VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
V sérii rozhovorů se slavnými programátory, kteří změnili svět, najdete kompletní překlad dnes už klasické knihy Programmers at Work, již sestavila Susan Lammers.
V dokončení rozhovoru Michael Hawley varuje před módním zavrhováním starších technologií a navazuje na povídání o vzniku Pixaru a další filmařských technologiích. „Nemá smysl dělat věci, které byste stejně dobře mohli natočit na film nebo zvukový pásek – počítače by měly vytvořit nové obrazy a zvuky dostatečně složité na to, aby zaujaly a okouzlily diváky. S našimi počítači z doby bronzové zaberou podobné výpočty hodně času, ale stojí to za to.“
Michael Hawley je člověk mnoha talentů, který svou kariéru nastartoval v Bellových laboratořích, odkud přešel k práci na počítačích pro filmařské úpravy a mixování zvuků v Lucasfilm. „Počítače uživatele určitým způsobem omezují a nutí designéry pořádně přemýšlet nad tím, co kdo bude s aplikací doopravdy dělat, jak které věci nejlépe prezentovat.“
V dokončení rozhovoru zmiňuje Jaron Lanier připravovaný projekt, ze kterého se později vyvinula první implementace virtuální reality pro více uživatelů: „Co kdyby počítač měnil vaše vnímání věcí? Neměnil by skutečný, fyzický svět – v podstatě by kolem vás vytvářel trojrozměrné objekty. Ve skutečnosti by neexistovaly, ale lidé by je viděli a tenhle vjem by mohli sdílet. Běžný lidský život bude časem obsahovat počítačem generované obrazy.“
Jaron Lanier byl jedním z prvních, kdo se snažil vytvářet virtuální realitu. Díky němu a jeho firmě Visual Programming Languages (VPL) se také termín virtuální realita (VR) začal v 80. letech používat. „Moje práce se týká toho, na čem se pracovalo v padesátých letech. Snažím se tam vrátit a vydat se odbočkou, kterou všichni ostatní minuli.“
V dokončení rozhovoru mluví Scott Kim o svém návrhu nového uživatelského rozhraní pro ovládání počítačů, které by stíralo hranice mezi počítačem a jinými běžně používanými nástroji. „Když pracujete s textovým procesorem, chcete vychytat všechny překlepy do jednoho. Když programujete, chcete doprogramovat i tu nejposlednější funkci. Je dobré vědět, kdy přestat.“
Scott Kim je známý především jako autor mnoha hlavolamů, hádanek a ambigramů (textů, které lze vizuálně číst z obou stran; napsal o nich knihu Inversions). Zabýval se však také návrhem zcela nového grafického uživatelského rozhraní k počítačům. „Až budou počítače dost levné a malé, zmizí. Ani nebudete ukazovat prstem a říkat tohle a tohle je počítač, protože počítače budou všude. Počítač nebude úspěšný, dokud nezmizí.“
V dokončení rozhovoru mluví Andy Hertzfeld o svém znechucení z praktik, které ovládly firmu Apple po uvedení Macintoshe a vstupu na burzu. „Počítače jsou ještě v plenkách a každých pět let se všechno v podstatě vymýšlí znovu. Najednou máte pětkrát tolik paměti, ne-li desetkrát tolik, a pravidla se začnou měnit.“
Andy Hertzfeld byl členem úzkého týmu, který ve společnosti Apple připravil operační systém pro přelomový počítač Macintosh. Z rozhovoru: „Kdy jste začal brát programování vážně?“ -- „V prváku na univerzitě, když jsem se začal specializovat na fyziku a matematiku, mi došlo: ‚Bože můj, musím se rozhodnout, co budu v životě dělat.‘ Nechtěl jsem nosit kabáty a kravaty a patřit do nějaké firemní struktury, takže nějakou dobu z toho bylo ‚Bože můj, já v životě nenajdu práci.‘“
V dokončení rozhovoru mluví Jef Raskin o tom, jak by mělo být uživatelské prostředí přímočaré a jednoduché. Z počítače by se měl stát spotřebič. Tuto myšlenku realizoval v projektu SwyftCard své nové firmy Information Appliance. „V začátcích Macintoshe nikdo – dokonce ani Jobs – nevěděl, co jsou ikony nebo bitmapové obrazovky. Teď je zná každý člověk z oboru. Dokázal jsem to jednou, dokážu to znovu.“
Jef Raskin je známý především jako otec projektu Apple Macintosh. Kromě toho však byl také úspěšný muzikant, vyučoval výtvarné umění a napsal dnes již klasickou knihu o uživatelském rozhraní (The Humane Interface). V rozhovoru mimo jiné popisuje, jak probíhala práce na Apple Macintosh a jak bylo obtížné projekt prosadit, když byl Steve Jobs proti. Nenechte si ujít podrobný rozbor toho, jaká by to byla otrava, kdyby topinkovače vyráběli v počítačových firmách.
Bob Carr v dokončení rozhovoru mluví o tom, jak vymyslel koncept aplikace Framework a jak programoval její první verzi. „Mezi nejdůležitější kvality, kterých by se člověk měl snažit dosáhnout, patří něco, čemu já říkám nenápadnost. Uživatelé by měli zapomenout na to, že je mezi nimi a jejich informacemi nějaký program.“
Robert Carr je hlavním tvůrcem aplikace Framework, která byla prvním (a dlouho nepřekonaným) kancelářským balíkem pro DOS (a navíc používala unikátní způsob propojení jednotlivých programů v rámci sady). Později založil Go Corporation, která už v 80. letech vyvíjela software pro přenosné počítače a PDA.
V dokončení rozhovoru mluví Peter Roizen o tom, jak dospěl k rozhodnutí přestat se nechat zaměstnávat a založit vlastní firmu. „Kdyby mi někdo nabídl poloviční plat za práci, kterou dělat chci, a dvojnásobný plat za práci podle cizího zadání, vybral bych si menší peníze a svobodu. Když jsem v práci spokojený, nepotřebuji řídit Porsche.“
Peter Roizen je autorem netradičně pojatého tabulkového procesoru T/Maker. Kromě toho například vynalezl obdobu hry Scrabble, která dává hráčům více možností k sestavování slov. O programování říká: „Pracuji do velké míry pragmaticky. Viděl jsem řadu inteligentních lidí, kteří pracují značně neprakticky. Ztratí se v honičce za nějakým akademickým cílem, který je naprosto k ničemu. Pragmatismus je v programování důležitý.“
V dokončení rozhovoru mluví Ray Ozzie o tom, jak probíhala práce na produktu Lotus Symphony, a také o nové tajné aplikaci (ze které se později vyklubal program Lotus Notes). „Volal mi chirurg, který Symphony používal pro realtime analýzu dat během operace srdce. Když si uvědomíte, že tam někdo leží na operačním stole a třeba i spoléhá na to, že váš program poběží správně, docela vystřízlivíte.“
Ray Ozzie je nejvíce známý jako tvůrce nesmrtelného programu Lotus Notes. Kromě toho stojí také za vývojem aplikace TK Solver k matematickému modelování a řešení problémů, kterou původně navrhl Miloš Konopásek a která se prodává dodnes. V roce 2006 převzal po Billu Gatesovi funkci hlavního softwarového architekta v Microsoftu.
V dokončení rozhovoru popisuje Jonathan Sachs důvody svého brzkého odchodu z úspěšné firmy Lotus, kterou spoluzakládal, a svůj vzor Erica Jensena, o němž říká: „Znám jen několik málo podobných lidí – lidí, kteří jsou v něčem tak dobří, až z toho jde málem strach.“
Jonathan Sachs sbíral zkušenosti během 14 let na MIT, aby v roce 1983 napsal v assembleru tabulkový kalkulátor Lotus 1-2-3, ze kterého se stal nejúspěšnější program svého typu. Společně s Mitchem Kaporem (pozdější zakladatel EFF) založil firmu Lotus.
V dokončení rozhovoru mluví Bob Frankston o tom, jak vidí srovnání programování a umění, a nakolik je informatika věda. Na otázku „Co byste poradil mladým programátorům?“ odpovídá „Nemyslete si, že toho nějak zvlášť hodně víte.“
Bob Frankston naprogramoval první tabulkový kalkulátor (VisiCalc), pracoval na Lotus Notes a později také v Microsoftu, kde se pět let zabýval spotřebitelským využitím počítačů, především domácími sítěmi. Říká například: „Každý, kdo zvládne telefon, zvládne i programování.“
V dokončení rozhovoru mluví Dan Bricklin o své nové firmě Software Garden, vysvětluje, že malé domácí firmy budou i nadále hrát ve vývoji softwaru velkou roli, a odhaduje, jak budou vypadat počítače zítřka: „Už brzy přijde okamžik, kdy budeme disponovat velkým výpočetním výkonem na malém prostoru.“
V pokračování rozhovoru popisuje Dan Bricklin, jak vznikal tabulkový kalkulátor VisiCalc, proč byl tak úspěšný a jak došlo k zániku firmy Software Arts.
Dan Bricklin, tvůrce prvního tabulkového kalkulátoru VisiCalc, v rozhovoru popisuje svá studia na MIT, kde potkal spoustu zajímavých lidí, a práci ve společnosti Digital Equipment Corporation, pro kterou napsal (mimo jiné) první textový procesor.
V dokončení rozhovoru mluví C. Wayne Ratliff o tom, proč ho programování pořád baví, i když už vše není jako dřív: „Firmu samozřejmě musí řídit obchodník, ale lidé, kteří do počítačového průmyslu přicházejí teprve dnes, software v jistém slova smyslu nechápou. Nepodnikají v softwaru, podnikají v podnikání.“
C. Wayne Ratliff v pokračování rozhovoru vysvětluje, proč při programování zas tak moc nezáleží na drobnostech, jak zařídit, aby byl program elegantní a vyvážený a proč je podle něj umělá inteligence mrtvá.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz