Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí
… více »Lehké desktopové prostředí LXQt bylo vydáno ve verzi 2.4.0. Jde o převážně opravné vydání s drobnými vylepšeními podpory Waylandu.
Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
Projekt KDE oslaví v říjnu 30 let. Matthias Ettrich poslal 14. října 1996 do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose KDE.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
V sérii rozhovorů se slavnými programátory, kteří změnili svět, najdete kompletní překlad dnes už klasické knihy Programmers at Work, již sestavila Susan Lammers.
V dokončení rozhovoru Michael Hawley varuje před módním zavrhováním starších technologií a navazuje na povídání o vzniku Pixaru a další filmařských technologiích. „Nemá smysl dělat věci, které byste stejně dobře mohli natočit na film nebo zvukový pásek – počítače by měly vytvořit nové obrazy a zvuky dostatečně složité na to, aby zaujaly a okouzlily diváky. S našimi počítači z doby bronzové zaberou podobné výpočty hodně času, ale stojí to za to.“
Michael Hawley je člověk mnoha talentů, který svou kariéru nastartoval v Bellových laboratořích, odkud přešel k práci na počítačích pro filmařské úpravy a mixování zvuků v Lucasfilm. „Počítače uživatele určitým způsobem omezují a nutí designéry pořádně přemýšlet nad tím, co kdo bude s aplikací doopravdy dělat, jak které věci nejlépe prezentovat.“
V dokončení rozhovoru zmiňuje Jaron Lanier připravovaný projekt, ze kterého se později vyvinula první implementace virtuální reality pro více uživatelů: „Co kdyby počítač měnil vaše vnímání věcí? Neměnil by skutečný, fyzický svět – v podstatě by kolem vás vytvářel trojrozměrné objekty. Ve skutečnosti by neexistovaly, ale lidé by je viděli a tenhle vjem by mohli sdílet. Běžný lidský život bude časem obsahovat počítačem generované obrazy.“
Jaron Lanier byl jedním z prvních, kdo se snažil vytvářet virtuální realitu. Díky němu a jeho firmě Visual Programming Languages (VPL) se také termín virtuální realita (VR) začal v 80. letech používat. „Moje práce se týká toho, na čem se pracovalo v padesátých letech. Snažím se tam vrátit a vydat se odbočkou, kterou všichni ostatní minuli.“
V dokončení rozhovoru mluví Scott Kim o svém návrhu nového uživatelského rozhraní pro ovládání počítačů, které by stíralo hranice mezi počítačem a jinými běžně používanými nástroji. „Když pracujete s textovým procesorem, chcete vychytat všechny překlepy do jednoho. Když programujete, chcete doprogramovat i tu nejposlednější funkci. Je dobré vědět, kdy přestat.“
Scott Kim je známý především jako autor mnoha hlavolamů, hádanek a ambigramů (textů, které lze vizuálně číst z obou stran; napsal o nich knihu Inversions). Zabýval se však také návrhem zcela nového grafického uživatelského rozhraní k počítačům. „Až budou počítače dost levné a malé, zmizí. Ani nebudete ukazovat prstem a říkat tohle a tohle je počítač, protože počítače budou všude. Počítač nebude úspěšný, dokud nezmizí.“
V dokončení rozhovoru mluví Andy Hertzfeld o svém znechucení z praktik, které ovládly firmu Apple po uvedení Macintoshe a vstupu na burzu. „Počítače jsou ještě v plenkách a každých pět let se všechno v podstatě vymýšlí znovu. Najednou máte pětkrát tolik paměti, ne-li desetkrát tolik, a pravidla se začnou měnit.“
Andy Hertzfeld byl členem úzkého týmu, který ve společnosti Apple připravil operační systém pro přelomový počítač Macintosh. Z rozhovoru: „Kdy jste začal brát programování vážně?“ -- „V prváku na univerzitě, když jsem se začal specializovat na fyziku a matematiku, mi došlo: ‚Bože můj, musím se rozhodnout, co budu v životě dělat.‘ Nechtěl jsem nosit kabáty a kravaty a patřit do nějaké firemní struktury, takže nějakou dobu z toho bylo ‚Bože můj, já v životě nenajdu práci.‘“
V dokončení rozhovoru mluví Jef Raskin o tom, jak by mělo být uživatelské prostředí přímočaré a jednoduché. Z počítače by se měl stát spotřebič. Tuto myšlenku realizoval v projektu SwyftCard své nové firmy Information Appliance. „V začátcích Macintoshe nikdo – dokonce ani Jobs – nevěděl, co jsou ikony nebo bitmapové obrazovky. Teď je zná každý člověk z oboru. Dokázal jsem to jednou, dokážu to znovu.“
Jef Raskin je známý především jako otec projektu Apple Macintosh. Kromě toho však byl také úspěšný muzikant, vyučoval výtvarné umění a napsal dnes již klasickou knihu o uživatelském rozhraní (The Humane Interface). V rozhovoru mimo jiné popisuje, jak probíhala práce na Apple Macintosh a jak bylo obtížné projekt prosadit, když byl Steve Jobs proti. Nenechte si ujít podrobný rozbor toho, jaká by to byla otrava, kdyby topinkovače vyráběli v počítačových firmách.
Bob Carr v dokončení rozhovoru mluví o tom, jak vymyslel koncept aplikace Framework a jak programoval její první verzi. „Mezi nejdůležitější kvality, kterých by se člověk měl snažit dosáhnout, patří něco, čemu já říkám nenápadnost. Uživatelé by měli zapomenout na to, že je mezi nimi a jejich informacemi nějaký program.“
Robert Carr je hlavním tvůrcem aplikace Framework, která byla prvním (a dlouho nepřekonaným) kancelářským balíkem pro DOS (a navíc používala unikátní způsob propojení jednotlivých programů v rámci sady). Později založil Go Corporation, která už v 80. letech vyvíjela software pro přenosné počítače a PDA.
V dokončení rozhovoru mluví Peter Roizen o tom, jak dospěl k rozhodnutí přestat se nechat zaměstnávat a založit vlastní firmu. „Kdyby mi někdo nabídl poloviční plat za práci, kterou dělat chci, a dvojnásobný plat za práci podle cizího zadání, vybral bych si menší peníze a svobodu. Když jsem v práci spokojený, nepotřebuji řídit Porsche.“
Peter Roizen je autorem netradičně pojatého tabulkového procesoru T/Maker. Kromě toho například vynalezl obdobu hry Scrabble, která dává hráčům více možností k sestavování slov. O programování říká: „Pracuji do velké míry pragmaticky. Viděl jsem řadu inteligentních lidí, kteří pracují značně neprakticky. Ztratí se v honičce za nějakým akademickým cílem, který je naprosto k ničemu. Pragmatismus je v programování důležitý.“
V dokončení rozhovoru mluví Ray Ozzie o tom, jak probíhala práce na produktu Lotus Symphony, a také o nové tajné aplikaci (ze které se později vyklubal program Lotus Notes). „Volal mi chirurg, který Symphony používal pro realtime analýzu dat během operace srdce. Když si uvědomíte, že tam někdo leží na operačním stole a třeba i spoléhá na to, že váš program poběží správně, docela vystřízlivíte.“
Ray Ozzie je nejvíce známý jako tvůrce nesmrtelného programu Lotus Notes. Kromě toho stojí také za vývojem aplikace TK Solver k matematickému modelování a řešení problémů, kterou původně navrhl Miloš Konopásek a která se prodává dodnes. V roce 2006 převzal po Billu Gatesovi funkci hlavního softwarového architekta v Microsoftu.
V dokončení rozhovoru popisuje Jonathan Sachs důvody svého brzkého odchodu z úspěšné firmy Lotus, kterou spoluzakládal, a svůj vzor Erica Jensena, o němž říká: „Znám jen několik málo podobných lidí – lidí, kteří jsou v něčem tak dobří, až z toho jde málem strach.“
Jonathan Sachs sbíral zkušenosti během 14 let na MIT, aby v roce 1983 napsal v assembleru tabulkový kalkulátor Lotus 1-2-3, ze kterého se stal nejúspěšnější program svého typu. Společně s Mitchem Kaporem (pozdější zakladatel EFF) založil firmu Lotus.
V dokončení rozhovoru mluví Bob Frankston o tom, jak vidí srovnání programování a umění, a nakolik je informatika věda. Na otázku „Co byste poradil mladým programátorům?“ odpovídá „Nemyslete si, že toho nějak zvlášť hodně víte.“
Bob Frankston naprogramoval první tabulkový kalkulátor (VisiCalc), pracoval na Lotus Notes a později také v Microsoftu, kde se pět let zabýval spotřebitelským využitím počítačů, především domácími sítěmi. Říká například: „Každý, kdo zvládne telefon, zvládne i programování.“
V dokončení rozhovoru mluví Dan Bricklin o své nové firmě Software Garden, vysvětluje, že malé domácí firmy budou i nadále hrát ve vývoji softwaru velkou roli, a odhaduje, jak budou vypadat počítače zítřka: „Už brzy přijde okamžik, kdy budeme disponovat velkým výpočetním výkonem na malém prostoru.“
V pokračování rozhovoru popisuje Dan Bricklin, jak vznikal tabulkový kalkulátor VisiCalc, proč byl tak úspěšný a jak došlo k zániku firmy Software Arts.
Dan Bricklin, tvůrce prvního tabulkového kalkulátoru VisiCalc, v rozhovoru popisuje svá studia na MIT, kde potkal spoustu zajímavých lidí, a práci ve společnosti Digital Equipment Corporation, pro kterou napsal (mimo jiné) první textový procesor.
V dokončení rozhovoru mluví C. Wayne Ratliff o tom, proč ho programování pořád baví, i když už vše není jako dřív: „Firmu samozřejmě musí řídit obchodník, ale lidé, kteří do počítačového průmyslu přicházejí teprve dnes, software v jistém slova smyslu nechápou. Nepodnikají v softwaru, podnikají v podnikání.“
C. Wayne Ratliff v pokračování rozhovoru vysvětluje, proč při programování zas tak moc nezáleží na drobnostech, jak zařídit, aby byl program elegantní a vyvážený a proč je podle něj umělá inteligence mrtvá.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz