Zprávy v C#: fungují

6.4.2006 18:42 | Přečteno: 1316× | Plané filozofování | poslední úprava: 6.4.2006 19:01

Kdysi jsem ty psal o tom, jak udělat z Javy Smalltalk. Šlo o to, že jsem obyčejné volání metod obalil mechanismem posílání zpráv. Ale byla to jen taková onanie, protože to mělo dvě nevýhody.

• Parametry se musely zapisovat do pole objektů. Tedy například: foo.message("bar", new Object[] {"param1", "param2"});
• Metodu message zajišťující přijímání zpráv by to chtělo mít hodně vysoko v hierarchii tříd, nejlépe ve třídě Object. Jenže Java není Ruby .

Taky jsem psal o nových fíčurách v C# 3.0. No a nějak mi došlo, že C# má prostředky k řešení obou zmíněných problémů.

Nepříjemné vytváření polí z parametrů za nás může dělat překladač. Stačí využít konstrukci pro metody s proměnným počtem parametrů. Nutno podotknout, že tento slaďoučký syntaktický cukřík už je i v Javě 5. V C# se používá klíčové slovo params, v Javě elipsa (tři tečky).

S druhým problémem pomůžou rozšiřující metody (extension methods) právě z C# 3.0. Jedná se o způsob jak připlácnout novou metodu k jakékoliv (uzavřené) třídě. (Ano, rozšiřující metoda se pozná podle klíčového slova this v parametrech No a my si připlácnem metodu message k třídě Object. Takže to bude nakonec vypadat nějak takhle:

public static object Message(this object me, string name, params object[] args)
{
	return me.GetType().GetMethod(name).Invoke(me, args);
}

Což dává použitelné výsledky. Pokud mě má ryze teoretická znalost C# 3.0 nezradila, bylo by možné napsat třeba tohle:

3333333.Message("ToString").Message("Substring", 2, 3);

Nevím jak podle vás, ale podle mě to pomalu začíná chodit jako kachna .

       

Komentáře

[Michal Vyskočil]

Ano pomalu ano, v podstatě stačí, aby C# postupným vývojem asi ve verzi 24 (respektive Javu ve verzi 1.29) v Ruby nebo Smalltalk skutečně proměnili. Haleluja

[paskma]

...případně v Lisp. Něco jako velryby, po nějaké době (40 let) návrat ze souše (Algol) zpět do moře (Lisp).

Ale pořád je ve mě ten Adysta, který si myslí, že silná typová kontrola čas šetří... Uvidíme.

[Michal Vyskočil]

Ale pořád je ve mě ten Adysta, který si myslí, že silná typová kontrola čas šetří... Uvidíme.

Ano šetří, ale procesoru a ne programátorovi. Anebo, když se to povedlo přeložit, je to bez chyb.

BTW: LISP mě kupodivu (na vysoké se jim povedlo, že mě -- a nejen mě -- tento jazyk znechutili) celkem láká, kdybych někdy neměl co dělat, tak se na něho určitě mrknu. Teď dělám právě ve Smalltalku/Squeaku, ale nevím proč, ta jeho syntaxe se mi vůbec nelíbí i když síla toho jazyka ano.

[Michal Vyskočil]

uff, vypadl mi tam smajlík. Mělo to být "...je to bez chyb "

[Kyosuke]

I programátorovi, pokud je ovšem kompilátor dostatečně schopný a nenutí programátora, aby vedl typový systém za ručičku...

[paskma]

Ano šetří, ale procesoru a ne programátorovi. Anebo, když se to povedlo přeložit, je to bez chyb.

Ano, přesně tak se v Adě programuje. Občas se to nepíše lehce, standardní knihovna (díky propracované typové struktuře) není triviální. A když se to konečně povede přeložit, pak to funguje. V Adě jsem nikdy nic neladil.

Taky je to fajn při úpravách. Je těžké zavléct takovou chybu, aby to pak šlo přeložit Je to takový pocit, jako když se člověk opře o skálu.

Což samozřejmě neznamená, že se to v Ruby nedá napsat 5x rychleji

[Kyosuke]

Moment, nepopisujete teď Haskell?

[xvasek]

Tím 5x rychleji? To bude spíš Perl. Nebo na určité typy úloh Prolog - backtracking zadarmo se občas hodí.

[Kyosuke]

Tím "Občas se to nepíše lehce, standardní knihovna (díky propracované typové struktuře) není triviální. A když se to konečně povede přeložit, pak to funguje."...

[xvasek]

Aha, tak to je Haskell. Prolog to být nemůže, protože tem má přesně opačný problém - jede kdejaká ptákovina, ale že by to dělalo to, co autor zamýšlel...

[podlesh]

Prolog je ideální jazyk pro toho, kdo přemýšlí jako zásobníkový automat.

[xvasek]

To bych právěže neřekl. Jasněže se dá uvažovat, v jakém pořadí bude Prolog procházet a vyhodnocovat ty fakta a klauzule, ale tak nějak mi přijde, že to tak být nemá. Člověk tam má prostě nasypat všechny ty věci a počkat, co to samo uvaří. Třeba jízdní řád - chce to nasypat tam všechny spoje, dát pravidlo pro přestup a pak jenom klást dotazy a nějak nepřemýšlet nad tou logikou, jak že se to bude když... Stačí spoléhat na konečnost prostoru, ve kterém se hledá řešení.

Něco jako když jede blondýna v autě - taky o tom autě nic neví a přitom správně dojede.

[Michal Kubeček]

S tím Prologem to není tak horké, jak to navenek může vypadat. Vzpomínám si, jak jednou přišla řeč na řešení algebrogramů, tedy úlohu, která by teoreticky měla být jako šitá pro Prolog. Program v C jsem ale měl napsaný rychleji než kolega v Prologu, byl kratší a také řádově rychlejší. Od té doby jsem k možnostem tohoto jazyka poněkud skeptický.

[podlesh]

V stávající zavedené terminologii (tedy ne-microsoftí) se tomu říká mixin . Známé jsou hlavně z Ruby (a podobných), ale umožňuje je prakticky každý AOP framework.

Jinak nevím zda jsem u předchozího článku říkal, ale v JVM se chystá podpora pro "dynamické jazyky" - spočívající právě v takovémto volání metod.