Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Brouzdal jsem na disku a narazil na jeden svůj starý projekt. Něco přes 10k řádek v C++ a něco málo v Object Pascalu.
Jako adolescent jsem C++ doslova miloval. Tehdy jsem si to užíval, mohl jsem dělat OOP kouzla, přetěžovat operátory a třeba i použít virtuální vícenásobnou dědičnost. A přitom dělat ďábelské nízkoúrovňové kousky. Třeba jsem si udělal lehkotonážní skoroimplementaci COM, abych se vyhnul práci s windows registry. Prostě se nějak posílal ukazatel na tabulku virtuálních metod, detaily jsem dávno zapomněl. Protože klientská aplikace nemohla uvolnit objekt, který získala z DLL knihovny (každý modul má vlastní heap), musela se zavolat metoda Delete
, kterou objekt spáchal elegantní sebevraždu.
void __stdcall xcfgM::Delete() { delete this; }
Používal jsem taky jednu krásnou fintu, kterou bych se ale chlubit neměl. Někde jsem potřeboval, aby funkce vracela celé číslo s nějakým chybovým kódem. Nechtělo se mi deklarovat k těmto chybovým kódům konstanty (např. const int ERROR_OPENING = 5;
), tak jsem používal čtyřznakové identifikátory (uzavřené do apostrofů), které šly přiřadit do 32bitového integeru.
int result = 'cnof'; // cannot open file
Problém C++ byl, že všelijakým triků se člověk nevyhnul i kdyby chtěl. Třeba přinutit k bezešvé spolupráci moduly překládané různými překladači vyžadovalo občas invenci.
/* Some compilers tried to set enum types size to 1 byte, this constant _ is defined to make them set this size to 4 bytes. */ const int _32_BIT_ALIGMENT = 2147483647; // = 2**31-1 //////////////////////////////////////////////////////////////////////// enum TInitState { istInited = 0, istNotInited = 1, istDefault = 2, istNone = 3, ist_32_bit_aligment = _32_BIT_ALIGMENT };
Potom jsem ale z C++ vyrostl. Oblíbil jsem si bezpečné, silně typované jazyky jako Ada, Java a C#. To jsou nástroje pro zralé muže.
Samozřejmě vím, že na spoustu projektů je C++ z různých důvodů nejlepší volba. Tak ať mě tu někdo nepranýřuje, že firewall se v Javě píše blbě, já to vím. (Ale v Adě už by to šlo
A z čeho jste vyrostli vy?
Tiskni
Sdílej: