Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Před několika dny jsem v diskuzi na AbcLinuxu zahlédl zmínku o filmech věnujících se tématu GNU, Linuxu, Free Software a Open Source. Jedná se o dva dokumentární snímky: The Code - Linux a Revolution OS.
Přiznávám, že do té chvíle jsem o existenci těchto dokumentů neměl nejmenší tušení, takže o to větší byl můj zájem. Hned jsem je tedy oba stáhl z P2P sítě a zároveň začal lovit na internetu, kde by se dala koupit DVD. Obě DVD mají spoustu dalšího materiálu, který se do filmů nevešel.
Oba filmy mají své internetové stránky, takže jsem doufal, že sehnat od každého jeden exemplář nebude problém.
V případě Revolution OS to bylo snadné. Během několika minut jsem měl DVD objednané z amazon.co.uk (použité). The Code - Linux mi však dal zabrat. V rámci prezentace filmu na webu lze nalézt pouze jediný odkaz na prodejce DVD - vydavatelskou společnost Pan Vision. Její stránky však jsou v některém ze severských jazyků. Naprosto jsem se nechytal. V registračním formuláři jsem nepoznal ani slovíčko. Pravděpodobně by to poslali člověku Chodov na adresu Robert.
Napsal jsem tedy email tvůrcům filmu, kteří už mi obratem slíbili, že během pár týdnů by mělo DVD být v prodeji i v některém z anglicky mluvících online obchodů.
Jako první jsem sledoval televizní záznam filmu The Code - Linux. Největší problémy jsem měl při finsky mluvených pasážích (možná to bylo švédsky... usuzuji na švédštinu, protože pokud jsem správně vyrozuměl, tak v Linusově finské rodině se mluvilo švédsky). Naštěstí jich však nebylo moc.
Anglicky mluvící komentátor, nebo chcete-li vypravěč, měl roztomilý přízvuk a zněl jak patnáctiletý kluk. Což možná souvisí s tím, že dokument se zdál být orientovaný spíše na mladší diváky. Stylem vyprávění a místy až příliš zjednodušeným scénářem film připomíná vzdělávací pořad pro školáky.
I přesto je však snímek zajímavý a počítačovému laikovi poskytne množství informací, které by se z běžných médií nedozvěděl (také vás vždy pobaví ta přihlouplá generalizace, kdy rozličná mainstreamová média informují např. o novém viru, který ohrožuje "uživatele počítačů"?). Mezi tyto patří zejména povědomí o tom, že operační systém není pouze jeden...
Abych však nepřechválil. Jako rána palicí je charakteristika licence GNU GPL, kterou divákovi nabídne onen mladistvý komentátor. Poví vám totiž, že pokud někdo použije program licencovaný GPL, může jej upravit, ale pak musí tyto úpravy dát k dispozici i ostatním. Ačkoliv se jedná o zjevně populárně naučný dokument, který si neklade za cíl přílišnou serióznost nebo úzkostlivou akurátnost, podobnou misinterpretaci základního stavebního kamene myšlenky Free Software považuji za dost nešťastnou - nebo lépe - hloupou.
Další hrubé chyby jsou ke slyšení hned na počátku. Opět je to vypravěč, kdo divákům sděluje, že Open Source přístup je hrozbou pro tradiční chápání pojmů copyright a intelektuální vlastnictví. Zároveň prý si Open Source nerozumí s volným obchodem, kapitalismem.
Pominu-li skutečnost, že od dokumentu, který začíná vystoupením Richarda Stallmana, bych neočekával podobně pomýlené užívání termínu "intelektuální vlastnictví" (to by se RMS určitě nelíbilo ), pak se ale určitě musím pozastavit nad tvrzením, že Open Source je hrozbou pro copyright - či dokonce pro volný obchod. A to všechno je následováno větou o tom, že společnosti, které postavily svůj obchod na uzavřeném kódu programů, například Microsoft, udělaly z Open Source monstrum mccarthyovských rozměrů. Pokud se dokumenty vyjadřují tak, jak jsem teď popsal, tak se není co divit, že to lidi Microsoftu baští...
Spojím-li si tyto věci s chybným vysvětlením GPL a s celkovým dojmem, který ve vás po sledování filmu zůstane, chce se mi říci, že sami autoři v popisovaných záležitostech neměli příliš jasno.
Když mluvím o celkovém dojmu, mám na mysli především prezentaci hackerů a vývojářů Free Software jako podivínských stvoření, která si žijí ve svém vlastním světě, o okolí nic neví, protože je nezajímá, atd. Nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo být otrávený, když se jedno z několika vystoupení RMS sestávalo z jakéhosi neumělého lidového tanečku s několika dalšími lidmi v potemnělé místnosti mezi stoly s počítači.
Předpokládám, že ti lidé se tenkrát asi dobře bavili, ale začlenění této scény do filmu jakoby říkalo: jsou hodní, neškodní a roztomile pitomí.
Mezi asi nejlepší části filmu patří úryvky rozhovoru s Ericem Raymondem. Sice se po chvilce koukání na ty jeho knírky musíte opravdu soustředit na to, co říká, ale většinou jsou to zajímavé věci.
Dokument se samozřejmě dotýká i vzniku hnutí Open Source. Ačkoliv bych se sám asi zařadil mezi pragmatiky, tj. stoupence myšlenky, která říká, že důležitý je výsledný software (OSS), nikoliv lepší a svobodnější společnost (FS), dost mě rozčilovalo, že ve filmu je RMS ukázán spíše jako naivní snílek, kterému to prostě ještě nedošlo. Divák se nedozví, že jde o jiný pohled na věc - spíše to, že ti v hnutí OSS jsou "dospělejší".
Pokud vám jde o zajímavé střípky ze života slavných, asi nebudete zklamáni. Kdybych však chtěl někomu přiblížit pojmy Free Software, Open Source apod., tento film bych asi nedoporučil. Přesto se však těším na DVD, které obsahuje všechen nesestříhaný materiál z rozhovorů.
Sice jsem tento film sledoval až jako druhý, ale nepletu-li se, tak je o několik měsíců starší než The Code - Linux (oba měly premiéru v roce 2001).
Hned zkraje musím říci, že tento dokument je příjemnější sledovat. Ani ne kvůli kvalitě (v té také příliš nevyniká), ale protože je koukatelněji natočen. Přestože způsob, jakým jsou sestříhána některá interview, připomíná spíše kinematografii tužky a zarolovaného bločku, je i tak vidět, že produkce byla v tomto případě pečlivější.
Skladba hlavních zpovídaných postav se liší jen mírně. Kromě Erica Raymonda dostává často slovo i Bruce Perens. Chybí však Jon "Maddog" Hall. Na druhou stranu si zase můžete prohlédnout na nafukovacím gauči rozvaleného Roba Maldu alias CmdrTaco. Více než vypravěč provází "dějem" Larry Augustin, spoluzakladatel slavně uvedené a neslavně vyhořelé společnosti VA Linux.
Nemohl jsem se zbavit dojmu, že rozhovor s Linusem Torvaldsem, ze kterého jsou v dokumentu útržky, probíhal po velmi špatné večeři nebo dobře vydařeném flámu. Linus, jindy vtipný a výmluvný, těžko hledá slova působí jako ospalý a špatně artikulovaný trouba. Ten rozdíl je přímo do očí bijící, když rozhovor srovnáte se záběry z jeho vystoupení na konferenci LinuxWorld.
Tam, kde ve filmu The Code - Linux navozuje atmosféru školního výukového pořadu mladě znějící hlas komentátora, tam si Revolution OS vypomáhá černou obrazovkou a titulky, které připomínají programy, na které nás nutili se dívat na prvním stupni základní školy. Skoro směšný je pak přísný a odsuzující ženský hlas, který předčítá z Open Letter to Hobbyists od Billa Gatese.
Zarytí zastánci RMS a Free Software Movement pak asi opět nebudou nadšení, když uslyší Linuse Torvaldse mluvit o Linuxu jako o operačním systému (na jiném místě shrnuje, že bazírování na názvu GNU/Linux je praštěné), Bruce Perense vykládat o IP, a dokonce uvidí kameru, která se věnuje Linusově dceři cupitající po pódiu, místo aby zabírala řečníka - hádejte koho..., který se snaží lehce rozjařenému davu vysvětlit, jak a hlavně proč vznikl systém GNU.
Naštěstí dostává v tomto filmu Stallman trochu více prostoru, takže má možnost vysvětlit, o co mu vlastně jde. Zároveň je fajn slyšet RMS mluvit o tom, že uznává cíle Open Source hnutí - a ztotožňuje se s nimi - chce však více, a proto se nespokojí s tím, čeho OSS dosahuje - a proto pokračuje v prosazování těch ještě ušlechtilejších cílů, cílů FSF. Hezky to odpovídá na všelijaké výkřiky o tom, že OSS je špatné. Ani RMS si to nemyslí, jen chce více.
Celkově bych tento film hodnotil jako vydařenější, ale i tak musím říci, že mě zklamal.
Jedná se nesporně o zajímavé počiny. Oba filmy přinášejí množství informací, které je zajímavé se dozvědět. Bohužel je však nutná nemalá orientace v popisované problematice, aby mohl člověk vyfiltrovat nesmysly, které se do obou snímků připletly. Neříkám tím, že je lepší filmy nevidět než vidět, ale považuji je za nepříliš povedené kousky.
Jak jsem již zmiňoval, těším se na shlédnutí bonusových materiálů na DVD.
P.S. Nechci být necitlivý, ale to bylo opravdu nutné do obou filmů nacpat The Free Software Song od RMS? Jako kdyby nestačilo, že pěvecký přednes Richarda Stallmana je bez okolků klasifikovatelný jako příšerné skřeky, dokonce vznikla skupina The GNU/Stallmans, která si v kvalitě hudebního projevu v ničem nezadá s člověkem, který jí propůjčil jméno. Prostě děs.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: