Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Tak jsem na radu OS News vyzkoušel demo k eComStation, což je pohrobek OS/2 od IBM. Byl jsem na ten kus softu docela zvědavý, kdysi (tak před deseti lety) jsem viděl na Invexu prezentaci OS/2 Warp jakožto konkurence Windows 95. Od té doby OS/2 živoří, znám jen jednoho aktivního uživatele (a to mám asi ještě štěstí), IBM se přeorientovala na Linux a tohle prodala.
Nuže, vypálil jsem cédéčko a nabootoval. Naběhlo to krásně, grafickou kartu to bezvadně nakonfigurovalo, překreslovalo se to velmi rychle. Grafické prostředí samotné mě ovšem nezaujalo. Vizuálně je to tak na úrovni těch W95 (nebo ještě hůř, jako mix Windows 3.11 a GTK 1.0). Widgety ošklivé a ještě k tomu nekonzistentně
. Ikonky taky nic moc.
Z hlediska funkčnosti jsem byl trochu zmaten. Všechny konvence z Windows/KDE/GNOME byly přesně naopak - kontextové menu se objevuje nad kurzorem, tlačítka na ovládání oken jsou zpřeházená (křížek pro zavření je tam, kde obvykle bývá tlačítko pro minimalizaci). Ale budiž, jde čistě o zvyk.
Další originalitu jsem málem nerozdýchal. Otevřel jsem několik oken a ta pak minimalizoval. Naivně jsem si představoval, že se takové okno objeví někde na taskbaru. Pravda, nějaký takový pruh tam byl, ale to okno prostě zmizelo a nikde se neobjevilo žádné tlačítko nebo ikonka, nic. Ale potom jsem tu zradu odhalil. Okno, které je minimalizováno, se skryje zpět do ikonky, ze které "vzešlo" poklikáním. Ikona, která skrývá minimalizované okno, má zašrafované pozadí a když se na ni pokliká, okno se obnoví. Jeden z důsledku tohoto řešení je, že není možné spustit více instancí jedné aplikace.
Nebo si představte si následující scénář: Na ploše je ikona "Internet", poklepáním se zobrazí okno, ve kterém jsou ikony internetových aplikací, mezi nima Firefox (byla tam verze 1.0.7, tleskám). Poklikáním spustíte Firefox, který ihned minimalizujete. Ikona Firefoxu v okně "Internet" dostane zašrafované pozadí. Nyní zavřete okno "Internet", ikona "Internet" na ploše tedy zašrafovaná nebude. No a teď vám na počítači běží aplikace (Firefox), aniž by to bylo na první pohled patrné. Poznáte to, až otevřete okno "Internet".
A další zajímavost. Když si zobrazíte vlastnosti nějakého okna, stane před vámi celkem košatý konfigurační dialog. Kromě jiného je možné v něm nastavit ikonku, ale co víc! Je tam i tlačítko "Edit", které otevře jednoduchý editor ikon a defaultní ikonu můžete pozměnit. Změna se ihned projeví, já jsem zeměkouli z ikony "Internet" přimaloval do Atlantiku nový kontinent
. Tomu říkám uživatelská konfigurace.
Ale narazil jsem i na jednu fíčurku, kterou bych chtěl do GNOME. Ale nejprve malá odbočka. Ve Windows a KDE fungují konfigurační dialogy tak, že uživatel si nakliká, co potřebuje, a potom stiskne tlačítko "OK" nebo "Apply", čímž změny potvrdí. Gnomáci ale tvrdí, že tento postup je zastaralý - je z dob, kdy byly počítače pomalé a uživatel po stisku OK šel na kafe. Proto celá řada dialogů v GNOME nemá potvrzovací tlačítko, všechny změny se aplikují okamžitě. Nevýhodou tohoto přístupu je samozřejmě to, že uživatel může něco omylem překliknout a nemusí být schopen to vrátit do původního stavu. Naštěstí GNOME moc konfigurovat nejde
.
eComStation v tomhle strčí všechny do kapsy. Jakékoliv kliknutí v dialogu se okamžitě projeví, ale navíc je zde kouzelné tlačítko "Undo", které zase každý krok umí vrátit zpět. Prostě konfigurační dialog je "dokument", který uživatel edituje a může se v úpravách vracet.
Tiskni
Sdílej:
.
xdvi - ten ovšem omlouvá doba vzniku. V GIMPu při ukládání skřípu zuby a bety Firefox 1.5 jsem zatím zapudil a usilovně doufám, že si to vývojáři ještě rozmyslí (ale moc tomu nevěřím).