Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 23:17
Přemýšlel jsem onehdy, co že mám říkat lidem, když se ptají "Co posloucháš za muziku?"
Vím, co neposlouchám. Ale o tom psát nechci. Zjistil jsem totiž zajímavou věc (ačkoliv budu vypadat jako pseudointelektuál). Do němčiny jsem se onehdy rozhodl připravit čtvrťákům něco o Mozartovi, aby věděli aspoň něco. Příjemně mě překvapili, něco už věděli. Já jsem strávil celý večer výrobou pracovního listu a nahráváním známých skladeb. Celý večer jsem poslouchal Mozarta, četl jeho životopis a osudy, projel desítky stránek, hesel a poznámek.
A úplně mě uchvátil. Ten osud je známý, netřeba zmiňovat detaily. Ale ta hudba! Věděl jsem, tušil jsem, že se mi vlastně líbí, ale že to bude takhle... Že se mi spojí všechny představy, které mám o té době, nad vším bude jako mentor dohlížet Goethe, do toho urputné snahy českých obrozenců a přísný pohled Dobrovského, který byl vlastně takový zvláštní Čech... Vše ukončeno brutálním hromadným hrobem a nehašeným vápnem.
Jeho hudba jakoby předznamenala nejen jeho osud, ale osud každého génia, pochopeného, nebo ne. Míhá se mi tam Mácha (Proč, sakra?), jehož život je řečen Měsíční sonátou, v Tureckém pochodu se zase zrcadlí staré dobré Rakousko, posrané strachy z Turků, kteří Vídeň před časem vydrancovali...
A ty holky si nechaly třikrát, třikrát!! pouštět Měsíční sonátu, protože je prostě tak smutná, tak romantická. A byl klid, každý seděl a poslouchal. Stejně tak poklepávali (a -ly) do rytmu při Malé noční hudbě a dalších prepopových šlágrech. Začal pop Mozartem? Jednoznačně ano, kéž by se ho dnes drželi...
Prostě mám rád Mozarta a jsem z něho někdy naměkko. Ale nemám doma hifi a pořádná sluchátka, na to kašlu. Je to hudba lidstva, dneška, hlavně zítřka, ne ani tak včerejška. A klidně ho poslouchám v autě. A vůbec mi nevadí, že na nápěv Malé noční hudby složili mí spolužácí rýmovanou nadávku, která mě provázela celou základní školu. Memento mori.
Tiskni
Sdílej:
To byl osud ten Mozart, co! Co nesmyslů se o něm traduje. Jak ho dávali do hrobu a děsně pršelo (bylo krásně, stačí prohlédnout meteorologické záznamy), jak mu ubližoval Salieri (skoro se neznali), jak umřel zapomenut (byl populární do smrti, spíše se sám stranil lidí), jak ho ukládali do společného hrobu (pohřben chudě, ale ne do společného hrobu; jen rodina později neplatila, tak šel do jámy).
Co dodat. Nevěřit americkým hrám, protože Američani mají povědomí o historii, jako ...
Mrzí mě, že si Forman zvolil tak mizernou předlohu.
Jestli chcete vidět zajímavý film o Mozartovi (bohužel, také ne docela pravdivý), tak doporučuji "Zabudnite na Mozarta" od slovenského režiséra Lutera.
Mozartovo Requiem je naprosto skvostné. Mám ho nejraději.
Jo reqiem je pěkný. Potíž je v tom, že větší část nenapsal Mozart. Z něčeho byl klavírní part, někde i orchestrace. Např. Lacrimosa byla jen v nástinu.
Já se přiznám, že Mozarta moc rád nemám. Má na mě moc kudrlinek, což je dáno jeho Turnerovýn syndromem. Daleko radši mám Haydena, ikdyž to byla pop-music.
Nadávno jsem slyšel v radiu mluvit jednoho historika a tem tvrdil, že Shakespeare zas tak vedle s tím Richardem III nebyl...
Mácha byl IMHO opravdový bouřlivák a tvrďák. Ono chodit za noc z Litoměřic do Prahy a zpátky... Nebo přespávat na Housce nebo na Ralsku, když to byly zříceniny (teda ne že bych tam nespal).
Zajímavé je, že Máj je na základě skutečné události, byť notně převyprávěné viz historie Máje
Jak kdy. Varese se mi třeba libi, ale je to ještě moderní? To už je spíš klasika. Občas mám pocit, že bych chtěl hlavně a jen nahrávku téhle skládby od Cage. A že bych si jí pouštěl do sluchátek -- volum right, znova a znova a že by mi to stačilo.
PS Ono to fakt jde najít Googlem! To čumim!
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.