Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Společnost OpenAI představila text-to-video AI model Sora 2 pro generování realistických videí z textového popisu. Přesnější, realističtější a lépe ovladatelný než předchozí modely. Nabízí také synchronizované dialogy a zvukové efekty.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.0, tj. první stabilní vydání založené na Ubuntu 24.04 LTS.
Rakouská armáda přechází na LibreOffice. Ne kvůli licencím (16 000 počítačů). Hlavním důvodem je digitální suverenita. Prezentace v pdf z LibreOffice Conference 2025.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na sérii kritických zranitelností v Cisco Adaptive Security Appliance (ASA) a Firepower Threat Defense (FTD) a Cisco IOS, CVE-2025-20333, CVE-2025-20363 a CVE-2025-20362. Zneužití těchto zranitelností může umožnit vzdálenému neautentizovanému útočníkovi spustit libovolný kód (RCE). Společnost Cisco uvedla, že si je vědoma aktivního zneužívání těchto zranitelností.
Ochrana uživatelů a zároveň příznivé podmínky pro rozvoj umělé inteligence (AI). Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo minimalistický návrh implementace evropského nařízení o umělé inteligenci, tzv. AI aktu. Český zákon zajišťuje ochranu občanům a bezpečné používání AI, ale zároveň vytváří pro-inovační prostředí, ve kterém se může AI naplno rozvíjet, firmy mohou využít jeho potenciál a nebudou zatíženy zbytečnou administrativou. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.
Dle plánu Linus Torvalds odstranil souborový systém bcachefs z mainline Linuxu. Tvůrce bcachefs Kent Overstreet na Patreonu informuje, že bcachefs je nově distribuován jako DKMS modul.
PIF, Silver Lake a Affinity Partners kupují videoherní společnost Electronic Arts (EA) za 55 miliard dolarů (1,14 bilionu korun).
Je ráno, 16. února. Praha se probouzí do sněhové kalamity, já mám sníh všude, hlavně okolo auta, kterým jsem chtěl jet do Prahy na metro. Jednak nafoukaný a jednak nahrnutý pluhem, který kolem nás v noci jezdil. Nastává těžké rozhodnutí, jestli běžet na autobus, který za takového počasí pravidelně nejezdí, protože nevyjede kopec z Loděnice, a nebo odházet sníh z auta, nájezdu a tak vůbec. Začíná být jasné, že časová rezerva je pěkná věc, ale nikdy dostatečně velká. Takže začínám házet sníh. Je ho celkem dost a je pěkně uhutněný pluhem. Nakonec odjíždím s 20minutovým zpožděním. Obvolávám další účastníky, abych věděl, zda jsou v posteli, nebo na nohou. Naštěstí všichni na nohou a ti, kteří jedou do Prahy z různých směrů, jedou vlakem, takže je situace na silnici netrápí. A vlaky jedou celkem přesně.
Já se ještě ženu pro vlajku, jejíž vypůjčení mám slíbené. Ale ouha, mobil propůjčovatele je nedostupný a já nevím, kde přesně bydlí. Znám jen číslo domu, ale nepamatuji si jméno. Proklínám lidi, kteří nemají pevnou linku. Nakonec nacházím dům a v něm i nějaké lidi. Vysvětluji jim, že potřebuji vlajku a že mi ji má půjčit pan X, kde X je cokoliv. Naštěstí vědí, kdo by mohl být X, a tak na něj zvoním. Je poněkud překvapený, že jsem nezavolal předem. Ale když zjistí, že zapomněl dát nabíjet mobil, tak chápe. Beru vlajku a utíkám ze všech sil na metro a potom na vlak. Aby tak nakonec ostatním ujel vlak kvůli mně. Ostatně jsem jediný, kdo má lístky. Ale nakonec na nádraží dobíhám s mírným předstihem. Ostatní jsou na místě, kromě Marcela, který je ve zpožděném vlaku z Brna. Ale posléze se objevuje i on.
Konečně nastupujeme do vlaku. Velká úleva je, že jsme všichni, kteří chtěli jet. Původní plán počítal s tím, že se na místě zjeví ještě náhradník, který naskočí do vlaku, kdyby se někomu nepodařilo dostat se do Prahy, ale nezjevil se a naštěstí nebyl potřeba.
První část cesty jsme jeli běžným vlakem z Prahy do Drážďan. To bylo skutečně napínavé, protože všude padala spousta sněhu a my jsme měli na přestup v Drážďanech jen 16 minut. Sice mi na informacích ČD tvrdili, že na sebe ty vlaky čekají, ale jeden nikdy neví. Zvlášť po zkušenosti s nákupem lístku. Ale vlak přijel přesně a přestup jsme stihli. Dále jsme jeli už zajímavějším vlakem ICE. Ten jel místy až 200 km za hodinu. Prosvištěli jsme Německo a přistáli ve Frankfurtu.
Tam nás čekalo velmi milé překvapení. Po cestě jsme procházeli a fotili vlak. A protože ICE má prosklené dveře k fírovi a je vidět ven jeho okénkem, tak jsme fotili i to. Fíru zájem potěšil a chytil nás na nástupišti, když jsme vystoupili. Pozval nás do kabiny, abychom se podívali, jak jeho vlak vypadá a vyfotili si, jak se řídí. To bylo skutečně nečekané a nesmírně nás to potěšilo.
Ve Frankfurtu jsme čekali na přípoj o něco déle, ale nevadilo. Navštívili jsme německý McDonald, zjistili, že se podobá českému a navíc jsme zjistili, že bůh ví proč je tam menu kupované po položkách levnější než komplet. Obsluhoval nás černoch mající roztomilý německý nebo snad africký přízvuk, na který nás ve škole opomněli připravit. Pročež jsme se neměli možnost seznámit s taji a záhadami jejich cenové politiky. Za úspěch jsme považovali už to, že jsme dostali přibližně to, co jsme si objednali.
Poté jsme vyrazili do města. Hned jsme narazili na nějakou vykřičenou uličku. Samé červené lampičky a svůdné nápisy. Nebyli jsme si ale jisti, zda je uznávaným platidlem jízdenka na vlak a jiných hodnotných věcí nemaje, museli jsme nabídce odolat.
V podchodu k nádraží jsme potom nalezli pěkné modelové kolejiště a kolemjdoucí pán nám do něj hodil 50 centů, které způsobily, že vláčky na něm začaly jezdit.
O hodinu a půl později jsme nastoupili do ještě modernějšího ICE, ten už nás měl dopravit až do Bruselu. Jak dokládá obrázek, rozjeli jsme to pořádně, rychlostní rekord byl 302 km za hodinku. Ale v okamžiku fotografování to bylo bohužel jen 299.
Nakonec jsme v 21:42 přijeli do Bruselu. Měli jsme 10 minut zpoždění, což na takovou trasu není špatný výsledek. Bylo to tím, že jsme dlouho na někoho čekali v zastávce Frankfurt letiště a také tím, že na belgické trati jsme už jeli pod 200 km za hodinu - holt chudší země.
Po cestě jsem ještě navštívil průvodčí. Ta má takovou budku, jakou vidíte na obrázku. Vysvětlil jsem jí, že mám lístek na vlak zpět, ale nemám místenku, protože byla porucha v počítači. Tak jestli mi řekne, jak a kde to mám dokoupit. Pokladní mě velmi potěšila. Ukázalo se, že lístek na vlak mám sice pěkný, ale neplatný. Nalezený vlak totiž provozuje soukromá společnost Thalys a jízdenky a místenky mohu koupit pouze u nich a nebo ve vlaku samém.
Upozornila mě, že jízdenka, kterou mám, platí jen na drahách provozovaných DB, takže v Thalysu bych ji musel koupit znovu. Ale hlavně, že ten vlak je nejdražší jaký zná, jízdenka s místenkou je za 93 Euro. A nemají skupinovou jízdenku. Ale začala situaci hned řešit, nalezla mi jiný vlak, vytiskla ho na laserové tiskárně (ve vlaku!) a spočítala mi cenu, tedy doplatek mezi cenou jízdenky a ICE. Zajímal jsem se o místenku a na to říkala: "To si nekupujte, škoda peněz. Vlak bude prázdný - a mimochodem, ten spoj jedu taky já, takže se zase potkáme." Jen jsem si vzpomněl, jak jsem ani ne před 24 hodinami mrzl v hale na Hlavním nádraží. Nakonec jsme se už nepotkali, asi měla na starost jinou část vlaku a nebo nejela.
V Bruselu jsme díky našemu nevšednímu orientačnímu smyslu našli hostel bez bloudění, úspěšně jsme se ubytovali a dali jsme se do dalšího bodu programu.
Už bude na řadě výroba transparentu, demonstrace a našich 15 minut.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
25.2.2005 00:14