Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
V Drupalu byla nalezena a opravena kritická zranitelnost SA-CORE-2026-004 (CVE-2026-9082). Útočník může provádět libovolné SQL dotazy na webech používajících databázi PostgreSQL.
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Vyzkoušel jsem live CD Zeta OS, opět na doporučení OS News.
Zeta je potomek operačního systému BeOS. Otcem BeOS je Jean-Louis Gassée, bývalý zaměstnanec Apple, který jej vyvinul za použití peněz Seymoura Craye, slavného tvůrce superpočítačů. Tedy samý vizionář
. Současná situace je taková, že Zetu vyvíjí německá společnost yellowTab, která sice má práva na původní zdrojové kódy, ale nevlastní značku BeOS. Taky existuje snaha o opensource reimplementaci - Haiku.
BeOS jsem už kdysi zkoušel, někdy na konci devadesátých let. Tehdy mi to přišlo celkem sympatické. GUI vypadalo docela zajímavě, bylo to rychlé. Aplikace jsem na to žádné neměl, ale zato to mělo pověst progresívního software s potenciálem konkurovat Microsoftu. Tehdy z toho ještě něco mohlo být.
Z technického hlediska bylo Be opravdu docela novátorské. Uvnitř byl mikrokernel a celé to bylo hodně založené na multi-threadingu. Kdejaká blbost byla prováděna ve vlastním vlákně, což mělo zajišťovat maximální plynulost provozu a minimální dobu odezvy. Této filozofie se drželo i GUI, některé widgety (asi ne každé tlačítko) měly oddělené event-loopy. Detaily neznám, nikdy jsem pro to nic neprogramoval, ale všechny mně známé toolkity mají jeden event-loop pro celé okno. (Poznámka: multithreaded GUI jako padlý sen.)
BeOS byl napsán v C++ a i jeho API bylo patřičně objektové.
Mnoho nechybělo a BeOS mohl být úplně někde jinde. Když v roce 1996 Apple rozhlížel po operačním systému, kterým by nahradil svůj beznadějně zahnívající System 9, uvažovalo se i o Be. Ale koncept byl příliš neprověřený a za příliš mnoho peněz, tak vyhrál NeXT Step. Mohli jsme mít MacOS Be.
BeOS a NeXT Step přitom mají dost společných rysů. Za obojím stojí odpadlíci od Apple (i když označit Steva Jobse - zakladatele NeXTu - za odpadlíka...), oboje zpočátku běželo na speciálním HW (BeBox), ale bylo dobře přenositelné. Oboje stojí na mikrokernelu. Jen NeXT vsadil na ObjectiveC (a asi udělal dobře).
Celkem nuda
. Po po malých problémech (nebyl jsem schopen vypálit obraz v K3B) to nabootovalo. Grafika (ATI) i zvuk v pořádku, síť nefungovala (důvod jsem nezkoumal, možná to jen neumělo DHCP). Příjemně mě překvapilo, že to namountovalo všechny mé disky: ReiserFS, FAT32 i NTFS, zápis jsem nezkoušel ani u té FATky. GUI bylo naprosto Be-klasické - okýnka se žlutým záhlavím. Všechno bylo ukrutně pomalé díky (zjevně neoptimalizovanému) načítání z CD.
Z aplikací jsem zkoušel MP3 přehrávač, PDF prohlížeč a Firefox (betaverze jeden-a-půlky). Ač bylo posouvání okýnek hezky akcelerované, musím říct, že samotné aplikace byly docela pomalé - překreslování menu rozhodně nebylo bleskurychlé, pokud to bylo v extra vlákně, tak to moc nepomohlo
.
Celý systém byl německy, tak jsem si krásně osvěžil slovní zásobu z kurzů technické němčiny.
Tiskni
Sdílej:
usetreno jedno cd