Bill Gates - 2 (Programmers at Work)

20. 6. 2008 | Tomáš Znamenáček | Rozhovory | 5517×

V pokračování rozhovoru mluví Bill Gates například o tvůrčím procesu, hledání a vychovávání dobrých programátorů a důležitosti studia cizího kódu. Také sdílí svůj pohled na budoucnost počítačů a programátorské profese („Řekl bych, že během následujících pěti let získáme nástroje, které odvedou stejně dobrou práci jako lidský programátor.“).

Programmers at Work je kniha 19 rozhovorů s významnými programátory, kteří svou prací a myšlenkami tvarovali podobu dnešních operačních systémů a mnoha dalších aplikací. Ačkoliv vyšla již v roce 1986, rozhovory jsou z velké míry nadčasové a stále velmi zajímavé. Susan Lammers se po více než 20 letech od prvního vydání knihy rozhodla zveřejnit rozhovory na Internetu a dala AbcLinuxu.cz souhlas k jejich překladu a vydání. Kvůli jejich délce bude většina rozhovorů rozdělena na dva díly. Každý rozhovor doplníme o krátký dodatek, ve kterém budou shrnuty další osudy jednotlivých programátorů.

---

Začátek rozhovoru: Bill Gates (Programmers at Work), dokončení rozhovoru: Bill Gates - 3 (Programmers at Work).

Jak řešíte kompromisy mezi funkčností a rychlostí?

Někdy se kompromis mezi novými funkcemi a rychlostí udělat musí, ale program se spoustou funkcí nemusí být nutně pomalý. V podstatě musíte najít všechny běžné případy užití programu a zařídit, aby šly po nejkratší možné cestě, aby se nezanesly všemi těmi speciálními podmínkami. Pokud v hlavní interaktivní smyčce svého programu testujete všechny možné speciální případy, váš program bude pomalejší než jiné.

Když přijdete s nápadem udělat nejlepší textový procesor na světě, čím začnete? Jak ho navrhujete? Díváte se na ostatní textové procesory, které jsou zrovna na trhu?

Ano, ohledně funkcí sledujeme ostatní textové procesory a říkáme si: „Dělá ještě někdo kerning na obrazovce? Ukážou vám, jak přesně bude vypadat vytištěná stránka? Jak rychle?“ Na špičce většinou bývá někdo, kdo problém vyřešil s pomocí velice, velice drahého hardwaru a hrubé síly. To my si dovolit nemůžeme, rychlost našeho počítače je značně omezená. Hodně z věcí, které se snažíme udělat, už někdo udělal na silnějších počítačích. My se jen snažíme je zvládnout i na počítačích, kterých jsou na světě milióny.

V rámci produktu se dají dělat úžasné triky. Dáváte dohromady seznam funkcí, a zároveň se sami sebe ptáte: „Budou naše algoritmy lepší než algoritmy všech ostatních?“ Protože funkce jsou tak trochu potíž – čím víc máte funkcí, tím delší máte návod. A funkce jsou užitečné pouze v případě, že si na ně uživatelé najdou čas. Na rozdíl od rychlosti, protože když dokážete rychleji vytisknout stránku nebo ji rychleji ukázat na obrazovce nebo rychleji přepočítat vzorec, máte obrovské plus. Velká výhoda je, když dokážete uživatelům dát několik jednoduchých příkazů a udělat program dostatečně efektivní na to, aby s těmito příkazy zvládli všechno, co budou potřebovat. Hodně dobré programy poznáte mimo jiné podle toho, že se filosofií jednoduchosti řídí i zevnitř. Když mají udělat něco složitého, poskládají příslušnou funkci z jednodušších operací, místo aby ji psaly od nuly.

Jak je pro vás důležitý koncový uživatel? Jak víte, co nějaký databázový manažer opravdu potřebuje od své databáze nebo textového procesoru?

Někteří programátoři ani nepředstírají, že by měli nějakou intuici pro potřeby koncových uživatelů, a stejně jsou světová třída. Ale znalost trhu je důležitá, zvlášť u aplikačního softwaru, takže máme na plný úvazek několik lidí, kteří zákazníkům předvádějí kód, sledují ostatní specifikace a podobné věci. Když Microsoft začínal, dělali jsme jen systémový software. Věděli jsme, co programátoři potřebují, protože jsme sami byli programátoři.

V čem byl váš interpret Basicu nejpokrokovější?

Tím, že jsme dali celý stroj uživatelům plně k dispozici. Máme PEEK a POKE, pomocí kterých můžete číst a měnit stav stroje. Máme ladicí příkazy TRON a TROFF. I když naši uživatelé pracují ve vysokoúrovňovém jazyce, necháváme je sáhnout na všechny šílenosti, které by kdy mohli chtít přidat. Mohou si na paměť sáhnout i bez Basicu. Dáváme jim pocit, že jsou pány svého stroje.

Abychom Basic dostali do 4 K, přišli jsme s takzvaným single-representation interpretem. Byla to velice dobrá volba. Tehdy jsem neznal žádný interpret, který by byl takhle stavěný. Bylo to trochu riziko, ale měl jsem k tomu systému neuvěřitelnou důvěru. Prošel jsem si ho v hlavě a měl jsem z něj dobrý pocit.

Když jste ho psal, tušil jste alespoň částečně, že bude mít tak velký úspěch?

Ne, to v žádném případě ne. Paul Allen mi přinesl časopis s článkem o Altairu a já jsem si řekl: „Páni, měli bychom sebou hodit, protože tyhle mašinky půjdou na dračku.“ Právě tehdy jsem přestal chodit na přednášky a jen jsme nepřetržitě pracovali. První program byl napsaný asi za tři a půl týdne. Než se nám ho podařilo dotáhnout tak, abych s ním byl úplně spokojený, uběhlo dalších osm týdnů. Později jsem se k němu vrátil a úplně ho přepsal.

Neznám dobrého programátora, který by jen seděl a říkal: „Vydělám balík peněz“ nebo „Prodám stovky tisíc kopií“. Protože takové úvahy vám s řešením problému nepomohou. Dobrý programátor si říká: Měl bych tenhle podprogram přepsat tak, aby ho mohli volat čtyři lidé místo tří? Neměl bych tenhle program o desetinu zrychlit? Neměl bych si tady pořádně promyslet nejběžnější případy užití, abych přišel na ideální pořadí podmínek? Opravdu dobrý programátor napíše program tak, že spolu jednotlivé podprogramy hodně spolupracují, takže se vám může vymstít i malá chyba. Proto potřebujete tolik přemýšlet, proto musíte být ochotni se k programu vracet a měnit ho.

Když na programu pracuje víc lidí najednou, jak zařídíte, aby spolu jednotlivé části správně spolupracovaly?

No, zaprvé musí být tým složený z lidí, kteří se vzájemně respektují, protože taková práce je doopravdy důvěrná věc; jako když spolu něco hrajete. Softwarový projekt vyžaduje tolik rozhodování a tvůrčího myšlení. Někteří dobří programátoři v týmu pracovat neumí, radši pracují samostatně. Ale řekl bych, že když se člověk učí pracovat s ostatními lidmi a pomáhá jim, taky získává určitou kvalitu. Mám opravdovou radost, když se někdo z týmu vypracuje na dobrého programátora. Ne sice takovou radost, jakou mívám z psaní kódu, ale rozhodně je to pozitivní událost. Když se z někoho snažím udělat dobrého programátora, sedneme si a hodně mluvíme, ukazuji mu svůj kód. V týmovém projektu patří každý kód všem.

Tenhle přístup se prostě objevil, nebo jste na něm záměrně pracovali?

Ještě než jsme s Paulem založili firmu, zažili jsme několik velkých softwarových projektů, které byly naprostá katastrofa. Neustále přicházeli další a další lidi a nikdo pořádně nevěděl, jak chtějí celý projekt stabilizovat. Slíbili jsme si, že to dokážeme líp. Takže jsme od začátku věděli, jak je důležité investovat čas do práce s týmem.

Nejlepší rady jsou ty zjevné: držet tým co nejmenší, vybírat jen extra chytré lidi, dát jim dobré nástroje a mít společnou terminologii, aby se dalo efektivně komunikovat. Mimo tyto menší týmy musí být zkušení vedoucí, kteří umí poradit s řešením problémů. Je úžasné, jak se běžné problémy navzájem podobají. Opravdu si užívám, když mohu v rámci recenzování návrhu poradit řešení problému, na který jsem narazil u svého programu.

Myslíte si, že se programování nebo výpočetní technika v budoucnu nějak radikálně změní?

Softwarové nástroje jsou čím dál lepší. Je možné, že časem bude stačit vzít specifikaci a popis toho, v čem je cílový stroj dobrý, a nějaký extra vysokoúrovňový překladač udělá většinu práce, kterou dnes dělají programátoři.

Lidé mají pořád ohromnou radost z toho, že překladač (například překladač C) ještě pořád nedokáže napsat kód stejně dobře jako člověk. Ale během následujících tří nebo čtyř let nejspíš některé části tohoto procesu docela slušně automatizujeme. Algoritmy budou pořád navrhovat lidé, ale velkou část implementace může odvést stroj. Řekl bych, že během následujících pěti let získáme nástroje, které odvedou stejně dobrou práci jako lidský programátor.

Před chvilkou jste se zmínil o matematice. Jaký je vztah mezi informatikou a matematikou?

Matematika má na informatiku velký vliv. Většina dobrých programátorů má nějaké matematické pozadí – ono totiž pomáhá studovat čistotu důkazů, kde neexistují žádné přibližné argumenty, kde musíte argumentovat naprosto přesně. V matematice pracujete na úplných popisech problémů a musíte velice nesamozřejmým způsobem kombinovat věty. Často se snažíte dokázat, že se problém dá vyřešit v kratším čase. Matematika se programování dotýká velice bezprostředně – u mě možná ještě víc než u ostatních lidí, protože právě odtud pocházím. Myslím, že je mezi oběma velice přirozený vztah.

Je informatika věda?

Bude. Zatím je moc nová. Dnes od programátorů běžně požadujeme věci, za které se dřív udělovaly doktoráty. Informatika se rozvíjí velice rychle, ale na rozdíl od matematiky, která má za sebou tři stovky let matematických géniů a jejich teorií, máme za sebou svých zhruba dvacet let. Dnes už je informatika mnohem blíž hlavnímu proudu a láká řadu skutečně brilantních lidí, kteří přispívají k jejímu dalšímu vývoji. Fakt, že se dnes lidé s počítači setkávají v tak mladém věku, pomůže změnit myšlení celého oboru. Hodně dobrých programátorů začínalo programovat už během dospívání, kdy je naše myšlení možná ještě pružnější.

Dřív nestačilo, že jste uměli báječně programovat – museli jste ještě řídit další lidi nebo dělat další věci. To už se dnes naštěstí mění. Teď si lidé uvědomují, že jde o vědu, kterou má smysl studovat a vyučovat.

Myslíte si, že po létech zkušeností je programování nutně jednodušší?

Ne. Řekl bych, že po takových třech čtyřech letech je celkem jasné, jestli jste dobrý programátor, nebo ne. Po několika dalších letech možná budete vědět něco víc o řízení lidí a velkých projektů, ale po třech nebo čtyřech letech je vidět, co z vás bude. V Microsoftu nemáme nikoho, kdo by byl několik let tak nějak průměrný a najednou začal zčistajasna optimalizovat všechno, co mu přijde pod ruce. Když si s někým promluvím o jeho programu, okamžitě vím, jestli je opravdu dobrý programátor: pokud je dobrý, bude mít každou odpověď okamžitě na jazyku.

Je to jako hrát šachy. Když máte šachy doopravdy rádi, snadno se naučíte všechny tahy řekněmě deseti partií, protože do nich vidíte. Ostatní se na tenhle druh paměti u programátorů nebo šachistů dívají jako na nějakou úchylku. Přitom je to ale úplně přirozené. Dodnes bych se mohl postavit k tabuli a napsat velké kusy kódu našeho Basicu, které jsem napsal před deseti lety.

