Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Tak jsem na radu OS News vyzkoušel demo k eComStation, což je pohrobek OS/2 od IBM. Byl jsem na ten kus softu docela zvědavý, kdysi (tak před deseti lety) jsem viděl na Invexu prezentaci OS/2 Warp jakožto konkurence Windows 95. Od té doby OS/2 živoří, znám jen jednoho aktivního uživatele (a to mám asi ještě štěstí), IBM se přeorientovala na Linux a tohle prodala.
Nuže, vypálil jsem cédéčko a nabootoval. Naběhlo to krásně, grafickou kartu to bezvadně nakonfigurovalo, překreslovalo se to velmi rychle. Grafické prostředí samotné mě ovšem nezaujalo. Vizuálně je to tak na úrovni těch W95 (nebo ještě hůř, jako mix Windows 3.11 a GTK 1.0). Widgety ošklivé a ještě k tomu nekonzistentně . Ikonky taky nic moc.
Z hlediska funkčnosti jsem byl trochu zmaten. Všechny konvence z Windows/KDE/GNOME byly přesně naopak - kontextové menu se objevuje nad kurzorem, tlačítka na ovládání oken jsou zpřeházená (křížek pro zavření je tam, kde obvykle bývá tlačítko pro minimalizaci). Ale budiž, jde čistě o zvyk.
Další originalitu jsem málem nerozdýchal. Otevřel jsem několik oken a ta pak minimalizoval. Naivně jsem si představoval, že se takové okno objeví někde na taskbaru. Pravda, nějaký takový pruh tam byl, ale to okno prostě zmizelo a nikde se neobjevilo žádné tlačítko nebo ikonka, nic. Ale potom jsem tu zradu odhalil. Okno, které je minimalizováno, se skryje zpět do ikonky, ze které "vzešlo" poklikáním. Ikona, která skrývá minimalizované okno, má zašrafované pozadí a když se na ni pokliká, okno se obnoví. Jeden z důsledku tohoto řešení je, že není možné spustit více instancí jedné aplikace.
Nebo si představte si následující scénář: Na ploše je ikona "Internet", poklepáním se zobrazí okno, ve kterém jsou ikony internetových aplikací, mezi nima Firefox (byla tam verze 1.0.7, tleskám). Poklikáním spustíte Firefox, který ihned minimalizujete. Ikona Firefoxu v okně "Internet" dostane zašrafované pozadí. Nyní zavřete okno "Internet", ikona "Internet" na ploše tedy zašrafovaná nebude. No a teď vám na počítači běží aplikace (Firefox), aniž by to bylo na první pohled patrné. Poznáte to, až otevřete okno "Internet".
A další zajímavost. Když si zobrazíte vlastnosti nějakého okna, stane před vámi celkem košatý konfigurační dialog. Kromě jiného je možné v něm nastavit ikonku, ale co víc! Je tam i tlačítko "Edit", které otevře jednoduchý editor ikon a defaultní ikonu můžete pozměnit. Změna se ihned projeví, já jsem zeměkouli z ikony "Internet" přimaloval do Atlantiku nový kontinent . Tomu říkám uživatelská konfigurace.
Ale narazil jsem i na jednu fíčurku, kterou bych chtěl do GNOME. Ale nejprve malá odbočka. Ve Windows a KDE fungují konfigurační dialogy tak, že uživatel si nakliká, co potřebuje, a potom stiskne tlačítko "OK" nebo "Apply", čímž změny potvrdí. Gnomáci ale tvrdí, že tento postup je zastaralý - je z dob, kdy byly počítače pomalé a uživatel po stisku OK šel na kafe. Proto celá řada dialogů v GNOME nemá potvrzovací tlačítko, všechny změny se aplikují okamžitě. Nevýhodou tohoto přístupu je samozřejmě to, že uživatel může něco omylem překliknout a nemusí být schopen to vrátit do původního stavu. Naštěstí GNOME moc konfigurovat nejde .
eComStation v tomhle strčí všechny do kapsy. Jakékoliv kliknutí v dialogu se okamžitě projeví, ale navíc je zde kouzelné tlačítko "Undo", které zase každý krok umí vrátit zpět. Prostě konfigurační dialog je "dokument", který uživatel edituje a může se v úpravách vracet.
Tiskni
Sdílej:
xdvi
- ten ovšem omlouvá doba vzniku. V GIMPu při ukládání skřípu zuby a bety Firefox 1.5 jsem zatím zapudil a usilovně doufám, že si to vývojáři ještě rozmyslí (ale moc tomu nevěřím).