Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 15:29
Tiskni
Sdílej:
Klidně v županu naboso.To mi pripomenulo, keď svoj životný štýl opisoval Linus, ale to ostatné nesedí, Google nevyplul nič, tak asi preklad.
Nebál bych se openspace přirovnat k ubytovně v koncentráku.Ne že by openspace bylo něco super, ale ty si asi žádný koncentrák neviděl, co? :)
Ani s tou pracovní dobou bych si moc jistej nebyl... typicky se pracovalo dokud se nepadlo na hubu a pak šup do plynové komory... a v těch místnostech na spaní jich obvykle bylo tolik, že si nemohli ani sednout...Ono asi taky jak kde. Každopádně jídla málo, nemocí hodně (TBC, tyfus, úplavice...), lékařská péče žádná (ledaže člověk posloužil jako pokusný králík
asi by si to dnes někteří měli aspoň na dva dny zkusit, aby neplácali nesmyslyOno stačilo to vidět na vlastní oči. Ne v televizi, kde to může vypadat "jen jako". Ale vidět doopravdy, zblízka, ty vyzáblé vězně, cítit smrad tamního "jídla" (například té řídké kapustové šlichty, co bývala v některých koncentrácích), slyšet křičet bolestí nemocné, o které se nikdo nestará...
Ono stačilo to vidět na vlastní oči. Ne v televizi, kde to může vypadat "jen jako". Ale vidět doopravdy, zblízka, ty vyzáblé vězně, cítit smrad tamního "jídla" (například té řídké kapustové šlichty, co bývala v některých koncentrácích), slyšet křičet bolestí nemocné, o které se nikdo nestará...No, dneska už tyhle zařízení v provozu asi moc nejsou :) nicméně ono celkem stačí vidět i to, co po nich zbylo...
No, dneska už tyhle zařízení v provozu asi moc nejsou :)Myslel jsem to čistě hypoteticky. Třeba to za pár desítek let půjde dostatečně věrně vymodelovat ve virtuální realitě, a to včetně čichových dojmů.
hardirq/softirq
), ale ne vždy je to možné.
Ale opravdu komplikované případy (např. multithreading, ve kterém vlákna musí spolupracovat bez toho, aby si navzájem šlapala po palcích, ale nesmí se vzájemně zdržovat) potřebují navíc ještě téměř zenové soustředění, kdy je programátor odtržen od vnější reality a jeho mysl je zcela naplněna prováděným úkolem. Do takového stavu nestačí jen "načíst" nutná data, je třeba se uklidnit, vyčistit mysl od věci zvnějšku a opravdu se soustředit na problém ...
... což je ale naprosto nemožné, pokud metr od vás jedna kolegině vypráví druhé obsah včerejší telenovely, z druhé strany jiný kolega vysvětluje přes telefon už po několikáté, že slovem "Enter" myslí klávesu a ne vyťukat písmena E-N-T-E-R a do toho se ještě line z místního rádia cosi, co někteří nazývají hudbou. Ano, je možné nasadit si pořádná "bagristická" sluchátka a pokusit se vše překrýt vlastní hudbou, ale ani to nepomůže proti slunci svítícímu do obličeje, zimě řinoucí se z klimatizace a tomu, že vám každou chvíli někdo zaťuká na rameno.
Pokud je programátor takto každých několik minut vyrušen, vypotřebuje většinu času jen na to, aby obnovil předchozí stav a k opravdové tvůrčí práci se téměř nedostane. Přitom většina vyrušení nejspíš budou buďto naprosto zbytečná (typu "plkání o ničem") nebo triviality, které by mohly počkat, nebo by je dotyční zvládli vyřešit sami ("Nemůžu se přihlásit!" "Jakou máš zapnutou klávesnicvi, českou nebo anglickou?" "Aha. Díky." a půlhodina soustředení v kýblu). Jenže pokud ostatní vědí, že podobné věci dokážete vyřešit za ně, tak si na to zvyknou a vy je pak musíte řešit za ně (říkám tomu "syndrom prostrkávacího psa").
Jediný způsob, jak pak něco udělat, je udělat to v době, kdy ostatní odejdou, tedy brzo ráno (pro skřivany) nebo večer (pro sovy). Pokud je ale pracovní doba pevná, ráno je všechno zamčené a deset minut po běžném konci pracovní doby vás začne z židle vymítat mopem rozezlená uklízečka (protože přece to nebude po vás vytírat dvakrát, né), tak upřímnou soustrast.
Osobně jsem v openspace pracovat nemusel (ale v několika jsem byl "na návštěvě"), ale známý, který jako brigádu upgradoval redakční systém z PHP4 na PHP5 v telemarketingové firmě, vyprávěl, jak mu tam ani sluchátka a heavymetal nestačily a musel se domluvit s šéfstvem, že bude moct pracovat z archívu, což byl honosný název pro kancelářičku, kde většinu místa zabíraly police plné šanonů. Já bych v podobné situalci nejspíš vzal za vděk i sklepem ...
A ještě k té klimatizaci: spousta problémů je způsobená tím, že je puštěná na moc velký výkon, takže je rozdíl mezi vnější a vnitřní teplotou dost vysoký na to, aby to byl pro sliznice šok (většinou se uvádí maximální použitelný rozdíl okolo pěti stupňů).
Jednou jsem byl v kanceláři, kde místní managoři měli v třicetistupňovém vedru klimatizaci natavenou na dvacet stupňů, takže když tam člověk vešel, bylo to jako vlézt do ledničky. Chudák sekretářka měla na sobě svetr, chlupaté vlněné ponožky a na stole velké balení papírových kapesnáíků, protože výdech klimatizace se nacházel kus od ní.
No a druhá věc je vlhkost vzduchu - když se vzduch procpe klimatizací, část vlhkosti se vysráží, takže pokud se vzduch zase v místnosti ohřeje, je suchý, což je opět další šok pro sliznice a také pro oči (obzvlášť, pokud čučíte do monitoru a málo mrkáte). Velké klimatizační systémy to většinou řeší zvlčovači, ale běžná dvoudílná klimatizace bohužel nic takového mít nebude.
PRIORITA JE VSECHNO!A to máš štěstí, že ses ho neptal, kdy to má být hotové... „včera bylo pozdě“
v americkém dobytčákuTy jo, to nevim. Nepamatuješ Matrix? Neviděl jsem zatím žádný „Americký dobytčák“ min. bez boxů a když už ne úplně zabarikádovaných tak aspoň napolo. Ono je to celé opravdu jen a jen o kontrole a o tom pocitu. Když už je člověk oddělený tou zdí, tak zas má sledovací SW v PC. To pamatuju už od školy (akorát nepamatuju kdy by to pomohlo nepařit gamesy a místo toho dělat něco „užitečného“).
Akorát holt ani nevíme že si toho musíme vážitMno ony se ty obory dost kříží...Trochu mě překvapuje že to tak vypadá i v oboru kde je nedostatek lidí...
nemuzeme ubranit dojmu, ze jsme meli velike stetsi prozit alespon cast zivota v tom 'silenem' komunismu.Jojo, zvlášť ty komunistické koncentráky jako Jáchymov byly oproti dnešním openspacům naprosto v pohodě, co? :)
A i na pracovisti panovala rekneme 'dobra' nalada.No jasne. Za sociku zamestnanci predstirali, ze pracuji a zamestnavatel predstiral, ze je za to plati. Tak se alespon obcas zasmali, kdyz uz nic.
Jako budova je to pěkná, je tam ta krásná střecha, bazének atd.O tom bych teda velice polemizoval. Na mě naopak působí velice levně.
Moje pracovní doba se nakonec ustálila od 5:00 do 14:30. Ráno makám než ostatní přijdou, během poledne jdu na oběd a zbylou hodinu serfuju na netu.
Zásada č. 1: Nikdy nevstávám před polednem, nemusím-li. (Občas musím, asi tak jednou do týdne.) Pouhý návrh, že by snad někdo pracoval v noci, tj. například mezi 5:00 a 10:00, mě notně pohoršuje.
To jsou jen takové iluze o klidu. Klid je prosím pěkně večer po 22:00 a možná tak do 4:00. Kolem 5:00 už není klid ani trochu, protože jde proletariát do práce a v celém městě to tak nějak divně šumí a hučí. (V Praze je to trochu lepší než v menších městech, což samozřejmě vyplývá z převažujících průmyslových odvětví a tak podobně.) V takovou dobu to chce pozavírat okna, zatáhnout závěsy a rakouskouherské hektické zvyklosti prospat.
Stejně je zajímavé, jak jeden nemocný člověk s poruchou spánku (císař Franta Pepa I.) dokázal na celá desetiletí, ne-li staletí posrat život tolika generacím.
V některých britských školách se občas řeší otázka, zda by mělo vyučování začínat v 9:00, 10:00 či později. Na jistém gymnáziu v českém kocourkově se zase v anketě ptali, zda by vyučování nemělo náhodou začínat v 7:00. Rozdíl je tedy celkem jasný. Ta anketa ale měla tři volby: 7:00, 8:00 a 9:00. Přestože jsme si tenkrát (2001) byli zcela jistí tím, která možnost zvítězí, stalo se něco zvláštního: Anketa se ututlala a její výsledek nikdy nikdo ani nezveřejnil, ani neaplikoval.
Franta Pepa I. se nám sere do života i víc než 95 let po smrti. To je smutné.
Tohle je u nás taky.
Ale jen co dořvou, jezdí už dost hustě městská doprava, tu a tam někdo startuje auto, někdo zase hlasitě mele na ulici, jako by snad byl den nebo co, a tak dále. To už pak není ta klidná noc, během které se dobře pracuje.
Cože? Čechy po vyrovnání prosperovaly??? Zpět do školy a znova přečíst dějepis! Ano, Čechy byly jednou z nejrozvinutějších oblastí Rakouska-Uherska, ale Franta Pepa I. na tom neměl absolutně žádnou zásluhu. Rakousko-uherské vyrovnání bylo pro České země změna k horšímu (politicky i ekonomicky), protože byly definitivně odsunuty do pozice jakéhosi satelitu, kolonie či něčeho podobného, bez velkých nadějí na vlastní autonomii. Vyprávět, že rakousko-uherské vyrovnání bylo pro České země prospěšné, je buď ironie nebo dost zásadní neznalost.
Jak přesně podpořil nějaký Franta Pepa I. průmyslový a vědecký rozvoj? To je prosím pěkně blbost. Ano, klidně mohl tu a tam někoho podpořit, protože z jeho peněz to nešlo, že ano. Klasické totalitní přerozdělování, u kterého jsou si orwellovská prasata rovnější. Kdopak nechal rozehnat kroměřížský sněm? A kdopak měl kolem sebe nejrůznější poskoky podporující totalitu, jako byl například Alexander Bach?
Franta Pepa I. udělal hodně „přehmatů“, ale právě jeho osobní problém (neschopnost normálně se vyspat a neotravovat ostatní nad ránem) se nakonec (po mnoha desetiletích) ukazuje jako ta nejzávažnější škoda. O jeho rozhodnutích a způsobu vlády se dá všemožně polemizovat, ale vstávání v noci je zkrátka zásadní problém, který si s sebou neseme dodnes a nějak jsme se ho ani po tolika desetiletích nedokázali zbavit.
:)) práve som čítala (zbežne)jednu diplomovku od študenta maďarskej národnosti venovanú zdôvodneniu práva toho, prečo by maďarská menšina v SR mala mať právo slobodne sa rozhodnúť, ku ktorému štátu územiu ňou obývané pripojí... tak to by bola teda sranda, lebo voľným okom je vidieť, že napr. tu u nás na Gemeri sa k Maďarom hlásia najmä Rómovia, ktorých je v niektorých tunajších ,,maďarských"dedinách i do 100% ,zatiaľ čo tých ,,bielych" Maďarov za posledné desaťročia rapídne ubudlo( asimilovali sa- čo je prirodzený proces, ktorému podľahli oveľa skôr Slováci v Maďarsku). V prvom rade uhorská šľachta sa snažila vždy zbaviť Habsburgovcov a vládnuť si sama. Aj Turci im na to boli dobrí.Za zaostalosť Uhorska si mohla sama, lebo jej feudálne pomery vyhovovali.A hlad a bieda... keď tu vlastne nebol nikdy pokoj, protihabsburské povstania, na ktoré dodnes s pietou spomínajú maďarskí vlastenci, majú na tej chudobe a zaostalosti leví podiel:)). Rakúsko sa hlavne po porážke Prusmi obávalo ďalšieho vnútorného konfliktu s Uhrami,že sa odtrhnú.
Jaké osobní problémy? Nevím, že bych tady psal o nějakých svých osobních problémech. Kdepak jsem o nich psal? (Nikde, že ano...) A které to jsou, mimochodem???
V civilizovaných zemích nikdo před devátou do školy nechodí. Děti a mládež tam nikdo nenutí vstávat kolem 5:30 jen proto, že neměly to štěstí a nenarodily se ve městě a z jejich vesnice se musí dostat do školy, která si vymyslela, že čtyřikrát do týdne bude vyučování v 7:00 a jednou v 8:00, což ovšem není o moc lepší.
Rozdíly v době, kdy lidé obvykle vstávají, jsou poměrně zjevné: Bývalé rakouskouherské satelity jsou na tom bídně. V Rakousku samotném už se situace zlepšuje. Naopak státy nedotčené Frantou Pepou I. a jeho poruchami spánku (Francie, Británie, středomoří, Skandinávie) tak nějak ukazují, jak by to mohlo bypadat, kdyby lidé víc používali rozum a méně lpěli na hloupých stereotypech zavedených v 19. století.
Děti a mládež tam nikdo nenutí vstávat kolem 5:30 jen proto, že neměly to štěstí a nenarodily se ve městě a z jejich vesnice se musí dostat do školy, která si vymyslela, že čtyřikrát do týdne bude vyučování v 7:00 a jednou v 8:00, což ovšem není o moc lepší.Gymnázium Přípotoční, každou středu je-li CEST fyzika od 6:05. Enjoy!
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.