Jak se cítíte, když programujete?

Když něco přeložím a začne to počítat správné výsledky, mám z toho velkou radost. Nedělám si legraci – nějaké emoce jsou ve všech dobrých věcech a tohle není výjimka. Člověk je ve velkém pokušení začít rovnou psát kód, ale není nic horšího než napsat podprogram, jen abych se dostal k výsledkům, a pak si uvědomit, že všechna podstatná práce mě teprve čeká. Protože pokud je to pravda, musíte předělat něco, co už máte hotové. Já si radši počkám a udělám pořádné základy a teprve pak si dopřeji to potěšení výsledek naprogramovat a pustit. Jako když si někdo nechává nejlepší kus jídla nakonec.

Vidíte nějaký rozdíl mezi tím, jak k programování přistupují mladí a starší programátoři?

Programátoři, kteří dneska začínají, nemuseli nikdy šetřit. Je pro ně těžší najít to správné vyznání, protože mají neustále pocit, že systémových prostředků je dost a dost. Před deseti lety narážel na nedostatek prostředků každý programátor, takže starší programátoři mají tyhle věci neustále na paměti.

Při programování je potřeba neuvěřitelná dávka energie, takže většina programátorů je docela mladá. To je občas problém, protože programování vyžaduje hodně disciplíny. Když jste mladý, nemáte ještě tak stálé cíle; snadno se necháte něčím rozptýlit. S tím by se ale mladší programátoři měli umět vypořádat, časem se to zlepší. Řekl bych, že já sám jsem se jako programátor výrazně zlepšil někde mezi rokem 1975 a 1980. V pětasedmdesátém bych býval řekl: „Hej, sledujte, zvládnu cokoliv.“ Vážně jsem si myslel, že bych dokázal cokoliv, protože jsem pročetl tolik kódu a nikdy jsem nenarazil na žádný, který bych během chvilky nepochopil. Ještě pořád si myslím, že jedna z nejlepších zkoušek programátorských schopností je dát programátorovi nějakých třicet stránek kódu a sledovat, jak rychle je pročte a pochopí.

Je to podle vás talent?

To si pište. Je to něco jako čisté IQ. Musíte se přesně soustředit na kód a dát si ho dohromady s programy, které jste kdy napsali. Hodně lidí by řeklo, že chce na přečtení toho kódu tolik a tolik dní. Opravdu dobrý programátor řekne: „Dejte mi to s sebou domů, po večeři si to pročtu.“ Rozdíl ve schopnostech je tu obrovský.

Je studium informatiky nejlepší příprava na kariéru programátora?

Ne. Nejlepší je psát programy a studovat špičkové programy, které napsal někdo jiný. Já jsem například chodil k popelnicím za výpočetním centrem a lovil výpisy jejich operačního systému.

Musíte být ochotni číst cizí kód, pak napsat nějaký vlastní a nechat si ho někým zkritizovat. Musíte se chtít podílet na té fantastické zpětné vazbě, ve které vám programátorská světová špička říká, co děláte špatně. Nesmíte se o ni nechat připravit kvůli nějakým hloupostem. Někteří opravdu prvotřídní lidé budou hrát na podružnosti, například váš způsob komentování kódu. Přes to se musíte dostat, protože oni vás v jistém smyslu snaží vychovat ke svému obrazu – chtěli by, abyste i vedlejší věci dělali jako oni. Což se nemusí nutně týkat samotné kvality kódu.

Když si promluvíte s nějakým dobrým programátorem, zjistíte, že se ve svých nástrojích vyzná jako malíř ve svých štětcích. Je úžasné, v kolika ohledech se dobří programátoři vyvíjeli stejně. Jak si zajistili nějakou zpětnou vazbu, jak si vypěstovali tak jemný smysl pro disciplínu: jak rozeznávají mezi tím, co se odbýt dá, a co už ne. Když jim ukážete nějaký kus kódu, dostanete velice, velice podobné reakce.

Ovlivnil vaše programování někdo konkrétní?

Ovlivnili ho všichni, kteří pracovali na operačním systému PDP. A John Norton z TRW, který psal kritiky na kód ostatních lidí – nikdy před tím jsem nic takového neviděl. Sám jsem to začal s cizím kódem zkoušet.

Hodně nápadů si vyměňujeme s Paulem Allenem, protože jsme toho tolik napsali společně. Je fajn mít někoho, kdo je v obraze, když zrovna ladíte nebo když si nejste jistí nějakým kompromisem v kódu. Proberete to s někým jiným a v jistém smyslu si tím odpočinete – uvolníte napětí, aniž byste museli měnit téma. Během kreativního procesu je dobré mít možnost trochu zvolnit a zároveň udržet pozornost. S Paulem jsme se naučili spolupracovat efektivně. Takový vztah je vzácný. Měl na mě obrovský vliv. A v Microsoftu mě ovlivnil Charles Simonyi a několik dalších lidí.

Co se podle vás v oblasti softwaru chystá? Přijde prostě další skvělý textový procesor, další skvělý tabulkový procesor? Nebo se počítače dostanou na místa, kde bychom je dnes vůbec nečekali?

Dokončení.

© Susan Lammers 1986–2008, přeloženo s laskavým dovolením autorky.

       

Komentáře

[laco]

Opět pokračování o nejlepším programátorovi na světě, který se vlastní pílí vypracoval z neuvěřitelně chudých rodinných poměrů až na nejbohatšího muže světa. Ale nezpychnul a nejméně polovinu svých miliard dolarů věnoval na rozvoj open source. Proto se mu zde na ABC linuxu dostává zasloužené pozornosti.

[Robert Krátký]

Ve skutečnosti se mu na AbcLinuxu.cz dostává pozornosti proto, že je jedním z těch, kteří poskytli rozhovor pro překládanou knihu. A myslím, že celkem zaslouženě. Ať už se vám to líbí, nebo ne, tak Bill Gates je v programátorském i IT světě všeobecně natolik významná osobnost, že i na portálu o Linuxu s ním může vyjít rozhovor.

A pokud to nestačí, tak mohu nabídnout klsasický citát: "Keep your friends close and your enemies closer" :-).

[laco]

Akorát by to potom chtělo doplnit do názvu ještě nějaká písmena. Mohlo by třeba být AbcMSLinuxu nebo tak něco.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Zkus se na to podívat takto. Máme tu materiál, který se zmiňuje o někom o kom se nemluví. Tak to je jesné, vystřihnout. Že tím zkurvím dílo jako celek, co na tom, cenzor si zacenzoroval, je to jeho job.

[mamlas]

Zas mě ale nejde do hlavy, proč je tady ta sada článků o nějakých programátorech, kteří namají nic společného ze svobodným sw ani linuxem.

[Filip Jirsák]

Třeba proto, že mají mnoho společného se svobodným softwarem? Podle mne většina z těch respondentů spoluvytvářela prostředí, ze kterého svobodný software (tak jak jej známe dnes) později vznikl.

[progdan]

ABCLinuxu prece nemusi znamenat, ze tu nesmi vyjit clanek, ve kterem se aspon dvakrat neobjevi slovo Linux i kdyby byl sebevic IT-zamereny...tohle je prece i IT portal a Bill Gates je v tehle branzi tak klicova osoba, ze zminit ho tu nepovazuju za nic spatneho, naopak si myslim ze je to prinos pro vetsinu lidi tady, stejne jako preklady ostatnich rozhovoru!

[Andrej]

Nebýt Billa Gatese, možná by dnes neexistovala spousta open-source projektů. Řeč je například o dílech typu Wine, Samba a podobně. (FreeDOS už má svá léta za sebou.)

Ale teď vážně. Proti Billu Gatesovi nic nemám. Dokázal na trhu uspět. Dokázal opít lidi rohlíkem a vydělat na jejich hlouposti. Využil období, kdy rapidně rostla dostupnost počítačů i počet jejich uživatelů, zatímco všeobecné znalosti o informačních technologiích byly mizerné. Odhaduji, že takové období může trvat třeba ještě dalších deset let, ale rozhodně nebude trvat věčně. O úspěchu firmy Microsoft rozhodla (až na pár výjimek a krádeží open-source kódu) téměř výhradně volná ruka trhu. Vzápětí ta ruka dostala po zásluze přes prsty, což IMHO ke svobodnému hospodářství svým způsobem patří. Mají-li se lidé poučit, musí napřed udělat chybu. Bez omylů zkušenosti získat nelze.

Jen mě trochu překvapuje, že je Bill Gates řazen mezi programátory. Jeho řeči připomínají středoškoláka, který bastlí nějaké drobné programy a o skutečném programování toho až tak moc neví. On je vlastně homo unius libri. Udělal jeden interpret a dál nic. Povídačky o tom, co všechno ovlivňoval a navrhoval, jsou směšné. Pokaždé šlo pouze o reimplementaci software, který už dávno v několika exemplářích existoval, a o jeho přizpůsobení pro (tehdy levnou a bídnou) platformu Intel. Bill Gates je pouze podnikatel, nikoliv programátor.

Je třeba připomenout, že pořádný počítač s pořádným OS stál v roce 1992 cca půl milionu Kč. PC stálo nějakých třicet tisíc, ale neexistoval pro něj pořádný software. (Jak by taky mohl, když to mělo čtyřiašedesátkrát méně RAM než SGI Indy v základní sestavě...) Této mezery využil mistrně Bill Gates a jeho firma začala dodávat software, který sice míchal bídu s nouzí, ale PC se pak stalo pro uživatele zajímavější. Běžnému uživateli bylo úplně jedno, co je to uptime, ochrana paměti, bezpečnost, uživatelská oprávnění nebo pořádný souborový systém. A tak všichni restartovali, odvirovávali a lamentovali.

A někteří restartují, odvirovávají a lamentují dodnes.

[Filip Jirsák]

A když se tu píše o openSuse, Firefoxu, Javě, Ubuntu, má se kvůli tomu Abíčko přejmenovat na AbcNovellMozillaSunCanonicalLinuxu? Ta série rozhovorů je celek, a není důvod k tomu cenzurovat jeden rozhovor jenom proto, že dotyčného respondenta dnes nemáte rád. Naopak, máte jedinečnou šanci zkoumat, jestli se ten člověk chová podle toho, co tenkrát říkal, můžete hledat, jestli už tenkrát byly nějaké náznaky toho, jak se bude chovat dnes atd.

[laco]

Nevím čím to je, ale ten člověk vlevo dole mi silně připomíná Filipa Jirsáka.

[mamlas]

bože to jsou kxichty:) půlka je jich jak ze skupiny Boston a druhá vypadá jak máničky z 80. let našeho minulého režimu.

[Petr F]

Že byl dobrý programátor mu těžko upřete a na charitu asi věnoval tak 100 krát víc než všichni na ABC dohromady. To, že mi vadí jak se chová M$ dnes snad nemusí zatemňovat mozek až do roku 85.

[Kyosuke]

Že byl dobrý programátor mu těžko upřete

Myslím, že upřu. Jestli BG byl dobrý programátor, tak byli dobří nebo lepší všichni tehdejší programátoři osmibitů. Stačí se podívat, co v té době dokázal na osmibitu naprogramovat třeba Chuck Moore nebo skupina FIG. Nějaký MS BASIC se s tím těžko mohl srovnávat, ostatně vzpomínky na MS BASIC z 80. let mám poněkud neveselé - ono to skoro nic neumělo, a to i v porovnání s tím, co to umět mohlo. :]

Apropos charita - není-li to anonymní, není to pro mě charita, a myslím, že spousta ábíčkářů by neměla problém věnovat obdobnou část svého příjmu, je-li řeč o procentu příjmů - rozhodně ne stokrát méně ze svého příjmu. Samozřejmě průměrný občan tolik manévrovacího prostoru asi mít nebude ani v relativním měřítku, ne každý může jako Warren Buffet věnovat 83 % svého majetku a ze zbylých "pouhých" deseti miliard poklidně dožít. Navíc spousta ábíčkářů má jistě svůj podíl na charitě Billa Gatese - ve formě části licenčních poplatků za software Microsoftu, který by mohli jinak věnovat na charitu sami, třeba i z větší části, než kolik Bill Gates nakonec z jejich odvedených peněz věnoval, a proto se nemusejí zase až tolik stydět.

