V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Vyzkoušel jsem live CD Zeta OS, opět na doporučení OS News.
Zeta je potomek operačního systému BeOS. Otcem BeOS je Jean-Louis Gassée, bývalý zaměstnanec Apple, který jej vyvinul za použití peněz Seymoura Craye, slavného tvůrce superpočítačů. Tedy samý vizionář 
. Současná situace je taková, že Zetu vyvíjí německá společnost yellowTab, která sice má práva na původní zdrojové kódy, ale nevlastní značku BeOS. Taky existuje snaha o opensource reimplementaci - Haiku.
BeOS jsem už kdysi zkoušel, někdy na konci devadesátých let. Tehdy mi to přišlo celkem sympatické. GUI vypadalo docela zajímavě, bylo to rychlé. Aplikace jsem na to žádné neměl, ale zato to mělo pověst progresívního software s potenciálem konkurovat Microsoftu. Tehdy z toho ještě něco mohlo být.
Z technického hlediska bylo Be opravdu docela novátorské. Uvnitř byl mikrokernel a celé to bylo hodně založené na multi-threadingu. Kdejaká blbost byla prováděna ve vlastním vlákně, což mělo zajišťovat maximální plynulost provozu a minimální dobu odezvy. Této filozofie se drželo i GUI, některé widgety (asi ne každé tlačítko) měly oddělené event-loopy. Detaily neznám, nikdy jsem pro to nic neprogramoval, ale všechny mně známé toolkity mají jeden event-loop pro celé okno. (Poznámka: multithreaded GUI jako padlý sen.)
BeOS byl napsán v C++ a i jeho API bylo patřičně objektové.
Mnoho nechybělo a BeOS mohl být úplně někde jinde. Když v roce 1996 Apple rozhlížel po operačním systému, kterým by nahradil svůj beznadějně zahnívající System 9, uvažovalo se i o Be. Ale koncept byl příliš neprověřený a za příliš mnoho peněz, tak vyhrál NeXT Step. Mohli jsme mít MacOS Be.
BeOS a NeXT Step přitom mají dost společných rysů. Za obojím stojí odpadlíci od Apple (i když označit Steva Jobse - zakladatele NeXTu - za odpadlíka...), oboje zpočátku běželo na speciálním HW (BeBox), ale bylo dobře přenositelné. Oboje stojí na mikrokernelu. Jen NeXT vsadil na ObjectiveC (a asi udělal dobře).
Celkem nuda . Po po malých problémech (nebyl jsem schopen vypálit obraz v K3B) to nabootovalo. Grafika (ATI) i zvuk v pořádku, síť nefungovala (důvod jsem nezkoumal, možná to jen neumělo DHCP). Příjemně mě překvapilo, že to namountovalo všechny mé disky: ReiserFS, FAT32 i NTFS, zápis jsem nezkoušel ani u té FATky. GUI bylo naprosto Be-klasické - okýnka se žlutým záhlavím. Všechno bylo ukrutně pomalé díky (zjevně neoptimalizovanému) načítání z CD.
Z aplikací jsem zkoušel MP3 přehrávač, PDF prohlížeč a Firefox (betaverze jeden-a-půlky). Ač bylo posouvání okýnek hezky akcelerované, musím říct, že samotné aplikace byly docela pomalé - překreslování menu rozhodně nebylo bleskurychlé, pokud to bylo v extra vlákně, tak to moc nepomohlo .
Celý systém byl německy, tak jsem si krásně osvěžil slovní zásobu z kurzů technické němčiny.
Tiskni
Sdílej:
usetreno jedno cd 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz