Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Joseph Pranevich na svou stránku umístil
obsáhlý dokument popisující nové vlastnosti linuxového jádra v2.6. První
verze textu pochází ze 13. července 2003 (vychází z v2.5.75) a Joseph počítá s pravidelnou
aktualizací podle toho, které významné změny se ještě s jádrem stanou během
testovací fáze (13. července večer byl vydán první kernel řady 2.6 s označením 2.6.0-test1).
Ačkoliv jsou jednotlivé oddíly uvozovány nadpisy, orientace může být trošku
složitější (je to opravdu dost dlouhé) - chcete-li si tedy radši přečíst
seznam bez omáčky kolem, zkuste post-halloween-2.5.txt
Davea Jonese.
[Pozn. Několikrát se mi stalo, že byl server s článkem nedostupný. Pokud se to přihodí i vám, můžete si jej přečíst v Google cache.]
Součástí článku je i stručný přehled vývoje linuxového jádra.
Mezi nejpodstatnější vlastnosti nového jádra počítá Joseph možnost (nebo zdokonalení) využití na dalších architekturách a hardwarových platformách. Dva hlavní směry tohoto trendu jsou jednak stále větší stroje a na druhé straně zase malá zařízení (embedded oblast).
Když pomineme rozšířování Linuxu do více méně exotických koutů (z pohledu běžného domácího nebo kancelářského uživatele), zbývá stále ještě dost věcí, jež doznaly zlepšení na již podporovaném hardware, které stojí za zmínku.
Desktopového uživatele určitě potěší nejen neustále se rozšiřující podpora nových zařízení (přepracovaný systém modulů, zdokonalení podpory Plug-and-Play), ale také vlastnosti (preemptibilita kernelu, přepsaný I/O sybsystém, ...) umožňující rychlejší odezvu real-time aplikací. To by mělo z velké míry vzít argumenty těm, kdo si stěžují, že Linux je na desktopu pomalý.
Za zmínku rozhodně stojí nový model zacházení se zařízeními obsluhovanými kernelem. Bylo vytvořeno nové, objektově orientované, rozhraní kobject, které se stará o všechen hardware. Získávání informací o jednotlivých zařízeních a jejich správa je tak centralizovaná a mnohem snazší. Velmi z toho těží například věčně problémové ACPI a také hot-plug zařízení, která jsou nyní vnímána podobně jako cokoliv jiného v systému (kernel object je přiřazen každému "objektu" jakmile je objeven - a je jedno, jestli je to při bootu nebo někdy později).
Uživatel tyto změny prvotně objeví nejspíše díky přítomnosti nového
systémového filesystému, který je mountován do /sys. Princip
jeho funkce lze nejlépe přirovnat k /proc - ostatně, některé
části /proc/sys už mohou být přesunuty do
/sys.
Dalších zajímavých vylepšení se dostalo třeba IDE subsystému (např. přímé zapisování na CD-R/RW pomocí standardního IDE ovladače) a ext3 souborovému systému, který nyní mimo jiné podporuje rozšířené atributy. Do kernelu jsou zahrnuty projekty, které byly doposud pouhou nástavbou. Mezi ty nejzajímavější určitě patří audio systém ALSA a User-mode Linux umožňující spuštění virtuální instance Linuxu jako by to byla jen další aplikace.
O spoustě dalších věcí si přečtěte v originále.
Článek Stéphane Petera na Linux Journal přehledným způsobem
představuje a popisuje hlavní linuxové způsoby tisku. Začíná přiblížením
celé problematiky a identifikací problémů, které vycházejí ze skutečnosti,
že *nixové systémy využívají pro tisk téměř výhradně PostScript.
Proprietární desktopové systémy obsahují tiskové API, které aplikacím
poskytuje možnost komfortnější komunikace s tiskárnou. Kromě toho bývá toto
tiskové API dobře integrováno s grafickým API (i když CUPS jednoduché API
pro integraci aplikací s tiskovým systémem obsahuje, univerzálně použitelné
není prostě proto, že se nedá spoléhat na to, že bude uživatel používat
právě CUPS).
Určitě by se dal postavit dobrý argument pro obhajobu linuxového modelu právě na věcech, které jsem právě popsal. Nicméně z hlediska kancelářského uživatele by asi neuspěl. Výhody postscriptového standardu, spoolerů a tiskových front mnoha lidem nic neříkají.
První přijde v článku na řadu samozřejmě BSD LPD. Musel jsem se usmát, když jsem četl, že "...mnoho distribucí tento spooler stále obsahuje...". Uznávám, že oproti novějším variantám je trochu jednoduchý (tím nemyslím, že jiné by byly "složité"; jen více vyspělé), ale třeba mně úplně stačí a nebyl bych moc nadšený, kdyby z mé distribuce zmizel.
Autor nám nabídne velmi stručný, ale přesto úplně dostačující popis funkce systému a také příklad základního nastavení, které je opravdu primitivní. S přiloženým návodem se to snad nedá zvorat.
