Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vyzkoušel jsem live CD Zeta OS, opět na doporučení OS News.
Zeta je potomek operačního systému BeOS. Otcem BeOS je Jean-Louis Gassée, bývalý zaměstnanec Apple, který jej vyvinul za použití peněz Seymoura Craye, slavného tvůrce superpočítačů. Tedy samý vizionář 
. Současná situace je taková, že Zetu vyvíjí německá společnost yellowTab, která sice má práva na původní zdrojové kódy, ale nevlastní značku BeOS. Taky existuje snaha o opensource reimplementaci - Haiku.
BeOS jsem už kdysi zkoušel, někdy na konci devadesátých let. Tehdy mi to přišlo celkem sympatické. GUI vypadalo docela zajímavě, bylo to rychlé. Aplikace jsem na to žádné neměl, ale zato to mělo pověst progresívního software s potenciálem konkurovat Microsoftu. Tehdy z toho ještě něco mohlo být.
Z technického hlediska bylo Be opravdu docela novátorské. Uvnitř byl mikrokernel a celé to bylo hodně založené na multi-threadingu. Kdejaká blbost byla prováděna ve vlastním vlákně, což mělo zajišťovat maximální plynulost provozu a minimální dobu odezvy. Této filozofie se drželo i GUI, některé widgety (asi ne každé tlačítko) měly oddělené event-loopy. Detaily neznám, nikdy jsem pro to nic neprogramoval, ale všechny mně známé toolkity mají jeden event-loop pro celé okno. (Poznámka: multithreaded GUI jako padlý sen.)
BeOS byl napsán v C++ a i jeho API bylo patřičně objektové.
Mnoho nechybělo a BeOS mohl být úplně někde jinde. Když v roce 1996 Apple rozhlížel po operačním systému, kterým by nahradil svůj beznadějně zahnívající System 9, uvažovalo se i o Be. Ale koncept byl příliš neprověřený a za příliš mnoho peněz, tak vyhrál NeXT Step. Mohli jsme mít MacOS Be.
BeOS a NeXT Step přitom mají dost společných rysů. Za obojím stojí odpadlíci od Apple (i když označit Steva Jobse - zakladatele NeXTu - za odpadlíka...), oboje zpočátku běželo na speciálním HW (BeBox), ale bylo dobře přenositelné. Oboje stojí na mikrokernelu. Jen NeXT vsadil na ObjectiveC (a asi udělal dobře).
Celkem nuda . Po po malých problémech (nebyl jsem schopen vypálit obraz v K3B) to nabootovalo. Grafika (ATI) i zvuk v pořádku, síť nefungovala (důvod jsem nezkoumal, možná to jen neumělo DHCP). Příjemně mě překvapilo, že to namountovalo všechny mé disky: ReiserFS, FAT32 i NTFS, zápis jsem nezkoušel ani u té FATky. GUI bylo naprosto Be-klasické - okýnka se žlutým záhlavím. Všechno bylo ukrutně pomalé díky (zjevně neoptimalizovanému) načítání z CD.
Z aplikací jsem zkoušel MP3 přehrávač, PDF prohlížeč a Firefox (betaverze jeden-a-půlky). Ač bylo posouvání okýnek hezky akcelerované, musím říct, že samotné aplikace byly docela pomalé - překreslování menu rozhodně nebylo bleskurychlé, pokud to bylo v extra vlákně, tak to moc nepomohlo .
Celý systém byl německy, tak jsem si krásně osvěžil slovní zásobu z kurzů technické němčiny.
Tiskni
Sdílej:
usetreno jedno cd 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz