3D software Blender byl vydán ve verzi 4.4. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Byla vydána Java 24 / JDK 24. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 24. Nová Java / JDK vychází každých 6 měsíců. LTS verze jsou 8, 11, 17 a 21 a bude 25.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 42, tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 15. dubna. Z novinek (ChangeSet) lze vypíchnout edici KDE Plasma Desktop nebo spin Cosmic. Vydán byl také Fedora Asahi Remix 42 Beta pro Apple Silicon.
Byla vydána verze 12.00 linuxové distribuce SystemRescue, původně SystemRescueCd, určené pro záchranu systémů a dat. Přehled novinek v changelogu. Přidána byla podpora bcachefs, Linux byl povýšen na verzi 6.12.19, GParted na verzi 1.7.0, nwipe na verzi 0.38, dump na verzi 0.4b49, …
Google kupuje společnost Wiz za 32 miliard dolarů.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Společnost Bambu Lab spustila na Kickstarteru kampaň CyberBrick: Beyond Bricks. Jedná se o modulární systém programovatelných a dálkově ovládaných hraček. Objednat si lze jenom moduly s čipy a hračky si vytisknout na 3D tiskárně.
Mikrokontroléry RP2350A a RP2350B jsou již volně v prodeji. Představeny byly v srpnu loňského roku společně s Raspberry Pi Pico 2.
GIMP 3.0 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Od 6. do 19. dubna proběhne volba vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie) na další funkční období. Kandidují Gianfranco Costamagna, Julian Andres Klode, Andreas Tille a Sruthi Chandran.
Ve vyprávění se budou vyskytovat v abecedním pořadí tito lidé. Pokud ovšem můžeme rozšířit definici člověka tak, aby se do ní vešel i počítačový odborník, který je jinak jistě z Marsu.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Bylo nebylo, v šerém dávnověku, v třetí galaxii, na planetě zvané Gaia existovala Evropská komise. A existoval i Evropský parlament. A existovala i Rada ministrů. A těm všem připadl těžký úkol: reagovat na prudký rozvoj v odvětví, kterému se v těch dobách říkalo IT nebo ICT. Prudký rozvoj je něco, z čeho má každá byrokracie panický strach, ale Evropská komise se úkolu nezalekla. Pustila se do něj se vší vervou a aby bylo dílo rychle dokonáno, zeptala se na to, jak má vypadat, svých nejbližších spolupracovníků, tedy jiných byrokratů. I pracovali byrokraté dnem i nocí a již za dva roky měli hotový Návrh.
A tu nastal problém. Evropský parlament se s Návrhem seznámil a řekl: "Ale vždyť vy jste zapomněli na lidi." A Návrh upravil. I zalekli se úředníci, vždyť Návrh parlamentu byl zcela jiný než ten jejich. Co teď, co si jen počít? Dva roky práce se ztrácejí v nedohlednu. Navíc lidé stejně nevědí, co je pro ně dobré. Vždyť se o ně staráme takových let, že už to ani sami vědět nemohou. I rozhodli se úředníci z Evropské komise, že budou raději pracovat se svým původním návrhem. Sami jej však schválit nemohli, to v těch dobách mohla udělat jen Rada ministrů. Tož začali usilovat o přijetí svého návrhu v Radě ministrů. A práce se jim nedařila. Ačkoliv Návrh zkoušeli protlačit i výborem pro rybolov, jindy zase s pomocí ministrů životního prostředí. Tu přijetí zabránil hrdinný polský rek, tu nastaly (světe div se) volby a tu se změnila pravidla, podle kterých se počítala kvalifikovaná většina pro hlasování v Radě ministrů. Ba co hůře, Evropský parlament sledoval s nelibostí, že jeho Návrh není respektován, a tak svolal svůj právní výbor.
I zasedl právní výbor a dohodl se. Věc je jasná, návrh Evropského parlamentu nemůže být zahozen, a tak požádáme naše drahé úředníky, aby nám jej vrátili a provedeme nové změny, které do Návrhu vnesou potřebný lidský pohled.
Zalekli se úředníci, zalekli se hůře než kdy předtím. Co teď? A tu přichází hlavní přítel úředníka, právník. A právník říká:
I. Ničeho se nebojte. Však je psáno, že nebude hlasování výboru platné, dokud jeho výsledek nepodepíší členové Rady předsedů parlamentu.
II. Je také psáno, že výbor nemůže hlasovat o bodu, který byl schválen Radou ministrů.
I zasvítila hvězda jasná. Však je to tak jednoduché, stačí když hlavní plánovač správně naplánuje pořadí jednotlivých hlasování. A hlavní plánovač naplánoval. Tehdy se ještě používal jiný letopočet, ale nevadí, snad i tak porozumíte. Hlasování Rady ministrů bylo naplánováno na 17. února 2004 po Kristu, 10:00 hodin místního času a setkání Rady předsedů až na 17. února 2004 po Kristu, 11:00 hodin místního času.
Hvězdu však zakryl mrak. Mezi lidem nastalo pozdvižení. "Jest toto možné?" ptali se. Což nikdo neslyší hlas našeho parlamentu? A o tom, co se stalo pak, pojednává tento příběh.
Když se v pondělí 14. února začala šířit zpráva o skandálním postupu, kdy se Komise pokouší obejít Parlament přijetím směrnice o patentovatelnosti počítačem implementovaných vynálezů naplánováním jednání Rady ministrů tak, aby Parlament nemohl podat výborem JURI schválenou žádost o navrácení směrnice do prvního čtení, bylo mnoha lidem jasné, že něco takového nemůžeme dovolit. (Všimněte si, celý odstavec je jedna věta ;-))
Projednání směrnice provázely okolnosti vzbuzující úžas celou dobu, ale nikdy se nejednalo o tak závažné porušení toho, co by se dalo nazvat demokratickými principy. Samozřejmě neexistuje zákon ani smlouva upravující pořadí jednání jednotlivých institucí. Existuje ale selský rozum a ten dává jasnou odpověď. Pokud jedna instituce vyjádří svůj jasný postoj a chybí pouze nějaký formální krok, tak druhá instituce nemůže rozhodnutí sabotovat, případně se nemůže tvářit, že takové rozhodnutí nebylo přijato.
Ne každý však používá selský rozum, a tak se stalo neuvěřitelné. Hrozilo, že kvůli přibližně 60 minutám časového posunu mezi dvěma jednáními bude přijato znění směrnice, které je pro obrovské množství lidí nepřijatelné, a hlasování výboru JURI bude zahozeno a zneplatněno. To vzbudilo zájem i mezi těmi, kdož se směrnicí nemají nic společného, ale všímají si toho, jak funguje demokracie. Velký zájem to vzbudilo i mezi těmi, kteří se směrnicí dosud souhlasili. Začali se ptát: "Pokud se skutečně směrnicí nic nezmění, proč je nutné používat pro její přijetí tak špinavé triky?"
Lidé konsternovaní tímto postupem se začali potkávat na Internetu, především v konferenci cz-parl a na webových fórech. Postupně se dohodli, že na demonstraci, kterou začala organizovat FFII, pojedou i čeští zástupci. Na výpravu se rozhodl přispět CZLUG, FFII i jednotlivci.
Následovalo zjišťování, kdo si může vzít dovolenou a na demonstraci jet. Současně jsem poprvé zavolal na České dráhy s dotazem, kolik stojí zpáteční lístek do Bruselu. A tím začíná separátní příběh, který se bude tímto textem vinout jako červená nit.
Informační linka ČD potěšila, telefon vzal někdo po prvním zazvonění. Věděl, že Brusel je v Belgii i to, že je možné na Belgii koupit DOMINO jízdenku, která je levnější než jízdenka běžná. Mě zajímala cena, takže jsem se dozvěděl, že cena za zpáteční jízdenku bude 3 700 korun plus podle věku cestovatele buď 1 050 nebo 1 450 korun za DOMINO. Ptal jsem se na lehátkový vlak a dozvěděl jsem se, že na to si připlatím asi stovku, podle toho, jaký vlak si vyberu.
To byla rozhodně dobrá zpráva, protože dosud jsem považoval cestování vlakem do ciziny za dosti drahé. Spěchal jsem říct v konferenci, že za asi 15 000 můžeme poslat tři lidi. A 15 000 že seženeme. Tato zpráva vyvolala značnou skepsi. Jiní zkušenější cestovatelé namítali, že je to nějaké moc levné. Když mi volal již třetí, jestli jsem se nespletl o řád, zavolal jsem znovu na infolinku. Opět blesková odpověď, ale jiný hlas. Tento měl poměrně jasno v tom, že jízdenka stojí 3 087 korun. Ale nikoliv zpáteční, nýbrž pouze jednosměrná, protože zpáteční na tuto trasu neexistuje. Takže se nám cena pomalu zvyšuje na dvojnásobek. Hlas navíc nechtěl zaujmout příliš konkrétní stanovisko k tomu, zda je cena konečná. To se prý dozvím na pokladně, když budu vědět konkrétní čísla vlaků.
Přichází další poradce a říká: "Hele, dráhy mají bombovou slevu, lístek pro šest lidí stojí stejně jako pro tři, může vás jet více". To zní rozumně, sháníme teď místo tří lidí šest. A najednou je jich dokonce sedm. Takže věc je jasná, jede nás sedm na skupinovou slevu 50 %. Hlásím organizátorům, že z ČR pojede sedm lidí. Potřebují posčítat účastníky do žádosti o povolení demonstrace.
Druhý den jsem místo polední pauzy vyrazil na Smíchovské nádraží, neboť tady mají podle webu mezinárodní pokladnu. Skutečně mají. Okénko zatarasené vylepenými nápisy, otvor pro podávání lístků zalepený izolepou. Paní uvnitř cosi mumlá, venku je hluk, nerozumím ani slovo. Posléze zjišťuje, že mluví s hotentotem a trochu odstrojí díru v okénku. Konečně se dozvídám, že oni nemají terminál na německé dráhy, takže musím jinam, buď na hlavní nádraží nebo do budovy kdesi u Celnice. Sázím na jistotu a vybírám hlavní nádraží.
Hlavní nádraží netřeba popisovat. V dávných dobách, nemaje motorové vozidlo, kupoval jsem tam lístek do Berlína. I šel jsem ke stejné pokladně. Jenže ouha, nebrala karty. Moje ochota platit něco okolo 25 000 hotově v tamním prostředí byla samozřejmě nulová, pročež jsem žádných 25 000 korun hotově neměl. Byl jsem tedy poslán k jiné pokladně. Další průzkum ukázal, že karty berou jen dvě. Tedy, nápisů VISA bylo více, ale u nich žádný prodávající. Překvapivě byla u těchto pokladen mnohem větší fronta než u těch, které karty neberou.
Inu, postavil jsem se do fronty a sledoval se zájmem souboj cizinců s pokladní a hlavně českými názvy. Pokladní bravurně identifikovala i názvy, po jejichž vyslovení jsem si nebyl jistý, co vlastně znamenají. Konečně jsem na řadě. Předkládám výtisk z Hafasu. Trochu s obavami, protože IDOS nám spojení nenalezl. Pokladní to nijak nepřekvapuje a začíná zadávat lístek. Ale ouha. Ptá se, jestli vím, kolik ten lístek stojí. Říkám, že nevím, ale že to má být okolo 25 000. Na to odpovídá, že to tedy hodně okolo, že se nevejdu ani do 30 000. To mi dá trochu zabrat, ale co, 5000 snad někde seženu. Souhlasím. Ne na dlouho. Vzápětí se ukáže, že cena je jen za cestu tam.
To je skutečně rána. Žádám vysvětlení a dozvídám se, že od nového roku platí nějaké speciální ceny německých lůžkových a lehátkových vlaků a že příplatek je v našem případě těch asi 25 000 a zbytek cena jízdenky. Ale promptně je mi porazeno, že mám zajít na informace a nechat si najít vlak bez příplatku. Odcházím od okénka.
Na informacích je fronta, odevzdaně si tam stoupám s vědomím, že nic jiného se dělat nedá, protože o příplatku na webu nic nebylo, a tak nemá smysl hledat vlak bez příplatku sám. Informátor je celkem milý, ale opět zabarikádovaný, tentokrát za překližkou. Opět mu nic nerozumím, což jej poněkud znechucuje. Ale nakonec se v poloze ležmo před dírou v okénku dozvídám, že místo mého vlaku žádný bez příplatku nejede. Je mi vysvětleno, že holt ty německé dráhy za nic nestojí, že žádné vlaky pro normální lidi v noci nejezdí. Nesměle namítám, že na cestu zpět mám vlak, o kterém pokladní říkala, že bez příplatku je, a přitom jede v noci. Prý mám neuvěřitelné štěstí, tam nic nejede. Nakonec dostávám jedinou šanci: vlak jedoucí ráno z Prahy. Překvapivě se dozvídám, že pánové hledají také v Hafasu a ne v IDOSu, ale co je horší, že neznají ceny, protože ty znají jen na pokladnách (tam ale zase nemají jízdní řád). Takže mi nemohou poradit, který vlak je levnější a který dražší.
To je čára přes rozpočet, původní plán byl jet večer z Prahy, spát ve vlaku a ráno demonstrovat. Změna znamená jednak vyšší náklady o jednu noc v Bruselu a také potřebu sehnat všechny lidi a potvrdit si, že mohou jet z Prahy o 12 hodin dříve. Sehnat se je daří, ale jeden se do Prahy nedokáže dostat a jeden to jen těžko stihne. Takže se mi účast smrskává na pět lidí. Jízdenka pro pět je ale beze slevy, sleva je od šesti lidí, takže náklady opět výrazně naskočí. Informuji se na možnost jet v pěti na jízdenku pro šest a dle očekávání to nelze. Nastává těžké rozhodnutí. Mohu se spolehnout na to, že seženu šest lidí? Nakonec riskuji a řeknu si, že někoho snad sehnat musím. Ještě jsem pominul jednu informaci. Protože jsme se o demonstraci začali zajímat pozdě, je nyní 14 hodin do odjezdu nově nalezeného spoje.
Opět přicházím k okénku pokladní, tentokrát téměř bez fronty. Předkládám nový spoj a začíná nové zadávání jízdenky. A opět problém, na jeden z vlaků nelze zadat místenku. Pokladní odchází za vedoucím a po delší době se vrací a říká, že Němci mají poruchu. Za mnou už stojí velmi dlouhá fronta, a tak pokladní posílá lidi na jiné pokladny, ale ty jsou poněkud zavřené a před jedinou otevřenou je asi tak stejná fronta jako u té naší. Nakonec sečte cenu 32 357 s tím, že si budu muset doplatit místenku a IC doplatek na ten vlak v Německu, ale to že bude asi do 100 korun. S cenou souhlasím a platím; je něco po páté hodině odpolední, od zahájení akce "kupujeme jízdenku" uplynuly čtyři hodiny - tou dobou bych souhlasil se vším. Jo a abych nezapomněl, pokladní měla přepážku zalepenou izolepou. Fakt hnusnou a na ní měla nalepené vagony prachu. To jen pro dokreslení, měl jsem skutečně hodně času na to ji obdivovat. Alespoň mluvila dost hlasitě, a tak jsem věděl, co říká.
Po příchodu domů a přečtení e-mailů se dozvídám, že z programu zasedání Rady ministrů byl problematický bod pravděpodobně stažen, tedy že nebudou hlasovat o směrnici a tím se pokoušet obejít rozhodnutí JURI. Tím sice demonstrace ztrácí hlavní bod, ale demonstrovat za větší respektování parlamentu je možné i tak a vyjádřit nesouhlas se zněním směrnice musíme. Každopádně začínám mít pocit, že demokracie přeci jen trochu funguje. Ohlášení demonstrace stačí k tomu, aby se někdo chytl za nos. Vzdát to již nemůžeme.
Cestování rychlými vlaky a příjezd do Bruselu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ja bych si tech "expertu" nevsimal. Je-li nekdo ochoten marnit cas sobe vymereny tim, ze precte neco, co ho nezajima a jeste o tom sahodlouze diskutuje, je podle me ztraceny pripad ...
Ale jinak na okraj - ja v posledni dobe jezdim pouze vlaky a nemuzu si stezovat, je to jen otazka treninku, nez clovek zjisti, kam a s cim jit a pak se podari danou cenu srazit na minimum ....
Az to doctete, coz se Vam nepovede, kdyz to nebudete cist, tak na 100% zjistite, ze ten clanek obsahuje daleko vice informaci nez ten spot v televizi.Napr. jak se kupuje jizdenka na vlak... Jiste neni umeni vpravit nejake informace do sedmidilneho sahodlouheho vypraveni. Umeni je tytez informace poskytnout v primerenem prostoru a primerene forme ;)
Zkraceni nezalezi na redakci, ale na me. Oni mohou clanek prijmout nebo neprijmout, ale nemohou mi jej bez souhlasu zkratit. Takove excesy jsou mozne jen na Lupe.Myslim, ze o uloze redakce neni mezi nami sporu. Z vlastni zkusenosti bych pouze dodal, ze casty autorsky postoj "vsechno nebo nic" vede k zahlceni "slabsich" medii (co do vyjednavaci pozice) informacnim sumem. Vsadil bych se, ze v tistene podobe by z vaseho clanku nezustala ani ta tretina, co jsem navrhl :)
Lide co se motaji u nas kolem Linuxu mohou vyrazit do Bruselu, vratit se a napsat jeden odstavec, kde bude napsano: "Demonstrace byla uspesna". A bude to popisna reportaz o demonstraci.O tom si dovoluji pochybovat. Ani tohle, ani vas clanek neni "reportaz".
Tohle je popisna reportaz o lidech co tam jeli, je to popisna reportaz o tom co obnasi zorganzivat takovou akci, je to popisna reportaz o tom, co zazijete kdyz se pustite do takove akce.Nazval bych to vystizneji: "Muj mily denicku... vcera se mi stalo to a to. A predstav si, ze ta pani v tom okenku..." Reportaz jakozto publicisticky utvar by podle me mela mit nejakou kompozici, ne proste popis prihod razeny za sebou. Konkretne v tom vasem slohovem cviceni zcela chybi rozliseni duleziteho od podruzneho: vse dostava stejny prostor, a to je podle me stylisticka chyba. Souhlasim s tim nazorem, ktery to prirovnava k hospodskemu vypraveni.
Take se to jmenuje Jak jsme jeli do Bruselu, protoze to je daleko sirsi tema. Tohle jsem proste nikdy nepsal jako aktualni shrnuti deni okolo patentu. Proste to neni navod na instalaci distribuce.Myslite, ze cesta do Bruselu se neda popsat kratce, vystizne a pritom poutave? Nicmene, kazdemu co jeho jest... Muj nazor je, ze timto rozvleklym vypravenim spise tematiku a ucel vaseho clanku odsunujete na vedlejsi kolej. O tom ucelu se jen dohaduji, pokud to bylo pouze "neco" napsat, tak beru svou vytku zpet. Takovy druh textu se prave casto vyznacuje neumernou delkou, protoze autorovi je skoda intelektualni energie na efektivni kraceni (kdyz uz jsem to napsal, nerkuli prozil...) - redaktori vsech medii by mohli vypravet legendy :) PS. Pokracuji v teto diskusi pouze proto, ze mam dojem, ze vase reakce rikaji: "Nevis o cem mluvis." Samozrejme, ze mate pravo psat texty jake chcete, kam chcete, a ze zalezi na redakci, jestli je uverejni. Take se vubec nebavim o smyslu ci ucelu popisovane akce. Pouze jsem vyjadril svuj subjektivni nazor na objektivni vlastnosti vaseho textu. Ze se pise o dobre veci, jeste neomlouva za vsech okolnosti styl, jakym se pise. Kde jsou jindy tak horlivi "kritici preklepu" a "zastanci cistoty jazyka"? Tohle presne jsem v nedavnych diskusich zde mel na mysli: pro strom se nevidi les a kdyz je text pravopisne v poradku, nema co by kdo namitl. Jeste horkym hlavam: Berte to pls jako glossu. Kdyby nekdo moc chtel, predvedu mu na libovolnem odstavci, jak by takovy text mohl vypadat po redakci, ale diskutovat o pocitech (vadi mi to, nevadi mi to) nebudu :)
Zajimave je, ze dokud se ten clanek nestretl se zdejsimi ctenari, tak byl hodnocen jedine kladne s tmavou (dnes jiz designove svetlou) vyjimkou Tomase Krause. Ale ze by nestal zadne intelektualni usili, to bych tedy nerekl.Kdyby nekdo moc chtel, predvedu mu na libovolnem odstavci, jak by takovy text mohl vypadat po redakci, ale diskutovat o pocitech (vadi mi to, nevadi mi to) nebudu :)
Prosim, prosim, smutne koukam, ja bych moc chtel. Mohla by z toho byt i anketa.Vyberte si kousek (cely vam to predelavat rozhodne nebudu :P). Pocitam, ze ti "kladni hodnotitele" by jiste byli schopni uvest pro sve hodnoceni nejake *objektivni* duvody ;) Ja pro sve negativni ano (a castecne uz take uvedl). BTW za diskusi je nejaky priplatek? :)))
Objektivní důvod je, že se mi článek subjektivně líbí (to není protimluv). ,Objektivní` důvody si lze vymyslet pro ledacos, jenže sis je dodatečně vymyslel na základě subjektivního pocitu. Ostatně tvé důvody nejsou nijak objektivní, je to jen krize očekávání. Čekal jsi informacemi nabitou reportáž -- a ten zpupný autor drze napsal vyprávění o kupování jizdenky. Tak to nečti.Libi/nelibi neni objektivni duvod. Objektivni hodnoceni je neco, co se da popsat tak, aby zavislost na hodnoticim subjektu byla pokud mozno co nejmensi a takovy popis tudiz na zaklade dohodnutych kriterii komunikovatelny. Jinymi slovy: az kdyz napises PROC se ti neco libi nebo nelibi, jde o objektivni hodnoceni. Jelikoz se tu bavim od zacatku o objektivnich kriteriich clanku, nikoliv o libi/nelibi, jen pripomenu, ze takova objektivni kriteria hodnoceni textu jsou napr. kompozice, stylistika, zpracovani tematu, delka... coz jsou bezne pouzivana meritka vedy zvane literarni kritika. Mozna pro tebe znamena "objektivni" neco uplne jineho... Pravdepodobne povazujes za objektivni kriterium posouzeni textu pouze grafickou shodu s nejakou normou (pravopis nebo korektni diakritiku), a proto ti pripada, ze moje pripominky jsou zalozene na nejakem (ovsem blize nespecifikovanem) subjektivnim pocitu. Nebo mozna je pro tebe objektivni kriterium kvality textu, kolik lidi se o nem jak vyjadri... Jiste jde o "krizi ocekavani", kdyz clovek ceka kvalitni a tematicky primereny clanek v (zatim obvykle) kvalitnim technicky zamerenem mediu. Stejne tak jde o krizi ocekavani, kdyz clovek ceka od vydavatelstvi kvalitni knihu, od firmy kvalitni praci, od autoru textu spravny pravopis (nebo pouzivani diakritiky :P). Krome toho, ze to neni zadny argument, zaplatpanbu za takove "krize ocekavani" :)
Znáš-li nějaké objektivní kriterium, tak sem s ním.Pro priklad aplikace nekterych objektivnich kriterii na prvnim odstavci clanku:
Když se v pondělí 14. února začala šířit zpráva o skandálním postupu, kdy se Komise pokouší obejít Parlament přijetím směrnice o patentovatelnosti počítačem implementovaných vynálezů naplánováním jednání Rady ministrů tak, aby Parlament nemohl podat výborem JURI schválenou žádost o navrácení směrnice do prvního čtení, bylo mnoha lidem jasné, že něco takového nemůžeme dovolit. (Všimněte si, celý odstavec je jedna větaA nesrozumitelná k tomu. Než se čtenář prodere k vlastní výpovědi, několikrát se po cestě ztratí. Poprvé ve druhé větě: spojka „kdy“ je spojka časová a tudíž se těžko bude vztahovat ke „skandálnímu postupu“, k němuž ale logicky patří. Stylistický paskvil „komise se pokouší obejít ... přijetím ... naplánováním“ je možná překlep, možná chyba, kdo ví ... to, že nebyla věta redakcí opravena, svědčí jen o tom, že tuto větu nebyl s to nikdo přečíst. Autor zapomněl informovat čtenáře také o tom, co se skrývá pod zkratkou „JURI“ (nebo to není zkratka?), natož co je to „výbor JURI“ a jak se vztahuje k již zmíněným institucím. Poslední věta odstavce (autorovu „vtipnou poznámku“ nepočítám) implikuje něco jiného, než chtěl patrně autor vyjádřit: totiž že „lidem bylo jasné“ na základě té šířené zprávy zmiňované na samém začátku. Tak jak je napsaná, věta říká pouze něco o časovém souběhu šíření zprávy a pocitu „mnoha lidí“. Návrh ediční úpravy (v případě věcných nepřesností padá vina na autora původního článku, který se zdaleka nevyjádřil jasně): V pondělí 14. února se začala šířit zpráva o skandálním postupu Evropské komise, která se pokouší obejít Evropský parlament přijetím směrnice o patentovatelnosti počítačem implementovaných vynálezů (tzv. softwarových patentů). Navzdory tomu, že parlamentní výbor již schválil vrácení směrnice znovu do prvního čtení, naplánovala komise jednání Rady ministrů tak, aby to parlament nestihl. Mnoha lidem bylo rázem jasné, že něco takového nesmíme dovolit.)
Stylistický paskvil „komise se pokouší obejít ... přijetím ... naplánováním“ je možná překlep, možná chyba, kdo ví ... to, že nebyla věta redakcí opravena, svědčí jen o tom, že tuto větu nebyl s to nikdo přečíst.Prijetim ... naplanovanim je ale spravne. Parlament bude obejit prijetim navrhu smernice, cehoz bude dosazeno naplanovanim hlasovani.
Autor zapomněl informovat čtenáře také o tom, co se skrývá pod zkratkou „JURI“ (nebo to není zkratka?), natož co je to „výbor JURI“ a jak se vztahuje k již zmíněným institucím.JURI je neco jako CEDOK, je to zkratka, ktera zije vlastnim zivotem. A predpokladal jsem, ze kazdy, kdo trochu sleduje deni, vi co je JURI. V poslednim mesici je to jedno z nejcastejsich slov v cele kauze. V pondělí 14. února se začala šířit zpráva o skandálním postupu Evropské komise, která se pokouší obejít Evropský parlament přijetím směrnice o patentovatelnosti počítačem implementovaných vynálezů (tzv. softwarových patentů). Navzdory tomu, že parlamentní výbor již schválil vrácení směrnice znovu do prvního čtení, naplánovala komise jednání Rady ministrů tak, aby to parlament nestihl. Mnoha lidem bylo rázem jasné, že něco takového nesmíme dovolit. Tohle je jiste spravne, ale fadni a nudne. Takle napsane se do hodi 15. do rannich zprav, jako novinka. Tyden potom, kdyz 95% lidi sledujicich deni, vi co se delo, staci uz natuknout tehdejsi atmosferu. To se da udelat mnoha zpusoby a ja jsem to udelal sestavenim ukrutne dlouheho souveti v prubehu ktereho graduje dej. Berte to jako protivahu k lidem, kteri pisi v holych vetach a pouzivaji jedno slovo porad dokola a vubec jim to neprijde divne.
Stylistický paskvil „komise se pokouší obejít ... přijetím ... naplánováním“ je možná překlep, možná chyba, kdo ví ... to, že nebyla věta redakcí opravena, svědčí jen o tom, že tuto větu nebyl s to nikdo přečíst.Prijetim ... naplanovanim je ale spravne. Parlament bude obejit prijetim navrhu smernice, cehoz bude dosazeno naplanovanim hlasovani. "kdy se Komise pokouší obejít Parlament přijetím směrnice o patentovatelnosti počítačem implementovaných vynálezů naplánováním jednání Rady ministrů tak..." Pokud vam tato veta pripada v poradku, tak prominte, ze jsem se vubec snazil o nejakou vecnou diskusi. V tom pripade nemate totiz sebemensi cit pro jazyk ani pro logiku, a jeste jste na to hrdy (to mi BTW pripomina deni na politicke scene).
Autor zapomněl informovat čtenáře také o tom, co se skrývá pod zkratkou „JURI“ (nebo to není zkratka?), natož co je to „výbor JURI“ a jak se vztahuje k již zmíněným institucím.JURI je neco jako CEDOK, je to zkratka, ktera zije vlastnim zivotem. A predpokladal jsem, ze kazdy, kdo trochu sleduje deni, vi co je JURI. V poslednim mesici je to jedno z nejcastejsich slov v cele kauze. Ja to nevim. Clanek jste uvedl velmi zesiroka a venujete se s prominutim kazde zbytecne hovadine. Je to skolacka chyba, placnout zcistajasna do textu zkratku. Ostatne, nutnost vaseho zdlouhaveho vysvetlovani pod clankem take ukazuje, ze jste se navzdory neumerne delce textu nad obsahem (byt jde o kupovani jizdenky) nezamyslel. Vubec nezalezi na tom, jde-li o text technicky nebo nejake vypraveni. Bud je text napsan dobre, anebo spatne. Vas patri do kategorie posledne jmenovane. V pondělí 14. února se začala šířit zpráva o skandálním postupu Evropské komise, která se pokouší obejít Evropský parlament přijetím směrnice o patentovatelnosti počítačem implementovaných vynálezů (tzv. softwarových patentů). Navzdory tomu, že parlamentní výbor již schválil vrácení směrnice znovu do prvního čtení, naplánovala komise jednání Rady ministrů tak, aby to parlament nestihl. Mnoha lidem bylo rázem jasné, že něco takového nesmíme dovolit. Tohle je jiste spravne, ale fadni a nudne. Takle napsane se do hodi 15. do rannich zprav, jako novinka. Tyden potom, kdyz 95% lidi sledujicich deni, vi co se delo, staci uz natuknout tehdejsi atmosferu. Dokazte, cim je tento text nudnejsi nez ten vas nesrozumitelny a nedbaly. Mozna svou srozumitelnosti? Doufam, ze si v jasne chvili uvedomite, ze vas argument, ze staci "natuknout", jste vyradil sepsanim tohoto elaboratu uz predem. Ostatne, napsal jsem vecne naprosto totez, co vy. Vy jste nic nenatuknul, vy jste nedokazal dat dohromady ceskou srozumitelnou vetu.
To se da udelat mnoha zpusoby a ja jsem to udelal sestavenim ukrutne dlouheho souveti v prubehu ktereho graduje dej. Berte to jako protivahu k lidem, kteri pisi v holych vetach a pouzivaji jedno slovo porad dokola a vubec jim to neprijde divne.Beru to jako protivahu k lidem, kteri pisou kvalitni texty a kterym zalezi na tom, aby se jejich texty daly cist. Ve vasem souveti vubec nic negraduje (krome evidentnich stylistickych chyb). Pozoruji, ze kazda patlanina je dnes branena tim, ze je to spontanni, a respektuje-li neco zakladni pravidla logiky a jazyka, je to deklasovano jako "nudne a fadni". Ono to vlastne spouste lidi vubec nedojde, ze nerozumeji tomu, co ctou. Nasledek treba je, ze dnes neni spousta lidi s to napsat vystiznou otazku do diskusniho fora nebo vubec psat napsat vetu, ktera ma smysl, o cemz se tu muzeme presvedcit denne a coz kupodivu spouste lidi naopak vadi. O pravopisu a preklepech vubec nemluvim, protoze mne osobne chyby, kterych se dopoustite vy (a ktere obhajujete spontannosti), pripadaji daleko zavaznejsi nez (mechanicke) chyby pravopisne. Klidne si pokracujte v poklepavani na rameno a v produkovani "spontannosti". Doba nastupu vseobecne vlady primitivismu vam jiste pujde na ruku ;)
do literarniho tydeniku by to jiste prislo cele a jeste by o tom dalsi dva napsali analyzu o tom, kam speje dnesni mladez.Do neredigovaneho jiste ano. Do redigovaneho media, ktere se zabyva primo literarni tvorbou, troufam si rici, by to neprislo vubec ;)
Ucel jsem rozvadel vyse, v zasade ano, ucelem bylo neco napsat, ale napsat neco, co lidi pobavi a zaujme. Napsat neco o cem se bude mluvit dostatecne na to, aby clanek mel nadprumernou ctenost a take nadprumerny vydelek.Vidite, a to je prave to, co se podle me diky vasemu stylu psani nestane, coz je skoda pro tema. Kdyz to ovsem redakce zaplati, tak pro vas ne, to chapu. Vsadil bych se, ze kazdy novy dil bude mit ctenost nizsi a nizsi (nebyt toho, ze zde si muzete naklikat ctenosti neboli zobrazeni pri trose trpelivosti kolik je libo), nebot jsem podobnych serialu (cestopisu) uz nekolik redakcne vypravoval...
Takove reakce se da dosahnout s vynalozenim mensiho usili i tim, ze se napise tak strasny clanek, ze se lidi budou chtit presvedcit, zda je neco takoveho vubec mozne, a treba jsem se timhle zrovna trefilMyslite, ze tohle plati taky pro serialy? ;)
Praha hl.n. ! Odj. 19:00 NZ 378 KOPERNIKUS Köln Hbf < Příj. 6:56 (Dortmund Hbf) Köln Hbf > Odj. 7:16 THY 9416 THALYS Bruxelles-Midi Příj. 9:32 (Paris Nord) Bruxelles-Midi Odj. 19:28 THY 9453 THALYS Köln Hbf Příj. 21:45 (Köln Hbf) Köln Hbf > Odj. 22:39 NZ 379 KOPERNIKUS Praha hl.n. Příj. 10:37 (Praha hl.n.)Lístek na první vlak stojí do konce února 19 EUR (pak 29 EUR) za jeden směr, dá se zaplatit kartou online, vytisknout na vlastní tiskárně na http://www.nachzug.de. Opačným směrem stejně a cena platí pokud je dost volných míst, což teď v únoru je. Z Kolína do Bruselu pak za 38-70 EUR zpáteční, podle aktuálního stavu last minute nabídek na http://www.thalys.com, koupená a vytisknutá taky online. Takže dohromady tak cca 14000-20000 za 6 lidí a bez chození na hlavák :)
ale u letenek je zpravidla potiz, ze neni mozne koupit leteknu z Berlina na kartu vystavenou v CR, vyzaduje se, aby letenka zacinala v zemi ve ktere je vystavena karta.S tím jsem se ještě nesetkal. S klasickou mezinarodní kartou (včetně virtuální) jsem ještě neměl podobný problém. Musel jsi mít kliku zrovna na špatné aerolinky...