Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Skoro všichni používáme objektově orientované jazyky. Ale nekteří lidé vidí dál a používají objektové jazyky. Skoro všichni říkáme "volám metodu", ale někteří říkají "posílám zprávu". Skoro všichni si myslí, že na volání metod není nic zábavného. Někteří ale považují posílání zpráv za zábavnou hru. Skoro všem kontroluje jména metod při volání překladač, někteří ale nemají rádi, když jim do toho někdo kecá.
Skoro všem se při slově programování vybaví C++ nebo Java. Některým ale Smalltalk nebo ObjectiveC. (A úchylákům se vybaví UML diagramy dle nejnovější normy.  )
 )
Teď udělám něco, co ani jedna skupina nečeká. Přeškolím Javu na Smalltalk. Dopředu říkám, že je to vcelku na nic, takže můžete rovnou zbývající text přeskočit a ohodnotit zápisek troječkou.
Jeden z mnoha a mnoha rozdílů mezi Javou a Smalltalkem jsou metody a zprávy. Metody všichni známe, jsou to takové ty hloupé funkce spojené s nějakým objektem. Někdo tu metodu deklaruje, tak ji můžeme zavolat. Zprávy umí v podstatě to samé. Ale předpokládá se ještě jedna vlastnost - můžeme jakémukoliv objektu poslat jakoukoliv zprávu. Tedy i takovou, o jaké se tomu objektu ani nesnilo.
Stvoříme tedy mechanismus, který umožní poslat jakoukoliv zprávu jakémukoliv javovskému objektu. Nebudu to protahovat, zde je kód.
public class Meta
{
	public Object message(String name, Object[] params) throws Exception
	{
		Class [] paramTypes = new Class[params.length];
		for (int i = 0; i < params.length; i++)
			paramTypes[i] = params[i].getClass();
		
		 return getClass().getMethod(name, paramTypes).invoke(this, params);
	}
}
Pokud vám ten kód nepřijde čitelný, pak je to správně, je to záměr. No dobrá, vysvětlím. Objekt přijme zprávu se jménem name a parametry params a to jakoukoliv. Pak se podle jména a typů parametrů snaží vyhledat odpovídající metodu. Pokud ji najde, tak ji zavolá a vrátí výsledek. Pokud nenajde vyvolá se výjimka.
Takže všechny potomci třídy Meta mají tuto "Smalltalkovskou" vlastnost. Pokročilejší z vás můžou hacknout Javu tak, že tuto metodu dopíší přímo do třídy Object s jasnými důsledky - všichni budou umět zprávy 
Používá se to jednoduše. Zde je příklad.
public class MyTest extends Meta
{
	public String foo(String s)
	{
		return "Message with param " + s;
	}
	public static void main(String[] args) throws Exception
	{
		MyTest test = new MyTest();
		
		String result = (String)test.message("foo", new Object[] {"Hi, Foo!"});
		
		System.out.println(result);
	}
}
Prostě se takhle krkolomě zavolá metoda foo. Docela hloupé, ne? Tolik zbytečných komplikací.
Zprávy mají oproti metodám jednu nevýhodu - jména nekontroluje překladač a to může vést k nepříjemným chybám. A taky mají jednu výhodu - nekontroluje je překladač a to dává flexibilitu. Tak třeba je možné udělat elegantní transparentní proxy objekt, který všechny příchozí zprávy pošle někomu jinému.
public class Proxy extends Meta
{
	public Meta target;
	private Meta ministryOfLove;
	
	public Object message(String name, Object[] params) throws Exception
	{
		if (name.indexOf("freedom") >= 0)
			return ministryOfLove.message(name, params);
		
		return target.message(name, params);
	}
}
Ovšem kromě těch, co obsahují slovo freedom, takové se posílají na Ministerstvo lásky. Typické využití například v Číně.
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                 
            
    
 20.1.2006 01:29
Luk             | skóre: 47
             | blog: Kacířské myšlenky
             | Kutná Hora
        20.1.2006 01:29
Luk             | skóre: 47
             | blog: Kacířské myšlenky
             | Kutná Hora
         )) To bude mít ještě autor co dělat, aby to všechno v Javě napodobil
)) To bude mít ještě autor co dělat, aby to všechno v Javě napodobil  
             20.1.2006 08:12
wake             | skóre: 30
             | blog: wake
             | Praha
        20.1.2006 08:12
wake             | skóre: 30
             | blog: wake
             | Praha
         
             
             ) a nyni je to v naprosto nejlepsim pripade 2x pomalejsi. Coz je pokrok, ale stejne se mi to moc nelibi a pouzivani se se zurivym odporem branim
 ) a nyni je to v naprosto nejlepsim pripade 2x pomalejsi. Coz je pokrok, ale stejne se mi to moc nelibi a pouzivani se se zurivym odporem branim  
            Nehledě na to, že je Java na dynamické předávání zpráv objektům krátká. Protože ne všechno v Javě je objekt a navíc to i syntakticky dost dře, například nejsou v Javě operátory apod.To by mě moc zajímalo, jak absence operátorů (asi je míněna nemožnost předefinovávat operátory dle libosti) ovlivňuje předávání zpráv.
Prostě Java mít nikdy flexibilitu dynamicky typovaných jazyků nebude, ani kdyby se autor rozkrájel. Ono to jde proti sobě, Java se snaží ořezat co může a jako jazyk toho umět co nejmíň, zatímco dynamicky typované jazyky se snaží naopak dát rozlet.To je také hlavní důvod, proč je ptákovina se o něco takového snažit. Na druhou stranu existují dynamické jazyky pro Java platformu, například Groovy (a samozřejmě Python a další).
 Ok, ve ST jsou operátory zprávy. Proto ani nemají prioritu. Ok, dobrá.
Ale jeho pragmatická napodobenina ObjC má normální operátory zděděné z plain C. Ani nejdou přetěžovat. Pokud se nepletu, tak:
NSString* foo = @"FOO";
NSString* bar = @"BAR";
NSString* blekota = foo + bar;
normálně sečte ty pointery. Nebo projde i:
foo++;
ObjC je velmi pragmatický jazyk, není ani nějak bezpečný (ve smyslu Javy nebo Ady). Přesto tam posílání zpráv je hodně dobré a objektově se tam pracuje na vyšší úrovni než v C++/Javě. A operátory jsou prostě z čistého céčka.
Ok, ve ST jsou operátory zprávy. Proto ani nemají prioritu. Ok, dobrá.
Ale jeho pragmatická napodobenina ObjC má normální operátory zděděné z plain C. Ani nejdou přetěžovat. Pokud se nepletu, tak:
NSString* foo = @"FOO";
NSString* bar = @"BAR";
NSString* blekota = foo + bar;
normálně sečte ty pointery. Nebo projde i:
foo++;
ObjC je velmi pragmatický jazyk, není ani nějak bezpečný (ve smyslu Javy nebo Ady). Přesto tam posílání zpráv je hodně dobré a objektově se tam pracuje na vyšší úrovni než v C++/Javě. A operátory jsou prostě z čistého céčka.
            Protože třeba pro Smalltalk jsou operátory jen speciálním případem zpráv. A autor jaksi deklaroval, že napodobuje Smalltalk. A upřímně řečeno, dynamicky typovaný jazyk bez operátorů, to je nic moc.Speciálním? Prostě Smalltalk operátory (tak jak je známe z C, C++) nemá a nepotřebuje, stejně jako Lisp. Takže se není nutné uchylovat k (když okopíruji terminologii) bastlům jako je jejich přetěžování. Které do staticky typovaných jazyků nepatří. Naopak - když dynamicky typovaný jazyk, tak bez operátorů. Jako je Lisp nebo Smalltalk.
 O tom, že operátory do staticky typovaných jazyků nepatří bych se hádal. Prostě tam patří jako spousta dalších věcí. Operátory jsou velmi zpřehledňující syntaktický cukr. A nebo snad chcete vysvětlit matematikům, že mají s maticemi psát namísto:
A = B * C - D + E * F / 3;
raději
A = (B.multiply(C)).sub(D).add(E.multiply(F).div(3))
Schválně, co je přehlednější, a v čem spíše nasekáte chybu? Já rozhodně hlasuji pro operátory.
Vy jste vůbec zcela nenápadně vyloučil operátory a to tak, že totálně. Nejdřív jste prohlásil, že do statických jazyků nepatří, a pak když dynamický jazyk, tak bez operátorů.
Já prostě vím jedno, přítomnost operátorů v jazyce pro mě znamená obrovské plus pro ten jazyk samotný.
O tom, že operátory do staticky typovaných jazyků nepatří bych se hádal. Prostě tam patří jako spousta dalších věcí. Operátory jsou velmi zpřehledňující syntaktický cukr. A nebo snad chcete vysvětlit matematikům, že mají s maticemi psát namísto:
A = B * C - D + E * F / 3;
raději
A = (B.multiply(C)).sub(D).add(E.multiply(F).div(3))
Schválně, co je přehlednější, a v čem spíše nasekáte chybu? Já rozhodně hlasuji pro operátory.
Vy jste vůbec zcela nenápadně vyloučil operátory a to tak, že totálně. Nejdřív jste prohlásil, že do statických jazyků nepatří, a pak když dynamický jazyk, tak bez operátorů.
Já prostě vím jedno, přítomnost operátorů v jazyce pro mě znamená obrovské plus pro ten jazyk samotný.
             
             
             Jeden z mala jazyku, ktere mu muzou konkurovat je treba python, ale Java, to je ta nejvetsi prasarna - vzali spatny vlastnosti C++ a smalltalku a udelali z nich neopakovatelnou kombinaci....
> Ten blogpost je jen taková onanie, berte to tak
Jeden z mala jazyku, ktere mu muzou konkurovat je treba python, ale Java, to je ta nejvetsi prasarna - vzali spatny vlastnosti C++ a smalltalku a udelali z nich neopakovatelnou kombinaci....
> Ten blogpost je jen taková onanie, berte to tak  ok, ja jen, abych vam usetril zbytecnou praci...
ok, ja jen, abych vam usetril zbytecnou praci...
            Další otázka je výkon. Spousta lidí se ještě nesmířila s Javou/C# a věcma jako GC. I když myslím, že jsou velmi rychlé implementace ST.Toto je hlavní důvod zlé krve mezi Smalltalkem a právě Javou. Smalltalkovci se nemohou přenést přes to (a zcela je chápu), že po letech čekání až C a jeho bastardy (C++) vezme čert se před ně vecpal nový otesánek a Smalltalk zase ostrouhal. A lepší to nebude. Pokud tedy za pokrok neuvažujeme to, že Microsoft uvažuje že do C#3 zavede closures společně se zcela novou syntaxí převzatou z SQL.
 .
.
            