Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Na jednom ilblogu se objevil jeden ill spot. Je o tom, jak je Linux 2.6 prokletý a jak jde jeho vývoj do háje. Protože to považuji za FUD, kterého by se mohli nějací dobrodějové chytnout, neodpustím si tento celkem zbytečný reakční anti-spot.
Pravda není tak úplně jednoduchá. Jelikož šestka je sudé číslo, je toto jádro označeno jako stabilní. Nicméně jádro 2.6 je pod inkrementálním vývojem. Je zde tedy rozdíl oproti verzím 2.2 a 2.4, které se od svého vydání už jenom opravovaly, vývoj probíhal v nestabilních řadách 2.3 a 2.5.
Vývojáři se pro tento postup rozhodli, protože do jádra 2.6 se více méně jen přidávají nové věci (ovladače...), ale nedochází k nějakým divokým změnám architektury, které by jádro destabilizovaly na dlouhé měsíce. Vývojáři taky avizovali, že pro řadu 2.6 není naprostá stabilita tou nejvyšší prioritou (jako u 2.4, 2.2, ...). Hlavním úkolem je "trvale udržitelný rozvoj", část testování a stabilizace přenechali distributorům.
Další změna je, že každá revize 2.6.X (která obvykle obsahuje nějaké nové věci) má několik podrevizí 2.6.X.Y (které se od hlavní revize 2.6.X.0 liší jenom opravami chyb).
Osobně jsem měl radši, když vanilkový kernel byl pevný bod v rozbouřeném moři distributorských patchů, ale tento model má také své výhody.
Předesílám, že nejsem žádný zkušený admin starající se o servery v doméně .mil, vycházím jen z toho, co vím jako programátor a jako uživatel desktopového GNU/Linuxu.
Proč dávají v Seznamu na server nejnovější (ještě teplé) jádro 2.6.12? Lepší řešení je dát nějaké aspoň trochu odstáté jádro, u kterého už byly nalezeny (a opraveny!) chyby - třeba 2.6.11.11. Nebo ještě lépe, proč nepoužijí jádro otestované nějakým velkým uznávaným distributorem? Třeba 2.6.8-2 ze současného stabilního Debianu, nebo jádro vykuchané z RHEL. A možná by opravdu stálo za zvážení použití osvědčené řady 2.4, vždyť v květnovém Debianu Sarge je výchozí 2.4.27.
Hlavně, že tam mají makáče, který chybu bleskurychle našel a opravil...
Doplnění: Jeden známý mne (po uzávěrce upozornil, že v jádře 2.4 došlo k nějakým docela velkým změnám v implementaci virtuální paměti. Čili není pravda, že tato řada byla vždycky zcela stabilní. Navíc se kromě oprav prováděly i nějaké backporty.
Tiskni
Sdílej:
... zvlast kdyz tam vetsinou byva debian, ktery je trochu "pozadu" (no flame, pls!)...Je tohle ještě potřeba? Mám na mysli "no flame". Nicméně je pravda, že výkvěty se najdou.
Ach jo, nevite kdy tak vyjde 2.6.13?Taky na ni čekám jak na smilování...
Dvanáctka je vynikající, to zas jo.. Zvlášť ta plzeňská..
Čekám na ni, protože mám CDMA, a ve 2.6.13 by již měly být nové ovladače.. Pokud se tedy něco nezměnilo.. A rád bych si nastavil systém tak, aby mi pak už jenom jel a je se nemusel s ničím *. Proto se mi nechce kompilovat jádro (opět) a znovu instalovat ovladače nVidia, hezky si počkám na 2.6.13 a nemusím nic patchovat;)