Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Kdysi jsem ty psal o tom, jak udělat z Javy Smalltalk. Šlo o to, že jsem obyčejné volání metod obalil mechanismem posílání zpráv. Ale byla to jen taková onanie, protože to mělo dvě nevýhody.
foo.message("bar", new Object[] {"param1", "param2"});
message
zajišťující přijímání zpráv by to chtělo mít hodně vysoko v hierarchii tříd, nejlépe ve třídě Object. Jenže Java není Ruby Taky jsem psal o nových fíčurách v C# 3.0. No a nějak mi došlo, že C# má prostředky k řešení obou zmíněných problémů.
Nepříjemné vytváření polí z parametrů za nás může dělat překladač. Stačí využít konstrukci pro metody s proměnným počtem parametrů. Nutno podotknout, že tento slaďoučký syntaktický cukřík už je i v Javě 5. V C# se používá klíčové slovo params
, v Javě elipsa (tři tečky).
S druhým problémem pomůžou rozšiřující metody (extension methods) právě z C# 3.0. Jedná se o způsob jak připlácnout novou metodu k jakékoliv (uzavřené) třídě. (Ano, rozšiřující metoda se pozná podle klíčového slova this
v parametrech No a my si připlácnem metodu
message
k třídě Object
. Takže to bude nakonec vypadat nějak takhle:
public static object Message(this object me, string name, params object[] args) { return me.GetType().GetMethod(name).Invoke(me, args); }
Což dává použitelné výsledky. Pokud mě má ryze teoretická znalost C# 3.0 nezradila, bylo by možné napsat třeba tohle:
3333333.Message("ToString").Message("Substring", 2, 3);
Nevím jak podle vás, ale podle mě to pomalu začíná chodit jako kachna .
Tiskni
Sdílej:
Ale pořád je ve mě ten Adysta, který si myslí, že silná typová kontrola čas šetří... Uvidíme.Ano šetří, ale procesoru a ne programátorovi. Anebo, když se to povedlo přeložit, je to bez chyb. BTW: LISP mě kupodivu (na vysoké se jim povedlo, že mě -- a nejen mě -- tento jazyk znechutili) celkem láká, kdybych někdy neměl co dělat, tak se na něho určitě mrknu. Teď dělám právě ve Smalltalku/Squeaku, ale nevím proč, ta jeho syntaxe se mi vůbec nelíbí i když síla toho jazyka ano.
Ano šetří, ale procesoru a ne programátorovi. Anebo, když se to povedlo přeložit, je to bez chyb.Ano, přesně tak se v Adě programuje. Občas se to nepíše lehce, standardní knihovna (díky propracované typové struktuře) není triviální. A když se to konečně povede přeložit, pak to funguje. V Adě jsem nikdy nic neladil. Taky je to fajn při úpravách. Je těžké zavléct takovou chybu, aby to pak šlo přeložit
mixin
. Známé jsou hlavně z Ruby (a podobných), ale umožňuje je prakticky každý AOP framework.
Jinak nevím zda jsem u předchozího článku říkal, ale v JVM se chystá podpora pro "dynamické jazyky" - spočívající právě v takovémto volání metod.