Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Tak jsem na radu OS News vyzkoušel demo k eComStation, což je pohrobek OS/2 od IBM. Byl jsem na ten kus softu docela zvědavý, kdysi (tak před deseti lety) jsem viděl na Invexu prezentaci OS/2 Warp jakožto konkurence Windows 95. Od té doby OS/2 živoří, znám jen jednoho aktivního uživatele (a to mám asi ještě štěstí), IBM se přeorientovala na Linux a tohle prodala.
Nuže, vypálil jsem cédéčko a nabootoval. Naběhlo to krásně, grafickou kartu to bezvadně nakonfigurovalo, překreslovalo se to velmi rychle. Grafické prostředí samotné mě ovšem nezaujalo. Vizuálně je to tak na úrovni těch W95 (nebo ještě hůř, jako mix Windows 3.11 a GTK 1.0). Widgety ošklivé a ještě k tomu nekonzistentně . Ikonky taky nic moc.
Z hlediska funkčnosti jsem byl trochu zmaten. Všechny konvence z Windows/KDE/GNOME byly přesně naopak - kontextové menu se objevuje nad kurzorem, tlačítka na ovládání oken jsou zpřeházená (křížek pro zavření je tam, kde obvykle bývá tlačítko pro minimalizaci). Ale budiž, jde čistě o zvyk.
Další originalitu jsem málem nerozdýchal. Otevřel jsem několik oken a ta pak minimalizoval. Naivně jsem si představoval, že se takové okno objeví někde na taskbaru. Pravda, nějaký takový pruh tam byl, ale to okno prostě zmizelo a nikde se neobjevilo žádné tlačítko nebo ikonka, nic. Ale potom jsem tu zradu odhalil. Okno, které je minimalizováno, se skryje zpět do ikonky, ze které "vzešlo" poklikáním. Ikona, která skrývá minimalizované okno, má zašrafované pozadí a když se na ni pokliká, okno se obnoví. Jeden z důsledku tohoto řešení je, že není možné spustit více instancí jedné aplikace.
Nebo si představte si následující scénář: Na ploše je ikona "Internet", poklepáním se zobrazí okno, ve kterém jsou ikony internetových aplikací, mezi nima Firefox (byla tam verze 1.0.7, tleskám). Poklikáním spustíte Firefox, který ihned minimalizujete. Ikona Firefoxu v okně "Internet" dostane zašrafované pozadí. Nyní zavřete okno "Internet", ikona "Internet" na ploše tedy zašrafovaná nebude. No a teď vám na počítači běží aplikace (Firefox), aniž by to bylo na první pohled patrné. Poznáte to, až otevřete okno "Internet".
A další zajímavost. Když si zobrazíte vlastnosti nějakého okna, stane před vámi celkem košatý konfigurační dialog. Kromě jiného je možné v něm nastavit ikonku, ale co víc! Je tam i tlačítko "Edit", které otevře jednoduchý editor ikon a defaultní ikonu můžete pozměnit. Změna se ihned projeví, já jsem zeměkouli z ikony "Internet" přimaloval do Atlantiku nový kontinent . Tomu říkám uživatelská konfigurace.
Ale narazil jsem i na jednu fíčurku, kterou bych chtěl do GNOME. Ale nejprve malá odbočka. Ve Windows a KDE fungují konfigurační dialogy tak, že uživatel si nakliká, co potřebuje, a potom stiskne tlačítko "OK" nebo "Apply", čímž změny potvrdí. Gnomáci ale tvrdí, že tento postup je zastaralý - je z dob, kdy byly počítače pomalé a uživatel po stisku OK šel na kafe. Proto celá řada dialogů v GNOME nemá potvrzovací tlačítko, všechny změny se aplikují okamžitě. Nevýhodou tohoto přístupu je samozřejmě to, že uživatel může něco omylem překliknout a nemusí být schopen to vrátit do původního stavu. Naštěstí GNOME moc konfigurovat nejde .
eComStation v tomhle strčí všechny do kapsy. Jakékoliv kliknutí v dialogu se okamžitě projeví, ale navíc je zde kouzelné tlačítko "Undo", které zase každý krok umí vrátit zpět. Prostě konfigurační dialog je "dokument", který uživatel edituje a může se v úpravách vracet.
Tiskni Sdílej:
xdvi
- ten ovšem omlouvá doba vzniku. V GIMPu při ukládání skřípu zuby a bety Firefox 1.5 jsem zatím zapudil a usilovně doufám, že si to vývojáři ještě rozmyslí (ale moc tomu nevěřím).