8
Git/cogito rsync,http každá kópia netreba 8+
komunikácia - typ komunikácie pri synchronyzácii. vetvy - ako sú tvorené barnch-e, vetvy vývoja SW. atom - atomické commity (ak sa nevykoná celý, nepoškodí DB) body - 0-10 v použiteľnosti a komforte, z vlastnej skúsenosti.
Better SCM Initiative stojí za koknutie.