Portál AbcLinuxu, 3. května 2025 11:50
Odjezd ze zasněžené Prahy, cesta evropskými rychlovlaky a příjezd do Bruselu.
Je ráno, 16. února. Praha se probouzí do sněhové kalamity, já mám sníh všude, hlavně okolo auta, kterým jsem chtěl jet do Prahy na metro. Jednak nafoukaný a jednak nahrnutý pluhem, který kolem nás v noci jezdil. Nastává těžké rozhodnutí, jestli běžet na autobus, který za takového počasí pravidelně nejezdí, protože nevyjede kopec z Loděnice, a nebo odházet sníh z auta, nájezdu a tak vůbec. Začíná být jasné, že časová rezerva je pěkná věc, ale nikdy dostatečně velká. Takže začínám házet sníh. Je ho celkem dost a je pěkně uhutněný pluhem. Nakonec odjíždím s 20minutovým zpožděním. Obvolávám další účastníky, abych věděl, zda jsou v posteli, nebo na nohou. Naštěstí všichni na nohou a ti, kteří jedou do Prahy z různých směrů, jedou vlakem, takže je situace na silnici netrápí. A vlaky jedou celkem přesně.
Já se ještě ženu pro vlajku, jejíž vypůjčení mám slíbené. Ale ouha, mobil propůjčovatele je nedostupný a já nevím, kde přesně bydlí. Znám jen číslo domu, ale nepamatuji si jméno. Proklínám lidi, kteří nemají pevnou linku. Nakonec nacházím dům a v něm i nějaké lidi. Vysvětluji jim, že potřebuji vlajku a že mi ji má půjčit pan X, kde X je cokoliv. Naštěstí vědí, kdo by mohl být X, a tak na něj zvoním. Je poněkud překvapený, že jsem nezavolal předem. Ale když zjistí, že zapomněl dát nabíjet mobil, tak chápe. Beru vlajku a utíkám ze všech sil na metro a potom na vlak. Aby tak nakonec ostatním ujel vlak kvůli mně. Ostatně jsem jediný, kdo má lístky. Ale nakonec na nádraží dobíhám s mírným předstihem. Ostatní jsou na místě, kromě Marcela, který je ve zpožděném vlaku z Brna. Ale posléze se objevuje i on.
Konečně nastupujeme do vlaku. Velká úleva je, že jsme všichni, kteří chtěli jet. Původní plán počítal s tím, že se na místě zjeví ještě náhradník, který naskočí do vlaku, kdyby se někomu nepodařilo dostat se do Prahy, ale nezjevil se a naštěstí nebyl potřeba.
První část cesty jsme jeli běžným vlakem z Prahy do Drážďan. To bylo skutečně napínavé, protože všude padala spousta sněhu a my jsme měli na přestup v Drážďanech jen 16 minut. Sice mi na informacích ČD tvrdili, že na sebe ty vlaky čekají, ale jeden nikdy neví. Zvlášť po zkušenosti s nákupem lístku. Ale vlak přijel přesně a přestup jsme stihli. Dále jsme jeli už zajímavějším vlakem ICE. Ten jel místy až 200 km za hodinu. Prosvištěli jsme Německo a přistáli ve Frankfurtu.
Tam nás čekalo velmi milé překvapení. Po cestě jsme procházeli a fotili vlak. A protože ICE má prosklené dveře k fírovi a je vidět ven jeho okénkem, tak jsme fotili i to. Fíru zájem potěšil a chytil nás na nástupišti, když jsme vystoupili. Pozval nás do kabiny, abychom se podívali, jak jeho vlak vypadá a vyfotili si, jak se řídí. To bylo skutečně nečekané a nesmírně nás to potěšilo.
Ve Frankfurtu jsme čekali na přípoj o něco déle, ale nevadilo. Navštívili jsme německý McDonald, zjistili, že se podobá českému a navíc jsme zjistili, že bůh ví proč je tam menu kupované po položkách levnější než komplet. Obsluhoval nás černoch mající roztomilý německý nebo snad africký přízvuk, na který nás ve škole opomněli připravit. Pročež jsme se neměli možnost seznámit s taji a záhadami jejich cenové politiky. Za úspěch jsme považovali už to, že jsme dostali přibližně to, co jsme si objednali.
Poté jsme vyrazili do města. Hned jsme narazili na nějakou vykřičenou uličku. Samé červené lampičky a svůdné nápisy. Nebyli jsme si ale jisti, zda je uznávaným platidlem jízdenka na vlak a jiných hodnotných věcí nemaje, museli jsme nabídce odolat.
V podchodu k nádraží jsme potom nalezli pěkné modelové kolejiště a kolemjdoucí pán nám do něj hodil 50 centů, které způsobily, že vláčky na něm začaly jezdit.
O hodinu a půl později jsme nastoupili do ještě modernějšího ICE, ten už nás měl dopravit až do Bruselu. Jak dokládá obrázek, rozjeli jsme to pořádně, rychlostní rekord byl 302 km za hodinku. Ale v okamžiku fotografování to bylo bohužel jen 299.
Nakonec jsme v 21:42 přijeli do Bruselu. Měli jsme 10 minut zpoždění, což na takovou trasu není špatný výsledek. Bylo to tím, že jsme dlouho na někoho čekali v zastávce Frankfurt letiště a také tím, že na belgické trati jsme už jeli pod 200 km za hodinu - holt chudší země.
Po cestě jsem ještě navštívil průvodčí. Ta má takovou budku, jakou vidíte na obrázku. Vysvětlil jsem jí, že mám lístek na vlak zpět, ale nemám místenku, protože byla porucha v počítači. Tak jestli mi řekne, jak a kde to mám dokoupit. Pokladní mě velmi potěšila. Ukázalo se, že lístek na vlak mám sice pěkný, ale neplatný. Nalezený vlak totiž provozuje soukromá společnost Thalys a jízdenky a místenky mohu koupit pouze u nich a nebo ve vlaku samém.
Upozornila mě, že jízdenka, kterou mám, platí jen na drahách provozovaných DB, takže v Thalysu bych ji musel koupit znovu. Ale hlavně, že ten vlak je nejdražší jaký zná, jízdenka s místenkou je za 93 Euro. A nemají skupinovou jízdenku. Ale začala situaci hned řešit, nalezla mi jiný vlak, vytiskla ho na laserové tiskárně (ve vlaku!) a spočítala mi cenu, tedy doplatek mezi cenou jízdenky a ICE. Zajímal jsem se o místenku a na to říkala: "To si nekupujte, škoda peněz. Vlak bude prázdný - a mimochodem, ten spoj jedu taky já, takže se zase potkáme." Jen jsem si vzpomněl, jak jsem ani ne před 24 hodinami mrzl v hale na Hlavním nádraží. Nakonec jsme se už nepotkali, asi měla na starost jinou část vlaku a nebo nejela.
V Bruselu jsme díky našemu nevšednímu orientačnímu smyslu našli hostel bez bloudění, úspěšně jsme se ubytovali a dali jsme se do dalšího bodu programu.
Už bude na řadě výroba transparentu, demonstrace a našich 15 minut.
Ale k tomu vlaku. Řeknu vám, že ta kabina vypadá bídně. Nikde žádné trubky, nesyčí pára a nejspíš to bude i dost odhlučněné, takže to nebude řvát. To není žádná mašina, takhle si teda vlak nepředstavuju 
A ty páčky, to je výsměch, kde je nějaká poctivá klika a kohoutky jako v německý světoválečných ponorkách? Zlaté české dráhy, to jsou vlaky, to skřípe, duní a skáče po kolejích 
Jinak ten vlak drnca ukrutne. Mame furu rozmazanych fotek, protoze to se tezko dalo udrzet i kdyz jsme se snazili oprit fotak o stenu vagonu a nebo naopak neopirat a tak vubec.
A kdyz to vleti do zatacky, tak kdo se nedrzi ma fakt dost smulu.
Proti schinkansenu je to neco uplne jineho. Sikovni japonci postavili koleje primo a celou cestu to jede temer bez zatoceni a muzete courat tam a zpet po libosti, kdezto ICE ma zatacek snad vice nez rovnych useku.
No, nevím, ale mám pocit, že pokud ten vlak ve třech stech otevřete, tak se asi vyhodíte všichni
Evropa není Japonsko, džaponci ať si staví jak chtějí, nicméně tady u nás je potřeba brát ohled na to, že to někdy prostě rovně nejde. A to nijak nesouvisí se šikovností, prostě jsou to specifické podmínky v džaponsku. No, já na Japonce reaguju asi jako nemalá skupina lidí na Američany v čele s jejich prezidentem, takže to co jsem napsal rozhodně není objektivní
A takoví lidé se diví, že jim nechtějí prodat jízdenku :o)
.
Uz jsi vyzkousel finske Pendolino? Jinak mistenky jsou opravdu potreba jen v Pendolinu, vsechny ty ostatni rychliky, IC a IC2 je nepotrebuji. Ze Ti daji mistenku hned, jak si koupis listek, je jina. Ale kdyz si koupis listek az ve vlaku, tak to mas bez mistenky. Podobne kdyz si koupis listek na posledni chvili a uz neni misto. V lokalkach do 100 km (takovych vlaku zas tak moc ve Finsku neni, ale jsou) mistenky nejsou vubec.
Koupe listku pres Internet problem neni. Ale E-ticket ma dost omezeni, nejde zrusit, nejde prehodit na jindy. Kdyz po Internetu jen platis, na nadrazi si musis vyzvednout normalni listek. Dobre je, ze se da platit jak primym prevodem z nejvetsich fisnkych bank, tak kartami vcetne Visa Electron.
Jestli si myslis, ze se vsude plati kartou, zajdi do Lidlu. Ten totiz i ve Finsku funguje stejne jako jinde (debilne). Ale takova Vapaa Valinta taky nebere vsechny bezne karty.
)
. Těším se na pokračování. Jinak je hezké, že bojujete za dobrou věc a jedete demonstrovat stovky kilometrů od domova. Přijměte za to mé díky a poklonu.
K tomu se vaze mala perlicka: Z Berlina jsme jeli domu a protoze jsme pres Nemecko svisteli ICE meli jsme priplatek na ICE, pokladni vysvetlila, ze ICE priplatek plati vsude. Po prejeti ceskych hranic nas skasl pruvodci CD, ze nemame priplatek na EC, pouze na ICE a ten Ceske drahy neuznavaji. Bylo to velmi usmevne, stavel se koridor a sedesatka byla normalni rychlost.
Mimochodem na nemeckych drahach se dobre kupuji jizednky na internetu: Vybere se trat, vlak atd., zaplati kartou a pak si stahneme PDF soubor, ktery si vytiskneme a to je nase jizdenka. Kupodivu platna.
Skoda, ze se nesvezete Thalysem: Kolegove tvrdi, ze jsou na vyssi urovni nez bezna hazejici ICE.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.