Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Kdysi jsem ty psal o tom, jak udělat z Javy Smalltalk. Šlo o to, že jsem obyčejné volání metod obalil mechanismem posílání zpráv. Ale byla to jen taková onanie, protože to mělo dvě nevýhody.
foo.message("bar", new Object[] {"param1", "param2"});message zajišťující přijímání zpráv by to chtělo mít hodně vysoko v hierarchii tříd, nejlépe ve třídě Object. Jenže Java není Ruby  .
.Taky jsem psal o nových fíčurách v C# 3.0. No a nějak mi došlo, že C# má prostředky k řešení obou zmíněných problémů.
Nepříjemné vytváření polí z parametrů za nás může dělat překladač. Stačí využít konstrukci pro metody s proměnným počtem parametrů. Nutno podotknout, že tento slaďoučký syntaktický cukřík už je i v Javě 5. V C# se používá klíčové slovo params, v Javě elipsa (tři tečky).
S druhým problémem pomůžou rozšiřující metody (extension methods) právě z C# 3.0. Jedná se o způsob jak připlácnout novou metodu k jakékoliv (uzavřené) třídě. (Ano, rozšiřující metoda se pozná podle klíčového slova this v parametrech  No a my si připlácnem metodu
 No a my si připlácnem metodu message k třídě Object. Takže to bude nakonec vypadat nějak takhle:
public static object Message(this object me, string name, params object[] args)
{
	return me.GetType().GetMethod(name).Invoke(me, args);
}
Což dává použitelné výsledky. Pokud mě má ryze teoretická znalost C# 3.0 nezradila, bylo by možné napsat třeba tohle:
3333333.Message("ToString").Message("Substring", 2, 3);
Nevím jak podle vás, ale podle mě to pomalu začíná chodit jako kachna  .
.
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                 
            
    
 
             Ale pořád je ve mě ten Adysta, který si myslí, že silná typová kontrola čas šetří... Uvidíme.
Ale pořád je ve mě ten Adysta, který si myslí, že silná typová kontrola čas šetří... Uvidíme.
            Ale pořád je ve mě ten Adysta, který si myslí, že silná typová kontrola čas šetří... Uvidíme.Ano šetří, ale procesoru a ne programátorovi. Anebo, když se to povedlo přeložit, je to bez chyb. BTW: LISP mě kupodivu (na vysoké se jim povedlo, že mě -- a nejen mě -- tento jazyk znechutili) celkem láká, kdybych někdy neměl co dělat, tak se na něho určitě mrknu. Teď dělám právě ve Smalltalku/Squeaku, ale nevím proč, ta jeho syntaxe se mi vůbec nelíbí i když síla toho jazyka ano.
 "
"
             
            Ano šetří, ale procesoru a ne programátorovi. Anebo, když se to povedlo přeložit, je to bez chyb.Ano, přesně tak se v Adě programuje. Občas se to nepíše lehce, standardní knihovna (díky propracované typové struktuře) není triviální. A když se to konečně povede přeložit, pak to funguje. V Adě jsem nikdy nic neladil. Taky je to fajn při úpravách. Je těžké zavléct takovou chybu, aby to pak šlo přeložit
 Je to takový pocit, jako když se člověk opře o skálu.
Což samozřejmě neznamená, že se to v Ruby nedá napsat 5x rychleji
 Je to takový pocit, jako když se člověk opře o skálu.
Což samozřejmě neznamená, že se to v Ruby nedá napsat 5x rychleji  
             
             
             
            mixin . Známé jsou hlavně z Ruby (a podobných), ale umožňuje je prakticky každý AOP framework.
Jinak nevím zda jsem u předchozího článku říkal, ale v JVM se chystá podpora pro "dynamické jazyky" - spočívající právě v takovémto volání metod.