Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Všichni známe Linuse, je to přece tvůrce Linuxu. Samotné stvoření tohoto kusu software nepovažuji za nějaký geniální počin. Jedná se o reimplementaci známé věci - unixu, který v 70. letech navrhli v AT & T. A navrhli to zatraceně dobře. Linus je prostě "jen" výborný programátor, který podle známých standardů jako POSIX vytvořil vlastní implementaci. Taky je jistě dobrý projekt-manažer, protože nedopustil, aby se vývoj ocitl v chaosu poté, co se na něj přes internet nabalila spousta lidí a firem.
Ta geniální záhada se totiž nejmenuje Linux, ale git...
Rozumné projekty obvykle používají nějaký systém na správu zdrojového kódu, správu verzí. Tyto systémy fungují tak, že spravují nějaké centrální úložiště. Vývojář si typicky z úložiště stáhne aktuální verzi projektu (check-out), provede nějaké změny a zase projekt uloží do úložiště (check-in, commit). Základním úkolem úložiště je spravovat verze (modifikace) souborů a umožnit návrat ke starším verzím.
Nejstarší a nejpoužívanější program pro správu verzí je CVS. Je to velmi starý (z osmdesátých let) systém, ale na většinu projektů stačí, je to de-facto standard. Druhým mně nejznámějším programem je Subversion (SVN). Jeho vývoj začal někdy kolem roku 2000 a verze 1.0 byla vydána v roce 2004. Jedná se v podstatě o pokračovatele CVS s tím, že řeší některé jeho problémy a umí něco navíc (přejmenování souboru v repozitáři se zachováním historie, atomické commity).
Některým projektům, jako třeba vývoj jádra Linux, CVS nebo SVN nestačí. Pro vývoj kernelu se hodí distribuovaný systém pro správu verzí. Jde o to, že každý check-out vytvoří vlastně klon mateřského úložiště. Případný check-in je vlastně sloučení dvou úložišť. Vývojáři jádra totiž udržují několik úložišť, ve kterých zkouší různé modifikace a tyto modifikace si pak mezi sebou různě posílají. Proto hackeři používali na správu verzí nástroj BitKeeper, který všechny požadované věci uměl. Z důvodů, kterými se zde nechci zabývat, ale byli nuceni BitKeeper opustit.
Vývojáři tedy byli v docela nepříjemné situaci. Potřebovali náhradu BitKeeperu, která ale neexistovala. Situaci vyřešil sám Linus Torvalds, když vyvinul svůj distribuovaný systém pro správu verzí a nazval ho git. To by samo o sobě nebylo nic tak neuvěřitelného, ale on to dokázal v nepochopitelně krátké době - řádově v měsících. Nejsem schopen zhodnotit, jak moc je git dospělý a použitelný, ale pravda je taková, že vývoj jádra 2.6 na něm běží a funguje to. A na KernelTrap se spekulovalo nad tím, zda by ho bylo možné nasadit na projekty jako SourceForge.
Linus zase provedl reimplementaci známého principu, který používal. A udělal to ďábelský rychle. Je to nějaký vyšší level programování, který nám obyčejným smrtelníkům zůstává utajen? Nějaké zaříkávání?
Tiskni
Sdílej:
nazov komuikácia vetvy atom body
CVS centralizovaná tvorené-ručne nie 3
Subversion centralizovaná tvorené-ručne ano 4
Monotone p2p tvorené-ručne ano 5
Darcs mail,ssh každá-kópia ??? 8
Git/cogito rsync,http každá kópia netreba 8+
komunikácia - typ komunikácie pri synchronyzácii. vetvy - ako sú tvorené barnch-e, vetvy vývoja SW. atom - atomické commity (ak sa nevykoná celý, nepoškodí DB) body - 0-10 v použiteľnosti a komforte, z vlastnej skúsenosti.
Better SCM Initiative stojí za koknutie.