Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
Skoro všichni používáme objektově orientované jazyky. Ale nekteří lidé vidí dál a používají objektové jazyky. Skoro všichni říkáme "volám metodu", ale někteří říkají "posílám zprávu". Skoro všichni si myslí, že na volání metod není nic zábavného. Někteří ale považují posílání zpráv za zábavnou hru. Skoro všem kontroluje jména metod při volání překladač, někteří ale nemají rádi, když jim do toho někdo kecá.
Skoro všem se při slově programování vybaví C++ nebo Java. Některým ale Smalltalk nebo ObjectiveC. (A úchylákům se vybaví UML diagramy dle nejnovější normy. 
)
Teď udělám něco, co ani jedna skupina nečeká. Přeškolím Javu na Smalltalk. Dopředu říkám, že je to vcelku na nic, takže můžete rovnou zbývající text přeskočit a ohodnotit zápisek troječkou.
Jeden z mnoha a mnoha rozdílů mezi Javou a Smalltalkem jsou metody a zprávy. Metody všichni známe, jsou to takové ty hloupé funkce spojené s nějakým objektem. Někdo tu metodu deklaruje, tak ji můžeme zavolat. Zprávy umí v podstatě to samé. Ale předpokládá se ještě jedna vlastnost - můžeme jakémukoliv objektu poslat jakoukoliv zprávu. Tedy i takovou, o jaké se tomu objektu ani nesnilo.
Stvoříme tedy mechanismus, který umožní poslat jakoukoliv zprávu jakémukoliv javovskému objektu. Nebudu to protahovat, zde je kód.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
public class Meta
{
public Object message(String name, Object[] params) throws Exception
{
Class [] paramTypes = new Class[params.length];
for (int i = 0; i < params.length; i++)
paramTypes[i] = params[i].getClass();
return getClass().getMethod(name, paramTypes).invoke(this, params);
}
}
Pokud vám ten kód nepřijde čitelný, pak je to správně, je to záměr. No dobrá, vysvětlím. Objekt přijme zprávu se jménem name a parametry params a to jakoukoliv. Pak se podle jména a typů parametrů snaží vyhledat odpovídající metodu. Pokud ji najde, tak ji zavolá a vrátí výsledek. Pokud nenajde vyvolá se výjimka.
Takže všechny potomci třídy Meta mají tuto "Smalltalkovskou" vlastnost. Pokročilejší z vás můžou hacknout Javu tak, že tuto metodu dopíší přímo do třídy Object s jasnými důsledky - všichni budou umět zprávy
Používá se to jednoduše. Zde je příklad.
public class MyTest extends Meta
{
public String foo(String s)
{
return "Message with param " + s;
}
public static void main(String[] args) throws Exception
{
MyTest test = new MyTest();
String result = (String)test.message("foo", new Object[] {"Hi, Foo!"});
System.out.println(result);
}
}
Prostě se takhle krkolomě zavolá metoda foo. Docela hloupé, ne? Tolik zbytečných komplikací.
Zprávy mají oproti metodám jednu nevýhodu - jména nekontroluje překladač a to může vést k nepříjemným chybám. A taky mají jednu výhodu - nekontroluje je překladač a to dává flexibilitu. Tak třeba je možné udělat elegantní transparentní proxy objekt, který všechny příchozí zprávy pošle někomu jinému.
public class Proxy extends Meta
{
public Meta target;
private Meta ministryOfLove;
public Object message(String name, Object[] params) throws Exception
{
if (name.indexOf("freedom") >= 0)
return ministryOfLove.message(name, params);
return target.message(name, params);
}
}
Ovšem kromě těch, co obsahují slovo freedom, takové se posílají na Ministerstvo lásky. Typické využití například v Číně.
Tiskni
Sdílej:
20.1.2006 01:29
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
)) To bude mít ještě autor co dělat, aby to všechno v Javě napodobil
20.1.2006 08:12
wake | skóre: 30
| blog: wake
| Praha
) a nyni je to v naprosto nejlepsim pripade 2x pomalejsi. Coz je pokrok, ale stejne se mi to moc nelibi a pouzivani se se zurivym odporem branim
Nehledě na to, že je Java na dynamické předávání zpráv objektům krátká. Protože ne všechno v Javě je objekt a navíc to i syntakticky dost dře, například nejsou v Javě operátory apod.To by mě moc zajímalo, jak absence operátorů (asi je míněna nemožnost předefinovávat operátory dle libosti) ovlivňuje předávání zpráv.
Prostě Java mít nikdy flexibilitu dynamicky typovaných jazyků nebude, ani kdyby se autor rozkrájel. Ono to jde proti sobě, Java se snaží ořezat co může a jako jazyk toho umět co nejmíň, zatímco dynamicky typované jazyky se snaží naopak dát rozlet.To je také hlavní důvod, proč je ptákovina se o něco takového snažit. Na druhou stranu existují dynamické jazyky pro Java platformu, například Groovy (a samozřejmě Python a další).
Ok, ve ST jsou operátory zprávy. Proto ani nemají prioritu. Ok, dobrá.
Ale jeho pragmatická napodobenina ObjC má normální operátory zděděné z plain C. Ani nejdou přetěžovat. Pokud se nepletu, tak:
NSString* foo = @"FOO";
NSString* bar = @"BAR";
NSString* blekota = foo + bar;
normálně sečte ty pointery. Nebo projde i:
foo++;
ObjC je velmi pragmatický jazyk, není ani nějak bezpečný (ve smyslu Javy nebo Ady). Přesto tam posílání zpráv je hodně dobré a objektově se tam pracuje na vyšší úrovni než v C++/Javě. A operátory jsou prostě z čistého céčka.
Protože třeba pro Smalltalk jsou operátory jen speciálním případem zpráv. A autor jaksi deklaroval, že napodobuje Smalltalk. A upřímně řečeno, dynamicky typovaný jazyk bez operátorů, to je nic moc.Speciálním? Prostě Smalltalk operátory (tak jak je známe z C, C++) nemá a nepotřebuje, stejně jako Lisp. Takže se není nutné uchylovat k (když okopíruji terminologii) bastlům jako je jejich přetěžování. Které do staticky typovaných jazyků nepatří. Naopak - když dynamicky typovaný jazyk, tak bez operátorů. Jako je Lisp nebo Smalltalk.
O tom, že operátory do staticky typovaných jazyků nepatří bych se hádal. Prostě tam patří jako spousta dalších věcí. Operátory jsou velmi zpřehledňující syntaktický cukr. A nebo snad chcete vysvětlit matematikům, že mají s maticemi psát namísto:
A = B * C - D + E * F / 3;
raději
A = (B.multiply(C)).sub(D).add(E.multiply(F).div(3))
Schválně, co je přehlednější, a v čem spíše nasekáte chybu? Já rozhodně hlasuji pro operátory.
Vy jste vůbec zcela nenápadně vyloučil operátory a to tak, že totálně. Nejdřív jste prohlásil, že do statických jazyků nepatří, a pak když dynamický jazyk, tak bez operátorů.
Já prostě vím jedno, přítomnost operátorů v jazyce pro mě znamená obrovské plus pro ten jazyk samotný.
Jeden z mala jazyku, ktere mu muzou konkurovat je treba python, ale Java, to je ta nejvetsi prasarna - vzali spatny vlastnosti C++ a smalltalku a udelali z nich neopakovatelnou kombinaci....
> Ten blogpost je jen taková onanie, berte to tak
ok, ja jen, abych vam usetril zbytecnou praci...
Další otázka je výkon. Spousta lidí se ještě nesmířila s Javou/C# a věcma jako GC. I když myslím, že jsou velmi rychlé implementace ST.Toto je hlavní důvod zlé krve mezi Smalltalkem a právě Javou. Smalltalkovci se nemohou přenést přes to (a zcela je chápu), že po letech čekání až C a jeho bastardy (C++) vezme čert se před ně vecpal nový otesánek a Smalltalk zase ostrouhal. A lepší to nebude. Pokud tedy za pokrok neuvažujeme to, že Microsoft uvažuje že do C#3 zavede closures společně se zcela novou syntaxí převzatou z SQL.
.