Portál AbcLinuxu, 8. května 2025 01:08
První téma dnešního dílu nás tak trochu vrátí k CES speciálu, který jsme kompletně věnovali architektuře ARM. Nezůstaneme ale jen u ní, zamíříme i mezi paměti, zdroje a také k projektu OLPC, který nás na závěr opět vrátí k ARMu.
Ne že by to člověk nečekal, vždy po velkých ohlášeních se pustí do práce skupiny různých analytiků či samozvaných analytiků a na základě proroctví firem začnou sami prorokovat vývoj. Tentokrát přišla po CESu na přetřes architektura ARM. Zopakujme si tedy pár základních faktů: výkon ARM procesorů utěšeně roste, a to poměrně slušným tempem. Počet partnerů, kteří ARM využívají, se také zvyšuje a posledními velkými partnery jsou firmy AMD a Nvidia. AMD svoji cestu za ARMem teprve začíná, Nvidia již po letech zkušeností šlape na plyn a hodlá sama k vývoji architektury ARM přispět měrou takovou, že tato CPU bude integrovat do svých GPU a postupně je protlačí i do High Performance Computingu (HPC).
Všeobecně se tak očekává, a slova analytiků to potvrzují, že výkon ARM architektur, současných a zejména budoucích, výrazně poroste. A poroste dokonce natolik, že z hlediska efektivity se vyrovná x86, neboť ARM v takovém přepočtu může těžit z obrovské různorodé výrobní základny mnoha světových výrobců, kteří mají ARM licencován a kteří jsou na špici vývoje výrobních procesů.
ARM a x86 se pomalu začínají sbližovat. Zatímco x86 jde onomu „svého stylu Nashovu equilibriu“ od výkonných jader, která jsou postupně stále více optimalizována z hlediska spotřeby, ARM má kořeny v superúsporné architektuře, které je dodáván stále vyšší a vyšší výkon. Sjednocení dá nepochybně světu spoustu zajímavých zařízení, ať již mobilních, nebo supervýkonných usazených v serverovnách, ale je třeba zmínit v této souvislosti slova ředitele ARMu Warrena Easta: cílem architektury ARM není ovládnout PC trh. Tam je jasným vládcem Intel (tedy přesněji x86) a nemá valný smysl se do takového boje pouštět (z Nashova pohledu by to zavánělo starým dobrým Adamem Smithem ). ARM má zkrátka svých odbytišť stále dost a rozhodně si musí mnout ruce: firmy jako Microsoft i Nvidia mu vlastně samy o sobě nacházejí či vytvářejí odbytiště nová, resp. jej směřují tam, kde sice stále vládne x86, ale není to pro tuto architekturu stěžejní jádro. Jen bláhový analytik by si dovolil tvrdit, že „za X let ovládne ARM desktopy s Windows“.
Warren dodal ještě jednu zmínku: vývoj směrem k 64bitovým ARM CPU je nevyhnutelný, ale ARM nepochybně ještě nějakou dobu setrvá na 32bitové architektuře, byť doprovázené 40bitovým adresováním paměti, firma zatím necítí potřebu přijít s 64bitovou aritmeticko-logickou jednotkou.
Znalci jistě zatlačí slzu při vzpomínce na paměťové moduly americké firmy OCZ, které si na našem trhu začaly získávat pozornost ještě v SDR-DIMM dobách, byť jejich sláva přišla až s DDR1. OCZ po letech vývoje na špici opouští trh paměťových modulů, přičemž jde o strategické rozhodnutí vedení firmy, které má své dobré zdůvodnění.
OCZ pochopitelně provádí průběžně analýzu svých produktů z hlediska trhu a stále více je výsledky přesvědčovaly, že paměťové moduly pro ně dále nejsou zajímavé. Firma pochopitelně čelila a čelí silné konkurenci v podání značek jako Corsair, Mushkin, GeiL či gigantu Kingston, ale to není hlavní. Nejzajímavějším zjištěním bylo, že 78 % zisků společnosti tvoří v tuto chvíli SSD, kde má naopak oproti svým konkurentům vynikající postavení. Kingston prodává v podstatě jen přebrandované SSD Intel, Corsair má sice slušnou, avšak poměrně úzkou skupinu produktů, stjeně jako další, zatímco OCZ má v nabídce jak běžné, tak enterprise kousky včetně modelů s HSDL rozhraním (High-Speed Data Link – otevřené rozhraní vycházející z PCI Express) a zejména pak SSD snů pro PCI Express sloty s IOPS v řádech desítek a stovek tisíc a zápisem klidně i 1,4 GB/s.
OCZ Technology tak s tímto fiskálním rokem (končí jí 28. února 2011) ukončí výrobu pamětí. Podrží si pouze velmi omezené množství produktů, a to po přechodnou dobu, samozřejmě nijak nebudou dotčeny záruky zákazníků, včetně „doživotních“ (ať již to slovo značí cokoli ).
FSP Group, výrobce zdrojů Fortron, nám poměrně dlouho kotvil na certifikaci 80Plus bronze, teprve až nyní se pouští dále, a to rovnou na 80Plus Gold. Pozitivním však je, že mezi novými zdroji řady Aurum je vedle 700, 600 a 500W modelu také pro mnohé daleko přijatelnější 400W zdroj.
Výkon je ve zdrojích rozkouskován, 400 a 500W nesou dvě 12V větve dávající 384, resp. 432 W s tím, že 500W nese dvojici 6+2pin PCI Express kabelů, zatímco nižší jen jeden, ačkoli papírově by zvládl i 6+8pinovou grafiku bez problémů. 600 a 700W model již mají čtyři 12V větve, kde 700W model na 12V větvích nabízí 672 W a celkem čtveřici 6+2pin PCI Express.
Pro desku je vždy k dispozici 20+4pin a dále 4+4 a 4pin přídavného napájení, 120mm ventilátor s udávanou hlučnost 21 dBA naznačuje minimálně v běžných zatíženích tichý chod. Standardní výbavu doplňují japonské dielektrické kondenzátory a nový patentovaný obvod Fortronu zvaný MIA (Multiple Intelligence Ability, jeden řídící obvod kombinující veškerou potřebnou logiku pro chod zdroje: PWM, ZCS PFC (aktivní), Post SR, Active Clamp, Double-circuited OVP – jeho vývoj trval Fortronu 3 roky).
OLPC má za sebou již řadu let vývoje a ač začínal jako superúsporný stroječek s x86 procesorem (AMD Geode LX, vybrané řady též CPU VIA řady C7), ani on nemůže ignorovat ARM donekonečna. Nejnovější chystaný stroj označovaný XO 1.75 již ponese ARM CPU, konkrétně procesor Marvell Armada 610, který dá stroji dokonce vyšší výkon než původní Geode. To by nemělo být zas takovým překvapením, původní Geode byla spíše taková zvláštnost vycházející snad ještě z AMD K6 architektury a to je z dnešního pohledu už opravdu počítačový pravěk, pokud bychom měli porovnávat, museli bychom Marvell postavit spíše proti úsporným CPU AMD Fusion, ať již 9W, nebo 5W, které jsou čerstvou novinkou.
Marvell Armada 610 také není poslední generací, zakládá na aktuálním jádru ARMv7, které běží na 1 GHz, disponuje 256 kB L2 cache, nese samozřejmě i 2D/3D grafiku s dekodérem řady video formátů (MPEG-4, MPEG-2, H.263, On2, do MPEG-4 umí i komprimovat) a akceleraci pro zabezpečovací technologie (AES, DES, 3DES, SHA-1, MD5). Další povinná výbava zahrnuje zvukovou část, podporu DDR1 i DDR2 pamětí, řadiče pro USB 2.0 a SD/MMC karty a mnohé další.
V podstatě je tento Marvell takovým SoC, které je cenově zajímavé i pro OLPC projekt. Co je ale z hlediska OLPC důležité, že se od 5W Geode dostal přes 4W VIA k nynějším 2W ARM procesorům. K nim XO 1.75 přidává 1 GB paměti a 4GB flashové úložiště, na stroji stále běží Linux, upravená Fedora s prostředím Sugar (lze přepnout do GNOME, mimochodem všechny aplikace po přechodu na ARM fungují prostě proto, že jsou napsány v Pythonu, OLPC se podílí na pracích na Fedora ARM portu). Sériová výroba XO 1.75 se má rozeběhnout v polovině roku u velkovýrobce notebooků pro řadu velkých firem, Quanta Computer. Celá platforma z hlediska hardwaru je mimochodem open-source včetně BIOSu/firmwaru. Podrobnosti jsou k vidění ve videu.
S ohledem na uvedenou spotřebu je zajímavé i to, že s ruční nabíječkou lze točením kliky po dobu jedné minuty nabít laptop na 10 minut práce. Aktuální spočítaná cena za XO 1.75 je lehce pod 200 dolarů, ale OLPC se ještě snaží ji trochu srazit. A jestli mohu pár osobních slov: na tomto videu oceníte jednu věc: je velmi příjemné a osvěžující sledovat 10minutový rozhovor nikoli s markeťákem-kravaťákem, ale s inteligentním inženýrem, jehož zájem není striktně řízen cenou akcií nějaké nadnárodní korporace. Ve videu promlouvá Edward McNierney, Chief Technology Officer z nadace One Laptop per Child. Ve druhé polovině se povídání stočí i na téma Android vs. Linux (Fedora), opravdu doporučuji.
pokud bychom měli porovnávat, museli bychom Marvell postavit spíše proti úsporným CPU AMD Fusion, ať již 9W, nebo 5W, které jsou čerstvou novinkouTeď jsem nepochopil jestli je to spotřeba toho Marvellu nebo toho AMD Fusion. Jinak slinty slint. Chci, chci a chci.
a na to se IIRC ARMy moc nechytajíOno s tím výkonem ARMů je to takové ošemetné. Sám můžu hodnotit přímo z první ruky. Je pravdou, že na jednu stranu hodnota udávaná v Mhz u ARMu se jen těžko může shodovat s hodnotou udávanou u libovolného x86 (a to se přehrávání různého videa týče především, protože hlavně to jsem testoval), na druhou stranu podobně je tomu i případě spotřeby. Je dost možné, že větším počtem jader/procesorů by se to nějak vyrovnalo (oni i cenově jsou kdejaké ARMy docela pod libovolné x86 sestavy) a pak by převažovala především nežravost ARMů (potřebná energie pro napájení toho procesoru při std. činnosti je udávaná v řádech stovek miliWatů). Tedy aspoň tolik můj odhad. Nehledě na to že aspoň frekvence u ARMů v poslední době velice rychle vzrůstají (už teď mám mobil s OMAPem o 620Mhz, což je pro něco takového do boha dost). On je problém, že ARMy nebyly snad nikdy koncipovány jako hlavní výpočetní procesory, ale jen jako hlavní ovládací mikrokontroléry, které řídí ostatní obvody. Neznám snad žádnou kombinaci ARMového procesoru ke které by v balíku nebyl přibalený ještě nějaké DSP ko-procesor. A aspoň ten můj umí H.264 nejen dekódovat, ale i do něj kódovat (i když snad jen nějaký BaseLine Profile) a při tom se vytížení hlavního procesoru velmi hodně blíží nule (předpokládám krom demultiplexu max. nějaké příkazy pro DMA pro kopírování dat po sběrnicích a sem tam nějaký memcpy).
Řekl bych že AMDTéž si myslím, protože samotný ARM žere v řádech mW a 9W nebo 5W mi nežere snad ani celý systém se zapnutou LCD obrazovkou.
V předposledním odstavci první kapitolky chybí uzavírací závorka za smajlíkem za (z Nashova pohledu by to zavánělo starým dobrým Adamem Smithem.
V druhé větě druhého odstavce druhé kapitolky ve slově čellila přebývá jedno "l".
V první větě druhého odstavce třetí kapitolky jsou přehozené "b" a "s" - 432&nsbp;W.
Zdravím redakci,
velmi prosím u vložených flash videí uvádět i odkaz na zdrojové video. Nepoužívám flash plugin, nehodlám s tím začínat, a věřím, že na tomto serveru nejsem sám :)
Odkaz nyní doluji z HTML kódu a následně stahuji pomocí "get_flash_video" popř. otevírám v Epiphany pomocí HTML5 pluginu.
No Plugina adresa je tak leda ve zdrojácích.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.