Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Kdysi jsem ty psal o tom, jak udělat z Javy Smalltalk. Šlo o to, že jsem obyčejné volání metod obalil mechanismem posílání zpráv. Ale byla to jen taková onanie, protože to mělo dvě nevýhody.
foo.message("bar", new Object[] {"param1", "param2"});message zajišťující přijímání zpráv by to chtělo mít hodně vysoko v hierarchii tříd, nejlépe ve třídě Object. Jenže Java není Ruby
.Taky jsem psal o nových fíčurách v C# 3.0. No a nějak mi došlo, že C# má prostředky k řešení obou zmíněných problémů.
Nepříjemné vytváření polí z parametrů za nás může dělat překladač. Stačí využít konstrukci pro metody s proměnným počtem parametrů. Nutno podotknout, že tento slaďoučký syntaktický cukřík už je i v Javě 5. V C# se používá klíčové slovo params, v Javě elipsa (tři tečky).
S druhým problémem pomůžou rozšiřující metody (extension methods) právě z C# 3.0. Jedná se o způsob jak připlácnout novou metodu k jakékoliv (uzavřené) třídě. (Ano, rozšiřující metoda se pozná podle klíčového slova this v parametrech
No a my si připlácnem metodu message k třídě Object. Takže to bude nakonec vypadat nějak takhle:
public static object Message(this object me, string name, params object[] args)
{
return me.GetType().GetMethod(name).Invoke(me, args);
}
Což dává použitelné výsledky. Pokud mě má ryze teoretická znalost C# 3.0 nezradila, bylo by možné napsat třeba tohle:
3333333.Message("ToString").Message("Substring", 2, 3);
Nevím jak podle vás, ale podle mě to pomalu začíná chodit jako kachna
.
Tiskni
Sdílej:
Ale pořád je ve mě ten Adysta, který si myslí, že silná typová kontrola čas šetří... Uvidíme.
Ale pořád je ve mě ten Adysta, který si myslí, že silná typová kontrola čas šetří... Uvidíme.Ano šetří, ale procesoru a ne programátorovi. Anebo, když se to povedlo přeložit, je to bez chyb. BTW: LISP mě kupodivu (na vysoké se jim povedlo, že mě -- a nejen mě -- tento jazyk znechutili) celkem láká, kdybych někdy neměl co dělat, tak se na něho určitě mrknu. Teď dělám právě ve Smalltalku/Squeaku, ale nevím proč, ta jeho syntaxe se mi vůbec nelíbí i když síla toho jazyka ano.
"
Ano šetří, ale procesoru a ne programátorovi. Anebo, když se to povedlo přeložit, je to bez chyb.Ano, přesně tak se v Adě programuje. Občas se to nepíše lehce, standardní knihovna (díky propracované typové struktuře) není triviální. A když se to konečně povede přeložit, pak to funguje. V Adě jsem nikdy nic neladil. Taky je to fajn při úpravách. Je těžké zavléct takovou chybu, aby to pak šlo přeložit
Je to takový pocit, jako když se člověk opře o skálu.
Což samozřejmě neznamená, že se to v Ruby nedá napsat 5x rychleji
mixin . Známé jsou hlavně z Ruby (a podobných), ale umožňuje je prakticky každý AOP framework.
Jinak nevím zda jsem u předchozího článku říkal, ale v JVM se chystá podpora pro "dynamické jazyky" - spočívající právě v takovémto volání metod.