Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Vyzkoušel jsem live CD Zeta OS, opět na doporučení OS News.
Zeta je potomek operačního systému BeOS. Otcem BeOS je Jean-Louis Gassée, bývalý zaměstnanec Apple, který jej vyvinul za použití peněz Seymoura Craye, slavného tvůrce superpočítačů. Tedy samý vizionář 
. Současná situace je taková, že Zetu vyvíjí německá společnost yellowTab, která sice má práva na původní zdrojové kódy, ale nevlastní značku BeOS. Taky existuje snaha o opensource reimplementaci - Haiku.
BeOS jsem už kdysi zkoušel, někdy na konci devadesátých let. Tehdy mi to přišlo celkem sympatické. GUI vypadalo docela zajímavě, bylo to rychlé. Aplikace jsem na to žádné neměl, ale zato to mělo pověst progresívního software s potenciálem konkurovat Microsoftu. Tehdy z toho ještě něco mohlo být.
Z technického hlediska bylo Be opravdu docela novátorské. Uvnitř byl mikrokernel a celé to bylo hodně založené na multi-threadingu. Kdejaká blbost byla prováděna ve vlastním vlákně, což mělo zajišťovat maximální plynulost provozu a minimální dobu odezvy. Této filozofie se drželo i GUI, některé widgety (asi ne každé tlačítko) měly oddělené event-loopy. Detaily neznám, nikdy jsem pro to nic neprogramoval, ale všechny mně známé toolkity mají jeden event-loop pro celé okno. (Poznámka: multithreaded GUI jako padlý sen.)
BeOS byl napsán v C++ a i jeho API bylo patřičně objektové.
Mnoho nechybělo a BeOS mohl být úplně někde jinde. Když v roce 1996 Apple rozhlížel po operačním systému, kterým by nahradil svůj beznadějně zahnívající System 9, uvažovalo se i o Be. Ale koncept byl příliš neprověřený a za příliš mnoho peněz, tak vyhrál NeXT Step. Mohli jsme mít MacOS Be.
BeOS a NeXT Step přitom mají dost společných rysů. Za obojím stojí odpadlíci od Apple (i když označit Steva Jobse - zakladatele NeXTu - za odpadlíka...), oboje zpočátku běželo na speciálním HW (BeBox), ale bylo dobře přenositelné. Oboje stojí na mikrokernelu. Jen NeXT vsadil na ObjectiveC (a asi udělal dobře).
Celkem nuda . Po po malých problémech (nebyl jsem schopen vypálit obraz v K3B) to nabootovalo. Grafika (ATI) i zvuk v pořádku, síť nefungovala (důvod jsem nezkoumal, možná to jen neumělo DHCP). Příjemně mě překvapilo, že to namountovalo všechny mé disky: ReiserFS, FAT32 i NTFS, zápis jsem nezkoušel ani u té FATky. GUI bylo naprosto Be-klasické - okýnka se žlutým záhlavím. Všechno bylo ukrutně pomalé díky (zjevně neoptimalizovanému) načítání z CD.
Z aplikací jsem zkoušel MP3 přehrávač, PDF prohlížeč a Firefox (betaverze jeden-a-půlky). Ač bylo posouvání okýnek hezky akcelerované, musím říct, že samotné aplikace byly docela pomalé - překreslování menu rozhodně nebylo bleskurychlé, pokud to bylo v extra vlákně, tak to moc nepomohlo .
Celý systém byl německy, tak jsem si krásně osvěžil slovní zásobu z kurzů technické němčiny.
Tiskni
Sdílej:
usetreno jedno cd 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz