Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 09:04
I nadala plati prvni zakon ekonomiky: na OSS nelze vydelavat.Tak jaktože existuje tolik FOSS firem? Kdo je dotuje? Al-Kaida?
Celý RHEL je svobodný software.To dozajista.
Nemyslím, že Red Hat využívá dvojí licencování.Tohle jsem nechtěl říct, myslel jsem firmy obecně, ne RedHat...
nase firma musi platit, protoze MySQL embedujeme, resp. dodavame na zakaznicke servery s nasim systememOpravdu? Měl jsem za to, že v takovém případě stačí dodat k MySQL i zdrojáky, což v případě, že na ně nešáháte, není zas takový problém
Pokud by použili GPL verzi MySQL, museli by pod GPL vydat samotnou aplikaci.To snad platí jenom pokud je aplikace dílem odvozeným od MySQL, ne? Když použiju MySQL, aniž bych na něj byť jenom sáhnul, jako databázi pod vlastním systémem napsaným třeba v Javě, můžu s klidem použít GPL MySQL a systém ponechat uzavřený – nebo jsem něčemu fundamentálnímu špatně porozuměl? Samozřejmě netuším, jak jejich aplikace vypadá, ale hádám, že to, co jsem popsal, je zdaleka nejčastější situace.
Distribuovat zdrojáky MySQL by přece nebyl žádný problém.Však právě
To snad platí jenom pokud je aplikace dílem odvozeným od MySQL, ne? Když použiju MySQL, aniž bych na něj byť jenom sáhnul, jako databázi pod vlastním systémem napsaným třeba v Javě, můžu s klidem použít GPL MySQL a systém ponechat uzavřený – nebo jsem něčemu fundamentálnímu špatně porozuměl? Samozřejmě netuším, jak jejich aplikace vypadá, ale hádám, že to, co jsem popsal, je zdaleka nejčastější situace.No to bude asi na diskusi s nekym povolanejsim. Ale treba u db4o to tak urcite nefunguje, ti si GPL vylozili hezky ze siroka: http://www.db4o.com/about/company/legalpolicies/gplinterpretation.aspx Trosku se mi ta jejich interpretace nelibi. Treba to, ze kdyz delate ten SW pod GPL, musite zdrojaky poskytnout uplne vsem, nejen tomu, komu dany produkt prodavate. Nedavno mi tu nekdo interpretoval GPL tak, ze zdrojak mate povinnost dat jen tomu, kdo je samotnym cilem distribuce toho sw.
...musite zdrojaky poskytnout uplne vsem, nejen tomu, komu dany produkt prodavate. Nedavno mi tu nekdo interpretoval GPL tak, ze zdrojak mate povinnost dat jen tomu, kdo je samotnym cilem distribuce toho sw.Což je nakonec úplně jedno, protože ten, kdo je cílem distribuce, může software distribuovat dál podle GPL. Takže autor softwaru pod GPL nic nezíská, když nevystaví zdrojáky veřejně a poskytne je jen těm, kteří zaplatili.
Což je nakonec úplně jedno, protože ten, kdo je cílem distribuce, může software distribuovat dál podle GPL. Takže autor softwaru pod GPL nic nezíská, když nevystaví zdrojáky veřejně a poskytne je jen těm, kteří zaplatili.No ale neni to jiste, ze to udela. Redistribuce softwaru a cely ten humbuk kolem jeho uvedeni (podpora, komunita, dalsi vyvoj...) neni zadna sranda a vetsine zakazniku to bude uplne ukradene. Budou radi, ze dostali co si zaplatili a ze k tomu maji zdrojaky a tu flexibilitu jejich zmeny, kdyz to potrebuji. Takze v praxi to rozdil zcela jiste bude, jestli date zdrojaky pouze zakaznikum nebo globalne. Takze by me zajimalo, co je z pravnickeho hlediska spravna interpretace GPL a jestli db4o muzou na webu pozadovat to, co pozaduji.
Za čtvrté fiskální čtvrtletí roku 2007 zaznamenal Novell tržby z řešení otevřené platformy 23 milióny dolarů, z toho 22 miliónů bylo z linuxových produktů, což je 69procentní meziroční nárůst. Fakturace v souvislosti s linuxovými produkty dosáhly v průběhu čtvrtletí 46 miliónů dolarů, což je 108procentní meziroční nárůst.Nezdá se mi, že by SUSE v rukou Novellu umíralo.
k tomu jsou placene moduly pod GPL+dolozka o nutnosti zaplaceni za licenci. Tahle dolozka prestava platit po dvou letech a modul prechazi na full GPL. 3) pri aktivaci modulu zobrazuju hlasku o nutnosti zaplatit, hlaska jde zakazat jednoduchym checkboxem. Zadne jine opatreni tam neni.Tak tohle jsem nepochopil. Bud kazdy z vasich zakazniku ma pravo ty moduly dal distribuovat zadarmo, treba to hodit na internet - a pak nevim kdo si to od vas koupi (tedy alespon kvuli te dolozce - treba jste dobry v podpore atp., takze zakaznici maji jine motivy vam platit nez tu dolozku), anebo je to v rozporu s GPL. Jak to vidim, tak ta vase "dolozka" je bud zbytecna nebo neplatna. Navic to "pak prechazi na full GPL" - pokud vim, neexistuje nic jako libovolne omezitelne GPL - bud je vzdycky 'full' nebo to neni GPL. Co mi unika?
, fakt smekam...To já taky.
Zavřít se do sklepa a vyjít a chtít to prodat nefunguje ani u komerčního sw. Proste musite plan jak neco prodat, kdyz na tom chcete vydelat.Tím zavřením do sklepa jsem myslel to, že se vývoji člověk (nebo spíš tým) věnuje nějakou dobu naplno. A tím pádem by ho to mělo i uživit. U komerčního SW, autor/firma zainvestuje, vyvine a pokud vyvinula dobře, tak začne prodávat a vydělávat. U open sourcu zainvestuje, vyvine a pokud vyvinula dobře, její SW se začne používat. A to může trvat hodně dlouho, aniž by někdo zaplatil. Až časem možná nějakého uživatele napadne poslat příspěvek, zaplatit si podporu (ale tu nemusí platit jen u autora, může si třeba najmou schopného správce a autor z toho nic nemá). A tohle meziobdobí, kdy se SW sice hojně používá, ale nikdo neplatí, mi přijde celkem kritické.
Buglist většinou roste hodně rychle, takže třeba vybírat priority podle toho kolik peněz uživatelé na ně pošlou.Což může vést ale i k deformaci - dělat záměrně SW s chybami, nedodělky a uživatelům, kteří se nalákali na na první pohled hezky vypadající program, jsou trochu v pasti a budou muset zaplatit. Naopak když autor udělá příliš kvalitní SW, tak se mu to může vymstít, protože nikdo nebude potřebovat podporu a dokumentaci, bude to tak intuitivní a bez chyb, že ho každý zvládne ovládat sám.
Firma co vydává proprietírná kod jej taky musí zadotovat, většinou to zákazník zaplatí až to funguje a ne predem.To ano, ale platí všichni, ne jen pár dobrovolníků (ostatní se jen vezou) - tudíž cena na jednoho platícího může být nižší.
Asi by to chtělo spíše nějaké příklady z praxe nebo nějaký pokus o realizaci.Řekněme, že mám nápad na užitečný SW. Abych ho vyvinul v reálném čase, potřeboval bych schopný tým, nebo alespoň seknout se školou a zaměstnáním a věnovat se tomu naplno. Pokud bych ho pak vydal pod GPL, spousta lidí ho začne používat, ale málokdo zaplatí. Takže bych ho spíš vydal pod nějakou vlastní licencí, která by platícím uživatelům sice zpřístupnila zdrojáky a umožnila jim je měnit pro vlastní potřebu, ale zakázala by jim redistribuci. Každý uživatel by musel zaplatit, ale protože by platili všichni, náklady za vývoj by se rozpočetly mezi hodně lidí a cena by pak mohla být celkem nízká. Vybírat za podporu nebo prioritizaci bugů jde taky, ale takhle to může fungovat u zaběhnutých projektů (jejich vývoj v minulosti zadotovatla nějaká univerzita nebo firma), ale u nových projektů bych neměl odvahu se na to spoléhat, jako na jediný zdroj příjmů. Je prostě něco jiného, když ve volném čase vyvinu prográmek a předhodím ho lidem zadarmo, a kdybych se měl vývoji open sourcu věnovat naplno a žít z něj.
Jinak je to jak obecné tlachání nespokojených uživatelů open source, kteří v životě nereportovali chybu a nanapsali ani řádku.Ale já z pohledu uživatele spokojený jsem. Mám zadarmo spoustu celkem kvalitního SW. Chyby někdy dokonce i hlásím Ale z pohledu vývojáře nového SW mi GPL přijde strašně riskantní. Nezpochybňuji, že u zaběhnutých projektů s velkou komunitou to může fungovat, ale rozjet něco vlastního, nového...
P.S. SVN Statistika vypadá dobře, jen kdyby to nebylo v Javě, tu si k tělu (hw) pouštět nechceme a kdyby jo, tak stejně na to nebude čas. Nevíte o něčem podobném v Perlu, PHP nebo binárce?Vím
Nejde o přece to, že by někdo ukradl náš program a prodával ho místo nás, jde o to, že je celkem těžké donutit uživatele nám zaplatit, když můžou program používat zadarmo.To je presne to, co ted mnoho lidi nechape v pripade Nokie a Qt. Porizovaci cena je mi ukradena kdyz nemam jistotu, ze k tomu "free" produktu dostanu odpovidajici support. Proto tvrdim, ze kdyby Nokia vyvoj Qt uzavrela (coz neudela, pokud to ma v hlave v poradku) a posledni verze presla pod BSD, rozhodne se nebude konat zadny masivni odchod zakazniku Trolltechu-Nokie, alespon ne tech vetsich, jejichz business stoji na aplikacich pouzivajicich Qt. Dokazete si predstavit treba NASA s jejim rozpoctem, jak jucha nad tim, ze Qt je ted "zadarmo" a zacne pouzivat BSD verzi bez jakehokoliv solidniho zazemi jen aby usetrila...? Ani nahodou. Prijdou problemy, nedostatecny support, clovekohodiny se scitaji a scitaji a cena za licenci se najednou zda smesna... Takze můžou program používat zadarmo je hodne osemetna fraze...
To je presne to, co ted mnoho lidi nechape v pripade Nokie a Qt.Nákup takové firmy v první řadě znamená přijít ke schopným zaměstnancům (kteří navíc tvoří sehraný tým). Tak asi někdo usoudil, že vyjde lépe koupit firmu, než je přeplácet samostatně
Proto tvrdim, ze kdyby Nokia vyvoj Qt uzavrelaNetroufám si odhadovat, co by dělala NASA, ale jsem si jistý, že hodně uživatelů by bylo nespokojených, protože už by neměli přístup ke zdrojovým kódům a přestali by mít kontrolu nad tím, co vlastně používají. Takže je docela logické, že by začali hledat open-source alternativu. Tak by se z poslední svobodné verze Qt odštěpil jeden nebo více projektů a pokračovaly by dál.
Takze můžou program používat zadarmo je hodne osemetna fraze...To jsme ale pořád v rovině softwaru, který je tu už dlouho, má určitou tradici a používá se v produkčním prostředí. Ale ve chvíli, kdy bych přišel s něčím novým, tak nebudu mít žádné jméno, nebo značku, kterou by si lidé spojovali s kvalitní podporou. Uživatelé software vyzkouší a buď ho přijmou nebo ne, ale to vůbec nezaručuje, že si zaplatí nějakou podporu od autora, můžou si zaplatit u kohokoli jiného (třeba kdo je geograficky blíž), najmou si schopného správce, který jim pomůže s provozem nebo programátora, který jim dodělá chybějící funkcionalitu. GPL nijak nezatracuji, ale pokud bych nechodil do práce a začal soukromě vyvíjet program, který by mě měl živit, tak bude pravděpodobně pod licencí, která poskytne zdrojáky a právo k užívání jen platícím. Což už podle definice nebude open-source, bohužel. Tím chci jen vyvést z naivity ty, kteří si myslí, jak se na open-sourcu krásně a snadno vydělává na podpoře (ne na dávkách). Protože začínat je sakra těžké a napsat kvalitní software a vydělat peníze, jsou dvě věci, mezi kterými je v tomto případě velmi mlhavá souvislost.
Ale ve chvíli, kdy bych přišel s něčím novým, tak nebudu mít žádné jméno, nebo značku, kterou by si lidé spojovali s kvalitní podporou. Uživatelé software vyzkouší a buď ho přijmou nebo ne, ale to vůbec nezaručuje, že si zaplatí nějakou podporu od autora, můžou si zaplatit u kohokoli jiného (třeba kdo je geograficky blíž), najmou si schopného správce, který jim pomůže s provozem nebo programátora, který jim dodělá chybějící funkcionalitu. GPL nijak nezatracuji, ale pokud bych nechodil do práce a začal soukromě vyvíjet program, který by mě měl živit, tak bude pravděpodobně pod licencí, která poskytne zdrojáky a právo k užívání jen platícím. Což už podle definice nebude open-source, bohužel. Tím chci jen vyvést z naivity ty, kteří si myslí, jak se na open-sourcu krásně a snadno vydělává na podpoře (ne na dávkách). Protože začínat je sakra těžké a napsat kvalitní software a vydělat peníze, jsou dvě věci, mezi kterými je v tomto případě velmi mlhavá souvislost.Plny souhlas. Ja GPL taky nezatracuju, jen jsem mluvil o tech pripadech odstepeni, kdy je trh zvykly na jisty standard a nizsi porizovaci cena neni zarukou toho, ze se toho standardu bude ochoten vzdat. Nicmene podle poslednich zprav je temer jasne, ze na business modelu Qt se nic menit nebude, takze na tenhle scenar snad nedojde :)
... ve chvíli, kdy bych přišel s něčím novým, tak nebudu mít žádné jméno, nebo značku, kterou by si lidé spojovali s kvalitní podporou. Uživatelé software vyzkouší a buď ho přijmou nebo ne, ale to vůbec nezaručuje, že si zaplatí nějakou podporu od autora, můžou si zaplatit u kohokoli jiného (třeba kdo je geograficky blíž), najmou si schopného správce, který jim pomůže s provozem nebo programátora, který jim dodělá chybějící funkcionalitu. GPL nijak nezatracuji, ale pokud bych nechodil do práce a začal soukromě vyvíjet program, který by mě měl živit, tak bude pravděpodobně pod licencí, která poskytne zdrojáky a právo k užívání jen platícím. Což už podle definice nebude open-source, bohužel.Mě připadá že tady příliš teoretizujeme. Vytvořit a prosadit nový produkt a vydělávat na něm dle mého názoru jde i s GPL. Nepřipadá mi, že bych znal nějakou firmu, která by vývoj krabicového sw prvně "nedotovala", prostě máte prvně náklady a pak až prodáváte. GPL má své proti, ale i pro, alespoň pro mně. Napadá mě pár připomínek a otázek k "výhodám" proprietárních licencí:
* Proč většina programů pod proprietárními licencemi má demo (shareware) verzi programů? Není to proto, že kdo peníze nemá nebo k programu nemá vztah stejně nezaplatí?
* Za jak dlouho po vydání nové verze se objeví cracknutá verze?
* Proč se i velké firmy příliš nebrání pirátství? Není to tím, že by zázník přešel ke konkurenci nebo by nedošlo k rozšíření povědomí o programu?
* Co kombinace půl roku za peníze a pak jako GPL? GPL chápe většina zákazníků jako výhodu. I když u krabicového SW, který je většinou nahraditelný, si nejsem tak jistý.
* Co nižší náklady na testování a vývoj? Co granty z nejrůznějších organizací? Např. Mozilla Foundation je v balíku.
Připadá mi, že jde o nový způsob podnikání a je zde mnoho nevyzkoušeným možností. Dobu, kdy bylo možné prorazit jako velký Bill, jehož tatínek byl právník a on již snad ve 12 napsal svou první proprietární licenci, jsme hohu(žel|dík) prošvihli.Proč většina programů pod proprietárními licencemi má demo (shareware) verzi programů? Není to proto, že kdo peníze nemá nebo k programu nemá vztah stejně nezaplatí?Protože většina lidí nezaplatí za zajíce v pytli. U open-sorcu tenhle problém odpadá, protože ten jde plnohodnotně používat zadarmo i v produkci.
Za jak dlouho po vydání nové verze se objeví cracknutá verze?Jakékoli ochrany proti kopírování mi přijdou směšné, obejít se dá všechno, takže nemá cenu do ochran investovat. Musíme se spoléhat na právo a na to, že velké firmy si netroufnou používat nelegální software (např. Oracle si může provozovat kdokoli, i když nezaplatí, ale já bych na to žaludek neměl*).
Proč se i velké firmy příliš nebrání pirátství? Není to tím, že by zázník přešel ke konkurenci nebo by nedošlo k rozšíření povědomí o programu?Tohle je běžná strategie, úspěšný je v ní třeba Microsoft nebo Adobe. Jejich programy umí používat kde kdo (protože se naučil na warez verzích) a pak přijde do práce a tam chce, aby mu stejný software koupili. A ještě říká, že jediný grafický program na úrovni je PhotoShop (i když v něm stejně bude jen ořezávat fotky a měnit jas a kontrast
Co kombinace půl roku za peníze a pak jako GPL? GPL chápe většina zákazníků jako výhodu. I když u krabicového SW, který je většinou nahraditelný, si nejsem tak jistý.Půl roku mi přijde dost málo na vybudování stabilní komunity uživatelů. Ale dovedu si představit začátek s uzavřeným softwarem (resp. zdrojové kódy jen pro platící) a po několika letech uvolnit i GPL verzi, mít třeba dvojí licencování. Těch možností je pak hodně (např. online placené služby jako přidaná hodnota k programu), ale pro to rozjetí byznysu je GPL prakticky nepoužitelné (můžou fungovat nadšenecké amatérské projekty, ale to není byznys).
Co nižší náklady na testování a vývoj?To je fakt, ale pro to, abys udělal z uživatelů testery (předhazoval jim betaverze) musíš nejdřív nějaké ty uživatele mít
Co granty z nejrůznějších organizací? Např. Mozilla Foundation je v balíku.To už má ale přídech toho komunismu. Nevyvíjí se to, za co jsou uživatelé ochotní zaplatit, ale to, o čem někdo administrativně rozhodne, že je dobré, a podpoří to. Neříkám, že se ten přerozdělovač dotací nikdy netrefí do potřeb uživatelů (může se mu to povést), ale je to v principu administrativní, nikoli tržní, řízení systému. *) resp. nechtěl bych riskovat, že se na to přijde a já budu muset odstavit produkční systém (což může znamenat konec podnikání) nebo zaplatit za licence (což vyjde hodně draho). Plus ještě pokuty a soudy, ale to je ve srovnání s odstavením systému (a koncem firmy) skoro zanedbatelné.