Krátké zmínky se dostalo i vylepšenému LPRng. Pak už je však pozornost zaměřena na CUPS. Se svým přístupem ke správě tiskáren spadá CUPS do trochu jiné kategorie. Je založen na standardu IPP (Internet Printing Protocol), což umožňuje šikovné a pohodlné využití vlastností HTTP (např. vytváření tiskových serverů, SSL komunikace, ...). Navíc jsou k dispozici například třídy tiskáren, které mohou seskupit více tiskáren do jedné fronty, takže tisk proběhne na té, která je připravena nedříve. A v neposlední řadě také webové konfigurační rozhraní, pomocí něhož je nastavení front zcela klikací záležitostí.
Vzpomenuto bylo i tiskových berliček začleněných v KDE (KDEPrint) a GNOME (gnome-print) . Sice nepřinášejí žádné nové řešení, protože představují pouze mezistupeň, ale myslím, že v kombinaci s distribucemi jako Mandrake nebo RedHat už zajišťují snadný způsob, jak se s tiskem vypořádat.
Celý článek najdete zde.
V Evropském parlamentu se schyluje k hlasování o zavedení patentů na software. Evropa by tak sladila své normy v této oblasti se Spojenými státy. Nejkřiklavější případ je patent na myšlenku či princip programu, který by se mohl stát hrobníkem otevřeného softwaru nebo minimálně jeho šíření. Dále by bylo možné legálně patentovat algoritmy nebo obchodní metody a modely. Hlasování se mělo uskutečnit 30. června 2003, ale bylo přesunuto na září. Mezitím se uskutečnilo setkání německých studentů informatiky, kteří takové metody jasně odsoudili. Nejsou ovšem sami.
Konference informatiků se usnesla na petici proti zavedení, resp. legalizaci softwarových patentů v Evropě. Tyto patenty popisují zásadní postupy a zamezují tak dlouhodobě vývoji software. Evropskému IT sektoru by tímto zavedením byla způsobena významná škoda. Evropský patentový úřad již uděluje patenty na algoritmy, ačkoliv pro to ještě v Evropě neexistuje právní rámec.
Jako příklad je uváděn grafický element, který je v tuzemsku nazýván "teploměr". Jedná se grafické znázornění průběhu výpočtu nebo jiné akce (např. proces kopírování souborů). Tento prvek je zatížen patentem, který je zatím (ještě) nelegální. Pokud bude odsouhlasen zákonný rámec, musela by každá firma, která by tento ukazatel ve svých programech použila, zaplatit držiteli patentu. Je jasné, že ne všechny firmy by byly schopné, ale především ochotné, tento proces dodržet. Docházelo by tedy k soudním sporům, které by citelně omezily vývoj software v Evropě, místo aby docházelo k jeho rozvoji a vývoji. Individuální vývojáři by se tedy stali producenty programů, které by byly, ač s otevřeným zdrojovým kódem, nelegální, resp. zákon porušující. Další, také již v Evropě registrované, patenty jsou na archivaci e-mailů (v Německu), grafické palety s posuvníky, grafický formát GIF (hrozí to dokonce i formátu PNG, u JPEG je situace nejasná), 35hodinový týden (!) (Francie), atd.
Evropská unie se roku 1993 usnesla, že bude na software pohlížet jako na duševní vlastnictví a bude s ním zacházet jako s literárními díly. Pro ta se automaticky zachovává autorské právo na dobu až 70 let po smrti autora. Registrace patentů naopak vyžaduje značné finanční částky, které si mohou dovolit pouze velké firmy, a ne svobodní vývojáři nebo univerzity, které jsou taktéž nositeli vývoje. Vzniká tedy prostor, ve kterém jsou malé subjekty silně znevýhodněny.
Velké firmy se stavějí pro zavedení patentů, protože jich už mnoho vlastní, a především mají peníze a potenciál, aby si ohlídaly jejich platnost a plnění závazků třetích stran. Podle názorů v diskusích serveru www.pro-linux.de existuje petice proti zavedení, kterou podepsalo přes 150 000 lidí a firem. Přesto se zdá, že lobby je silnější. Nám Čechům, kteří také nesouhlasíme, nezbývá než vyjádřit morální podporu kolegům v "evropském" zahraničí a ptát se našich zastupitelů, kteří si zahřívají evropské křeslo v Bruselu, proč se o tom u nás nemluví. Opět o nás bez nás?
Přečtěte si, co na to říká Richard M. Stallman a jak reaguje poslankyně Evropského parlamentu, Arlene McCarthy, která má v JURI komisi na starosti přípravu návrhu direktivy. Debata samozřejmě neskončila u dvou článků...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
((
uz se tesim na Debiana nebo Slacka s K2.6
a co se tyce tve neschopnosti provest tyto narocne akce:
- zadat do googlu heslo 'alsa'tak k tomu neni co dodat...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz