Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
„Přestože Ruby je z Japonska, jazyk nemá nějakou pořádnou podporu unicode.“Ne „přestože“, ale „protože“. Japonci mají s Unicode docela problémy. Sice nejsou tak velcí, aby s tím trendem něco, zmohli, ale koušou, potvůrky...
Pokud jde o vlákna, má to i svoje výhody. Vlákna mimo OS mají obrovský výkon (viz Erlang) a Ruby svůj vláknový kód houfně používá pro kontinuace. Navíc díky tomu běhá Ruby i na OS, které vlákna nemají (32b DOS...
) Návrh implementace je zkrátka hromada kompromisů... Navíc Ruby poměrně dost řeší neblokování vláken při interakci se systémem (IO) - no, nevýhoda je ten SMP provoz a některé ty homebrew Cčkové extenze se nemusejí chovat hezky, to je pravda. Ale ono se už něco vaří (přesněji YARV). Věřím, že pro některé účely v jazyku green threads asi zůstanou (mj. pro ty kontinuace), ale vychytat takový složitý model v úplnosti asi nebude sranda. Jsem docela zvědavý...
Holt si to lingvisticky zkazili v polovině prvního tisíciletí n.l.
Na druhou stranu, pak by Japonci nebyli schopni psát tak krásné básně. Co na tom, že jim člověk bez znalosti japonštiny neporozumí a přeložit to nejde.
["a", "b", "c"].each {|s| puts s}“, o kterých se zmiňuješ, se mi moc nelíbí, a dělá mi problém to vůbec přečíst a zorientovat se v tom. I když je pravda, že až donedávna jsem nevěděl, co ta konstrukce vlastně dělá. Raději si tam dám for a rozhodím to na dva řádky, než luštit hromadu závorek a |kolejniček|.
Jak píšeš v druhém odstavci o občas menší objektovosti Pythonu (len(s)), také mě to zezačátku překvapilo. Osobně a skromně si myslím, že je to možná kvůli rychlosti. Jinak fajnovej blogpost, tento typ článků bych na netu viděl rád častěji.
Scheme na vás, holomci...
Ten len() taky musí kontrolovat typ objektu v paměti, žádná výhra. O rychlosti to nebude, spíš o Kvídově „přelétavém návrhu“. Matz měl v tomhle změru jasnou vizi, ostatně to celé postavil na Smalltalku. No, docela si tím zjednodušil práci...
(#inject a spol...)
>>> s = 'abc'
>>> s.__len__()
3
BTW, ta podtržítka by se měla zakázat, to má být ta čitelnost?
Podle mně jsou tam úplně zbytečně...
. Je to trochu nekonzistentní syntaxe. Asi je to proto, že v Pythonu je možné psát čistě procedurálně.
A uzávěry (closures), ty se mi na Smalltaku také líbily, zvláště metody select, accept, reject a tak dále.
. Kdyby mi neslo o vlastnosti jazyka, tak se nebudu ptat na to, jestli jdou Ruby a C-syntax dohromady.
chmod 111
root /devel/sh # chmod 111 ie6 root /devel/sh # ./ie6a IE6 nastartoval
* dev-php5/php-qt
Available versions: !0.0.2
Installed: none
Homepage: http://php-qt.berlios.de
Description: PHP 5 bindings for the Qt4 framework.
) Ale diky.
Takže asi něco jako kdybych ve webové aplikaci používal glib? (Předtím jsem tomu rozuměl tak, že bych přes Qt např. namaloval dialog a on se zobrazil jako webová stránka.)
No tak to by dost možná šlo udělat, jen by se musel udělat poměrně šílený backend (ajaxový?
), kromě stávajícího Xkového, jablečného a wokýnkového...
Já radši dám přednost tomu pluginu do browseru, přijde mi docela sexy.
Tiskni
Sdílej: