V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
pre mňa sú java aj c# obmedzené deriváty inak skvelého, no nepochopeného, jazyka. Okrem toho ešte uznávam aj perl (ktorý, uznávam, je takisto ťažký na pochopenie).
nevraviac napr okrem spomínaných Lisp a Smalltalk o Objective C, Prolog, ... 1000 ľudí 1000 chutí (resp, ako sa nás isté trendy snažia presvedčiť 1000 ľudí, len jedna správna chuť)
...pochopí to každý středoškolák...Nepochopí. Nechápou to ani vysokoškoláci na elektrofakultě. (A pro rejpaly jde i o absolventy průmyslovek)
za "úspechom" javy je princíp návrharov "čo neviem používať ja, to nevie používať nikto iný", resp, "tomuto by idiot porozumieť nemusel, toto by mohol zle zapísať, toto vyhodíme"
while (...) { Integer i = hashtable.get (key); int ii = i.intValue (); ii++; hashtable.put (key, new Integer (ii)); }toto bol posledný klinec vo vzťahu java a ja. jednoducho mi vadilo, že základné datové typy (int, double, ...) nie sú objekty, ale reťazec už ano
class Phone; class FMRadio; class MP3Player; class PhoneWithFMRadio extends Phone, FMRadio;samozrejme, dá sa to napísať aj ako:
class PhoneWithFMRadio { Phone phone; FMRadio radio; }ale tým stratím možnosť
PhoneWithFMRadio my_nokia = new ...; t_mobile.registry (my_nokia); cz_republic."zaplat koncesionarske poplatky" (my_nokia);
Nechápu, co má Turingův stroj společného s "rekurzivními jazyky", ať už ten termín znamená cokoliv...to je trida jazyku v Chomskeho hierarchii ( http://en.wikipedia.org/wiki/Chomsky_hierarchy ), jsou to prave ty jazyky, ktere turinguv stroj prijima, rekursivne spocetne jsou ty, u kterych je navic schopen ( v polynomialnim case ) rozhodnout, ze je neprijme... ;) v praxi (ehm... teorii ;) ) to funguje tak, ze nejaky problem zakodujes nejakou abecedou (pro jednoduchost vem 0 a 1 jako celou abecedu ;) ) a pak zkoumas, pomoci turingova stroje, jestli dane slovo (mnozina znaku) odpovida tvym predstavam (definovanymi pomoci gramatik). Jestli je turinguv stroj po precteni vstupniho slova ve vystupnim stavu, slovo prijima a odpovida tedy programu turingova stroje (resp. gramatice podle ktere vznikl). doporucuji: http://ktiml.mff.cuni.cz/~bartak/automaty/prednaska.html btw. taky se mi zda, ze Ruby-isti jsou mnohem militantnejsi nez python-isti - osobni zkusenost (viz take http://www.artima.com/weblogs/viewpost.jsp?thread=141312 )
preto pri návrhu používam práve tento spôsob, núti ma premýšľať multiplatformovo. samozrejme, že mám možnosť obchádzať svoje vlastné mantinely. no a implementačným obmedzením je to, že generujem medzivrstvu (v mojom prípade Class::DBI). z xml navyše generujem len limitované featuresky, ak sa dajú (napr view). je to zošívané na mieru mojej súčastnej práce.
ale z-do ste kľudne mohol spomenúť
Tiskni Sdílej: