Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Skoro všichni používáme objektově orientované jazyky. Ale nekteří lidé vidí dál a používají objektové jazyky. Skoro všichni říkáme "volám metodu", ale někteří říkají "posílám zprávu". Skoro všichni si myslí, že na volání metod není nic zábavného. Někteří ale považují posílání zpráv za zábavnou hru. Skoro všem kontroluje jména metod při volání překladač, někteří ale nemají rádi, když jim do toho někdo kecá.
Skoro všem se při slově programování vybaví C++ nebo Java. Některým ale Smalltalk nebo ObjectiveC. (A úchylákům se vybaví UML diagramy dle nejnovější normy. )
Teď udělám něco, co ani jedna skupina nečeká. Přeškolím Javu na Smalltalk. Dopředu říkám, že je to vcelku na nic, takže můžete rovnou zbývající text přeskočit a ohodnotit zápisek troječkou.
Jeden z mnoha a mnoha rozdílů mezi Javou a Smalltalkem jsou metody a zprávy. Metody všichni známe, jsou to takové ty hloupé funkce spojené s nějakým objektem. Někdo tu metodu deklaruje, tak ji můžeme zavolat. Zprávy umí v podstatě to samé. Ale předpokládá se ještě jedna vlastnost - můžeme jakémukoliv objektu poslat jakoukoliv zprávu. Tedy i takovou, o jaké se tomu objektu ani nesnilo.
Stvoříme tedy mechanismus, který umožní poslat jakoukoliv zprávu jakémukoliv javovskému objektu. Nebudu to protahovat, zde je kód.
public class Meta { public Object message(String name, Object[] params) throws Exception { Class [] paramTypes = new Class[params.length]; for (int i = 0; i < params.length; i++) paramTypes[i] = params[i].getClass(); return getClass().getMethod(name, paramTypes).invoke(this, params); } }
Pokud vám ten kód nepřijde čitelný, pak je to správně, je to záměr. No dobrá, vysvětlím. Objekt přijme zprávu se jménem name
a parametry params
a to jakoukoliv. Pak se podle jména a typů parametrů snaží vyhledat odpovídající metodu. Pokud ji najde, tak ji zavolá a vrátí výsledek. Pokud nenajde vyvolá se výjimka.
Takže všechny potomci třídy Meta
mají tuto "Smalltalkovskou" vlastnost. Pokročilejší z vás můžou hacknout Javu tak, že tuto metodu dopíší přímo do třídy Object
s jasnými důsledky - všichni budou umět zprávy
Používá se to jednoduše. Zde je příklad.
public class MyTest extends Meta { public String foo(String s) { return "Message with param " + s; } public static void main(String[] args) throws Exception { MyTest test = new MyTest(); String result = (String)test.message("foo", new Object[] {"Hi, Foo!"}); System.out.println(result); } }
Prostě se takhle krkolomě zavolá metoda foo
. Docela hloupé, ne? Tolik zbytečných komplikací.
Zprávy mají oproti metodám jednu nevýhodu - jména nekontroluje překladač a to může vést k nepříjemným chybám. A taky mají jednu výhodu - nekontroluje je překladač a to dává flexibilitu. Tak třeba je možné udělat elegantní transparentní proxy objekt, který všechny příchozí zprávy pošle někomu jinému.
public class Proxy extends Meta { public Meta target; private Meta ministryOfLove; public Object message(String name, Object[] params) throws Exception { if (name.indexOf("freedom") >= 0) return ministryOfLove.message(name, params); return target.message(name, params); } }
Ovšem kromě těch, co obsahují slovo freedom, takové se posílají na Ministerstvo lásky. Typické využití například v Číně.
Tiskni
Sdílej:
Nehledě na to, že je Java na dynamické předávání zpráv objektům krátká. Protože ne všechno v Javě je objekt a navíc to i syntakticky dost dře, například nejsou v Javě operátory apod.To by mě moc zajímalo, jak absence operátorů (asi je míněna nemožnost předefinovávat operátory dle libosti) ovlivňuje předávání zpráv.
Prostě Java mít nikdy flexibilitu dynamicky typovaných jazyků nebude, ani kdyby se autor rozkrájel. Ono to jde proti sobě, Java se snaží ořezat co může a jako jazyk toho umět co nejmíň, zatímco dynamicky typované jazyky se snaží naopak dát rozlet.To je také hlavní důvod, proč je ptákovina se o něco takového snažit. Na druhou stranu existují dynamické jazyky pro Java platformu, například Groovy (a samozřejmě Python a další).
Protože třeba pro Smalltalk jsou operátory jen speciálním případem zpráv. A autor jaksi deklaroval, že napodobuje Smalltalk. A upřímně řečeno, dynamicky typovaný jazyk bez operátorů, to je nic moc.Speciálním? Prostě Smalltalk operátory (tak jak je známe z C, C++) nemá a nepotřebuje, stejně jako Lisp. Takže se není nutné uchylovat k (když okopíruji terminologii) bastlům jako je jejich přetěžování. Které do staticky typovaných jazyků nepatří. Naopak - když dynamicky typovaný jazyk, tak bez operátorů. Jako je Lisp nebo Smalltalk.
Další otázka je výkon. Spousta lidí se ještě nesmířila s Javou/C# a věcma jako GC. I když myslím, že jsou velmi rychlé implementace ST.Toto je hlavní důvod zlé krve mezi Smalltalkem a právě Javou. Smalltalkovci se nemohou přenést přes to (a zcela je chápu), že po letech čekání až C a jeho bastardy (C++) vezme čert se před ně vecpal nový otesánek a Smalltalk zase ostrouhal. A lepší to nebude. Pokud tedy za pokrok neuvažujeme to, že Microsoft uvažuje že do C#3 zavede closures společně se zcela novou syntaxí převzatou z SQL.