Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Stejně lidé přistupují i k programům. Chtějí psát dopisy nebo výkazy, a tak si koupí ohavný, špatně navržený textový procesor. Jenže on je plný ovládacích prvků, na které nikdo nesahá a které nikdo nechce.A to se psal rok 1986!
Stejně lidé přistupují i k programům. Chtějí psát dopisy nebo výkazy, a tak si koupí ohavný, špatně navržený textový procesor. Jenže on je plný ovládacích prvků, na které nikdo nesahá a které nikdo nechce. Téhle technologické mánie se musíme zbavit. SPC schovává technologie před uživatelem záměrně, a proto nás bohužel často považují za technologicky nedospělou firmu.
Brrr... tak přesně tohle je pitomost. Schovávat nebo dokonce odstraňovat málo používané funkce je špatné. Dobré je často používané funkce ponechat snadno dosažitelné, přehledné, srozumitelné. Ale rozhodně a v žádném případě neodstraňovat (nebo složitě skrývat) funkce, které uživatel použije sice jen sporadicky, ale když chybí, tak mu to způsobí víc problémů než jejich hledání a ta trocha času, který věnuje na seznámení se s takovou funkcí. <provokace>Velký to problém Gnome</provokace> Je mi upřímně jedno, když hloupější uživatel tápe.
Je mi upřímně jedno, když hloupější uživatel tápe.Hádám, že právě tohle bude rozdíl mezi tebou a člověkem, který se snaží najít a pochopit svou cílovou skupinu
ale ma kazdy tolik casu aby se jimi zabyval? vetsina urcite ne, neb to pro ne ani neni nijak dulezite, a rozhodne ne stezejni.
jestlize sw nejde pouzit na zaklade pocitacove gramotnosti, je neco spatne. a je jedno ze tuto gramotnost leta devastuje microsoft, s tim se musi proste pocitat. menit to lze pouze pomalu a zlehka
v ramci evoluce, revoluce sice muze vyjit ale obvykle to je velky risk.
pan Cejka by prvne musel pochopit, ze to neni o relaci chytry - hloupy, ale o tom "chci/potrebuji se zabyvat" a "kaslu na to chci to hlavne rychle".
Myslím, že to není o tom, co bych měl pochopit, ale o tom, co každý z nás chápe pod schováváním funkcí pro dobro tápajících a pro zlost těch ostatních. Ta hranice je totiž u každého trochu jinde.
Zrovna produkty Micro$oftu považuju často za příklad programů s nimiž se pracuje na základě zkušeností relativně dobře, ale běda, pokud má člověk zkušenosti obecnější, tím myslím ne jenom s M$ produkty, tak se tam najednou začne ukazovat spousta všelijakých nelogičností. Například ... doufám, že si to pamatuju dobře, už jsem s M$ Office nepracoval pár let (vídám ho, jen když se pokazí někomu jinému) - v M$ Office do verze 2003 se nastavoval formát a okraje stránky někde v menu "Soubor" -> "Vlastnosti" ... nebo něco podobně divného, v OpenOffice to je v "Formát" -> "Stránka". Čímž neříkám, že OOo je vždy logičtější, ale chci tím ilustrovat, co si představuju pod špatně umístěnou funkcí programu.
Ano, chápu že existují nedočkavci, co chtějí vše hned bez práce, ale proč je za každou cenu podporovat? Bavíme-li se o softwaru, tak bychom se mohli dostat třeba ke srovnání jednoúčelového generátoru hezkých obrázků a srovnání Gimpu. Je Gimp horší jen proto, že nakreslit stejný/podobný obrázek je v něm pracnější? Lze říct, že jeden z nich je lepší, nebo je nejprve nutné se zeptat "a k jakému účelu"?
Ani jedno ovšem nevyvrací můj názor, že skrývat funkce jen proto, aby hloupější uživatele nemátly je pitomost. Hloupější uživatelé nechť používají pro ně určené jednoduché programy a nekecají do zjednodušování těch, které vyhovují schopnějším.
jestlize sw nejde pouzit na zaklade pocitacove gramotnosti, je neco spatne
A co to je počítačová gramotnost? Schopnost psát na klávesnici a trefit kurzorem ikonu? Najít si něco na webu? Hrát hry? Vytvořit web? Vytvořit hru? Napsat jaderný modul k hardwaru?
Object Pascal (Delphi apod.) rozhodne neni spatnej jazykŠkoda, že dneska je to v podstatě mrtvola.
Byl jsem přesvědčený, že jazyk, překladač ani vývojové prostředí už se dávno nevyvíjí, ale koukám, že CodeGear se pořád ještě snaží. Tak tu mrtvolu beru zpět, jsou jednou nohou v hrobě
S razantním nástupem .NETu na Windows, za kterým stojí bývalá klíčová persona Borlandu, a těžce nevydařeným Kylixem navrch, se to prostě muselo stát.
Tiskni
Sdílej: