Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
Před několika dny jsem v diskuzi na AbcLinuxu zahlédl zmínku o filmech věnujících se tématu GNU, Linuxu, Free Software a Open Source. Jedná se o dva dokumentární snímky: The Code - Linux a Revolution OS.
Přiznávám, že do té chvíle jsem o existenci těchto dokumentů neměl nejmenší tušení, takže o to větší byl můj zájem. Hned jsem je tedy oba stáhl z P2P sítě a zároveň začal lovit na internetu, kde by se dala koupit DVD. Obě DVD mají spoustu dalšího materiálu, který se do filmů nevešel.
Oba filmy mají své internetové stránky, takže jsem doufal, že sehnat od každého jeden exemplář nebude problém.
V případě Revolution OS to bylo snadné. Během několika minut jsem měl DVD objednané z amazon.co.uk (použité). The Code - Linux mi však dal zabrat. V rámci prezentace filmu na webu lze nalézt pouze jediný odkaz na prodejce DVD - vydavatelskou společnost Pan Vision. Její stránky však jsou v některém ze severských jazyků. Naprosto jsem se nechytal. V registračním formuláři jsem nepoznal ani slovíčko. Pravděpodobně by to poslali člověku Chodov na adresu Robert.
Napsal jsem tedy email tvůrcům filmu, kteří už mi obratem slíbili, že během pár týdnů by mělo DVD být v prodeji i v některém z anglicky mluvících online obchodů.
Jako první jsem sledoval televizní záznam filmu The Code - Linux. Největší problémy jsem měl při finsky mluvených pasážích (možná to bylo švédsky... usuzuji na švédštinu, protože pokud jsem správně vyrozuměl, tak v Linusově finské rodině se mluvilo švédsky). Naštěstí jich však nebylo moc.
Anglicky mluvící komentátor, nebo chcete-li vypravěč, měl roztomilý přízvuk a zněl jak patnáctiletý kluk. Což možná souvisí s tím, že dokument se zdál být orientovaný spíše na mladší diváky. Stylem vyprávění a místy až příliš zjednodušeným scénářem film připomíná vzdělávací pořad pro školáky.
I přesto je však snímek zajímavý a počítačovému laikovi poskytne množství informací, které by se z běžných médií nedozvěděl (také vás vždy pobaví ta přihlouplá generalizace, kdy rozličná mainstreamová média informují např. o novém viru, který ohrožuje "uživatele počítačů"?). Mezi tyto patří zejména povědomí o tom, že operační systém není pouze jeden...
Abych však nepřechválil. Jako rána palicí je charakteristika licence GNU GPL, kterou divákovi nabídne onen mladistvý komentátor. Poví vám totiž, že pokud někdo použije program licencovaný GPL, může jej upravit, ale pak musí tyto úpravy dát k dispozici i ostatním. Ačkoliv se jedná o zjevně populárně naučný dokument, který si neklade za cíl přílišnou serióznost nebo úzkostlivou akurátnost, podobnou misinterpretaci základního stavebního kamene myšlenky Free Software považuji za dost nešťastnou - nebo lépe - hloupou.
Další hrubé chyby jsou ke slyšení hned na počátku. Opět je to vypravěč, kdo divákům sděluje, že Open Source přístup je hrozbou pro tradiční chápání pojmů copyright a intelektuální vlastnictví. Zároveň prý si Open Source nerozumí s volným obchodem, kapitalismem.
Pominu-li skutečnost, že od dokumentu, který začíná vystoupením Richarda Stallmana, bych neočekával podobně pomýlené užívání termínu "intelektuální vlastnictví" (to by se RMS určitě nelíbilo
), pak se ale určitě musím pozastavit nad tvrzením, že Open Source je hrozbou pro copyright - či dokonce pro volný obchod. A to všechno je následováno větou o tom, že společnosti, které postavily svůj obchod na uzavřeném kódu programů, například Microsoft, udělaly z Open Source monstrum mccarthyovských rozměrů. Pokud se dokumenty vyjadřují tak, jak jsem teď popsal, tak se není co divit, že to lidi Microsoftu baští...
Spojím-li si tyto věci s chybným vysvětlením GPL a s celkovým dojmem, který ve vás po sledování filmu zůstane, chce se mi říci, že sami autoři v popisovaných záležitostech neměli příliš jasno.
Když mluvím o celkovém dojmu, mám na mysli především prezentaci hackerů a vývojářů Free Software jako podivínských stvoření, která si žijí ve svém vlastním světě, o okolí nic neví, protože je nezajímá, atd. Nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo být otrávený, když se jedno z několika vystoupení RMS sestávalo z jakéhosi neumělého lidového tanečku s několika dalšími lidmi v potemnělé místnosti mezi stoly s počítači.
Předpokládám, že ti lidé se tenkrát asi dobře bavili, ale začlenění této scény do filmu jakoby říkalo: jsou hodní, neškodní a roztomile pitomí.
Mezi asi nejlepší části filmu patří úryvky rozhovoru s Ericem Raymondem. Sice se po chvilce koukání na ty jeho knírky musíte opravdu soustředit na to, co říká, ale většinou jsou to zajímavé věci.
Dokument se samozřejmě dotýká i vzniku hnutí Open Source. Ačkoliv bych se sám asi zařadil mezi pragmatiky, tj. stoupence myšlenky, která říká, že důležitý je výsledný software (OSS), nikoliv lepší a svobodnější společnost (FS), dost mě rozčilovalo, že ve filmu je RMS ukázán spíše jako naivní snílek, kterému to prostě ještě nedošlo. Divák se nedozví, že jde o jiný pohled na věc - spíše to, že ti v hnutí OSS jsou "dospělejší".
Pokud vám jde o zajímavé střípky ze života slavných, asi nebudete zklamáni. Kdybych však chtěl někomu přiblížit pojmy Free Software, Open Source apod., tento film bych asi nedoporučil. Přesto se však těším na DVD, které obsahuje všechen nesestříhaný materiál z rozhovorů.
Sice jsem tento film sledoval až jako druhý, ale nepletu-li se, tak je o několik měsíců starší než The Code - Linux (oba měly premiéru v roce 2001).
Hned zkraje musím říci, že tento dokument je příjemnější sledovat. Ani ne kvůli kvalitě (v té také příliš nevyniká), ale protože je koukatelněji natočen. Přestože způsob, jakým jsou sestříhána některá interview, připomíná spíše kinematografii tužky a zarolovaného bločku, je i tak vidět, že produkce byla v tomto případě pečlivější.
Skladba hlavních zpovídaných postav se liší jen mírně. Kromě Erica Raymonda dostává často slovo i Bruce Perens. Chybí však Jon "Maddog" Hall. Na druhou stranu si zase můžete prohlédnout na nafukovacím gauči rozvaleného Roba Maldu alias CmdrTaco. Více než vypravěč provází "dějem" Larry Augustin, spoluzakladatel slavně uvedené a neslavně vyhořelé společnosti VA Linux.
Nemohl jsem se zbavit dojmu, že rozhovor s Linusem Torvaldsem, ze kterého jsou v dokumentu útržky, probíhal po velmi špatné večeři nebo dobře vydařeném flámu. Linus, jindy vtipný a výmluvný, těžko hledá slova působí jako ospalý a špatně artikulovaný trouba. Ten rozdíl je přímo do očí bijící, když rozhovor srovnáte se záběry z jeho vystoupení na konferenci LinuxWorld.
Tam, kde ve filmu The Code - Linux navozuje atmosféru školního výukového pořadu mladě znějící hlas komentátora, tam si Revolution OS vypomáhá černou obrazovkou a titulky, které připomínají programy, na které nás nutili se dívat na prvním stupni základní školy. Skoro směšný je pak přísný a odsuzující ženský hlas, který předčítá z Open Letter to Hobbyists od Billa Gatese.
Zarytí zastánci RMS a Free Software Movement pak asi opět nebudou nadšení, když uslyší Linuse Torvaldse mluvit o Linuxu jako o operačním systému (na jiném místě shrnuje, že bazírování na názvu GNU/Linux je praštěné), Bruce Perense vykládat o IP, a dokonce uvidí kameru, která se věnuje Linusově dceři cupitající po pódiu, místo aby zabírala řečníka - hádejte koho..., který se snaží lehce rozjařenému davu vysvětlit, jak a hlavně proč vznikl systém GNU.
Naštěstí dostává v tomto filmu Stallman trochu více prostoru, takže má možnost vysvětlit, o co mu vlastně jde. Zároveň je fajn slyšet RMS mluvit o tom, že uznává cíle Open Source hnutí - a ztotožňuje se s nimi - chce však více, a proto se nespokojí s tím, čeho OSS dosahuje - a proto pokračuje v prosazování těch ještě ušlechtilejších cílů, cílů FSF. Hezky to odpovídá na všelijaké výkřiky o tom, že OSS je špatné. Ani RMS si to nemyslí, jen chce více.
Celkově bych tento film hodnotil jako vydařenější, ale i tak musím říci, že mě zklamal.
Jedná se nesporně o zajímavé počiny. Oba filmy přinášejí množství informací, které je zajímavé se dozvědět. Bohužel je však nutná nemalá orientace v popisované problematice, aby mohl člověk vyfiltrovat nesmysly, které se do obou snímků připletly. Neříkám tím, že je lepší filmy nevidět než vidět, ale považuji je za nepříliš povedené kousky.
Jak jsem již zmiňoval, těším se na shlédnutí bonusových materiálů na DVD.
P.S. Nechci být necitlivý, ale to bylo opravdu nutné do obou filmů nacpat The Free Software Song od RMS? Jako kdyby nestačilo, že pěvecký přednes Richarda Stallmana je bez okolků klasifikovatelný jako příšerné skřeky, dokonce vznikla skupina The GNU/Stallmans, která si v kvalitě hudebního projevu v ničem nezadá s člověkem, který jí propůjčil jméno. Prostě děs.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
- jsou ty filmy spíše popisné, než nažhavené nadšením - mělo by tam být více o genialitě některých programátorů, o fascinaci kódem (Revolution_OS je v tomto lepší), o hackerství jako způsobu života.
Jinak k tomu RevolutionOS... pekny, zajimavy, nejsem filmovej kritik abych vznasel vytky, neznam tak dobre pojmy okolo gnu, gpl apod... Zdalo se mi ze z toho filmu vyzaruje nadseni, ze se neco povedlo, a ze se to rozviji, dari, ze to je zivotaschopny i kdyz nepratele tvrdi opak....
Jen ten kdo neco znamena, ma nepratele...
"
))
Linus je celkove hodne klidny a psychicky vyrovnany clovek. A tak se i prezentuje. Obcas to muze pusobit trosku suse, ale nevidel bych to tak zle...