Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 15:40
O tomto členu *BSD rodiny Unixů se šíří pochvalné zvěsti, zejména co se týká výkonu na starších a slabších počítačích. Snad proto se ho odhodlává vyzkoušet čím dál více nováčků. A skutečně, jak se můžete přesvědčit z následujícího popisu, úspěšná instalace NetBSD není nutně záležitost pouze pro geeky.
Zatoužíte-li zkusit "něco jiného" než Linux, ať už z jakýchkoliv důvodů, na stejném hardware a používat stejné programy, nabízí se několik *nixů z rodiny BSD: FreeBSD, OpenBSD nebo třeba právě NetBSD. Ačkoliv se počátky tohoto operačního systému datují až do roku 1993, žije dosud ve stínu svého populárnějšího bratra FreeBSD. Soudě však podle dotazů v komunitních fórech, získává si v poslední době stále více příznivců, kteří jej úspěšně provozují nejen jako server, ale také jako svůj hlavní desktopový systém.
Ty pravé důvody k přechodu na NetBSD jistě nastíní (třeba v diskusi pod článkem) povolanější; na první pohled hovoří pro NetBSD deklarovaný cíl maximální možné čistoty kódu, s tím související maximální přenositelnost na různé platformy a také dobrá pověst o hardwarové podpoře, stabilitě a výkonu systému (zvláště na slabších počítačích).
Uživatel Linuxu jistě s úlevou zjistí, že i v NetBSD se běžně používá známý grafický systém X Window (výchozí XFree86 4.4), že může provozovat populární desktopová prostředí jako jsou KDE a Gnome a že jsou portovány téměř všechny z Linuxu známé aplikace v nejnovějších verzích. Zbylý prostor pro případná přání vyplňuje softwarová emulace linuxového prostředí, která umožňuje spouštět binární linuxové programy, aniž byste museli kompilovat vlastní verzi (např. prohlížeč Opera, který se jako binární verze pro NetBSD nedodává) - a ne, není to ani trochu pomalejší: vůbec to nepoznáte.
Proto se v rámci malého slabikáře linuxových distribucí podívejme očima začátečníka i na tento jeden nelinuxový systém, přesněji řečeno na to, jak si poradit s instalací nejnovější verze NetBSD 2.1. Možná také zjistíte, že ač o *BSD systémech koluje, že jsou "více hardcore" než obecně Linux, není se ho třeba tolik bát. Máte-li už nějaké zkušenosti s Linuxem, budete si hned připadat jako doma.
Přesto je třeba na závěr tohoto povzbudivého úvodu vyslovit malé varování, zejména pro začátečníky: komunita uživatelů kolem NetBSD je ve srovnání s Linuxem stále ještě poměrně malá; proto nemůžete spoléhat na dokumentaci, výchozí lokalizaci ani na komunitní podporu v češtině. Také si buďte vědomi, že nemusí úplně samozřejmě fungovat všechny postupy a aplikace, které znáte či nastudujete z Linuxu.
V každém případě však získáte instalací a používáním NetBSD zajímavé nové zkušenosti, které nezřídka uplatníte i v případě, že se vrátíte zpět k Linuxu s konstatováním, že není o co stát.
Jestli si bude váš hardware s NetBSD rozumět, můžete vyzkoušet nanečisto a bezbolestně pomocí LiveCD s NetBSD (verze 2.99.7), které, ač koncipováno primárně jako rescue CD, obsahuje kompletní desktopové prostředí KDE 3.4.2 (vedle dalších štíhlejších okenních manažerů). Nezapomeňte však, že není určeno pro naprosté začátečníky ani oficiálně podporováno a že tedy budete muset provést pro zdárný start KDE několik ručních nastavení. Na druhé straně, nebojíte-li se anglicky psané dokumentace, zvládne to podle návodu skutečně každý.
Jako uživatelé Linuxu budete patrně instalovat na 32bitovou platformu i386 (případně amd64), i když třeba právě vám doma překáží některá z těch více než padesáti podporovaných a můžete si tedy vybrat i pro ně příslušné instalační médium. NetBSD tak nějak počítá s tím, že máte přístup k internetu, a proto můžete samozřejmě instalovat i pomocí vyrobené bootovací diskety ze sítě či přes FTP přístup.
V normálním případě je nejschůdnější stáhnout obraz ISO patřičné
architektury (tedy 178 MB i386cd.iso
nebo 146 MB
amd64cd.iso
) z některého mirroru; sem tam
nabízejí rozličné e-shopy zasílání CD či DVD obsahujících kromě základního
systému také všechny podstatné programové balíčky a zdrojové kódy. Na
staženém CD budete mít k dispozici pouze základní systém, který na běžný
desktop budete muset doplnit stažením potřebných souborů přes internet (s
čímž vám pomůže správce balíčků pkgsrc
).
Na rozdíl od FreeBSD, který vyžaduje instalaci na jeden ze čtyř primárních oddílů pevného disku (primary partition, označované v Linuxu čísly 1-4), lze NetBSD nainstalovat i na rozšířený oddíl (extended partition). Ten si ovšem musíte nachystat předem, protože jak se zdá, instalační program dokáže vytvořit nově pouze primární oddíly, jejichž počet je omezený. Také je dobré vědět, že ačkoliv NetBSD poskytuje vlastní zavaděč (bootloader), který dokáže detekovat a zavádět jak MS Windows, tak samozřejmě Linux, je možné zavádět NetBSD také vpravdě univerzálním a mezi uživateli Linuxu rozšířeným zavaděčem GRUB. Bez problémů tedy můžete na jednom počítači provozovat vedle MS Windows a Linuxu také NetBSD, aniž byste museli na svůj oblíbený zavaděč rezignovat.
V dalším textu popíši instalaci základního systému na 3. (primární) oddíl prvního pevného disku na starším PII 400 MHz s 320MB RAM.
NetBSD obsahuje textového průvodce instalací, který nevyžaduje nějaké zvláštní znalosti či schopnosti, kromě jazykových. Vedle výchozí angličtiny si můžete vybrat ještě jazyk francouzský, německý či polský. Český jazyk však stejně jako české nastavení klávesnice nejsou během instalace k mání.
Samotný proces instalace však neskrývá žádné záludné překvapení. Po
nabootování z CD-ROM a výběru jazyka je spuštěn skript
sysinst
, který můžete později použít i pro správu systému:
nabízí kromě instalace ještě upgrade, vstup do rescue shellu či
poinstalační nastavení (k těm se dostaneme později). Na začátku si logicky
vybereme instalaci na pevný disk.
zdroj: netbsd.org (NetBSD Guide)
V NetBSD se potkáme s poněkud jiným označováním pevných disků, než na
jaké jsme zvyklí v Linuxu; konkrétně se moje dva disky hda
a
hdc
jmenují v NetBSD wd0
a wd1
,
nicméně odlišit ten první a druhý jde i tak docela lehce. Budu instalovat
na 3. oddíl prvního disku (tedy linuxový hda3
), který si
pomocí instalátoru teprve vytvořím.
Typ instalace zvolím pro začátek Full (plnou), ačkoliv v případě hardwarových či jiných potíží nebo máte-li speciální požadavky, je možné vybrat speciální jádro (např. i pro laptop) nebo naopak různé části systému jako třeba grafické prostředí či hry neinstalovat. Kompletní instalace základního systému zabere bez X Window něco kolem 300 MB, s X asi o 50 MB více, proto se nemusíme bát, že nám při instalační proceduře dojde místo.
zdroj: netbsd.org (NetBSD Guide)
Vývojáři NetBSD se nepřipojili k dalším open source iniciativám a setrvali ještě ve výchozím nastavení u XFree86 (momentálně ve verzi 4.4; s jednoduchým odůvodněním, že licence XFree86, která ostatním tolik vadí, se stejně licenci NetBSD podobá); pokud jste tedy již zkušenější uživatelé a dáte přednost Xorg, bude možná snazší grafické prostředí při instalaci základního systému přeskočit a doinstalovat je za asistence správce balíčků později.
Instalátor ještě kontroluje geometrii disku (začátečníkovi nezbude než doufat, že s ní bude spokojen, protože v případě problémů by se stejně musel obrátit na zkušenější) a nabídne editaci tabulky diskových oddílů.
Jak už bylo zmíněno, instaluje NetBSD vlastní zavaděč, který dokáže zavést jak případné ostatní linuxové systémy na vašem počítači, tak MS Windows. Je však poněkud strohý a také případné úpravy v něm by se na souborovém systému FFS z linuxového LiveCD neprováděly zrovna nejpohodlněji. Proto jsem dal (věřím, že jako většina uživatelů dual- či trialbootu) přednost vlastnímu zavaděči GRUB, který mám dávno nainstalovaný a který dokáže nastartovat i NetBSD.
Přesněji řečeno stejně jako v případě MS Windows pouze nastartovat nativní zavaděč systému, což sice vypadá na první pohled složitě (GRUB nastartuje vlastně zavaděč NetBSD a ten pokračuje v zavádění systému), v praxi však funguje úplně jednoduše.
Jen nesmíte při instalaci nechat zapsat zavaděč NetBSD do MBR (Master Boot Record), kde je právě už zmíněný GRUB. To vše za nás obstará instalátor, jen je třeba správně a s rozmyslem odpovědět na kladené otázky. Nebudeme také nic přidávat do Boot Menu, ať si instalátor křičí, jak chce, ani činit oddíl s NetBSD aktivním (bootujeme přece z GRUB, který je úplně jinde). O úpravě GRUB se zmíním na patřičném místě, totiž při prvním rebootu, nyní pokračujeme v editaci tabulky oddílů disku.
Práce s editorem tabulky oddílů disku je podobná práci se známými
nástroji fdisk
či cfdisk
. Pokud ještě nemáme
vytvořený patřičný oddíl, vybereme část označenou jako unused
(nepoužitá) a přiřadíme patřičné údaje (druh NetBSD, velikost, nebudeme
oddíl aktivovat, instalace ANO, do boot menu ji nechceme přidat, neboť
nebudeme používat nativní NetBSD zavaděč, jak bylo řečeno výše). Následuje
ještě rozdělení oddílu NetBSD na pododdíly pomocí nástroje BSD
Disklabel.
zdroj: netbsd.org (NetBSD Guide)
Můžeme si zvolit, zda celý oddíl věnovat kořenovému adresáři
(/
) nebo zda chceme oddělené adresáře /home
či
/usr
a podobně. Jelikož můj NetBSD bude sídlit uvnitř jednoho
jediného oddílu a jelikož začátečník není obvykle s to správně odhadnout
budoucí potřebné velikosti jednotlivých adresářů, nabízí se přijmout
automatické rozdělení oddílu. Automaticky se vytvoří též zvláštní oddíl
swap
(navrženo pouze 128 MB, což by mohlo uživatelům Linuxu
připadat málo, mohu však říci, že NetBSD je zjevně na swapovací prostor
velmi nenáročný - s fyzicky 320 MB RAM spolu se 128 MB swapu jsem zatím
nepozoroval nějaké problémy s nároky na paměť ani za plného provozu KDE,
ani při kompilaci programů). Zmiňme ještě, že od verze 2.0 byl portován na
NetBSD také souborový systém UFS2 známý z FreeBSD, který můžete zvolit
místo výchozího FFS.
zdroj: netbsd.org (NetBSD Guide)
Zde se opět setkáme se zvláštním označováním diskových oddílů: můj
kořenový adresář bude označen písmenkem a
, swapovací oddíl
písmenkem b
a další dva oddíly na disku (jeden je typ
msdos
a druhý linux
) dostanou nehledě na fyzické
pořadí na disku písmena e
a f
(c
a
d
jsou rezervovány pro NetBSD oddíl resp. celý disk a nelze je
tedy editovat). Na konci procedury rozdělení oddílu dostaneme naposledy
šanci celou akci odvolat a vrátit se do výchozího bodu instalace -
začátečník si tak může celý proces vícekrát projít a vyzkoušet různé
nabízené varianty, dokud nezíská jistotu. Pokud jsme si nastavením jisti,
necháme zapsat provedené změny na disk.
Následuje výběr instalačního média (což může být kromě popisované
instalace z CD-ROM např. instalace ze sítě, z internetu přes FTP a další),
opět potkáme poněkud nezvyklé značení zařízení CD-ROM mechaniky jako
cd0a
a pak již probíhá svižná instalace. Hotovo bylo na mém
stroji za slabých pět minut.
zdroj: netbsd.org (NetBSD Guide)
Sysinst
vám ještě prozíravě před rebootem nabídne provést
některá základní nastavení systému, jako je výběr časové zóny, metody
šifrování hesla, pak vás vyzve k zadání hesla administrátora (root),
přičemž nestoudně jednoduchá hesla budou nejdříve odmítnuta (trváte-li však
na svém, nakonec se podvolí, kdo chce kam...). Na výběr dostanete i shell
(sh
, ksh
nebo csh
- v Linuxu
populární bash
ve výchozí nabídce není, je třeba jej
doinstalovat).
Také se vám dostane prvního záchytného bodu, že totiž byste měli po
rebootu začít editací konfiguračního souboru /etc/rc.conf
(v
němž korigujete podle potřeby výchozí nastavení z
/etc/defaults/rc.conf
). Hotovo, tečka, reboot.
Pokud jste nechali nativní zavaděč NetBSD nainstalovat do MBR, měl by
vás po restartu uvítat přímo ten; dáte-li jako já přednost GRUB, čeká vás
ještě malá úprava startovacího menu. Nejlépe tedy spustíme v tomto okamžiku
nějakou distribuci Linuxu z pevného disku či z LiveCD a přidáme do
/boot/grub/menu.lst
několik řádek, které zajistí spuštění
zavaděče NetBSD:
title NetBSD
rootnoverify (hd0,2,a)
makeactive
chainloader +1
Není zde místo na podrobný rozbor těchto povelů (viz raději dokumentaci
k zavaděči GRUB), zastavme se jen u parametru, který sděluje umístění
kořenového oddílu (a tím i vlastního zavaděče) NetBSD, samozřejmě v
terminologii GRUB. Malé opakování: linuxový hda
je v GRUB
(hd0)
, třetí oddíl, tj. hda3
, označuje GRUB jako
(hd0,2)
a to malé "a" označuje první část oddílu se souborovým
systémem NetBSD. Budete-li instalovat NetBSD na 2. oddíl prvního disku,
bude tedy zápis vypadat takto:
rootnoverify (hd0,1,a)
Nyní bude startovat NetBSD tak, že se po výběru patřičného menu v GRUB teprve zavede zavaděč NetBSD (v praxi tedy uvidíte další odpočítávání, timeout, které můžete později zkrátit třeba na pouhou sekundu). Sám boot NetBSD je ve srovnání s výchozími nevyladěnými booty různých linuxových distribucí spíše bleskový, proto tohle malé zdržení mně osobně vůbec nevadí.
Zde bych mohl vlastně s klidným svědomím skončit, protože i když vás po
úspěšném bootu vítá pouze strohá řádka login:
, operační systém
NetBSD nainstalovaný máte. Pravda, v této podobě však pro začátečníka
prakticky nepoužitelný, a proto přidám dobrovolně ještě několik základních
fíglů, které vám zpočátku trochu ulehčí život (ale v žádném případě
nenahradí nahlédnutí do příruček a návodů, které vám doporučuji před
instalací prostudovat).
Prvně se musíte přihlásit jako root (pamatujete si to heslo zadané při
instalaci, že ano?). Jako root však pracovat běžně nebudeme, proto přidáme
normálního uživatele, který se bude do administrátorského režimu v případě
potřeby přepínat povelem su
. Pro podrobnější vysvětlivky
odkazuji na různé manuály a učebnice, nyní jen tolik, že uživatel
martin
příslušný do skupiny wheel
(uživatelů,
kteří mají povoleno přepnutí do administrátorského režimu) se přidá tímto
povelem:
# useradd -m -G wheel martin
Heslo přidáme povelem:
# passwd -l martin
Budete dvakrát za sebou dotázáni na heslo, a pak už se můžete přihlásit
(a pravidelně přihlašovat) jako běžný uživatel. Budete-li chtít používat
DHCP pro spojení k internetu, přidejte ještě do konfiguračního souboru
/etc/rc.conf
tento řádek:
dhclient=yes
Jste-li v síti, nezapomeňte specifikovat hostname
(networkname
).
Přidat do konfiguračního souboru, to se lehce řekne; protože NetBSD
používá jako výchozí textový editor vi
, bude velmi užitečné,
když se právě teď seznámíte aspoň s těmi nejužívanějšími povely (ukončit bez uložení změn je
ESC
následováno :q!
).
Na závěr ještě dva základní příkazy pro korektní vypnutí popř.
restartování systému. Jsou to shutdown -h now
(vypnout) a shutdown -r now
(restart), jimž byste
měli dávat přednost před prostými halt
a reboot
,
hlavně v případě víceuživatelského systému nebo probíhají-li na vašem
systému databázové procesy.
# halt
# reboot
V příštím článku se zběžně podíváme na konfiguraci grafického prostředí X Window (jež se neliší od té linuxové) a podrobněji na instalaci programů v NetBSD.
Český jazyk však stejně jako české nastavení klávesnice nejsou během instalace k mání.Aneb, jak jsem si aktivně zapnul českou klávesnici při instalaci Slackware a potom jsem nemohl napsat _
...konkrétně se moje dva disky hda a hdc jmenují v NetBSD wd0 a wd1Znamená to, že ve všech BSD systémech se disky jmenují podle výrobce? Jinak moc pěkný článek, těším se na pokračování.
rtk0
.
Teď se MOC těším na pokračování článku, protože se snad dozvím jakAbych nezivil falesne nadeje, tak se v zadnem pripade nedozvite vic nez si muzete precist tady. Napr. jelikoz mi mys, sitovka i rozliseni funguji out-of- the-box, tak specialni problemy taky resit nemohu (nemam na to ani cas, ani problemove HW zdroje). Berte ten clanek jako jemne natuknuti toho, ze neco jako NetBSD existuje a toho, jak muze vypadat takova instalace v praxi. V tomto duchu je i to pokracovani... Jo, kdyby se nasel nejakej NetBSD-geek, co ale nerad pise a proto nepise, tak jsem ochoten s nim pripadne na specialnejsich clancich spolupracovat :)
1) FreeBSD 5.8 jeste neni. Posledni 5.x je 5.4, jinak 6.0
2) zakladni porovnani najdete na os.t1.cz jsou tam: Free/Net/Open/DragonFly{BSD} a Linux
Chcel by som opytat ci je mozne nainstalovat NetBSD na 130MB diskTvrdi se, ze ano - kazdopadne muzete pri instalaci zvolit jen maximalni minimum :)) a vyzkouset to (a pak o tom napsat zpravu :)
Možná by stálo za upozornění, že při instalaci je možné zvolit druh souborového systému pro kořenový a případné další oddíly a že např. takový FFSv2 (UFS2 z FreeBSD) je rychlejší a na desktop dostatečně stabilní než výchozí FFS v. 1 . A mountování se softdep výkon ještě zlepší.Diky za upozorneni, zaslal jsem redakci doplneni. Jestli je UFS2 rychlejsi na beznem desktopu, to ale nevim, zatim jsem o tom nic takoveho necetl, proto se omezim jen na poznamku.
# fdisk -l Disk /dev/hda: 80.0 GB, 80026361856 bytes 255 heads, 63 sectors/track, 9729 cylinders Units = cylinders of 16065 * 512 = 8225280 bytes Device Boot Start End Blocks Id System /dev/hda1 * 1 612 4915858+ b W95 FAT32 /dev/hda2 613 1221 4891792+ a6 OpenBSD /dev/hda3 1222 1830 4891477+ a5 FreeBSD Partition 3 does not end on cylinder boundary. /dev/hda4 1831 9729 63448717+ 5 Extended /dev/hda5 1831 1833 24066 83 Linux /dev/hda6 1834 9729 63424588+ 8e Linux LVMOblasti hda1, hda3, hda4, hda5, hda6 su uz obsadene a nemozem s nimi hybat. Do /dev/hda2 by som chcel dostat OpenBSD a NetBSD (rozdelit im to na dalsie slice). Aky typ oblasti nastavit pre /dev/hda2? Je vobec mozne dosiahnut to, co chcem? O obmedzeniach na 4 primarne oblasti a pod. viem.
BSD je rozodně zajímavý systém. Já jsem zkoušel live distribuci Freesbee, která která vychází z FreeBSD. Překvapilo mě, že to CD na mém notebooku bezchybně nabootovalo do grafiky v plném rozlišení. (Speciální věci jako zvukovka, modem, WiFi a infraport nefungovaly, ale grafika i síť "po kabelu" byly bez problémů.)
Když se podívám na tenhle starý benchmark, NetBSD tam končí často velice špatně, stejně jako OpenBSD. Změnilo se od té doby něco?
Taky by mě zajímalo, jestli existuje nějaké objektivní srovnání výkonu dnešního Linuxu a Free/Open/NetBSD. Často se o tom vede flamewar. Jednou je výkonnější BSD, jindy zase Linux rulezzz. BSD prý lépe funguje na starších a pomalejších strojích a na nejnovějších je zase lepší Linux. Údajně proto, že má rychlou a neúspornou správu paměti, zatímco BSD ji má pomalejší a úspornější.
Co je na tom všem pravdy? Zajímalo by mě, či má smysl BSD nainstalovat třeba na notebook.
Jednou je výkonnější BSD, jindy zase Linux rulezzz.
V tom je celá pravda, tak že to závisí do značné míry načem to běží a co na tom pouštíte. Popravdě na desktopu, kde převážně brouzdám Internetem a píšu texty je úplně jedno, co tam mám. A pokud chcete něco náročnějšího, musíte si tu konkrétní úlohu zkusit, pokud vám rozdíl +/- 5-10% stojí za námahu. Nepočítejte ovšem s tím, že zjistíte že jeden ze sytémů je universální a výrazně rychlejší ve všech možných úlohách, každý je vždy v něčem lepší a v jiném zatížení pomalejší.
Já jsem dokonce jednu dobu uvažoval, že bych začal používat FreeBSD. (Přece jen je rozšířenější než Net/Open.) K takové myšlence mě vedla především skvělá zkušenost s live CD Freesbee.
Zkoušel jsem kdysi Live CD OpenSolarisu zvané Schillix, ale to byla fakt tragédie. Dobře by fungoval možná na tom nejstandardnějším mezi standardními desktopy. Na mém notebooku nemohla být vůbec žádná řeč o grafice, síti nebo framebufferu - prostě absolutně nic. Byl jsem rád, že to vůbec nabootovalo.
Zato Freesbee - to byla přesně opačná zkušenost. Všechno šlo okamžitě a napoprvé. Taky bylo (ryze subjektivně vzato) svižnější než Linux. (Je ale třeba uvážit, že v Linuxu mám spoustu démonů, které tam nebyly. Linux se spouští z disku, zatímco Freesbee má část RAM jako ramdisk. Nejde proto o objektivní srovnání. A hlavně - jsem zvyklý na náročné KDE, které mám pod Linuxem, zatímco Freesbee má rychlé XFCE.)
Jediné, čeho jsem se nakonec zalekl, byla právě podpora pro notebook. V Linuxu jsou drivery pro všechno, na co si vzpomenu. Stoprocentně funkční je chipset (zejména řadič disku), PCMCIA, USB, FireWire, grafika, IRDA, multimediální tlačítka, WiFi, kabelový ethernet, touchpad s rozšířenými funkcemi, soft-modem, zvuková karta, ComboDrive... Mám jisté obavy, že u BSD by tomu tak nebylo. Hledal jsem porty pro některé méně známé drivery a programy a příliš jsem neuspěl.
Mimochodem - má BSD kernelové moduly podobné těm linuxovým - tj. nějaký ekvivalent modprobe, modinfo apod.? Jak je na tom s podporou nestandardního hardwaru?
/dev/wd0d
je cely disk, analogicky linuxovemu /dev/hda
. (/dev/wd0
v NetBSD neni.)
"Na závěr vám ještě prozradím, že fungují také důvěrně známé příkazy halt (vypnout) či reboot (restartovat)"
Funguji, ale delaji neco jineho nez na typicke Linuxove distribuci, provedou totiz okamzity halt nebo reboot, aniz by spoustely nejake skripty napriklad na zastaveni demonu. V defaultni instalaci to sice nevadi, ale dovedu si predstavit ze pokud mate nejaky databazovy server, mohlo by to zpusobit ztratu dat, protoze by nemel moznost se ciste ukoncit. Korektni zpusob je shutdown -h now
ci shutdown -r now
.
Sice instalační program zdá se neumí logický oddíl vytvořit, ale pokud jej vytvoříte předem, klidně vám do něj systém nainstaluje a dokonce to pak i nabootuje.Dekuji za pripominky a upresneni, zaslal jsem do redakce korekce clanku v tom smyslu. S tim primarnim oddilem jsem to nevycetl v NetBSD Guide, to je pravda, utkvelo mi to z instalace FreeBSD a pak si matne vzpominam na nejake problemy, kdyz jsem zkousel davat NetBSD na rozsireny oddil (ale uz opravdu nevim jake, je to docela davno). Nejmene na dvou mistech (na diskusnich forech nebo mailing-listech) jsem se pak docetl, ze NetBSD taky vyzaduje primary partition... Pak uz jsem to radeji ani nezkousel, ale kazdopadne je to dobra zprava :) Taky fajn, ze se najdou lidi, kteri neveri vsemu, co ctou :))) Jeste dotaz: Bootujete ze zavadece NetBSD nebo z GRUB? (mam nejasny dojem, jestli s tim bootovanim z extended nemel problemy GRUB... ale to mohlo byt taky BIOSem...)
Jeste dotaz: Bootujete ze zavadece NetBSD nebo z GRUB? (mam nejasny dojem, jestli s tim bootovanim z extended nemel problemy GRUB... ale to mohlo byt taky BIOSem...)Zavadec NetBSD chainloadovany pres GRUB. Ted me napada ze kdyby byl jako primarni zavadec pouzit misto GRUBu ten MBR zavadec z NetBSD, mozna by to nefungovalo. (Zkouset se mi to nechce, nechci si prepsat GRUB...)
Net/OpenBSD nema oznaceni slicu - tedy ad0sX - ale jen wd0 (0 = cislo fyzickeho disku). Samozrejme rucnim editovanim disklabel muzete pridat jine BIOS partitions, napr ext2fs.Da se to zautomatizovat, slouzi k tomu prikaz mbrlabel.
zautomatizovat se to samozrejme da, ale ma zkusenost s openbsd/netbsd je, ze jestlize zmenis rozlozeni bios oddilu na fyzickem disku po instalaci openbsd/netbsd, tak uz musis zjistit nove rozlozeni sam z fdisku. alespon tak to delam jiz rok u openbsd. netko jsem cca rok nevidel, tesim se na netbsd 3.No to prave dela mbrlabel
proste bsd family rulezno zrovna disklabely spis sux nez rulez...
$ sudo fdisk wd0 Password: fdisk: removing corrupt bootsel information Disk: /dev/rwd0d NetBSD disklabel disk geometry: cylinders: 58140, heads: 16, sectors/track: 63 (1008 sectors/cylinder) total sectors: 58605120 BIOS disk geometry: cylinders: 1023, heads: 3, sectors/track: 63 (189 sectors/cylinder) total sectors: 58605120 Partition table: 0: OpenBSD (sysid 166) start 63, size 14345982 (7005 MB, Cyls 0-75905) 1: NetBSD (sysid 169) start 14346045, size 14346045 (7005 MB, Cyls 75905-151810), Active 2: FreeBSD or 386BSD or old NetBSD (sysid 165) start 28692090, size 10249470 (5005 MB, Cyls 151810-206040) 3: Ext. partition - LBA (sysid 15) start 38941560, size 19663560 (9601 MB, Cyls 206040-310080) Extended partition table: E0: Linux native (sysid 131) bootmenu: 5 start 38941623, size 7180992 (3506 MB, Cyls 206040-244035) E1: Linux native (sysid 131) start 46122678, size 12482442 (6095 MB, Cyls 244035-310080)pro grub staci man cp :)
$ pkg_info | grep grub ; ls -lR /grub grub-0.97nb3 GRand Unified Bootloader -- Boots *BSD, Linux, groks ffs, FAT, ext2 total 650 -r--r--r-- 1 root wheel 8160 Jan 31 21:10 e2fs_stage1_5 -r--r--r-- 1 root wheel 7920 Jan 31 21:10 fat_stage1_5 -r--r--r-- 1 root wheel 7168 Jan 31 21:10 ffs_stage1_5 -r--r--r-- 1 root wheel 7232 Jan 31 21:10 iso9660_stage1_5 -r--r--r-- 1 root wheel 8736 Jan 31 21:10 jfs_stage1_5 -rw-r--r-- 1 root wheel 285 Jan 31 21:21 menu.lst -r--r--r-- 1 root wheel 7360 Jan 31 21:10 minix_stage1_5 -r--r--r-- 1 root wheel 9824 Jan 31 21:10 reiserfs_stage1_5 -r--r--r-- 1 root wheel 512 Jan 31 21:10 stage1 -r--r--r-- 1 root wheel 111794 Jan 31 21:10 stage2 -r--r--r-- 1 root wheel 111794 Jan 31 21:10 stage2_eltorito -r--r--r-- 1 root wheel 7540 Jan 31 21:10 ufs2_stage1_5 -r--r--r-- 1 root wheel 6816 Jan 31 21:10 vstafs_stage1_5 -r--r--r-- 1 root wheel 9672 Jan 31 21:10 xfs_stage1_5menu.lst (pro heslo info grub)
timeout 10 default 1 password $1$blalbalblaheslokleslo:) title OpenBSD lock root (hd0,1) chainloader +1 title NetBSD 3.0 root (hd0,1) chainloader +1 title FreeBSD 6.0 lock root (hd0,1) chainloader +1 title Slackware 10.2 lock root (hd0,4) kernel /boot/vmlinuz root=/dev/hda5ps: grub umi bootovat primo i fbsd, netbsd... se mi s tim laborovat nechtelo, funguje to. jinak rozdelit disk je sazka do loterie, linux to rad cely po*ere! (suse, debian treba... - moje zkusenost) jirib
zaslal jsem do redakce korekce clanku v tom smyslu.Článek u/opraven.
http://www.netbsd.sk
Tak se pridejte :)
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.