V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
„Přestože Ruby je z Japonska, jazyk nemá nějakou pořádnou podporu unicode.“Ne „přestože“, ale „protože“. Japonci mají s Unicode docela problémy. Sice nejsou tak velcí, aby s tím trendem něco, zmohli, ale koušou, potvůrky...
Pokud jde o vlákna, má to i svoje výhody. Vlákna mimo OS mají obrovský výkon (viz Erlang) a Ruby svůj vláknový kód houfně používá pro kontinuace. Navíc díky tomu běhá Ruby i na OS, které vlákna nemají (32b DOS...
) Návrh implementace je zkrátka hromada kompromisů... Navíc Ruby poměrně dost řeší neblokování vláken při interakci se systémem (IO) - no, nevýhoda je ten SMP provoz a některé ty homebrew Cčkové extenze se nemusejí chovat hezky, to je pravda. Ale ono se už něco vaří (přesněji YARV). Věřím, že pro některé účely v jazyku green threads asi zůstanou (mj. pro ty kontinuace), ale vychytat takový složitý model v úplnosti asi nebude sranda. Jsem docela zvědavý...
Holt si to lingvisticky zkazili v polovině prvního tisíciletí n.l.
Na druhou stranu, pak by Japonci nebyli schopni psát tak krásné básně. Co na tom, že jim člověk bez znalosti japonštiny neporozumí a přeložit to nejde.
["a", "b", "c"].each {|s| puts s}“, o kterých se zmiňuješ, se mi moc nelíbí, a dělá mi problém to vůbec přečíst a zorientovat se v tom. I když je pravda, že až donedávna jsem nevěděl, co ta konstrukce vlastně dělá. Raději si tam dám for a rozhodím to na dva řádky, než luštit hromadu závorek a |kolejniček|.
Jak píšeš v druhém odstavci o občas menší objektovosti Pythonu (len(s)), také mě to zezačátku překvapilo. Osobně a skromně si myslím, že je to možná kvůli rychlosti. Jinak fajnovej blogpost, tento typ článků bych na netu viděl rád častěji.
Scheme na vás, holomci...
Ten len() taky musí kontrolovat typ objektu v paměti, žádná výhra. O rychlosti to nebude, spíš o Kvídově „přelétavém návrhu“. Matz měl v tomhle změru jasnou vizi, ostatně to celé postavil na Smalltalku. No, docela si tím zjednodušil práci...
(#inject a spol...)
>>> s = 'abc'
>>> s.__len__()
3
BTW, ta podtržítka by se měla zakázat, to má být ta čitelnost?
Podle mně jsou tam úplně zbytečně...
. Je to trochu nekonzistentní syntaxe. Asi je to proto, že v Pythonu je možné psát čistě procedurálně.
A uzávěry (closures), ty se mi na Smalltaku také líbily, zvláště metody select, accept, reject a tak dále.
. Kdyby mi neslo o vlastnosti jazyka, tak se nebudu ptat na to, jestli jdou Ruby a C-syntax dohromady.
chmod 111
root /devel/sh # chmod 111 ie6 root /devel/sh # ./ie6a IE6 nastartoval
* dev-php5/php-qt
Available versions: !0.0.2
Installed: none
Homepage: http://php-qt.berlios.de
Description: PHP 5 bindings for the Qt4 framework.
) Ale diky.
Takže asi něco jako kdybych ve webové aplikaci používal glib? (Předtím jsem tomu rozuměl tak, že bych přes Qt např. namaloval dialog a on se zobrazil jako webová stránka.)
No tak to by dost možná šlo udělat, jen by se musel udělat poměrně šílený backend (ajaxový?
), kromě stávajícího Xkového, jablečného a wokýnkového...
Já radši dám přednost tomu pluginu do browseru, přijde mi docela sexy.
Tiskni
Sdílej: