Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
V sérii rozhovorů se slavnými programátory, kteří změnili svět, najdete kompletní překlad dnes už klasické knihy Programmers at Work, již sestavila Susan Lammers.
C. Wayne Ratliff je známý především jako autor databázového systému dBASE II, jehož formát se stal de facto standardem. Kromě toho byl například také členem týmu Viking Flight v NASA (sonda Viking přistála na Marsu v roce 1976 a Ratliff pro ni napsal systém správy dat MFile).
V druhé části rozhovoru mluví John Page o tom, jak mají komplikované programy špatný vliv na produktivitu, roli počítačů v budoucnosti a cennosti informací.
John Page pracoval dlouho pro Hewlett-Packard, ale začátkem 80. let založil s partnery firmu Software Publishing, pro kterou napsal jedny z prvních programů, jež mohli obyčejní uživatelé používat na Apple II. Vše začalo databázovou aplikací PFS:File.

V dokončení rozhovoru mluví Bill Gates o programování založeném na pravidlech, kterému věští velkou budoucnost, odhaduje, že nebude nutné firmu Microsoft výrazně rozšiřovat, aby mohla vydělávat hodně peněz, a předpovídá počítač v každé domácnosti.

V pokračování rozhovoru mluví Bill Gates například o tvůrčím procesu, hledání a vychovávání dobrých programátorů a důležitosti studia cizího kódu. Také sdílí svůj pohled na budoucnost počítačů a programátorské profese („Řekl bych, že během následujících pěti let získáme nástroje, které odvedou stejně dobrou práci jako lidský programátor.“).

Bill Gates je osobnost, kterou není třeba představovat. V tomto rozhovoru mluví například o začátcích Microsoftu, psaní BASICu pro Altair a další počítače a svém stylu programování.

Gary Kildall v druhé části rozhovoru říká, proč mu programování mnohdy připomíná náboženství. Také popisuje budoucí roli počítačů ve vzdělávání a zábavě a vysvětluje, proč bude složité domácí počítač ovládat. Kromě toho přibližuje, jak změnil svůj pohled na možnosti mikroprocesorů.

Gary Kildall bývá někdy označován za člověka, ze kterého mohl být Bill Gates. Napsal první operační systém pro mikroprocesory (CP/M), protože na rozdíl od ostatních věřil, že budou mikroprocesory užitečné i pro běžné počítače. Kromě toho vyvinul koncept BIOSu a adaptoval optické disky pro ukládání počítačových dat. Jeho firma vydala první encyklopedii na CD-ROM.

John Warnock v druhé části rozhovoru povídá o tom, proč by ani informatikům nemělo chybět formální jazykové a kulturní vzdělání, jak se budou vyvíjet tiskové technologie a o svém přístupu k programování („Programovací jazyky jsou programovací jazyky. Jakmile umíte prvních pět, dalších pět už se zvládá snadno.“).

John Warnock je známý především jako spoluzakladatel firmy Adobe Systems. Warnock a Charles Geshchke napsali pro Adobe tiskový jazyk PostScript, který vycházel z jazyka InterPress. Na tom pracoval spolu s Geschkem v laboratoři Xerox PARC (Palo Alto Research Center).

V druhé části rozhovoru z roku 1986 mluví Butler Lampson o tom, jak programy navrhuje, nakolik je programování umění a informatika věda a jak lidem pomůže rozšíření osobních počítačů. Kromě toho vysvětluje, proč nemá cenu se učit BASIC...

Butler Lampson se se podílel na hardwaru i softwaru. Stál za vývojem vůbec prvního osobního počítače (Xerox Alto), laserového tisku, Ethernetu a prvního programu pro práci s textem v režimu WYSIWYG (Bravo). Kromě toho tvořil počítačové jazyky, například Euclid.

Dokončení rozhovoru. Charles Simonyi mluví o tom, jak píše programy, proč vlastně programuje, o výchově programátorů, budoucnosti programování a také o svých kamarádech super-programátorech.

V nové sérii rozhovorů se slavnými programátory, kteří změnili svět, najdete kompletní překlad dnes už klasické knihy Programmers at Work, již sestavila Susan Lammers. První na řadě je Charles Simonyi, původem maďarský programátor, který se podílel na mnoha přelomových programech (včetně Bravo ve firmě Xerox a Word v Microsoftu) a později se stal pátým vesmírným turistou.
Tiskni
Sdílej: