Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Zrovna kompiluji nejnovější GNOME ze zdrojáků. A trvá to a trvá. Možná je to i tím, že ten instalační skript mi chce ukázat, o kolik se zpomalí Firefox, když bude renderován přes Cairo, a tak ho taky překládá. Ale to je jedno.
Proto se trochu bojím Gentoo - jsem zvyklý, že KDE na svém Debianu nainstaluji ze školního repozitáře za dvě minuty, žádé hodinové kompilace. Ale to je taky jedno, třeba ho někdy risknu.
Hlavní rozdíl mezi C a Pascalem totiž není v kráse a podobných malichernostech. Hlavní rozdíl je v gramatice jazyka. Pascal má gramatiku třídy LL(k) (z hlavy detaily nevím, ale pascaloidní Ada je dokonce LL(1) - pro každý další krok syntaktické analýzy stačí jeden symbol ze zdrojového textu), kdežto Céčko je třídy LR (z hlavy detaily opět neznám, ale pro syntaktickou analýzu se musí dělat celkem složité šaškárny na zásobníku symbolů, rozhodně nestačí jeden symbol). Důsledek je ten, že překladače Pascalu pracují řádově (řádově!) rychleji. Kdo někdy vážněji pracoval s Delphi, ví, že tamějším překladačem Object Pascalu prolítnou miliony řádků zdrojového kódu jako namydlený blesk. Linuxové jádro přeložené za 15 sekund, X.org za 20 . Céčko je ještě zpomalené děsným #include, které Ahoj světe "natáhne" možná na tisíce řádek kódu a které způsobuje, že linker musí být komplikovanější.
Mnozí teď možná namítnou, že v Pascalu přece není možné napsat jádro OS a že by to už nemohl být Unix. Já si ale pamatuji Turbo Pacal, kde šly dělat zcela stejné low-levelové opičárny jako v sesterském Turbo C. Jiní zase namítnou, že pascalské programy jsou pomalé. Co si pamatuji, tak programy v Delphi nebo TP nikdy s rychlostí problémy neměly. Navíc nejrychlejší programy nejsou v Céčku, ale ve Fortranu
Navíc já vůbec netrvám na tom Pascalu, já jen chci, aby tehdy před více než třiceti lety Kernighan a Ritchie zabalili svá "makra do assembleru" do něčeho, co se rychle překládá.
Jak by to asi změnilo softwarový průmysl? Nic by se nemuselo překládat přes noc. Kompilace při instalaci by byla mnohem běžnější. Zrychlilo a zlevnilo by to vývoj.
Tiskni
Sdílej:
Silná typová kontrola psaní věcí jako jádra OS dost kompilkuje.A věcí jako GNOME taky? :)
Můžeš jmenovat nějaký běžně používaný silně a zároveň dynamicky typovaný jazyk?Lisp.
V čem to měli napsat, aby dosáhli: 1. stejné přenositelnosti, 2. stejné snadnosti psát bindingy pro všechny možné jazyky.V čemkoli, k čemu je k disposici překladač, který dovolí splnit obě zmíněné podmínky. To by, troufám si tvrdit, mohly být (skoro) všechny jazyky, k nimž existuje překladač v rámci projektu GCC -- generátor cílového kódu je totiž jeden a týž. Ale to je jenom bohapustá teorie, klidně si ji nechám vyvrátit někým, kdo už něco takového vyzkoušel a nepochodil. Holt věčně zelený strom života... nejhorší na Céčku není to, že je tak strašné, ale že je tak rozšířené :)
$ strace -ff fpc z.pas 2>&1 | grep -c execve 3 $ strace -ff gcc -o z z.c 2>&1 | grep -c execve 13
Tak proč je potom C tak pomalé, když je parsování jen malá část?Optimalizátory. Někdo vymyslel, že Céčko bude nejrychlejší jazyk a hordy matematiků a programátorů se předhánějí v počtu optimalizačních průchodů Céčkových překladačů :) A pak pochopitelně #include :)
gcc -S
. Bez optimalizací obsahuje oproti C dost málo (je nejspíš algoritimicky převeditelný zpět na preprocesovaný zdroják v C), s optimalizacemi obsahuje informaci z kompilátoru, což je aditivní konstanta.
[*] I tak platí, že délka minimálních implementací algoritmů v různých (stejně sliných) jazycích se liší jen multiplikativní konstantou. A u reálných jazyků jsou ty ukecanější kompresibilnější.
Uvede nekdo priklad jak by vypadal zdrojak ?
Jsem dosti zvedavy.