[ert]

+1

[Josef Kufner]

Jojo, když to srovnám s předchozími rozhovory, tak je tohle břídil. Programování není jeho silná stránka, spíš bych to viděl na vedení lidí a věcí s tím souvisejících, ale ne programování.

[Rampa Mac Kuak]

ad charita: že by ho tížilo svědomí?:)

Právě tehdy jsem přestal chodit na přednášky a jen jsme nepřetržitě pracovali. jo to myslel to jak načerno bastlili interpret basicu na univerzitním počítači?

Já jsem například chodil k popelnicím za výpočetním centrem a lovil výpisy jejich operačního systému. jo tak tady bral náš genius inspiraci ke svým inovativním novinkám. :)

[tdx]

Já jsem například chodil k popelnicím za výpočetním centrem a lovil výpisy jejich operačního systému. Dodnes z jejich systému dýchá tento neopakovatelný genius loci...

[Peter Fodrek]

>z neuvěřitelně chudých rodinných poměrů

To nemozes mysliet vazne

Gates was born in Seattle, Washington, to William H. Gates, Sr. and Mary Maxwell Gates. His family was wealthy; his father was a prominent lawyer, his mother served on the board of directors for First Interstate BancSystem and the United Way, and her father, J. W. Maxwell, was a national bank president. zdroj Wikipedia

[Kyosuke]

Může, laco je známý troll, takže si to může dovolit.

[laco]

Je to skvělá metalová kapela.

[Aldagautr]

Bill Gates?

[kralyk z abclinuxu]

Opět pokračování o nejlepším programátorovi na světě

Nejlepší obchodník ano. Nejlepší manager ano. Ale nejlepší programátor ?!?!?

Jako "Nejlepšího programátora na světě" označují Billa Gatese lidé, kteří buď nevědí nic o počítačích, a když jo, tak nenaprogramovali v životě jedinný program...

[Kdakel]

Sice nejsem zrovna znalec, ale jako nej nej nej programátora bych ho zrovna neoznačoval.. Tedy alespoň nádherný životopisný snímek Piráti ze Silicon Valley, mluví trochu jinak..

[Mak]

A co ze to ten genialni programator naprogramoval?

[Messa]

AFAIK zůstalo jen u toho Basicu - je to zmíněno v minulém díle a pochybuji, že by se to od té doby změnilo. Ten basic a založení MS mu asi nelze upřít, ale jeho výrazy ve stylu "dobří programátoři dělají tohle takhle" podle mě nebudou zas až tak jeho. Gates má IMHO hodně co říct k tomu jak vydělat balík, ne jak něco dobře naprogramovat

[ert]

+1

[Robo]

jj, tento clovek nikdy s nicim prevratnym neprisiel; vzdy odkopiroval nieco co tu uz predtym bolo a dokazal to spenazit; ten rozhovor mi tiez prijde dost divny; dobry priklad je to ako vytahoval tie cidzie kody z popelnic :))

[Pavel]

No pár věcí MS vymyslel sám. Třeba MS Bob. Pokud vím, tak se ta věc pak dostala mezi deset nejhorších programů dvacátého století. : )

[Bluebear]

No přece Gorily

[Jirka]

Tak to se musí uznat. Chodíval jsem to hrát na taťkův pracovní počítač (a pak i toho hada).

BTW. Touha něco podobného "naprogramovat" (ať už jsem si pod tím ve věku 7 let představoval cokoliv) mě přivedla k počítačům. Takže bych měl vlastně Gatesovi poděkovat.

[Xerces]

Řekl bych, že po takových třech čtyřech letech je celkem jasné, jestli jste dobrý programátor, nebo ne. Po několika dalších letech možná budete vědět něco víc o řízení lidí a velkých projektů, ale po třech nebo čtyřech letech je vidět, co z vás bude. V Microsoftu nemáme nikoho, kdo by byl několik let tak nějak průměrný a najednou začal zčistajasna optimalizovat všechno, co mu přijde pod ruce. ....... Řekl bych, že já sám jsem se jako programátor výrazně zlepšil někde mezi rokem 1975 a 1980.

Bille - spasiteli, koukám žes byl vždycky takovej ušáček

[Gogulux]

Dáváme jim pocit, že jsou pány svého stroje.

Dáváme jim pocit, že jsme jejich pány.

[Non_E]

To až teď, v době psaní rozhovoru to třeba "myslel upřímně"

[mamlas]

Upřímně? Podle mně to ten syčák měl vymyšlený už dávno před tím než založil nějakej mikrosoft.

[Messa]

Dovolená v Jugoslávii, první dítě, auto, ovládnutí světa a pak už jen samé sociální jistoty a pozitiva

[kkaarreell]

Ukážou vám, jak přesně bude vypadat vytištěná stránka?

Tohle MS Office nekdy umelo?

[TM]

Protože se tu řeší podobné věci jako v předchozím díle, zkopíruji sem s pár změnami svůj příspěvek z diskuse pod dílem minulým:

Autor skvěle a podle správné zásady "padni komu padni" přeložil rozhovory z roku 1986 (cenzurovat cokoliv by byl výplod chorého mozku). W.Gates se tam tenkrát prostě prezentoval tak jak to uměl nejlépe a jak mu bylo vlastní, do historie patří. Ostatně i z jeho vyprávění je ve srovnání s těmi ostatními (Kildall, Simonyi atd...) vidět, že jejich teoretickou základnu neměl ani náhodou. Kupříkladu Kildall když psal software, stavěl na dobře zvládnuté teorii, měl opravdu dobré _dokončené_ vzdělání, věděl např. co to opravdu je překladač, operační systém atd...Díky tomu nebastlil, ale dělal programy, vycházející z teoretických poznatků. A právě s tím bastlením to všechno souvisí. Až do koupení lidí, kteří dříve dělali na VMS a Microsoftu pomohli k Windows NT byl Microsoft typická bastlířská firma.
Gates o sobě ani nikdy přímo netvrdil, že má programátorské kvality např. těch výšezmíněných. To z něj spíš udělala média, která potřebovala pohádku o géniovi, který prý dal lidem počítače.

[=^..^= AmigaPower®]

Já kdybych byl Billem Gatesem, tak vim co si dám po smrti napsat na náhrobek: C:\

[progdan]

Spis

format C:

[=^..^= AmigaPower®]

+1

[phr]

No, typický PR článek od MS. Ve skutečnosti mají MS programy všechny Gatesem kritizované vlastnosti.

[Filip Jirsák]

Kdybyste si ten článek opravdu přečetl, zjistil byste, že je to rozhovor, jeden ze série 19 rozhovorů s významnými programátory, a že ty rozhovory vznikly v roce 1986.

[phr]

Ale to se přece nevylučuje. Já jsem z těch keců pro sebe udělal závěr, že on osobně nemusel naprogramovat o mnoho více než zmiňovaný Basic. Můžu se mýlit, ale přijde mi to tak.

[vencour]

Asi tak, doba vzniku rozhoduje, tedy o čem to vlastně mluví. Když si představim, co M$ napsal "sám" v porovnání s tim, co pro něj napsali profíci - NT 3.x, tak se musim tomu rozdílu v kvalitě sakra smát. A ano, to, že dostali pc do většiny domácností, to jim upřít nemůžu. I to je podoba evoluce, díky za ni.

[Semo]

Podla mna ma phr celkom pravdu:

Programátoři, kteří dneska začínají, nemuseli nikdy šetřit. Je pro ně těžší najít to správné vyznání, protože mají neustále pocit, že systémových prostředků je dost a dost. Před deseti lety narážel na nedostatek prostředků každý programátor, takže starší programátoři mají tyhle věci neustále na paměti.

Podla tohto sa BG nikdy nepodarilo najat ziadneho starsieho programatora a dodnes su vsetci mladi.