CERN: Společně soupeřit i tvořit

23. 12. 2009 | Václav Kratochvíl

Články - CERN: Společně soupeřit i tvořit  

Povím vám jeden vzrušující příběh. O lidské soutěživosti a spolupráci. O hledání absolutna, o překonávání mezí lidských schopností i vědomostí. V hlavní roli CERN: Evropská organizace pro jaderný výzkum.

Stíny mezi námi

V prosinci 1946 je v Moskvě postaven první jaderný reaktor v Evropě. V říjnu 1947 je Komisí pro atomovou energii USA založena Brookhaven Nation Laboratory. V roce 1949 SSSR testuje svou první atomovou bombu, téhož roku je postaven první cyklotron v Moskvě. Ve válce v Koreji pod náporem Čínských dobrovolníků uvažuje Douglas McArthur o použití 20-50 jaderných bomb. Chladne komunikace mezi východním blokem a zbytkem světa. Evropa se stále zotavuje z II. světové války.

Společně dokážeme více

V prosinci 1949 se schází v Lausanne Evropská kulturní konference. Jejím závěrem je doporučení založit celoevropský institut jaderné fyziky a odstranit omezení svobodné výměny informací, tedy zaručení volného šíření knih a časopisů, mezi Východem a Západem. Je konstatováno, že žádná země není dostatečně velká, aby mohla konkurovat standardům a podmínkám jaderného výzkumu v Americe.

Další postrčení přišlo na 5. všeobecné konferenci UNESCO v červnu 1950. Americký laureát Nobelovy ceny za fyziku Isidor Rabi přednesl usnesení zmocňující UNESCO „napomáhat a povzbuzovat formování místních výzkumných laboratoří ke zvýšení mezinárodní vědecké spolupráce“. Na mezivládním setkání UNESCO v Paříži v prosinci 1951 bylo přijato první rozhodnutí ve věci založení Evropské Rady pro jaderný výzkum – European Council for Nuclear Research. Dva měsíce poté podepsalo 11 zemí smlouvu zakládající dočasný Koncil a akronym CERN (z francouzského „Conseil Européen pour la recherche nucléaire“) byl na světě. Na třetím zasedání Rady (Koncilu) v říjnu 1952 byla vybrána Ženeva pro umístění budoucí, zamýšlené laboratoře. Tato volba byla potvrzena referendem kantonu Ženeva v červnu 1953.

Zakládací listinu o CERNu ratifikovalo 29. září 1954 12 zakládajících zemí: Belgie, Dánsko, Francie, SRN, Řecko, Itálie, Holandsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a Jugoslávie.

Slibné začátky

V květnu 1952 dočasný koncil ustanovil ve věci zamýšleného výzkumu dvě pracovní skupiny, aby rozpracovaly návrh budoucí laboratoře. První, kterou vedl Cornelis Bakker, se zaobírala studiem protonového Synchro-Cyclotronu (SC). Druhá skupina, vedená Oddem Dahlem z Bergenu, se nechala inspirovat za mořem u konkurence v BNL na 3GeV Cosmotronu novým návrhem uspořádání. O energiích akcelerátorů se diskutovalo na setkání v Kodani v červnu 1952, doporučení dané Heisenbergem znělo zaměřit se na 600 MeV SC a synchrotron o energii 10-20 GeV. Koncept Cosmotronu byl rozpracován, přesto nakonec bylo rozhodnuto zvolit jinou metodu, slibující při stejných nákladech dosáhnout vyšších energií a výkonů. Tedy bylo rozhodnuto opustit weak-focusing, slabě ostřící 10GeV synchrotron a místo toho realizovat v té době ještě nikde netestovaný alternating-gradient (AG) 30GeV proton-synchrotron (PS).

Ještě před stavbou PS začala v říjnu 1952 stavba 600MeV SC s cílem co nejdřív se začít zabývat mezonovou fyzikou i mít testovací prostředí pro evropské fyziky a technologii urychlovačů. Pro srovnání, magnety 10GeV Synchro-Phasotronu v JINR/Dubna vážily 36 000 tun, hmotnost magnetů u 25GeV PS v CERNu je 3800 tun.

Tato volba posunula CERN i Evropu do čela akcelerátorové fyziky. CERN se nacházel na té samé startovní čáře, jako byli v té době vědci v Americe, a před ostatními zeměmi Evropy. Díky tomu se rozhodla i Velká Británie připojit k CERNu, přestože v té době byla lídrem akcelerátorových technologií v Evropě. Další země či organizace AG principy nepřijaly, například 10GeV Synchro-Phasotron v JINR v Dubně (SSSR), 7GeV Nimrod v Rutherford Appleton Laboratory v UK a 12GeV Zero Gradient Synchrotron (ZGS) v ANL.

Synchro-Cyclotron

Stavba SC začala v roce 1955 a prvního paprsku bylo dosaženo v roce 1957, na maximální hodnotě dosažitelné energie. Fyzikové se zapojili do experimentů v roce 1958 a následovalo množství skvělých výsledků, jakož i objev vzácného rozpadu π^- → e^-ν, beta rozpad pionu, π ⁺ → π⁰e⁺ ν, g-2 měření μ a další příspěvky k mionové fyzice. Do spuštění PS byl SC centrem vědeckého dění CERNu a poskytoval fyzikům příležitosti k nabytí zkušeností.

SC byl později zapojen do komplexu ISOLDE, upgradován, na přelomu let 1973/74 obdržel nový zdroj iontů, rotační kondenzátor a extrakční kanál. Toto pomohlo zvýšit intenzitu vnitřního paprsku z 1 μA na 4 μA a účinnost extrakce na 70 %, na úroveň navrhovanou v projektu. Činnost SC byla ukončena v roce 1990 při zapojení ISOLDE jako podpory PS.

Letecký pohled na Meyrin a CERN

Proton-Synchrotron

PS se začal stavět v květnu 1954, prstenec o obvodu 628 m byl dokončen v roce 1959 a v prosinci 1959 bylo dosaženo energie 28 GeV. Skupina okolo PS se učila paprskovou a částicovou fyziku na kruhovém urychlovači s AG. Poznávala možnosti výroby magnetů s přesnou tolerancí, včetně stabilního uchycení, jak je řadit, jak správně ovládat paprsek a urychlovací rádiový systém, a v neposlední řadě i jak spravovat a řídit rozsáhlý projekt, ono neocenitelné know-how pro budoucnost CERNu.

Program experimentů byl spuštěn na jaře 1960 a byl poznamenán absencí odpovídajících částicových detektorů jakož i zkušených fyziků, stejně jako odlišností práce na SC a PS. Proto se nepromítl 6měsíční náskok před AGS v BNL do odpovídajících výsledků.

PS byl průběžně vylepšován pro udržení na technologické špičce a adaptován pro funkci injektoru pro množství urychlovačů. Rychle extrahovaný proud částic byl poprvé získán roku 1963 metodou umožňující z oběhu vybrat všechny nebo jen část částic během jedné otáčky za pomoci nově instalovaného magnetického „rohu“ s velmi krátkou reakční dobou. Díky tomu se i povedlo zvýšit počet získávaných neutrin. I pro ně byla vybudována jako detektor 2m bublinová komora.

Simon Van der Meer a magnetický roh

PS poprvé urychlil protony 24. 11. 1959

Vakuové pumpy pro PS

Část přívodu vysokého napětí pro PS

Cockroft Waltonův generátor, pro LINAC, 800 kV

Takhle by to šlo

V roce 1965 je schváleno rozšíření laboratoře na francouzské území. CERNský koncil taktéž schvaluje výstavbu ISR. V letech 1966-1970 byl na území Francie, v sousedství původního CERNu, stavěn ISR. Fyzikům sloužil v letech 1971-1983. Jeho magnety byly uspořádány do tvaru mřížky, zajišťovaly AG zaostření, vedly jimi dva nezávislé prstence prolínající se celkem na osmi místech, z nichž bylo zvoleno pět pro provádění experimentů. V té době již bylo možné použít akumulování a stohování jednotlivých zdrojových paprsků do jednoho. ISR je ukryt v tunelu o obvodu 943 m, který byl budován kopáním z povrchu a zasypáním. Maximální energie paprsku byla 31,4 GeV/c. Při experimentech bylo dosaženo špičkových provozních hodnot, zbytkový tlak vakua činil 1,3×10^-11 Pa. Při hodnotě elektrického proudu 40 A (u jediného paprsku až 57 A) luminosita činila 1,4×10³² cm⁻² s⁻¹ (čím vyšší luminosita a menší příčný průřez částic, tím vyšší využití energie ve srážce). Vyšší luminosity bylo dosaženo až na Tevatronu ve Fermilab roku 2004.

Jako první hadronový collider poskytl ISR vynikající příležitost studovat děje předvídané teoriemi, jako jsou efekty probíhající mezi dvěma paprsky, reakce paprsku a prostředí, rozptýlení a chování částic uvnitř paprsku a multipacting, ztráty výkonu vlivem reakce s okolím.

Objevení možnosti diagnostiky paprsku za pomocí Schottkyho šumu mělo dalekosáhlý dopad pro usnadnění bezdotykové detekce průměrné energie, rozprostření energie a hustoty paprsku. Z pomalých a rychých příčných vln Schottkyho signálu bylo možné určit a korigovat prostorové rozložení náboje s velkou přesností. Použití příčného Schottkyho signálu umožnilo realizovat myšlenku stochastického chlazení paprsku. Za tento objev dostal v roce 1984 Simon van der Meer Nobelovu cenu.

Georges Charpak a drátěné driftová komora

Jedna ze tří drátových proporčních komor použitá k detekci fotonů u spektrometru Omega

Zlaté časy

V roce 1968 objevil Georges Charpak nový typ detektoru, výkonnější a rychlejší než dosavadní ionizační komory. Tento vynález drátěných driftových komor přinesl revoluci do konstrukce elektronických detektorů částic, použití se pro ně našlo i v jiných oborech, lékařství, biologii, průmyslu. Georges Charpak získává za tuto práci Nobelovy cenu za fyziku v roce 1992. Do té doby se vše detekovalo fotografováním a ručním měřením na zhotovených fotografiích. V roce 1971 se staví na francouském území druhá část laboratoře (SPS) o obvodu 7 km a plánované na energii 300 GeV. Jednalo se o první urychlovač ležící přímo na hranici mezi Francií a Švýcarskem. V roce 1973 ukazují první důležité objevy experimentů na ISR vzrůst účinných průřezů srážek protonů s rostoucí energií a existenci částic rozptýlených na velké úhly díky rozptylu mezi konstituenty protonu. Bublinová komora Gargamelle, válec o délce 4 m a průměru 2 m, naplněný 10 t kapalného freonu (CF₃Br), přináší na neutrinovém svazku PS jeden z největších objevů v CERN – neutrální proudy. Bosony Z nemají elektrický náboj, proto takový název. Tento objev dává argumenty pro teorii sjednocující slabé a elektromagnetické interakce. Ukázalo se, že proton se chová ve tvrdé srážce s elektronem jako systém skoro volných kvarků. Kvantitativní popis těchto měření vedlo k potvrzení základních rysů kvantové chromodynamiky. Byla získána dodnes nejpřesnější data o struktuře protonu.

Historický snímek s objevem neutrálních proudů

SPS, urychlovací dutina

SPS, kompresory pro Helium

V roce 1978 bylo rozhodnuto jít v SPS cestou kolizí protonů s antiprotony v rámci střednědobého projektu a koncentrovat se na LEP jako dlouhodobý projekt a jako vlajkovou loď s očekáváním, že právě LEP pomůže odhalit onen vytoužený Higgsův boson a potvrdit tak Standardní model elementárních částic. V SPS byl vakuový systém upgradován z designovaného tlaku 200 nTorr na 2 nTorr.

V roce 1981 SPS urychluje na 270 GeV protony a antiprotony (připravené pomocí stochastického chlazení vynalezeného v CERNu). Dále jsou používány ke srážkám elektrony, pozitrony a těžké ionty. První srážky, studované experimenty UA1 a UA2, jsou zaznamenány v roce 1981. Toho roku také Rada schvaluje výstavbu urychlovače LEP (Large Electron-Positron collider), který je se svým 27kilometrovým obvodem největším dosud stavěným vědeckým přístrojem. LEP bude začínat s 50 GeV na svazek. V roce 1983 dochází k historickému objevu bosonů W (leden) a Z (květen) – dlouho hledaných nosičů slabé interakce. Objev potvrdil elektroslabou teorii sjednocující slabé a elektromagnetické síly. V srpnu 1989 začíná provoz LEPu, jehož základní kámen byl položen v září 1983. V roce 1984 za jejich objev dostávají Carlo Rubbia a Simon van der Meer Nobelovu cenu. Už v říjnu jsou provedena extrémně přesná měření šířky Z₀, která ukazují, že v přírodě jsou tři druhy neutrin: elektronové, mionové a tau.

Později je pro zkrácení doby chlazení a pro získání vyšší hustoty antiprotonů přidán kolektor antiprotonů (AC), prstenec s obvodem 182 m. Také byl provozovaný na 3,5 GeV/c. Jeho účelem bylo zachytit více antiprotonů a poté je dopravit do antiprotonového akumulátoru (AA). Tato společná činnost AA a AC zvýšila denní produkci antiprotonů šestkrát. Denně bylo nasbíráno 10¹² antiprotonů, což postačovalo na dvě naplnění SPS, kde byla životní doba paprsku 10 h, přesto stále zůstávalo jisté riziko ztráty celého dne v AA či při urychlování v PS nebo SPS.

Vznik WWW

V roce 1980 píše Tim Berners-Lee v Pascalu program Enquire, databázi umožňující obousměrné nalinkování zdrojů při možnosti tvořit dokument a upravovat data přímo na serveru. V listopadu 1990 publikuje za spolupráce Roberta Cailliau z tohoto odvozený informační systém založený na hypertextu a odkazech na kousky informace uložené na různých počítačích. Pro tento systém volí jméno „World-Wide Web“.

Tim Berners Lee a Robert Cailliau u počítače NEXT

Robert Cailliau, systémový inženýr, byl prvním partnerem Tim Berners-Leeho v projektu World Wide Webu.

Big Dig, vykopání tunelu pro LEP bylo největším podnikem civilního inženýrství do stavby Tunelu pod La Manchem

16 takovýchto urychlovacích dutin dávalo bunchům, shlukům částic, 400 MV za jednu otáčku

Ještě dál: LHC

V prosinci 1991 Rada jednohlasně souhlasí, že navrhovaný urychlovač LHC (Large Hadron Collider) je ten správný nástroj pro budoucnost. Výstavba LHC je definitivně schválena v roce 1994.

1994 – Velké detektory na LEPu – ALEPH, DELPHI, L3 a OPAL – měří přesně parametry Z₀, rekonstruují více než 10 miliónů rozpadů Z₀. Stejně tak LEP potvrdil s velkou přesností fyzikální model našeho světa, který označujeme jako Standardní. LEP se skládal z 5176 magnetů a 128 urychlovacích dutin. Do roku 1989 pracoval s energií 100 GeV, vyprodukoval 17 miliónů bosonů Z, nenabitých nosičů slabé interakce. Poté byl upgradován do druhé fáze přidáním 288 supravodivých urychlovacích dutin a následným zdvojnásobením energie a produkce částic W^- a W₊, také zprostředkujících slabou interakci. Měření prováděná na LEPu prokázala, že jsou tři a právě jen tři generace látky. V roce 1993, v experimentu NA31, bylo detekováno porušení CP (charge parity) symetrie, zpřesněno bylo v roce 2001 v experimentu NA48. Další zkoumání zůstává na bedrech LHC a LHCb.

V letech 1980 – 1982 byl postaven LEAR, sloužící jako zpomalovač a zásobník. V září 1995 na něm mezinárodní skupina vedená Walterem Oelertem syntetizuje antiatom vodíku, bylo jich celkem 9 antiatomů syntetizovaných, bohužel nebylo možné přesně prověřit rozdíly mezi hmotou a antihmotou. V roce 2002 produkuje Athena prvních 50 000 atomů antivodíku.

V roce 1996 je energie svazků na LEP zvýšena tak, aby dovolila produkci párů W bosonů. V roce 1997 se USA stávají po podpisu dohody o poskytnutí podstatného příspěvku na LHC (531 milionů USD) pozorovatelským státem v CERN. V roce 2000 poskytují experimenty v CERNu přesvědčivé signály existence nového stavu hmoty, který je 20krát hustší než obvyklá hadronová hmota a ve kterém se kvarky osvobozují od vazby v nukleonech a volně se pohybují. Takový stav hmoty (kvark-gluonová plasma), musel existovat několik mikrosekund po Velkém Třesku, před vytvářením pozorovatelných hmotných částic.

V rámci komplexu LHC je nejdůležitějších 1232 dipólových, průmyslově vyráběných, magnetů o hmotnosti 28 tun, délce 14,5 metru a o magnetické indukci 8,3 T, ohýbajících dráhu proti sobě rotujících částic, jejich dráhy od sebe dělí jen 194 mm. Supravodivé cívky mají vinutí z kabelů 6-7 μm Nb-Ti zapuštěných do měděného základu absorbujícího případné teplotní výkyvy. Jmenovaný kabel vede 12 kA.

Instalace dutiny LHC ve vakuovém tanku

Práce s toroidními cívkami

Uvnitř solenoidního kryostatu Atlasu

V úterý 8. 12. 2009 dosáhl ve srážkách LHC poprvé 2,36 TeV a Atlas zaznamenal první události při této energii.

Pár perliček na závěr

CERN byl založen s cílem věnovat se vědě pro mírové účely. Po celou dobu se pracuje jen na základním výzkumu. V 50. letech bylo v CERNu na 8000 vědců. Dnes jsou v CERNu hlavně lidé, kteří připraví podmínky pro experimenty, případně odečtou data a vědci si je už zpracují z tepla domovské instituce. I díky obrovské zakázce od CERNu jsou v Evropě dvě firmy vyrábějící supravodiče. Při stavbě SPS se dosáhlo přesnosti stavění tunelu 2 cm na 1,2 km. Dnes Tim-Berner's Lee, zakladatel webu, pracuje na koncepci gridů. LHC a z něj naměřená data ji bude potřebovat. V současnosti se na zdejším výzkumu podílí přes 9000 vědců z 580 univerzit z 85 různých zemí. O Atlasu a LHC jsem už psal. Mezi nesporné technologické výsledky CERNu patří pokrok ve vakuové technice a aplikaci nízkých teplot, ve výrobě a použití silných supravodivých magnetů, vysokofrekvenční elektrotechniky i přesné strojírenské a stavební technologie. V USA bylo zamýšleno vybudovat SSC, ale s koncem studené války na takovéto „hračky“ nezbyly peníze v rozpočtu. V roce 1993 byl projekt ukončen a energii 20 TeV na paprsek protonů bude nutné získat někde jinde. Výsledky eperimentů z CERNu jsou veřejně dostupné, publikované.

Zpracování dat by se neobešlo bez počítačů. Postupně CERNem prošly elektronkové i transistorové počítače. Namátkou se jednalo o Ferranti Mercury, IBM 709/7090, CDC 6600, CDC 7600, IBM 370/168, Siemens 7880, HOPE/CSF/sHIFT, servery s VAX 780/750/8600 a Cray X/MP-48

Během 55 let své existence dokázal CERN spojovat vědce, společnosti i národy. Dnes, stejně jako při jeho zrodu, stojíme před velkými objevy. Lidská fantazie je neomezená. Meze poznání právě hledáme. Čas a CERN ukáže, co najdeme.

Instalace IBM 360/44

Tak vypadala typická místnost při zpracování dat z experimentů na ISR

LHC grid v počítačovém centru

Pohled na PC farmu v budově 513

Diskuse k tomuto článku

[Grunt]

Však počkejte až jednou tu rezonanční kaskádu fakt spustíte.

BTW: Přídavek pro ty co se už nechytali u pár posledních XKCD stripů?

[Jiří J.]

... athough I will admit that the possibility of a resonance cascade scenario is extremely unlikely.

I never thought I'd see a resonance cascade, let alone create one.

Odkdy si tak přesně předpovídáme budoucnost?

[vencour]

Doplnění ke dnešnímu stavu: LHC je teď ve stavu standby, začátkem února se pokračuje v honbě za senzacemi.

I v RSS čtečce funguje odkaz http://twitter.com/statuses/user_timeline/15234407.rss.

[Solitary]

Třeba opravdu ode dneška za dva roky dojde v CERNu k nějakému šprýmu a bude konec světa :)

[Robert]

jj, jádro není pro sraby

[cedrik]

... nebo nás sejme nějaká vysokoenergetická částice, které nám neustále bombardují rodnou hroudu. Kam se na ně hrabe LHC

[corwin78]

Zajímavý článek, klidně víc takových, jen prosím, pro nás co jsme nestudovali jadernou fyziku by to chtělo občas vysvětlení nějakých těch jednotek, případně linky na nějaké zdroje kde jsou vysvětleny různé odborné termity a teorie zmíněné v článku.

Jinak LHC@home: 9181,6 bodů

[vencour]

Fajn, na dotaz doplňuji některé použité zdroje, ze kterých jsem čerpal nebo se inspiroval (v článku jsem uvedl jen rozcestníky).

Dějiny fyziky částic/kvantová fyzika, "Nějaká" fyzikální studna, Pokec o fyzice/FZU, Diskusní fórum o fyzice/Aldebaran, Stručná historie fyziky, Domovská stránka profesora Jiřího Chýly, člena AV ČR, profesora subnukleární fyziky, Info o spalačních zdrojích, hledání budoucích cest, První Cisco v CERNu v roce 1987, Den CERNu, výročí 50 let.

[zacatecnik]

dávám přednost malárii a rakovině (rosseta) kde mám u každého přes 20k

[Heron]

Vynikající článek vencoure!!!

[hugis]

Vrnel som blahom, pri čítaní tohoto článku. Ďakujem.

[tom]

super, jen tak dál. Jen nechápu co to má společného s linuxem.

[Robert Krátký]

Jen nechápu co to má společného s linuxem.

Nic, ale o Vánocích se to smí

[al-Quaknaa]

No, načtené to nemám, ale co vím, tak na tom super clusteru, kam se to všechno ukládá a kde se to zpracovává a tak podobně, nějaký linux běží. Pokud by se o tom dalo zjistit něco víc, tak by to mohla být zajímavá poznámka na závěr, ale připojuju se k poděkování za článek - moc pěkný je už teď ;)

[vencour]

Co takhle: cern.ch, hlavní stránka, dále research, data analysis a pak si vybrat?

Česky výsledek googlu: GRID, CERN a AV ČR, text z již zmiňovaného webu pana Rejchla, CERN a GRID.

[xsubway]

na stránkách CERNu lze najít i jejich distro (What is Scientific Linux CERN 5 (SLC5)) ale nějak podrobněji jsem to nezkoumal

[Jan Kundrát (jkt)]

Veskera data, ktera LHC produkuje, jsou typicky zpracovavana ve WLCG gridu, tedy v geograficky rozprostrenem "cloudu" na obycejnych x86 procesorech, na kterych bezi obdoba RHEL5. Jedno takove superpocitacove centrum je i v Praze.

[MyOwnClone]

Super clanek, diky za nej. Jinak souhlasim s pripominkou vyse, ze by to obcas chtelo vysvetleni nekterych pojmu, prip. link pro nas ne-fyziky.

[houska]

tak jsem si to precetl, a mel bych dotaz - je ten urychlovac dobrej jeste k necemu jinymu nez ke zjistovani jak to asi vypadalo chvilku po velkym tresku?

radsi bych ty prachy nacpal do vyvoje fuze ...

[vencour]

Tak jako asi každý základní výzkum, k čemu je dobrý? Očekávání tu jsou. A další výsledky a použití se najdou později v dnes zatím nečekaných souvislostech.

Lze očekávat při znalosti zákonitostí mikrosvěta následný rozvoj, vývoj nového zdroje energie, pokud se přijde na nějakou jinou formu hmoty a existence, tak výsledkem by mohly být práce vedoucí k rozvoji teorie warpu. Pokud se lépe poznají subčásticové zákonitosti, časem by šlo skládat částice k sobě a tvořit, syntetizovat materiál dle zadání, zvoleného konkrétního vzorce. Při objevu Higgsova bosonu by později šlo rozpracovat antigravitaci.

Tolik nástřel při až tak nepopouštění fantazie

[Dusan]

He he, takže si si ani veľmi "nepopouštěl fantazii" Mne to silno pripomínalo jedno také scifi serial/filmy, no ako sa len volá hm hm. A už viem Startrek.

Ps dúfam si myslel k tomu warpovému pohonu niečo ako to to?

Ináč článok je na jedničku.

[vencour]

No jasně. CERN potřebuje ty nejlepší. Hvězdná flotila taky potřebuje ty nejlepší

[Dusan]

Všimol som si takú drobnú poznámku v článku "Při stavbě SPS se dosáhlo přesnosti stavění tunelu 2 cm na 1,2 km"

Ono to nieje až také prekvapujúce keďže ten tunel bol robené NRTM a hlavne je otázne či sa meral primár alebo sekundár. Pretože tam sa dajú robiť čary v meraniach . A vždy sa oprava dá ospravedlniť "technologicky nutným nadvýlomom".

[Josef Kufner]

Zrovna nedávno jsem koukal na nějaké cca 20 let staré sci-fi a říkal jsem si, že to science fiction už není moc fiction...

A pak jsem narazil u OpenTTD na nějaký soubor s grafikou, kde v popisu bylo něco o tom, že původní (~1995) grafika maglevu nevypadá realisticky a tohleto to nahradí za reálný vzhled...

[Heron]

V podstatě odpověděl vencour.

Ono to není zkoumání světa tak jak vypadal chvilku po velkým třesku. To je pouze líbivé zjednodušení. Je o vypracování a potvrzení teorií o světě jako takovém (viz několikrát zmiňovaný standardní model). Na základě těchto teorií pak aplikovaný výzkum vyrobí tu laserovou diodu za korunu a umožní tím komunikaci / optické disky a ukazovátka, tu polohovací systém (viz Wágnerovo povídání o vlivu gravitace a rychlosti na přesnost GPS) a takto by se dalo pokračovat (dnes je malý urychlovač na onkologii v každé lepší nemocnici). Bez základního výzkumu to opravdu nejde.

I ta fúze potřebuje nutně ověřené teorie o hmotě jako takové. Ano, to už bylo vyzkoumáno dávno před LHC, ale LHC zase pomůže někomu za sto let.

[mimi.vx]

+1

[jimik]

uzasne. dakujem sa super clanok

[TM]

Hezký článek. Pokud vám někdo bude nadávat, že to nesouvisí s Linuxem, ignorujte ho
Musím ale přiznat, že by mě zajímala výpočetní technika(včetně operačních systémů, které na ní běžely), kterou CERN v průběhu těch let používal a dnes používá. Linuxu tam ve výpočetních clusterech bude dnes asi habaděj...

[Rezza]

Pamatuji si, jak mi par let zpatky psal kamos, jak se pisou ovladace pro Linux, ze potrebuje rozbehnout jednu merici kartu v CERNu :D

[Rezza]

Me jen zajima, jak na tohle dokazi vedci sehnat penize (neni to zadarmo, neni to nic, cim se muzou politici pochlubit)... Ale je dobre, ze se sezenou Pekny clanek, spouste veci jsem totalne nerozumel, ale nejaky maly prehled se i v tomhle snazim udrzet. Krasny Vanocni darek (coz mi pripomina, ze snad ani zadne nemam jeste koupene :D).

[vencour]

Členské země mají příspěvky rozpočítané dle jejich počtu obyvatel. Úroveň členských příspěvků za rok 2009.

[belisarivs]

Opravdu? A proc tam teda Rakousko plati skoro 2x tolik co my?

[vencour]

Pokusim se zjistit.

[Václav HFechs Švirga]

Nj, tohle nesedí ani u jiných zemí, podle počtu obyvatel to asi nebude.

[vencour]

Nehádam se. 9.6.2009 jsem se mohl zúčastnit jedné přednášky o historii CERNu a v poznámkách mám (mi zůstalo), že "ČR přispívá cca 2M€ ... poměrně k počtu obyvatel".

Jelikož se Robert nemohl oné přednášky zúčastnit, tak mne požádal, abych o tom napsal. Kdyby se neozval, tak to mam u sebe v blogu.

[Václav HFechs Švirga]

V pohodě, článek je to perfektní. Teď mě napadá, že třeba je to minimální příspěvek, ale která země může přispět víc, přispěje.

[vencour]

Já tušim vazbu na HDP, že do toho mluví. Že to nebude jen podle počtu obyvatel. Mimo to Rakousko chtělo z CERNu vystoupit, nakonec zůstalo. Až budu mít něco konkrétnějšího, doplnim. Na wikipedii je třeba ppsán i případ Španělska, které členem nebylo v letech 1961-1983.

[faha]

Mno co na to rict, zajimavy clanek o vecech, ktere uz nelze uchopit selskym rozumem. diky.

[Xerces]

Selským rozumem to chápu tak, že až to jednou jebne, tak sa z toho šici po....

[cedrik]

Cože to? Jednou už to jeblo a snad kromě techniků v CERNu se z toho nikdo neposral.

Piš tak ať ti je rozumět. Nemám tušení co jsi tvým příspěvkem myslel.

[Václav HFechs Švirga]

Řekl bych, že je to celkem dobrý vtip. Takže se nauč neignorovat smajly (ti se smyslem pro humor je ani nepotřebujou) , já se pobavil.

[Xerces]

Šak proto nemůžeš makat v tym CERNu synku, páč nerozumíš a nemáš ani tušení a tam nám sou třeba vizionáři co krapet rozumí. Slunce v duši a černé díry v urychlovači přeju všem do Nového járu!

[stybla]

Suber clanek, i kdyz s Linuxem nema nic spolecneho. Alespon si clovek odpocinul (a zjistil, kolik toho nevi) :)

[vencour]

Mně přijde filozofická podobnost CERNu a open source možná vzdálená, přesto zřejmá. Výsledky práce CERNu jsou veřejně publikované a publikovatelné. CERN vznikl jako protiváha vyspělé Ameriky, pro zamezení úniku mozků za lepším bydlem. Pro vyší konkurenci i emancipaci vědců, pro jejich uplatnění. Open source vznikl, GNU, také jako protiváha unixů a světa komerčního softwaru. Z práce GNU také těží všichni, jelikož to jde, je z čeho brát. V obojím se pracuje na společném díle napříč národy i společnostmi.

[stybla]

Ale to byl pozitivni komentar! :(

[vencour]

Já doufam, že ten muj taky

[stybla]

;)

[lok]

Clanek pekny, ale nechapu, proc vysel zde. Alespon ma autor na pivo.

[Kaacz]

Vidte, ja se napred lekl, ze uz je april ...

[Grunt]

BTW: Já měl za to, že Higginsův boson už byl potvrzen, ne? Aspoň nám učitel s tím tak operoval, jako by tomu ani jinak být snad nemohlo.

[vencour]

Ještě ho fyzicky nenašli, nezdokumentovali, nerozpitvali. Co vim, je teorie, zvaná Standardní a Higgsův boson v ní hraje podstatnou roli. A ještě ho nikdo neviděl. Kdyby ho nenašli, tak by asi museli hledat jinou teorii, tedy docela ... problém.

[Grunt]

teorie, zvaná Standardní

Aha, tak tomu teda říkám KISS.

[Nick]

Nemuzu si neodpustit uvest link na jednu peknou <sorry>flashovou</sorry> animaci

[Jendа]

Srandičky, srandičky. Co se takhle podívat na opravdovou webkameru v LHC?

[Grunt]

Až uvidíš černo, tak utíkej co ti nohy stačí?

[Anino]

Ale nestrašte. http://hasthelargehadroncolliderdestroyedtheworldyet.com

[Jendа]

Jé, ono to má i feed . To si přidám do čtečky.

[Stehlo]

No super clanok, musim dodat, ze clanok je aj trocha na mieste. Ja osobne som pracoval na vyvoji tohto celeho aj ked len fakt v mikro casti, konkretne LVPS (low voltage power supply), ktore su neoddelitelnou sucastou detektora. Kto okusi pracu na tomto projekte, ci uz ako fyzik alebo len ako technik, tak mu ten kolos prirastie k srdcu. A co ma linux s tym spolocne? no to kvantum procesorov, co sa tam nachadza ... ved len jedna atomova elektraren vo francuzsku to vsetko napaja. no proste doporucujem Vam navstivit toto krasne miesto.

[Dan]

Krásný článek, musí to být úžasné se na něčem takovém podílet. Lidstvo takovéto projekty a vědu potřebuje. Potřebuje k tomu aby pochopilo sebe, svět a vesmír a mohlo tak snad i přežít a vydat se dál, jednou snad i mezi hvězdy. Už dlouho jsem nic podobného na českém webu nečetl. +1

[geoRG77]

Souhlasím, vůbec bych se nezlobil za další články od tohoto autora :)

[Josef Kufner]

Ja taky ne, jen k těm podivným číslům by to občas chtělo připojit poznámku pod čarou s krátkým vysvětlením

[Marvin]

42

[vencour]

Při sbírání podkladů jsem narazil na neutronovou radiografii, doplněk použití rentgenového záření. V oné přednášce (viz odkaz výše, Den CERNu, výročí 50 let) CERN - zřídlo nových technologií pro český aplikovaný výzkum a průmysl je na 12. stránce pěkně vidět rozdíl. Docela mne to fascinovalo.

Ptala se mne jedna osoba, zda mne napadá nějaké negativum, co by CERN přinášel. Musel jsem přiznat, že o ničem takovém nevím.

Do článku se mi to nehodí, ale zde to mohu napsat ... děkuji blízkým za trpělivost, s níž mne nechali tvořit. Děkuji Tomáši Kubešovi, který mi umožnil v CERNu být, fotit a nasávat historickou atmosféru přímo na místě. Děkuji Robertovi Krátkému za jeho šéfredaktorské umění. Děkuju Může, že mne někdy pohladí

Taktéž děkuji za všechny ohlasy a příspěvky.

[vencour]

Doplnění: každý se může přijít podívat. Exkurze se dá objednat na webu: http://outreach.web.cern.ch/outreach/visits/. Určitě to za to stojí.

[vencour]

O potížích s daty z LEPu psalo DSL 22.1.2010. Zpráva v původním znění.

[vencour]

Červen 2011 - práce na antihmotě pokračují zřejmě slibně.

[vencour]

Požádal jsem redakci o úpravu článku tak, aby klikací zmenšeniny vedly na velké obrázky. Současný dojem z textu mi v této chvíli přijde cca poloviční. Tj. v detailech a v hodnotách je síla.

[vencour]

Na Coursera je přednáška "From the Big Bang to Dark Energy" - link, přišla mi docela názorná a "čerstvá", doplňující/ilustrující výsledky a důležitost LHC.

[vencour]

Dost solidní díl Hyde Parku Civilizace o CERNu byl s Fabiolou Gianotti 5. 8. 2017.

[vencour]

I tohle (Speciální vysílání ze švýcarského CERNu (exkluzivní vysílání z největšího vědeckého centra na Zemi)) bylo v HPC.

[vencour]

Dne 16. dubna 2022 byl v Hyde Parku ČTv Joachim Mnich, ředitel pro výzkum a výpočetní technologie CERN a mluvil i o jarním spuštění LHC.

[vencour]

Na Radiožurnálu 5.10. zmíněno SESAME - zápisek v blogu, záznam vysílání a "From dreams to beams: SESAME’s 30 year-long journey in science diplomacy" (odkaz)