ale pro to rozjetí byznysu je GPL prakticky nepoužitelné (můžou fungovat nadšenecké amatérské projekty, ale to není byznys).No samozrejme hodne GPL softu vznika s tim, ze na nem nikdo nechce vydelat, ale chce, aby mu ostatni pomohli s vyvojem a vyresili jeho problem. Proste to neni zalozene na primarne vymene penez, ale na vymene jinych komodit. Trh prece nemusi fungovat jen na zaklade vymeny penez.
To už má ale přídech toho komunismu. Nevyvíjí se to, za co jsou uživatelé ochotní zaplatit, ale to, o čem někdo administrativně rozhodne, že je dobré, a podpoří to. Neříkám, že se ten přerozdělovač dotací nikdy netrefí do potřeb uživatelů (může se mu to povést), ale je to v principu administrativní, nikoli tržní, řízení systému.No myslite ze v MS, to je jinak? Ze nedotuje jeden projekt jinym? Navic zde je to proto, aby se znicila konkurence (nebo donutila ke koupi za ceny, kterou jsme urcili) . Tohle mi vice pripada jako praktiky komunistickych rezimu. Praktiky nadace jsou mnohem pruhlednejsi a kazdy spatny krok zvedne vlnu protestu. Prirovnani ke komunismu prosim radeji vynechte, jinak se dostaneme mimo tema. Uvedu jen nejake citace:
Prirovnani ke komunismu je sice oblibena berlicka, ktera se da vmontovat na cokoliv, ale dobra, pokracujem Uvedomnelost vyzaduje spis system nesvobodny. Vyzaduje totiz uvedomnelost UZIVATELU, ze si ty programy nebudou volne kopirovat, ze si uvedomi, ze to je necetne a nesportovni. Ale stejne jako komunismus, ani toto v praxi vubec nefunguje. Vidite sam na prikladu mp3. A protoze uvedomnelost nefunguje, musi prijit restrikce, stejne jako v komunismu. Vymysleji se cim dal nesmyslnejsi zakony (DMCA). Vznika specialni policie, razie, vezneni i za imaginarni zlociny, ktere clovek spachal mimo uzemi statu, kde plati tyto stale uchylnejsi zakony. Stejne tak komunisti pred revoluci vymysleli stale absurdnejsi zakony. "Kdo zhotovi tiskovinu, ktera se neslucuje.. , bude potrestan odnenim.." Pamatujete?
Nejvic me ovsem fascinuje drzost obchodniho modelu fy Microsoft. Vy si totiz jako zakaznik nikdy nekoupite realny produkt, tj. napr. operacni system, ale pouhou licenci. Licenci na vlastnictvi kopie programu, jehoz original je kdesi v sidle firmy. Microsoft se tak umne zbavuje zodpovednosti za jakekoliv ztraty dat, spatnou funkcnost atd., protoze ve chvili kdy trimate v rukou svou kopii, je uz original zcela jiny. Neustale na nem totiz pracuje spousta vyvojaru a vase Windows95/98/ME atd. jsou pouhym obrazem binarniho kodu k urcitemu datu.
Dále se podívejte na ohloh.net na odhad ceny open source sw. Je jedno jestli tuhle cenu budete považovat za těch 20% nebo celých 100%. Můj oblíbený Parrot např. vyjde na necelé 3mil$, Firefox na 800tis$.Tak to s tim FF je pekna hovadina. Trzni cena Firefoxu je IMHO mnohonasobne vyssi. Uz jenom proto, jake je jeho postaveni oproti IE (suverenne nejvaznejsi konkurent, ktery donutil MS neco delat) a kvuli smlouvam, ktere ma uzavrene treba s Google ohledne vyhledavaciho pole.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.