Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Robert Krátký: S jakými reakcemi se setkáváte v souvislosti s kampaní "Truth Happens"? Vzhledem k tomu, že se nejedná o běžnou reklamní kampaň, mě zajímá, jaké reakce jste očekávali, a jaké byly ve skutečnosti.
Matthew Szulik: Jasně, nikdy se o tom neuvažovalo jako reklamě. Účelem bylo promluvit o hodnotách, kultuře a raison d'être Red Hatu. A když jsme to začali používat, bylo hned zřejmé, že to nemá žádné reklamní prvky. Je to, jak doufáme, prostě dialog, který navazujeme s divákem, v němž vyjadřujeme důležitost jak intelektuální svobody, tak svobody a demokratizace obsahu.
2) Takže myslíte, že to zabralo? Jaká je odezva?
MS: Při cestách kolem celého světa mě to video doprovázelo na prezentacích a například v Indii nás za něj třista nebo čtyřista lidí odměnilo potleskem vestoje. Tleskali mu i studenti na univerzitách. Je to jednoznačně nejžádanější Red Hat materiál, který máme. Dostupný je i prostřednictvím podcastů a iTunes. Věřím, že ta obrovská odezva je kladná hlavně proto, že to sděluje přesvědčivé poselství.
3) Na obzoru je nová verze GPL. Už teď je zřejmé, že linuxové jádro tu novou licenci používat nebude. Považujete GPLv3 za slepou uličku? Bude Free Software i nadále konkurenceschopný se stávající licencí?
MS: Open source software obecně otevřel dveře vzniku mnoha novým verzím licencí. A myslím, že stejně jako tomu je s open source softwarem, i Free Software Foundation bude mít k dispozici reakce zvnějšku. Lidi jako Richard Stallman [rozhovor] a Eben Moglen jsou oba velmi otevření názorům a stejně jako u každého dobrého open source projektu se snaží do GPLv3 protlačit ty nejlepší myšlenky. Citlivé oblasti jsou DRM a také některé z aktivit zaměřujících se na média a budoucí verze jádra. Ale na trhu, kde se v současné době Red Hat pohybuje, většině našich zákazníků stávající implementace GPL vyhovuje. Kromě toho však FSF a náš právní tým i nadále spolupracují s Ebenem a jeho organizací, aby se dobrali pozitivního výsledku. Ale v tuto chvíli je to nejasné.
4) Ohledně DRM. Myslíte, že musí být řešeno přímo v licenci?
MS: Otázka DRM celkově je v tuto dobu velmi ožehavá. Objevují se implementace typu YouTube, které představují výzvu pro hodně historických konvencí. V Evropě roste nespokojenost s praktikami iTunes. Tržní prostředí je svědkem vyvíjejících se mediálních standardů. Problému vlastnictví obsahu se z našeho pohledu věnuje i Truth Happens video. Cítíme, jak důležitý a společnosti prospěšný je svobodný a nespoutaný přístup k obsahu.
5) V poslední době je hodně módní mluvit o virtualizaci. Red otevřel Virtualization Resource Center a plánuje začlenit Integrované řešení virtualizace do RHEL 5. Vidíte ve virtualizaci hnací sílu vývoje softwaru v budoucnosti?
MS: Souhlasím s tím, že virtualizace se stala až příliš módou. Pro většinu zákazníků, se kterými o tom mluvíme, jsou výhody virtualizace vítaným příslibem. Jedná se o lepší využití výpočetních zdrojů, správu potenciálu. Schopnost využít vícevláknového prostředí při přechodu na 64 bitů. Všechny tyto možnosti, o kterých si myslím, že je virtualizace nakonec přinese, jsou lákavé. Nás však čeká učení se nového způsobu práce, nových způsobů vývoje softwaru, nové bezpečnostní situace. A řekl bych, že bude trvat několik let, než začne být virtualizace nasazována v běžném podnikovém prostředí a ve veřejné správě.
6) Plánované rozšíření vývojového centra v Brně z něj udělá druhé největší na světě. Jaký byl hlavní důvod pro výběr tohoto regionu?
MS: Red Hat měl vždy blízké vztahy s akademickým prostředím. Například právě v tuto chvíli telefonuji z pozemku North Carolina State University hned vedle College of Engineering [technická fakulta]. Takže naší strategií je zůstat i nadále v blízkosti akademických komunit. To jsou kořeny open source. Chceme si být jisti, že budeme mít přístup k dobře školeným a vysoce motivovaným studentům a profesorům. A postoj české vlády a akademických představitelů na nás udělal velký dojem. Jejich nadšení pro open source vývoj, principy a učení.
7) V rozhovoru pro BusinessWeek z roku 2004 jste chválil čínskou vládu za podporu open source. Proběhla před otevřením vaší pekingské kanceláře v rámci společnosti nějaká diskuze o stupni spolupráce firmy s vládou? Je to pro vás jen další obchod, nebo existuje hranice, kterou byste nepřekročili?
MS: Ještě k té předchozí otázce: naše strategie se zakládá na partnerství s vládami a školami ve všech částech světa. Je to součást našeho celkového přístupu při vstupu na nový trh jako je Čína, Česká republika nebo třeba Rusko. Takže si nemyslím, že by existovala hranice, kterou bychom nepřekročili, protože když do těchto nových vztahů vstupujeme, považujeme za zásadní právě vybudování strategických partnerství s vládami a školstvím. A až prokážeme své schopnosti a fungujeme jako dobrý lokální partner vlády, pak začneme vyvíjet ekonomický model.
8) Čínská vláda není právě přátelská vůči věcem jako je svoboda slova. Přesto se však našly americké společnosti, které se rozhodly podřídit čínské cenzuře, výměnou za možnost vstoupit na jejich trh. Lišilo by se chování Red Hatu v podobných otázkách?
MS: Naše dnešní chování se odvíjí od toho, že jsme se stali zajímavým lokálním poskytovatelem, který pracuje s vládou a školstvím jako partner, a naše technologie funguje více na infrastrukturní úrovni. Proto jsme spíše katalyzátorem, který umožňuje doručení obsahu, než tím, kdo určuje, jak obsah vypadá nebo co uživateli sděluje. Naše podnikání a náš technologický přístup tedy nejsou příliš relevantní s ohledem na otázky cenzury, které řešil například Google a jiní.
9) Open source a Linux se zdají být na vrcholu popularity. Softwarové odvětví si jejich přítomnost uvědomuji silněji než kdy dříve. Neobáváte se, že by mohlo jít o další bublinu, která může splasknout? Co když nebude kód držet krok s nadšením, které kolem něj panuje?
MS: No, abych řekl pravdu, tak já už za svých téměř deset let v Red Hatu viděl ty nejvyšší vrcholky i nejnižší dna. Zatím jsem neviděl bublinu a také doufám, že nejsme na vrcholu popularity. Doufám, že to, čeho jsme svědky, je důkazem tržních sil, které rozhodly o tom, kdo bude krátkodobými tahouny a vítězi. Red Hat i open source se musí připravit na budoucí Red Haty a využít k tomu vedoucí postavení a vývoj rovného systému a investičních struktur. A především je důležité, že jsou výhody nabízené technologie zajímavé pro zákazníky, kteří za ně chtějí utrácet peníze. Myslím, že jsme svědky toho, že open source software dosahuje celosvětově fantastických výsledků jak z pohledu vývojového modelu, tak z hlediska hodnot, které vytváří pro zákazníky. A Red Hat se blíží hranici jednoho miliónu předplatitelů.
V roce 2001 pozorovatelé trhu a oboru pochybovali o tom, jestli se Linux a open source vůbec kdy prosadí na enterprise trhu. To, že jsme v tak krátké době a tváří v tvář tak náročné globální skupině zákazníků dosáhli takového podílu na trhu, svědčí o kvalitě softwaru, který open source komunita produkuje, a výhodách, ze kterých těží naši zákazníci. Red Hat byl v prvé řadě schopen inovovat ekonomický model.
10) Kde bude Red Hat za deset let? Jen více a více předplatitelů, nebo plánujete krok i jiným směrem?
MS: Jsem přesvědčen, že během následujících deseti let utratí vlády a firmy přes dvěstě miliard dolarů za upgrady a modernizaci svých výpočetních infrastruktur po celém světě. Stojíme tedy před nevídanou příležitostí, protože nastává doba, kdy tento trh začne obnovovat své stárnoucí unixové systémy a sálové počítače. Zároveň půjde o výuku a rozvoj příští generace a jejích technických a vývojářských dovedností kolem open source softwaru. Takže věřím, že naše současné zaměření na stávající velké podniky a vlády je tržní prostor, který je úrodný a z velké části nevyužitý.
Doplnil bych však, že pokračujeme v inovativní práci týkající se aktivit jako je například one laptop per child [notebook pro každé dítě] nebo technologie, kterou jsme prezentovali na našem summitu v Nashvillu, Tennesse, na níž je založen projekt Mugshot. A to je skutečně možnost, jak naši myšlenku představit na trhu společenských vztahů a spotřebitelů. Takže myslím, že počínaje filosofií dostupného obsahu, přes spolupráci v globálních komunitách uživatelů až po zaměření na výhody pro zákazníka ruku v ruce s krátkodobým finančním ziskem firmy vypadá naše budoucnost velmi dobře.
11) A co open source hardware nebo mediální obsah? To by Red Hat zajímalo?
MS: Rozhodně. Velmi pilně jsme spolupracovali s několika poskytovateli open source. Jak z pohledu právního, tak z hlediska strategie a nasazení. Jsem členem rady projektu OpenCourseWare při MIT, o kterém si myslíme, že je to zajímavá myšlenka. Takže ano, musíme pokračovat v prosazování důležitosti svobodného a nerušeného přístupu k obsahu. Množství tvůrců má přístup k potřebným zařízením a zvyšuje se pokrytí světa sítěmi, a proto je snazší příspívat integrované propojené společnosti. Jsme přesvědčení, že open source software i Red Hat mají v této oblasti svou roli tam, kde se dotýká médií.
12) Řekněme, že byste měl možnost zaměstnat Linuse Torvaldse. Chtěl byste ho do rodiny? Nebo jinými slovy: co si myslíte o současném vývojovém modelu jádra? Byl by Red Hat ochoten a schopen někdy v budoucnu převzít otěže?
MS: No, ptát se, jestli bychom rádi měli Linuse Torvaldse, je jako ptát se basketbalového týmu, jestli by chtěl Michaela Jordana. Odpověď je nasnadě. Jak Linusův systém hodnot, tak také zjevně jeho technická způsobilost jsou vizitkou každé organizace. A jeho vedení a vize při práci s linuxovým jádrem a open source softwarem pro mě vždy byly inspirací.
Co se týče vývojové metody linuxového jádra, tak myslím, že lidé jako Alan Cox a Ingo Molnar dali jasně najevo, že open source model vývoje jádra a dalších nástrojů a komponent bude žít dlouho poté, co se současní vývojáři začnou věnovat jiným zajímavým věcem. A v tom je skutečná historie a zároveň jeden z velkých příslibů open source softwaru: nezávisí na jednotlivci. Od vydání jádra 2.4 jsme mohli být svědky velkých zlepšení. A Red Hat vždy pracoval s komunitou v tandemu při podpoře vývoje hlavního jádra. Dalším důkazem toho bude vydání virtualizace a způsob, kterým využívá vícevláknové schopnosti linuxového jádra.
13) Při pohledu na úspěšné IPO [Initial Public Offering = vstup na burzu] člověka napadne VA Linux. Co udělali špatně? V čem jste podle vás byli lepší?
MS: IPO, to už je hodně dávno. Řekl bych, že už na to většina lidí zapomněla. Ale opravdu nevím. Byla to hlavně hardwarová společnost, která se snažila prodávat linuxový hardware v době, kdy Dell, IBM, Hewlett-Packard a další organizace s mnohem většími zdroji prodávaly integrovaný Red Hat Linux v kombinaci s hardwarem Intel nebo AMD a tím VA Linuxu konkurovaly. Nejprve by tedy bylo nutné zpochybnit ekonomický model firmy. A pak jsou všechny ty další tradiční činnosti jako hledání zaměstnanců, najímání a každodenní provoz. A už jsem říkal, že podnikový nebo státní zákazník se mohl rozhodnout, jestli pro provoz Linuxu koupí Dell, HP nebo IBM hardware versus VA Linux hardware. Pro VA bylo pravděpodobně dost obtížné se odlišit a vytvořit vlastní zřetelnou značku.
14) A nakonec: měl jste někdy možnost si vyzkoušet červený klobouk?
MS: Mám moc velkou hlavu. Moje postava... mám východoevropskou hlavu. Takže jsem nikdy neměl standardní velikost, ve kterých prodávají červené klobouky. Také jsem dost velký, měřím 195 centimetrů, takže kdybych měl na hlavě červený klobouk, vypadal bych jako lízátko.
RK: Tak to byla moje poslední otázka. Moc děkuji.
MS: Ještě bych rád řekl, jaký dojem na nás udělala kvalita lidí a energie státní správy a akademických představitelů, se kterými jsme měli tu čest pracovat v Brně. Výzkum pro zjištění vhodného místa k vybudování našeho strategického vývojového centra jsem prováděl já sám s naším viceprezidentem pro technické věci. A celý proces a lidi, se kterými jsme jednali, na nás udělali obrovský dojem. Bylo to nezvyklé, motivující a jsme s naším výběrem velmi spokojeni.
RK: To rád slyším. Díky za Váš čas.
Záznam rozhovoru ve formátu Ogg Vorbis: interview-matthew-szulik.ogg (8,7 MB). Kvalita nahrávky je bohužel dost nízká (včetně kolísající rychlosti).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
31.1.2007 01:52
CIJOML | skóre: 58
| Praha
notas:/home/cijoml# LANG=C apt-get install debian-linux debian-system-all Reading package lists... Done Building dependency tree... Done Suggested packages: debian-server-apps Recommended packages: debian-server-tools The following packages will be REMOVED: redhat-enterprise-linux redhat-package-system redhat-system-all The following NEW packages will be installed: debian-linux debian-server-tools debian-system-all 0 upgraded, 1 newly installed, 6 to remove and 0 not upgraded. Need to get 40.4MB of archives. After unpacking 52MB of additional disk space will be used. Do you want to continue [Y/n]? YUvital bych zaznam rozhovoru a nebo alespon puvodni zneni v anglictine, kdyz uz tu byla takova medialni masirka ;)
31.1.2007 14:06
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
31.1.2007 14:31
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
31.1.2007 14:51
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
To takhle Skype praská běžně, nebo to dělá jen verze pro Linux (dotaz směrován na uživatele obou OS)?Nepraská...
. Btw. zajímala by mě příčina těch "emotivních reakcí" v diskusi na adresu RedHatu. Končil jsem sice RedHatem 8, takže RHEL asi nedokážu dost objektivně hodnotit, ale jejich strategie a firemní politika mi přijde jako velmi rozumná a prospěšná.
Btw. zajímala by mě příčina těch "emotivních reakcí" v diskusi na adresu RedHatu.
To je jednoduché: lidská hloupost.
No vidím, že některým lidem vysvětlit, že není jen Debian, že jsou i jiné distribuce, které jsou v něčem lepší, je EXTRÉMNÍ problém.Něoc mi uniká? Že by někde byly nějaké příspěvky schované? Já zde vidím jen flame.
Tedy ten spot "Truth happens" (zde) je úžasná záležitost a před autory se hluboce skláním.
Jedná se dle mého názoru o jeden z nejlepších spotů který jsem viděl (ne jen na GNU/Linux)
31.1.2007 14:22
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
je to usmevne, opravdu
1.2.2007 14:49
Pavel Dobeš | skóre: 21
| Praha
Proc anglicka verze clanku je az pod tim ceskym?Protože abclinuxu.cz.
To neslo nahoru dat upozorneni, ze je i dostupny i v anglictine?Šlo. Ale to bych musel nejprve vědět, že by někomu mohlo vadit, když tam takové upozornění nebude.
levna pracovni sila je motivace, ktere malokdo odola.Jo, to je asi významný faktor. Ale na druhou stranu je pravda, že v současnosti už nejsme ti úplně nejlevnější, takže snaha o získání kvality tam bude také :-).
Mozna to muze znit jedovate, ale jsem krapet znechucen z nasilim vybudovaneho centra IT v Brne (Prahu sem netahejte) zatimco ve zbytku republiky se delaj akorat manufaktury.Brno je poměrně levné město, má 3 IT fakulty, dobré spojení do světa, prostor pro případnou expanzi firmy a magistrát se snaží přitáhnout investory. Ty "manufaktury" budou všude, kde nejsou předpoklady pro investory nebo se radnice dostatečně nesnaží...
Pak nema byt z D1 nejvetsi parkoviste v Evrope..Největší parkoviště Evropy jsou na německých dálnicích. Nejdelší souvislá kolona tam měla okolo 200 km, my se i přes snahu některých skupin řidičů stále pohybujeme o řád až dva níž.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
31.1.2007 00:26
31.1.2007 00:40
31.1.2007 16:10