Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Na začátku těch dvou týdnů jsem si přečetl instrukční sadu a napsal tři nebo čtyři programy. A pak jsem se podíval na několik programů od jiných lidí, abych viděl, jak instrukční sadu využívají oni.Tehdy byl assembler, teď máme OSS. BG přece musí mít k OSS pozitivní vztah
Nektere relikty (sam v jednom dosud pracuji) to majiTakže programujete v Haskellu?
Pokud vam to neprijde jako nic zvlastniho, zkuste vzit kus kodu v Pythonu a presunout ho na jine misto. Pokud se nahodou netrefite do stejne hloubky vnoreni, ceka vas pakarna...pokud nepoužíváte dostatečně inteligentní editor, jako třeba Emacs, který je schopen s whitespaces v Pythonu zacházet poměrně inteligentně, cyklovat příkazy mezi úrovněmi vnoření (s indikací v minibufferu), indentovat/deindentovat celé bloky a podobně.
používám nejlepší editor na světě co zvládne leccosoperacni system Emacs?
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Tam atributy jazyka neresi, proste se programuje v tom, v cem je zrovna potreba, nebo jaci lide jsou zrovna volni. Berou to pragmaticky a nesnazi se bojovat s vetrnymi mlyny.To je vskutku inteligentní přístup, typu "kopáče ulic seženeme všude". Připomnělo mi to tenhle blogpost:
Negative indicators:A přišel mi ten text celkem rozumný. Ostatně Paul Graham k tomu taky řekl svoje (bod číslo 7). No, jestli někdo mermomocí cítí potřebu pracovat v megafirmě, ve které jaksi není součástí rozhodovacího procesu, budiž mu to dopřáno.
- Happy to work with whatever technology you’ve picked, “all technologies are good”
A ti opravdu velci (Microsoft, napriklad) si proste jazyky prizpusobi tak, jak jim vyhovuji.S nestupidními jazyky tohle dokáže jednotlivec za víkend, proč je nutné jmenovat zrovna Microsoft?
10 LET L = L + 1
…ježiš, to byly časy.
20 GO TO 10
GOTO
10 SIN 20 GOTO HELL(Tedy doufám že všichni znají...)
No já nevím, ale odstranění povinných labelů na každém řádkuTo už ale potom nezažil člověk tu srandu kdy u programu o 1000 řádcích je potřeba něco přidat mezi řádek 251 a 252.(
GOSUB
prosím nechme hnít)
když se tam neskáčeVšechno se dá, když se chce. Jen se místo labelů používaly návěstí(i když je dost možné, že si to pletu s BAŤáky)
a zrušení zbytečného příkazu LET mi jako fujtajcl nepřijdeProč zbytečného?
To už ale potom nezažil člověk tu srandu kdy u programu o 1000 řádcích je potřeba něco přidat mezi řádek 251 a 252.No nevím, v tu chvíli by mi to asi tak srandovní nepřišlo...
Všechno se dá, když se chce. Jen se místo labelů používaly návěstíCože? Já mluvím o tom, že ve starších verzích BASICu bylo povinné číslovat řádky a QBasic tuhle povinnost odstranil.
Proč zbytečného?Vzhledem k tomu, že přiřazení je jedna z docela častých operací, tak uvozovat ji nějakým příkazem mi přijde hodně zbytečné. Zatím jsem se nesetkal s jiným jazykem, který by něco takového vyžadoval.
Cože? Já mluvím o tom, že ve starších verzích BASICu bylo povinné číslovat řádky a QBasic tuhle povinnost odstranil.Já tam vidím napsáno v závorce když se tam neskáče, z čehož vyvozuji, že se v QBasicu nedá skákat a proto oponuji, protože dá a dokonce ještě pohodlněji. Toť vše.
Vzhledem k tomu, že přiřazení je jedna z docela častých operací, tak uvozovat ji nějakým příkazem mi přijde hodně zbytečné. Zatím jsem se nesetkal s jiným jazykem, který by něco takového vyžadoval.No tak na Spekáčích se s těmi proměnnými nedalo moc přehánět, když měl jen dvě 32kB banky, takže tam vůbec nějaké
LET
nevadilo. Dokonce bych si troufl tvrdit, že přiřazení hodnoty do proměnné nebylo tou nejčastější operací.
Já tam vidím napsáno v závorce když se tam neskáče, z čehož vyvozuji, že se v QBasicu nedá skákatNo jo, když vytrháváš z kontextu, tak se nediv, že něco pochopíš blbě. Samozřejmě to bylo myšleno tak, že není povinné číslovat řádek, na který se neskáče - v závorce to bylo proto, že jsem to považoval za jasné a pochopitelné.
No tak na Spekáčích se s těmi proměnnými nedalo moc přehánět, když měl jen dvě 32kB banky, takže tam vůbec nějaké LET nevadilo.Krom toho čtyři zbytečně zabrané byty navíc za jakékoliv přiřazení.
No jo, když vytrháváš z kontextu, tak se nediv, že něco pochopíš blbě. Samozřejmě to bylo myšleno tak, že není povinné číslovat řádek, na který se neskáče - v závorce to bylo proto, že jsem to považoval za jasné a pochopitelné.Jo tak to se omlouvám, jen mi to prostě přišlo jako by jsi se snažil podsouvat, že ten QBasic byl tak vymakaný, že nebylo potřeba skákat.
Krom toho čtyři zbytečně zabrané byty navíc za jakékoliv přiřazení.aaa, už je mi to jasné…tady ještě někdo neměl tu čest se Spekáčem.
LET
u moc nezáleželo, teda alespoň né víc než na jiných příkazech. O takových věcech jako psaní ala textový editor přímo v ROMce se mi v těch dobách mohlo jenom zdát.
Jo tak to se omlouvám, jen mi to prostě přišlo jako by jsi se snažil podsouvat, že ten QBasic byl tak vymakaný, že nebylo potřeba skákat.Ne, tak to opravdu ne. Osobně žádný takový jazyk neznám (i když předpokládám, že existuje)
Na klávesnici byla pro každý příkaz jedna klávesa, která měla přiřazený svůj příkaz a v paměti měl každý příkaz jeden bajt.Tak to aspoň něco.
Na klávesnici byla pro každý příkaz jedna klávesaAspoň na Didaktiku Gama byly na jedné klávese ty příkazy myslím hned čtyři
Aspoň na Didaktiku Gama byly na jedné klávese ty příkazy myslím hned čtyřiMyslel jsem to spíš tak, že se to nepsalo po jednotlivých písmenkách jako v QBasicu, ale že se prostě fláklo do jedné klávesy a všechno se to za něj napsalo samo a všechno bylo uloženo v paměti(a na médiích) jako 1B.
A docela se v tom dalo dělat, když si člověk zvykl.No, nevim. Já už měl vedle pixle nachystaný vždycky nůž na zaseknuté klávesnice(nebo jak se ty plastové kostičky na Didaktiku jmenovaly).
Pak jsem si čistě ze zájmu koupil dvoudílnou knížku o assembleru od Proximy, ale čuměl jsem do toho jako vyvoraná myš a rozuměl jsem tak každýmu druhýmu slovu.Tak s tou já čest bohužel neměl. Já měl k dipozici jen slovenský překlad nějaké anglické knížky s robůtky a to se docela dalo.
No, nevim. Já už měl vedle pixle nachystaný vždycky nůž na zaseknuté klávesnice(nebo jak se ty plastové kostičky na Didaktiku jmenovaly).To já zase ostrou tužku na RESET
To už ale potom nezažil člověk tu srandu kdy u programu o 1000 řádcích je potřeba něco přidat mezi řádek 251 a 252.(GOSUB
prosím nechme hnít)
Některé verze Basicu obsahovaly textový editor který uměl vše komplet přečíslovat. Stačilo něco jako RENUME 10 a řádky šly hezky po deseti, přečíslovalo to i všechny GOTO a GOSUB skoky :)
Dělat v assebleru bylo na dnešní poměry něco naprosto hardcore.No on se o moc ten samotný BASIC od assembleru v podstatě moc nelišil, jen člověk potřeboval trošilinku větší znalost HW a jak říkám, existoval i překladač BASICu do strojového kódu.
Nahrát zdlouhavě z magneťáku kompilátor (Mons/Gens)No jo, to se někdo zase měl. Já měl ze začátku k dispozici jen tabulku instrukcí pro Z80,
PEEK
, POKE
a RANDOMIZE USR
.
napsat pár řádek, zkompilovat, spustit, vlivem chyby se to celé zhroutilo -> tedy restartoval komp a člověk mohl začít znova úplně od začátkuNa disketovce to nebylo zas tak strašné.
Žádný mutitasking, procesy, žádný disk a soubory na něm, jen RAMka a Emgeton kazeta v magneťáku... :@)Multitasking, procesy a disk jsou jen serepetičky, který si může každý tvrdý geek odpustit.
BTW: Multitasking(nebo alespoň nějaké jeho záchvěvy) se používali např. u her když bylo třeba aby hrála(nebo spíš pípala) hudba a něco se vykreslovalo, ne?
Proč by někdo používal jiný systém než ten se kterým je počítač dodávánno to je tady, mezi nami linuxaky docela blba otazka. kdyz si vemu, ze sehnat ntb. bez windows a s linuxem je docela problem (nehlede na to, ze i predinstalovany linux bych treba ja rovnou smazal a dal si tam svuj).
A přitom stačilo programovat v nejvhodnějším jazyku pro osmibity, a člověk byl takovýchhle blbostí ušetřen...To stačilo ale ne každý měl trpělivost se ten assembler naučit. S knížkou Bity do bytu se to ale dalo zvládnout.
bylo to o něco rychlejší než přes interpretO něco? Když si vzpomenu na rozdíl kopírování něčeho do framebufferu nebo VIDEORAM nebo jak se to vlastně jmenovalo(prostě od adresy 16384 nahoru), tak to byl sakra rozdíl.
Akorát výsledný program měl dost často tendence se zhroutit.Tak toho jsem si nikdy nevšiml. Vždycky to zkontrolovalo na začátku jestli nemůže něco dělat neplechu a pak to šlapalo jako hodinky.
No to je asi tím že já měl Amstrad CPC a ne ZXCPC models were based on a Zilog Z80 processor clocked at 4 MHz.
ale myslím, že tohle není Billova chyba, on Microsoft v podstatě jen spustil a za chyby jejich sw nemůže on, ale právě těch 160 programátorů.Netvrdím, že jsou Windows bezchybné, ale copak je na samotných Windows tak hrozného, že za to zaslouží 160 programátorů ke zdi?
Programátor se může podívat, jak postupoval někdo jiný před ním, a z tohoto projektu se inspirovat při zlepšování toho vlastního.Tohle je imho jedna z myšlenek open source ne?
Tiskni
Sdílej: