V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Na jednom ilblogu se objevil jeden ill spot. Je o tom, jak je Linux 2.6 prokletý a jak jde jeho vývoj do háje. Protože to považuji za FUD, kterého by se mohli nějací dobrodějové chytnout, neodpustím si tento celkem zbytečný reakční anti-spot.
Pravda není tak úplně jednoduchá. Jelikož šestka je sudé číslo, je toto jádro označeno jako stabilní. Nicméně jádro 2.6 je pod inkrementálním vývojem. Je zde tedy rozdíl oproti verzím 2.2 a 2.4, které se od svého vydání už jenom opravovaly, vývoj probíhal v nestabilních řadách 2.3 a 2.5.
Vývojáři se pro tento postup rozhodli, protože do jádra 2.6 se více méně jen přidávají nové věci (ovladače...), ale nedochází k nějakým divokým změnám architektury, které by jádro destabilizovaly na dlouhé měsíce. Vývojáři taky avizovali, že pro řadu 2.6 není naprostá stabilita tou nejvyšší prioritou (jako u 2.4, 2.2, ...). Hlavním úkolem je "trvale udržitelný rozvoj", část testování a stabilizace přenechali distributorům.
Další změna je, že každá revize 2.6.X (která obvykle obsahuje nějaké nové věci) má několik podrevizí 2.6.X.Y (které se od hlavní revize 2.6.X.0 liší jenom opravami chyb).
Osobně jsem měl radši, když vanilkový kernel byl pevný bod v rozbouřeném moři distributorských patchů, ale tento model má také své výhody.
Předesílám, že nejsem žádný zkušený admin starající se o servery v doméně .mil, vycházím jen z toho, co vím jako programátor a jako uživatel desktopového GNU/Linuxu.
Proč dávají v Seznamu na server nejnovější (ještě teplé) jádro 2.6.12? Lepší řešení je dát nějaké aspoň trochu odstáté jádro, u kterého už byly nalezeny (a opraveny!) chyby - třeba 2.6.11.11. Nebo ještě lépe, proč nepoužijí jádro otestované nějakým velkým uznávaným distributorem? Třeba 2.6.8-2 ze současného stabilního Debianu, nebo jádro vykuchané z RHEL. A možná by opravdu stálo za zvážení použití osvědčené řady 2.4, vždyť v květnovém Debianu Sarge je výchozí 2.4.27.
Hlavně, že tam mají makáče, který chybu bleskurychle našel a opravil...
Doplnění: Jeden známý mne (po uzávěrce
upozornil, že v jádře 2.4 došlo k nějakým docela velkým změnám v implementaci virtuální paměti. Čili není pravda, že tato řada byla vždycky zcela stabilní. Navíc se kromě oprav prováděly i nějaké backporty.
Tiskni
Sdílej:
... zvlast kdyz tam vetsinou byva debian, ktery je trochu "pozadu" (no flame, pls!)...Je tohle ještě potřeba? Mám na mysli "no flame". Nicméně je pravda, že výkvěty se najdou.
Ach jo, nevite kdy tak vyjde 2.6.13?Taky na ni čekám jak na smilování...
Dvanáctka je vynikající, to zas jo.. Zvlášť ta plzeňská..
Čekám na ni, protože mám CDMA, a ve 2.6.13 by již měly být nové ovladače.. Pokud se tedy něco nezměnilo.. A rád bych si nastavil systém tak, aby mi pak už jenom jel a je se nemusel s ničím *. Proto se mi nechce kompilovat jádro (opět) a znovu instalovat ovladače nVidia, hezky si počkám na 2.6.13 a nemusím nic patchovat;)