Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Vyzkoušel jsem live CD Zeta OS, opět na doporučení OS News.
Zeta je potomek operačního systému BeOS. Otcem BeOS je Jean-Louis Gassée, bývalý zaměstnanec Apple, který jej vyvinul za použití peněz Seymoura Craye, slavného tvůrce superpočítačů. Tedy samý vizionář 
. Současná situace je taková, že Zetu vyvíjí německá společnost yellowTab, která sice má práva na původní zdrojové kódy, ale nevlastní značku BeOS. Taky existuje snaha o opensource reimplementaci - Haiku.
BeOS jsem už kdysi zkoušel, někdy na konci devadesátých let. Tehdy mi to přišlo celkem sympatické. GUI vypadalo docela zajímavě, bylo to rychlé. Aplikace jsem na to žádné neměl, ale zato to mělo pověst progresívního software s potenciálem konkurovat Microsoftu. Tehdy z toho ještě něco mohlo být.
Z technického hlediska bylo Be opravdu docela novátorské. Uvnitř byl mikrokernel a celé to bylo hodně založené na multi-threadingu. Kdejaká blbost byla prováděna ve vlastním vlákně, což mělo zajišťovat maximální plynulost provozu a minimální dobu odezvy. Této filozofie se drželo i GUI, některé widgety (asi ne každé tlačítko) měly oddělené event-loopy. Detaily neznám, nikdy jsem pro to nic neprogramoval, ale všechny mně známé toolkity mají jeden event-loop pro celé okno. (Poznámka: multithreaded GUI jako padlý sen.)
BeOS byl napsán v C++ a i jeho API bylo patřičně objektové.
Mnoho nechybělo a BeOS mohl být úplně někde jinde. Když v roce 1996 Apple rozhlížel po operačním systému, kterým by nahradil svůj beznadějně zahnívající System 9, uvažovalo se i o Be. Ale koncept byl příliš neprověřený a za příliš mnoho peněz, tak vyhrál NeXT Step. Mohli jsme mít MacOS Be.
BeOS a NeXT Step přitom mají dost společných rysů. Za obojím stojí odpadlíci od Apple (i když označit Steva Jobse - zakladatele NeXTu - za odpadlíka...), oboje zpočátku běželo na speciálním HW (BeBox), ale bylo dobře přenositelné. Oboje stojí na mikrokernelu. Jen NeXT vsadil na ObjectiveC (a asi udělal dobře).
Celkem nuda . Po po malých problémech (nebyl jsem schopen vypálit obraz v K3B) to nabootovalo. Grafika (ATI) i zvuk v pořádku, síť nefungovala (důvod jsem nezkoumal, možná to jen neumělo DHCP). Příjemně mě překvapilo, že to namountovalo všechny mé disky: ReiserFS, FAT32 i NTFS, zápis jsem nezkoušel ani u té FATky. GUI bylo naprosto Be-klasické - okýnka se žlutým záhlavím. Všechno bylo ukrutně pomalé díky (zjevně neoptimalizovanému) načítání z CD.
Z aplikací jsem zkoušel MP3 přehrávač, PDF prohlížeč a Firefox (betaverze jeden-a-půlky). Ač bylo posouvání okýnek hezky akcelerované, musím říct, že samotné aplikace byly docela pomalé - překreslování menu rozhodně nebylo bleskurychlé, pokud to bylo v extra vlákně, tak to moc nepomohlo .
Celý systém byl německy, tak jsem si krásně osvěžil slovní zásobu z kurzů technické němčiny.
Tiskni
Sdílej:
usetreno jedno cd 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz