Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Miguel de Icaza přijel do Prahy z Mexika a já měl možnost s ním udělat rozhovor. Během snídaně jsem se dozvěděl spoustu šokujících odhalení a pohledů do zákulisí. No dobře, zas až tak strhující to není, ale pár zajímavých odpovědí ohledně "Mona" vám přinášíme v prvním díle.
Filip Vrlík: Na jaké projekty se teď v poslední době zaměřuješ nejvíce? Mohl bys nám je prosím představit?
Miguel de Icaza: Nyní nejvíce pracuji na projektu Mono, což je vývojářská platforma založená na .NET. Na této technologii je zajímavá její nezávislost na použitém jazyku. Mnoho lidí strávilo obrovské množství času nad tím, aby tato "virtual machine" byla dost dobrá.
Něco jako Java, ne?
Je to podobné Javě, ale zde je kladen velký důraz na podporu více jazyků. Například platforma Java neumí pořádně efektivně zvládnout jednu věc, a tou je podpora C a C++.
Motivací pro Mono je produktivita. V minulosti jsme vytvořili Evolution a OpenOffice.org pomocí C++. Spousta problémů, kterým programátoři čelí dodnes, vychází z toho, že C++ je nízko-úrovňový jazyk. Musíte si vytvořit vlastní správu paměti a tak dále. Také je spousta problémů s narušením paměti: uvolníte pointer dvakrát, použijete buffer, který používá někdo jiný nebo tak narušíte paměť, kterou používá někdo jiný.
Hledali jsme, Ximian hledal, platformu, která by se dala použít pro tvorbu velkých aplikací, jako je Evolution, v krátkém časovém úseku nebo s méně lidmi. Tedy buď tvořit rychle, nebo vytvořit více s větším týmem. Místo abychom teď Evolution vyvíjeli dva roky, zvládli bychom to za rok.
Podívali jsme se na Javu a C# a zdálo se, že C# zvládá to samé jako Java plus ještě něco navíc. Vždy když něco děláte, ať už je to cokoliv, tak je důležitý čas. Takže jsme to udělali takhle.
Jak tedy vidíte, Mono je technologie umožňující běh různých programů pro desktop. Já se nejvíce zajímám o Linux jako o desktop, v podstatě vyvíjím pouze pro desktop, ale Mono pokrývá všechny oblasti. Já stále pracuji se skupinou desktop. Teď jsme měli obrovskou konferenci v Německu, odtud jsem teď přijel. Oni nepíší přímo pro desktop, ale já jim poskytuji nástroje. Postavili jsme GTK#, což je toolkit pro tvorbu aplikací pro Linux. Tvoříme designérský nástroj. Poskytujeme lidem kvalitní vývojářské nástroje a dokumentaci. Totiž, spousta lidí si stěžuje, že otevřený software má příšernou dokumentaci. My děláme dokumentaci pro Mono, snažíme se dokumentovat všechno, takže lidé mají dobré dokumenty. Snažíme se také zaplňovat mezery v Linuxu, tvořit věci, které Linuxu chybí, aby byl úspěšným desktopem.
(Miguelovi zvoní alarm na mobilu)
Tak teď jsem měl vstávat 
(Miguel se nás ptá na abclinuxu.cz a na situaci okolo Linuxu v ČR.)
Jedni z nejlepších programátorů, s jakými jsem měl možnost spolupracovat byli z České republiky. Dělal jsem s více takovýma. Já jsem z Mexika a... nebo jinak. Když se na situaci podívám z vnějšku, tak Češi jsou na open source scéně velmi aktivní, procentuálně dvakrát více přispívají a jsou velmi dobří. Možná je to díky systému vzdělání a školství.
Díky školství, eh, to si nemyslím 
. Ale každopádně moc díky.
Tedy za ně samozřejmě :-)
Nějaké novinky okolo Mona, nějaké konkrétní úspěchy v poslední době?
Vypustili jsme Mono zhruba před rokem, asi před deseti měsíci. Dostává se do chvíle, kdy dospívá v solidní kód. Mysleli jsme, že 1.0 nebude použitelná, ale byla. Nebyla ale tak vybroušená jako je dnes. Vylepšujeme celkem dost, všechny detaily v Monu. Z používání máte dobrý pocit. To znamená, že je výkonnější. Pro výkonnost jsme toho v poslední době udělali dost. Práce, kterou jsme udělali, se bohužel neobjeví ve verzi 1.2, bude zahrnuta až v pozdější verzi. Jedná se totiž o opravdu velké změny v architektuře. No, nejde ani tak přímo o změny ale spíše o optimalizace; některé jsou velmi těžké a složité. Nebudeme tedy s to stihnout zářijový termín, jak jsme chtěli.
Lepší výkon, stabilita, to jsou přednosti, které si ale lidé neuvědomují. Poučili jsme se z dlouho běžících serverů a aplikací pro desktop jako je Beagle. Ty jsou stabilnější, než si lidé myslí. Máme tedy tři přednosti, ale lidi moc nezajímá, že je to rychlejší či stabilnější, na tom jim nezáleží. Ale přicházíme s novou GTK#, která podporuje ještě více věcí v GTK. Máme nový toolkit, jež umí wrapovat jakoukoliv GObject knihovnu napsanou v C. Můžeme ji potom přímo použít z C#. Vyvinuli jsme propojení (bindings) do Evolution, takže jej teď můžete naskriptovat pomocí C#. Řekl jsem C#, ale může to být jakýkoliv jazyk podporovaný .NET (Python, Visual Basic, JavaScript, ...). Takže můžete mít Evolution plně pod kontrolou, naskriptovat jej, používat všechny mailové vlastnosti.
Vidím, že obecně preferuješ C#.
Ano. Já používám C#, ale další v týmu dávají přednost Pythonu nebo jiným. C# je nejlehčí z nich, protože C# v podstatě nemá run-time. C# komunikuje přímo s knihovnou, odpadá tedy prodleva oproti jazykům typu Python nebo Java, které navíc potřebují run-time. Myslím si tedy, že C# je nejlehčí, ale to neznamená, že na tyto vlastnosti musíte hledět při výběru jazyka. Já vždycky říkám, že C# je prostě jazyk, který znám, a tak ho používám.
Někteří lidé mají podivný pocit z Mona - vidí Microsoft, jeho technologie zatažené do Unixu, problémy s autorskými právy...
(Miguel se dáví houskou)
Ne, ne, ne! Nejsou žádné problémy s autorskými právy.
Dobře, tak tedy technologie Microsoft, jeho technologie a tak dále. Ale na druhé straně je dobré mít zadní vrátka pro případ úspěšného rozšíření .NET. Co na to říkáš?
No, já právě pracuji na úspěšném rozšíření .NET. Například, během zhruba devíti měsíců od vypuštění Mona bylo vytvořeno přes 40 desktopových aplikací. Minimálně jsme tedy dosáhli toho, aby programátoři začali psát aplikace pro desktop. Toto bylo v minulosti těžké.
Co by nám třeba přineslo přepsání aplikace jako je Gimp do Mona? Vždyť to bude jen pomalejší, ne?
Dvě věci. Za prvé si myslím, že bychom neměli přepisovat software, protože pokaždé když si řeknete, že přepíšete nějaký software, tak se pouštíte do mnohaletého projektu. Gimp má kořeny někde kolem roku 1996 a už jednou přepsán byl. Tuším, že to bylo v roce 1997, kdy byl přepsán z Motif do GTK. Ti samí lidé totiž GTK napsali. Mluvíme tedy o aplikaci, která má za sebou osm let vývoje. Nevěřím, že bychom měli investovat čas do přepisování kódu.
Když bychom potřebovali rozšířit tuto aplikaci lepším programovacím jazykem, můj návrh by zněl - začleňme (embed) Mono. Mono je začlenitelné jako Python, můžete spojit aplikaci s Monem a rozšířit ji v Monu, ale nemusíte přepisovat původní kód. To by bylo na debug milionů řádků. Takže má rada zní - hotovou věc nechte být a jen ji rozšiřujte. Můžete třeba napsat nové vlastnosti v C#, ale zachováte existující kód. Myslím, že toto je cesta k úspěchu. Opravdu odrazuji lidi od přepisování. Byl návrh na přepsání Evolution, ale já řekl, že to nemá smysl, použijme bindings. Kód je funkční, odladěný, používá se, už je nasazený. Nemá význam jej roky přepisovat. Dělali bychom znovu stejné chyby, znovu jej odlaďovali a tak. Jsme jen lidé. Když už něco začínáte, tak to napište v Monu, a pokud už chcete rozšiřovat tak v Monu.
Druhá část rozhovoru, která vyjde za týden, se zaměřuje na GNOME.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Petr
Jinak mohu říct, že udělat formulář ve Visual Studiu, zkompilovat ho a tento mezikód spustit na linuxu je velice zajímavá věc. Takže pro Vaše info, aplikace napsaná čístě v C# půjde spustit v linuxu bez dalších kompilací.Mozno sa mylim (skoro nic o tom neviem), ale niekde som cital, ze to zakazuje licencia k Visual Studiu.
<p><i>That's my alarm. I was gonna wake up now, imagine that.</p>A zbytek stránky je pak kurzívou.
Tyhle vícestránkové články jsou novinka? Ještě jsem to tu neviděl.
Tyhle vícestránkové články jsou novinka? Ještě jsem to tu neviděl.Není to novinka. Jen není tak často příležitost tuto funkci využít. Jestli si dobře vzpomínám, tak naposledy jsme ji použili v článku Co to je ABC Linux.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.6.2005 02:21