Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Tak jsem si řekl, že zkusím programování v nějakém tom „skriptovacím“, opravdu vysokoúrovňovém jazyce, což mi přinese obrovskou produktivitu a pravděpodobně i sex-appeal. Už nějaký čas jsem chtěl prozkoušet Python ale řekl jsem si, že půjdu se současným hype a zkusím Ruby.
Na první pohled se mi Ruby moc líbí. Syntaxe je hezká, opravdu všechno je objekt. Nikdy jsem nepochopil, proč se délka seznamu v Pythonu získá jako len(s)
a nikoliv s.len()
. V Ruby jsou všechno objekty, kterým se posílají zprávy. Takže s.size
. Je to konzistentní a elegantní.
Velmi pěkná je konvence s otazníky a vykřičníky v názvech metod. Metody často mají dvě verze, jednu s vykřičníkem na konci a druhou bez (například downcase
a downcase!
pro String
). Vykřičníková verze změní vnitřní stav objektu. Verze bez vykřičníku vrátí modifikovaný objekt, ale původní objekt zůstane nezměněn. Metody končící otazníkem vracejí booleovskou hodnotu. Tyto konvence zlepšují čitelnost kódu.
Asi nejzásadnější vlastností jsou uzávěry (closures). Je to takové posílání bloků kódu jako parametr. Moc se mi to líbí a skoro jsem se na tom stal závislý. Dají se s tím dělat roztodivná kouzla ale praktický důsledek je ten, že zapomenete psát for-cykly. Výpis prvků seznamu vypadá následovně:
["ahoj", "nazdar", "blekota"].each {|s| puts s}
Mixování modulů do tříd se mi taky líbí. I když vícenásobná dědičnost z Pythonu je asi taky v pohodě (na rozdíl od C++).
Naprosto úchvatná je pružnost jazyka. Například aspektově orientované programování. Dolepit AOP například do Javy znamená buď nějaký preprocesing zdrojáku nebo postprocesing bajtkódu. V Ruby, kde můžete za běhu přejmenovávat metody (a na jejich místo vkládat svoje AOP interceptory), tohle problém není.
Přestože Ruby je z Japonska, jazyk nemá nějakou pořádnou podporu unicode. V podstatě jediná podpora je ta, že stringy můžou být kódované UTF-8 a nehrozí jim poškození. To vlastně není ani není problém, protože jazyky s podporou Unicode jako Java/C# používají kódování UTF-16 a tak funkce pro vrácení délky řetězce obecně nemusí vrátit počet znaků (viz muj starší post o unicode). IMHO lepší takhle mizerná leč konzistentní podpora v Ruby než dva typy řetězců (obyč a unicode) v Pythonu.
Díky přizpůsobivosti jazyka není problém dodat třídě String příslušnou funkcionalitu. Je několik projektů, které navážejí do jazyka Unicode z knihovny ICU, ale bohužel není žádné hotové, standardní a obecně používané řešení.
Vlákna jsou asi největší (a pro mě osobně nepřekonatelná) slabina Ruby. Ruby nepoužívá vlákna operačního systému (jako posix threads), ale má svoji vlastní implementaci. I když interpret vlákna pravidelně střídá a vytváří tak jakous takous preempci, vše běží v jednom systémovém vlákně. V době nástupu vícejádrových procesorů je to nešťastné. Ve webových aplikacích se to dá obejít puštěním více procesů přes (fast)CGI, jenže já chci psát i výkonné desktopové aplikace.
Musím říct, že to byla moc příjemná zkušenost. Programuje se v tom opravdu hezky a zdá se, že opravdu rychleji než třeba v Javě. Samozřejmě jsem v tom nepsal nic velkého (a díky těm zpropadeným vláknům ani nebudu) takže těžko říct, jestli se v tom něco opravdu velkého napsat dá.
Jdu vyzkoušet Groovy
Tiskni Sdílej:
„Přestože Ruby je z Japonska, jazyk nemá nějakou pořádnou podporu unicode.“Ne „přestože“, ale „protože“. Japonci mají s Unicode docela problémy. Sice nejsou tak velcí, aby s tím trendem něco, zmohli, ale koušou, potvůrky... Pokud jde o vlákna, má to i svoje výhody. Vlákna mimo OS mají obrovský výkon (viz Erlang) a Ruby svůj vláknový kód houfně používá pro kontinuace. Navíc díky tomu běhá Ruby i na OS, které vlákna nemají (32b DOS... ) Návrh implementace je zkrátka hromada kompromisů... Navíc Ruby poměrně dost řeší neblokování vláken při interakci se systémem (IO) - no, nevýhoda je ten SMP provoz a některé ty homebrew Cčkové extenze se nemusejí chovat hezky, to je pravda. Ale ono se už něco vaří (přesněji YARV). Věřím, že pro některé účely v jazyku green threads asi zůstanou (mj. pro ty kontinuace), ale vychytat takový složitý model v úplnosti asi nebude sranda. Jsem docela zvědavý...
["a", "b", "c"].each {|s| puts s}
“, o kterých se zmiňuješ, se mi moc nelíbí, a dělá mi problém to vůbec přečíst a zorientovat se v tom. I když je pravda, že až donedávna jsem nevěděl, co ta konstrukce vlastně dělá. Raději si tam dám for
a rozhodím to na dva řádky, než luštit hromadu závorek a |kolejniček|.
Jak píšeš v druhém odstavci o občas menší objektovosti Pythonu (len(s)
), také mě to zezačátku překvapilo. Osobně a skromně si myslím, že je to možná kvůli rychlosti. Jinak fajnovej blogpost, tento typ článků bych na netu viděl rád častěji.
>>> s = 'abc'
>>> s.__len__()
3
chmod 111
root /devel/sh # chmod 111 ie6 root /devel/sh # ./ie6a IE6 nastartoval
* dev-php5/php-qt Available versions: !0.0.2 Installed: none Homepage: http://php-qt.berlios.de Description: PHP 5 bindings for the Qt4 framework.