3D software Blender byl vydán ve verzi 4.4. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Byla vydána Java 24 / JDK 24. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 24. Nová Java / JDK vychází každých 6 měsíců. LTS verze jsou 8, 11, 17 a 21 a bude 25.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 42, tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 15. dubna. Z novinek (ChangeSet) lze vypíchnout edici KDE Plasma Desktop nebo spin Cosmic. Vydán byl také Fedora Asahi Remix 42 Beta pro Apple Silicon.
Byla vydána verze 12.00 linuxové distribuce SystemRescue, původně SystemRescueCd, určené pro záchranu systémů a dat. Přehled novinek v changelogu. Přidána byla podpora bcachefs, Linux byl povýšen na verzi 6.12.19, GParted na verzi 1.7.0, nwipe na verzi 0.38, dump na verzi 0.4b49, …
Google kupuje společnost Wiz za 32 miliard dolarů.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Společnost Bambu Lab spustila na Kickstarteru kampaň CyberBrick: Beyond Bricks. Jedná se o modulární systém programovatelných a dálkově ovládaných hraček. Objednat si lze jenom moduly s čipy a hračky si vytisknout na 3D tiskárně.
Mikrokontroléry RP2350A a RP2350B jsou již volně v prodeji. Představeny byly v srpnu loňského roku společně s Raspberry Pi Pico 2.
GIMP 3.0 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Od 6. do 19. dubna proběhne volba vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie) na další funkční období. Kandidují Gianfranco Costamagna, Julian Andres Klode, Andreas Tille a Sruthi Chandran.
Leoš Literák: Ahoj Dane, mohl by ses představit našim čtenářům?
Dan Ohnesorg: Ahoj čtenáři.
Ano.
Přibliž nám, prosím, historii CZLUGu, proč vznikl a jaké má cíle?
Každé správné vyprávění začíná slovy bylo -- nebylo. Tudíž bylo -- nebylo, psal se rok 1997 a BVV uspořádaly, již poněkolikáté, výstavu Invex. V té době to byla velká událost, nelze ji absolutně srovnávat s dnešním čtyřdenním herním šílenstvím. Na Invex musel povinně každý, kdo alespoň někdy viděl počítačovou klávesnici. Masové účasti využili "Linuxáři" z celé ČR a sešli se v Brně, aby se vzájemně ujistili, že existují a že za jmény nalezenými fenomenální altavistou na dotaz "Linux ČR" jsou nějací reální lidé. A když se tak pěkně sešli, zjistili, že mají stejné či podobné problémy a naopak, že někteří mají problémů méně, protože jsou třeba připojeni k Internetu linkou silnější než modemovou. A tak se dohodli, že si budou pomáhat a že budou spolupracovat na problémech, které jsou pro jednotlivce gigantické, ale skupinu řešitelné.
V té době existovaly dva základní problémy, jednak nepoužitelnost aplikací v českém prostředí a jednak strašně obtížný přístup k Internetu přijatelnou rychlostí, aby bylo možné stahovat distribuce, které leckdy obsahovaly i celé CD software. A když se podařilo CD stáhnout, tak nebyl k nalezení nikdo, kdo by měl vypalovačku a mohl vám ho vypálit na médium, jehož cena byla ve stokorunách.
A tak vznikl CZLUG, zatím jen jako plán na organizaci, která bude zajišťovat spolupráci mezi vývojáři a příležitostně ze společných prostředků nechá pro své členy v GZ Loděnice vylisovat CD s vybranou linuxovou distribucí. Skutečné založení trvalo ještě několik měsíců a nakonec byl CZLUG zapsán MVČR do seznamu občanských sdružení a na jaře 1998 uspořádal první valnou hromadu spojenou se svou první akcí, Installfestem na FI MUNI Brno.
A samozřejmě byl CZLUG od začátku pojímán jako organizace sloužící propagaci a jako centrální komunikační bod, ať pro státní správu nebo firmy. Aby novináři měli místo, kam se mohou jít zeptat: "A co na to říká průměrný linuxový uživatel?"
Jaké zajímavé projekty jste realizovali?
Prvním velmi viditelným projektem bylo zřízení domény linux.cz a následné spuštění www.linux.cz a v té době hlavně ftp.linux.cz, protože tady byla již ve slušném stádiu akademická síť a tuším pěkně fungoval i NIX, ale byl nedostatek zahraniční konektivity, potažmo byla drahá, takže zdroje mimo ČR byly obtížně dostupné, a tak lokální mirror všem velmi pomohl.
CZLUG, resp. jeho klíčoví členové, se podílel i na české lokalizaci a internacionalizaci aplikací. To je věc, na kterou se dá velmi rychle a snadno zapomenout a přesto je pro reálné využití systému naprosto kritická. Když jsem s Linuxem začínal, nebylo možné psát ve většině aplikací s diakritikou, nefungovalo české řazení. Dodnes mám problém psát s diakritikou, ale na tento rozhovor jsem to dostal nařízeno, takže se snažím ;-). Tedy dnes už to není o tom, že by to můj systém nedovolil, ale než jsme ho to naučili, tak jsem používání diakritiky odvykl.
Velice rád vzpomínám jak na Installfesty, tak na SLT, společná setkání Linuxářů a TeXistů. Byly to akce s nezapomenutelnou atmosférou, CZLUG byl v počátku organizací, kde se všichni znali. Toho se na dnešních Openweekendech a Installfestech pořádaných SU již nedaří dosáhnout. Linuxářů je najednou moc. Což je samozřejmě správně a dobře, ale na druhou stranu tady chybí vědomí, že pomohu kolegovi. Lidé spoléhají na to, že problém někdo vyřeší, i když se nebudou sami nijak angažovat. Systém založený v počátku na tom, že když budeme spolupracovat, dokážeme společně veliké věci, přitáhl sice spoustu uživatelů těch báječných věcí, ale zcela minimálně přibývá těch spolupracujících, kteří by výměnou za to, co dostali, přispěli zpět projektům, jejichž plody používají.
Naši čtenáři měli možnost přečíst si tvou reportáž z demonstrace v Bruselu proti softwarovým patentům. Jaké další aktivity CZLUG činí v této kauze?
Jsem poměrně hrdý na to, že jsme v květnu minulého roku zorganizovali návštěvu RMS v Praze, což byla akce motivovaná bojem proti patentům, ale pro mnoho lidí byla významná i tím, že měli možnost vidět RMS na vlastní oči, taková osobnost nenavštěvuje ČR každý den. Ještě musíme přivléct Linuse a budeme mít GNU/Linux kompletní.
Pokud se týče aktuálních událostí, tak máme velmi dobrou pozici v Evropském parlamentu, prakticky všichni poslanci CZLUG znají a jsou ochotni s námi komunikovat a nechávat si vysvětlovat naše stanovisko. Jednáme s českým patentovým úřadem a ministerstvem průmyslu. Všech jednání o patentech, která se konala, se zúčastnil, kromě FFII.CZ, se kterou úzce spolupracujeme, i zástupce CZLUGu.
Bohužel jednání s českou státní správou jsou nesmírně složitá a ač jsou naše stanoviska vyslechnuta, ve výsledku se nám zatím nepodařilo změnit stanovisko ÚPV ani o píď. Snažíme se proto dosáhnout posouzení nějakým arbitrem, který by měl sílu posoudit soulad neměnného stanoviska ÚPV se skutečnými zájmy českých firem.
Jaký je aktuální stav? Nebojíš se, že jednoho dne velké korporace najdou skulinku a prosadí přijetí směrnice o velikosti prasečích chlívků a jejich vztahu k softwarovým patentům?
Současný stav je poměrně nejasný. V patřičné lhůtě byly podány znovu zásadní pozměňovací návrhy z prvního čtení. Mají podporu, ale nijak výrazně nadpoloviční, jak by bylo potřeba. Poslanci se staví stále do role toho, kdo se seznamuje s problematikou, takže jsou ochotní nám naslouchat a diskutovat, ale většinou neříkají závazně, jak budou hlasovat. Prakticky všechny možnosti jsou otevřené. Věc komplikuje i to, že české počítačové firmy nejsou zvyklé bojovat za svou věc a nijak se neprojevují.
Z pohledu dlouhodobějšího vývoje právo eroduje. Když se pravidlo vytvoří, tak nastaví hráz mezi to, co je možné, a co možné není, a ta hráz je postupně omílána těmi, kdo mají čas ji omílat, a tak se posouvá. Je zřejmé, že velké korporace mají více zdrojů na to, aby patentovatelnost posunuly. Proto je potřeba postavit hráz co nejpevnější. Varianta, že parlament směrnici zamítne, aby se pomstil Komisi za pohrdání parlamentem, je špatná právě proto, že postavená hranice bude posouvána tak, jak to vidíme v posledních letech, z nelze patentovat program se stává, nelze patentovat program jako takový a tak podobně. Potřebovali bychom přijmout pozměňovací návrhy, aby tou hranicí šlo posouvat jen těžko.
Mně osobně se líbí varianta, kdy by hranice patentovatelnosti byla stanovena tak, že patentovaná věc musí manipulovat s přírodními silami, mít fyzický projev v reálném světě. Taková hranice se posouvá poměrně obtížně.
Co se týče nepřímé novelizace patentové směrnice směrnicí o prasečích chlívcích, je to jeden ze směrů té eroze. Zatím se ale zdá, že se to stává spíše u nás. Např. jedna ze skandálních novelizací telekomunikačního zákona zákona zákonem "o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh", kde jako jeden z posledních paragrafů je uvedeno:
"§ 22a
Krátkodobá licence k digitálnímu vysílání....."
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=4&ct=741
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=4&ct=741&ct1=2
Problém je, že si to lidé nechají líbit.
Poslední dobou aktivity CZLUGu poklesly. Dokonce se ani nekonala každoroční valná hromada. Naše čtenáře určitě zajímá, co se děje.
Dějí se věci, které přináší život. Aktivní členové nám stárnou, jsou pohlceni povinnostmi, a tím klesá množství volného času věnovatelného na nějakou obecně prospěšnou činnost. Navíc taková ta politická činnost není navenek příliš vidět. Pokud lokalizujete sekci manuálových stránek, můžete hlásit každý týden novinku, 100 stran, 200 stran a tak dále. Pokud ale třeba prosazujete svého zástupce do odborné skupiny na ministerstvu informatiky, tak je s tím také hodně práce, ale ta nenese tak dobře medializovatelné výsledky, není možné hlásit dneska jsme napsali první dopis, dneska druhý, dnes jsme se X hodin radili, koho tam nominujeme, dnes jsme to odnesli do podatelny. Zvláště když ministr potom zástupce odmítne jmenovat, asi není právě správné medializovat zprávu typu: jedním ze 300 odmítnutých členů komise byl i zástupce CZLUGu. Organizace potom může vypadat neaktivně, ale uvnitř to může vřít.
Jaké máte plány do budoucna? Mohou vám v nich naši čtenáři nějak pomoci?
Plánů máme spoustu. V nejbližší době bychom chtěli udělat akci na téma komunitní sítě a po ní večer valnou hromadu. Probíhá kompletní rekonstrukce www.linux.cz, bude nasazen systém umožňující editaci ala wiki. Novinka je připravena i pro ftp.debian.cz, ale to si nechám na zvláštní oznámení.
Čtenáři by jistě pomoci mohli. CZLUGu je možné pomoci i pasivním členstvím, protože samozřejmě každá organizace má takovou váhu, kolik může doložit skutečných členů. To je nic moc stát nebude, tedy kromě členských příspěvků, které jsou nutné jednak pro hrazení provozních nákladů a také pro kredit organizace, protože je zásadní rozdíl mezi prohlášením, máme 10 000 členů zaregistrovaných emailem (což může být i jeden člověk s dostatečným počtem emailových schránek) a máme 1 000 členů, kteří platí příspěvky.
Ale potřebujeme i aktivní členy, kteří dělají takové ty méně populární věci, jako je psaní odpovědí na dopisy, vysvětlování dalším a dalším úředníkům, proč protestujeme proti tomu, že zvolené řešení není multiplatformní, nebo vysvětlování, že opravdu nemají soubory vystavovat pouze ve wordu. Už samotné sledování toho, zda jste dostali odpověď do 30 dní a psaní urgencí je po nějaké době zatracené nudná věc, a tak některé věci usínají.
A v neposlední řadě je o to pomoci systému jako takovému. Málo lidí se věnuje vývoji, testování, překladům, psaní dokumentace a návodů. Když si projdu diskuze na abclinuxu, rootu, lupě a dalších, často se tam objevují nářky, jak tady všechno upadá, jak jsou články mizerné, ale málokdo se snaží to nějak zlepšit. Velké množství HOWTO je zamrzlých někdy před pěti lety a nikdo neprovádí aktualizace. Pokud se podívám na jeden ze stěžejních dokumentů, Czech HOWTO, vidím, že bylo aktualizováno před šesti lety. Za tu dobu se přece stala spousta věcí, které by stálo za to popsat.
Jak se díváš na vznik OSS Alliance a Liberixu? Není to tříštění sil?
Tříštění sil to podle mě není. Ty organizace se totiž situují do pozice, o kterou CZLUG nikdy neusiloval. CZLUG nikdy neplánoval, že by měl vlastní zaměstnance. Ani jsme se nijak mimořádně nevěnovali shánění peněz. Pokud jsme měli plán na nějakou akci, tak jsme sháněli konkrétní zdroj financí na ten daný účel, nikdy jsme nezkoušeli vyhlásit: Dávejte nám peníze a až jich bude dost, my je vynaložíme na projekt, který vybereme. Navíc máme poněkud specifičtější poslání, my jsme tady kvůli GNU/Linuxu. Pro některé členy je celkem solidní námět k diskuzi, zda podporovat projekt multiplatformní aplikace, která je z 95 % používána pod Windows.
Podle mě bude CZLUGu dobře, pokud zůstane sdružením osob se společnými zájmy a společnými cíli, které jim bude pomáhat naplňovat.
Dovedu si představit, že se postavíme naopak do role toho, kdo bude prostředky získané těmito společnostmi čerpat. Máme solidní zkušenosti s organizací různých akcí, máme kontakty na spoustu přednášejících. Může se stát, že když budeme potřebovat pár tisíc na pronájem sálu, tak budeme za grant od takové společnosti vděční. Zatím to není aktuální, protože prakticky kdekoliv, kde je nějaká univerzita, dokážeme získat přednáškovou místnost zadarmo, ale situace se může změnit. Některé univerzity již mají plány na přístupové systémy, které velice ztíží vstup vlastních studentů, natož náhodných návštěvníků.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Marx mluvil o novém snad lepším vyhledávání, které prý existuje. Ano, existuje, můžete ho (když jede, třeba pravě teď') vidět na adrese
http://www.linux.cz/cgi-bin/show_mail/linux
http://www.linux.cz/cgi-bin/show_mail/sendmail
.... apod.
Plně se hlásím k odpovědnosti za to, že projekt není dotažen. Prostě nemám čas.
Jsem ale připraven udělat si nejaký čas na 'předávání', pokud by se našly osoby, které by v projektu chtěly pokračovat.
Je potřebná znalost jazyka C, C++, hodí se vědět, co je to flex, fastcgi.
Můj kód používá další projekty třeba GMime řady 1, fsatools pana Daciuka, finlib Pavla Rychlého (FI MU), ajku Radka Sedláčka (ex. FI MU, nyní Siemens), pro zpracování jazyka se používají data, která nejsou free, program běží na linux.cz, který má přísné správce.... Takže je nutná jistá schopnost se domluvit.
Navíc je veškerý software použitý ve verzích, které jsou už překonány, takže prvním krokem by asi měl být veliký úklid....
Pokud máte seriózní zájem, napište mi na adresu: martin at solnet tečka cz.
o linuxu se toho napsalo hodne. ale dost toho neni videt. hodne je toho zastrceno na webech, kde se o to nikdo nestara. ll.cz, penguin.cz, reboot.cz(mrtev). zbytecne se pak opisuje a vymysli, neco co jiz existuje a staci to lehce priopravit na tuto dobu.Obavam se, ze to neni tak snadne, jak si predstavujes. Nemuzeme z ciziho serveru jen tak vzit jejich clanek a vydat jej u nas.
odmenovani za clanky. chtelo by to, aby se nejak odlisovalo odmenovani za clanky a to vsude. muze byt fixni cena za clanek, ale pokud je mene popularni, tak to nikdo nebude publikovat. dobre, za odbornejsi a mene ctenejsi clanek mene penez, ale at se to autorovi alespon troch poplati. chapu, ze zijeme z reklamy, ale tudy cesta nevede. muzu tady publikovat o control centru, ale k cemu to povede. za cas zjistite, ze je to stejne nepouzitelne a ma to jenom ctenost.Bohuzel pri sebevetsi snaze nejsem schopen pochopit, co jsi tim chtel rici. Prosim, nez neco napises, rozmysli si, co chces sdelit. Tohle vazne nema hlavu/patu
vcelku mi chybi neco ve stylu PR a clanku dohromady. neco, kde mas zaroven reklamu a urcite vrstvy ctenaru si najdou sve.Snažíme se na abíčku přinášet obsah i touto formou. Možná to není tolik vidět, protože tento způsob by IMHO neměl být na prvním místě (to by se moc nedostalo na články pro začátečníky apod.), ale vlaštovky tu jsou. A myslím, že čtenáři to dovedou ocenit -- i když v tom je třeba cítit trochu reklamy; přesto nejde o tupou kampaň, ale o smysluplný obsah. Např.: Vyberte si svůj Red Hat
\\add odborne clanky s mensi ctenostiŘekl bych, že o takové články tu není nouze. Sice rádi odměníme velmi úspěšný článek i trochu nadstandardně, ale to rozhodně neznamená, že články, které jsou buď hodně odborné nebo jenom pro úzkou skupinu uživatelů, bychom odmítali. Samozřejmě, že velká čtenost u nich není, ale to ještě neznamená, že bychom je nechtěli platit... Aktuální ukázkou je např. Rukověť baliče RPM
odmena se muze pohybovat v zavislosti na ctenosti. ale aby bylo placeno i to, co se mene cte. at jiz treba symbolicky. ale to zavisi na konkretnim portalu a jeho strategii.