OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Letošní jaro bylo pro hnutí FOSS (Free Software / Open Source) velmi rušné. CZLUG mohutně manifestoval proti zavedení softwarových patentů v Evropské unii a mezitím mu vznikla na domácím poli konkurence.
Abychom našim čtenářům přinesli aktuální a přesné informace o cílech těchto organizací, vyzpovídali jsme její představitele. Za Liberix se našeho virtuálního rozhovoru zúčastnil Bohdan Milar, za Open Source Software Alliance odpovídal Filip Molčan.
Mohli byste představit našim čtenářům vaši neziskovou organizaci?
Liberix: Zajisté. Obecně prospěšná společnost Liberix vznikla teprve nedávno v Olomouci. Jejím cílem je všestraně podporovat open source a free software. Chceme být v nejlepším slova smyslu spojnicí mezi neformální komunitou a formálním byznysem.
Byznys sice čím dál častěji využívá výsledků práce komunity, ale zdá se nám, že s ní ne vždy dokáže efektivně komunikovat. Jistě jsou případy, kdy třeba významný programátor jádra je zaměstnán u konkrétní velké IT firmy, která open source podporuje. V mnoha případech by ale takové firmy raději jednaly s právnickou osobou. A tu jim právě chceme nabídnout.
OSS: OSS Alliance je nezisková organizace založena pod záštitou FJFI ČVUT a za podpory Ministerstva informatiky ČR, která si klade za cíl zlepšit informovanost z oblasti OSS a FS především ve veřejné správě a školství. Vedle toho bychom rádi podporovali i samotnou komunitu a chtěli bychom nabídnout pomoc finanční, marketingovou i konzultační.
Jaké důvody vás vedly pro její vznik? Proč jste se místo zakládání organizace raději neangažovali v CZLUGu?
Liberix: Důvodů bylo samozřejmě více. Především to, že naše společnost má malinko jiné poslání než CZLUG. Již z názvu vyplývá, že se toto sdružení zaměřuje především na systém GNU/Linux. My bychom chtěli podporovat open source a free software obecněji. A když si přečtete stanovy CZLUGu, zjistíte, že mnohé aktivity, kterým se chceme věnovat my, tam nenajdete. Usoudili jsme tedy, že schůdnější než např. prosazování změn stanov CZLUGu bude založit úplně novou společnost.
Dalším důvodem byla jiná právní forma. Z vlastní zkušenosti vím, že mnohé státní instituce i soukromé subjekty mají vůči občanských sdružením předsudky. Kvůli tomu, že tato forma nemá zákonem dané některé povinnosti, docházelo v minulosti k neprůhlednému hospodaření některých z nich.
Obecně prospěšná společnost, ač je v povědomí lidí méně zažitá, jakožto právní forma existuje u nás již deset let (viz zákon 248/1995 Sb.) Společnost je soudem zapsána do rejstříku a je ze zákona neziskovou. To znamená, že pokud už nějaký zisk vytvoří, nesmí jej použít na nic jiného než poskytování svých obecně prospěšných služeb.
V neposlední řadě se od CZLUGu odlišujeme ve způsobu naší práce. Zatímco CZLUG se snaží o určitou organizaci komunity, my se o to, ač nám to některá média vkládají do úst, snažit nechceme. Měli bychom spíše poskytovat administrativní servis k realizaci konkrétních projektů.
OSS: Myslím si, že CZLUG má poněkud jiné cíle a naše projekty by bylo mnohem složitější realizovat. Nicméně sám jsem kolektivním členem CZLUGu a chceme s touto významnou organizací spolupracovat.
Jací lidé či firmy stojí za vaší organizací? Dokážete jednat na nich nezávisle?
Liberix: Budu muset zklamat ty, kdož by za touto otázkou hledali senzaci typu šedé eminence. Není nikdo, kdo by neoficiálně stál v pozadí Liberixu a tahal za nitky. Naše organizace má standardní strukturu danou zakládací listinou. Mohli bychom ji přirovnat k dvoupodlažnímu domečku, který vybudoval zakladatel.
Zakladatelem Liberixu je pan Petr Kouřil - uživatel a fanda open source. Obchodník s auty, který se rozhodl open source nějak podpořit. Protože však nenašel žádnou vyhovující formu podpory, vzal potřebné prostředky a postavil onen domeček. K tomu je potřeba kromě základního vkladu též hodně běhání po úřadech, notářích a soudech.
Do horního poschodí onoho domečku chodí čas od času na návštěvu správcové. Ti se dělí do dvou skupin - správní a dozorčí rada. Ta první z nich rozhoduje o základních pravidlech fungování společnosti, schvaluje rozpočet a výroční zprávu a jmenuje a odvolává ředitele. U nás ji tvoří předseda Ing. Miroslav Saferna a členové Mgr. Ivan Bíbr a Ing. Tomáš Hanusek.
Dozorčí rada má právo nahlížet do všech dokumentů a navrhovat odvolání ředitele. Jejím předsedou je Bc. Robert Vojta, členy pak Ing. Petr Fric a Ing. Radek Lančík. Zakladatel, členové správní a dozorčí rady ani jim blízké osoby ze společnosti nesmějí mít žádný prospěch. Mají dokonce zákaz vstupovat s ní do pracovněprávních vztahů.
Zaměstnanci jsou soustředěni v dolním podlaží. Spojkou mezi oběma podlažími je ředitel, kterého jmenuje správní rada a který je nadřízeným všech zaměstnanců. Za ředitele se správní rada rozhodla jmenovat mne. Krátké životopisy členů obou rad a ředitele jsou na naší internetové stránce.
OSS: OSS Alliance sdružuje odborníky na danou problematiku z celé ČR. V současné době připravujeme oficiální výzvu pro účast v odborných skupinách, které budou pracovat na samotných projektech, projednávat činnosti sdružení atd. Organizace se tedy bude skládat z nezávislých odborníků z oblasti veřejné správy, školství, univerzit a samozřejmě také z oblasti OSS. Odborné skupiny vzniknou zhruba do měsíce, pak bude oznámeno i jejich složení.
V tuto chvíli bohužel ještě nemohu prozradit, jaké organizace se stanou partnery OSS Alliance, neboť se tyto záležitosti ještě projednávají.
Popište prosím vizi a cíle vaší organizace. Čeho chcete dosáhnout?
Liberix: Rádi bychom přispěli k většímu využívání svobodných informačních technologií ve všech oblastech lidské čínnosti. Nabízí se samozřejmě domácnosti, ale i firmy, veřejná správa, školství atd. Chceme ale také podporovat konkrétní projekty vývoje svobodného softwaru, setkávání zájemců o tuto oblast, pořádat školení, konference apod.
OSS: Hlavním cílem OSS Alliance je ukázat veřejné správě a školství, jak využívat OSS / FS a přesvědčit je o tom, že jde o plnohodnotnou náhradu některých komerčních aplikací. Dosáhnout chceme toho, aby veřejná správa i školství bralo OSS / FS vážně a věnovalo se těmto řešením, samozřejmě chceme také podpořit samotnou OS komunitu, neboť pokud zde nebudou kvalitní OS / FS produkty, nemáme co školám a městům prezentovat.
Jaké konkrétní činnosti budete provádět, abyste vytýčených cílů dosáhli? Máte už nějaké konkrétní výsledky?
Liberix: Máme připraveno několik projektů i s možnými plány konkrétní realizace. V současné době se rozjíždí podpora Linuxu ve školství, po které mnozí volají. Máme několik zájemců o vedení kroužků výpočetní techniky se zaměřením na Linux. Hledáme další školy, které by se chtěli zapojit, další dobrovolníky a samozřejmě prostředky na odměnu těch, kteří si nemohou dovolit pracovat jen pro dobro věci.
Z konkrétních výsledků je to rozjetý projekt na podporu malých komunitních setkání, kde dostáváme první žádosti o podporu. Zatím nějaké malé prostředky máme, a proto žádostem vyhovujeme. Rád se těch akcí osobně účastním, protože tam potkávám nové zajímavé lidi.
Nechceme ale komunitě diktovat nějaký směr ve stylu Liberix zavelí, že se bude psát free software pro řízení raketoplánů, tak dělejte. Chceme, aby lidé sami přicházeli s náměty či už rozdělanými projekty, které potřebují podpořit ve svém dalším rozvoji, a my pak zkusíme najít cestu, jak tu podporu realizovat.
OSS: Jedním z důvodů pro založení OSS Alliance je také skutečnost, že stále více společností se věnuje právě problematice Open Source a řada z nich by často ráda podpořila tyto aktivity, ale nemají čas hledat, jak by mohly nejlépe pomoci, kam poslat peníze atp. Většina Open Source projektů ani právně neexistuje, takže je pro sponzory velice problematické finančně je podpořit. I z tohoto důvodu je zde OSS Alliance.
Konkrétní činnosti se liší dle jednotlivých projektů, půjde především o finanční pomoc, marketingovou, a vzdělávací. Spolupracujeme s podobnými projekty v rámci EU, s MI ČR i s některými univerzitami.
Jakým způsobem hodláte získávat finance pro svoji činnost? Máte zásady či pravidla pro jejich spotřebu? Máte daný strop pro svoji režii?
Liberix: K naplňování našich cílů bude samozřejmě nutné sehnat prostředky. Uvítáme dary i dobrovolnou práci. Tím ale určitě nebude možné pokrýt veškeré naše aktivity. Chceme proto spolupracovat s většími firmami na realizaci konkrétních projektů. Prostředky zkusíme získat také z veřejných zdrojů, ať už formou dotací, grantů či příspěvků z fondů EU.
Základní pravidla pro spotřebu zdrojů nám stanovuje zákon. Další upřesnění přinese statut jako hlavní interní dokument, který v nejbližší době schválí správní rada a který by měl stanovovat i pravidla pro získávání prostředků. Nebylo by např. etické, abychom přijímali dary od firem vystupujích proti open source a free softwaru.
Strop pro režii stanoven nemáme. Máme ze zákona povinnost ji v účetnictví vykazovat. Společnosti podobného typu v sociálních službách mívají režii 25 % i více. Záleží na tom, jak ji chápáne, resp. jak ji chápe auditor. Často se tam započítává celá mzda ředitele bez ohledu na to, že třeba polovinu času věnuje obecně prospěšné činnosti.
OSS: Zdrojem financí jsou pro nás především partneři, do boudoucna bychom rádi získali finance i prostřednictvím různých grantů.Protože jsme neziskovou organizací (sdružením), naše účetnictví je průhledné a kdokoliv může získat kompletní přehled o hospodaření. O samotném chodu a rozdělování financí rozhoduje představenstvo spolu s odbornými skupinami.
Proč si myslíte, že hnutí Open Source, respektive Free Software potřebuje podporu sdružení / společnosti, jako je ta vaše? Vždyť se říká, že dobré zboží se chválí samo.
Liberix: Znám nejednu počítačovou technologii, která odumřela z důvodu špatné nebo nedostatečné propagace ač byla objektivně lepší než varianta, která se prosadila. Dobrá věc se jistě chválí sama, ale otázkou je, zda to stačí k jejímu dalšímu rozvoji.
Nepovažujeme se za něco převratně nového. Já i členové správní rady už roky open source a free software propagujeme kudy chodíme, píšeme o něm články, děláme přednášky atd. Jsme stále lidé z komunity, mnozí jsou členy CZLUGu, CSTUGu apod. Jen si myslíme, že když své dosavadní aktivity zastřešíme právní formou, kterou nám nabídl zakladatel, můžeme být celé věci ještě více ku prospěchu.
OSS: Jsem přesvědčen, že Open Source / FS si zaslouží, hlavně v oblastí školství a veřejné správy, mnohem větší pozornost. Většina lidí si ani neuvědomuje výhody, které jim nasazení OSS může přinést.
Jistě, když vezmu například Mozillu Firefox nebo OpenOffice.org, tak jde bezesporu o velmi kvalitní produkty, my musíme ale lidi o tomto přesvědčit a umožnit jim samotné nasazení těchto aplikací do jejich stávající infrastruktury. A řada lidí potřebuje, aby jim někdo "stál za zády" a měli se na koho obrátit.
Jak vám mohou naši čtenáři pomoci? Máte pro ně vzkaz?
Liberix: Mohou nám pomoci všemi možnými způsoby. Nejlepší je sledovat naši internetovou stránku, kde zveřejňujeme informace o tom, kterým oblastem se konkrétně věnujeme a zapojit se. Jinak uvítáme i náměty na další činnosti.
OSS: Určitě nápady, pokud má někdo tip, jak Open Source a FS pomoci, sem s ním. Kdokoliv se také bude moci přihlásit do odborných skupin, takže sledujte naše internetové stránky http://www.oss.cz pro další informace.
A hlavně - podporujte OSS/FS
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Nebo si zvednout treba vyplatu . Fixlovalo se vzdycky a vzdycky se fixlovat bude.
Chceme ale také podporovat konkrétní projekty vývoje svobodného softwaru...
Chceme, aby lidé sami přicházeli s náměty či už rozdělanými projekty, které potřebují podpořit ve svém dalším rozvoji, a my pak zkusíme najít cestu, jak tu podporu realizovat.Vykládám si toto správně tak, že pokud Vám (někdo) sdělí na kterém FOSS projektu pracuje (pracuji), vy se pokusíte sehnat prostředky (sponzory), aby se tomu mohl člověk věnovat naplno?
to je typicky "čecháčkovská" povaha - jakmile je někdo aktivní a snaží se něco dělat (a ne jen kecat v hospodě či v internetové diskuzi), hned je "podezřelý"... fakt úžasný... lidi měli byste se nad sebou zamyslet.
Pro vyvoj software je zapotrebi kapital...Hromada FS/OSS projektu vznikla bez jakehokoliv kapitalu. Vas vyrok tedy neplati.