Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Výsledek: Rozhovor: Richard Stallman
Pro ty z vás, kteří neví, o koho se jedná... Stručné shrnutí: Richard Stallman se narodil v roce 1953 a studoval na MIT, kde také přišel na chuť programování. Mezi jeho hlavní zásluhy patří založení projektu GNU (1984), který si klade za cíl vytvořit svobodnou náhradu proprietárních operačních systémů unixového typu. Tento cíl byl splněn zkombinováním GNU utilit a linuxového jádra - tak vznikl operační systém GNU/Linux. Je rovněž autorem známého univerzálního textového editoru Emacs a dalších programů.
V současné době se věnuje především prosazování svobodného softwaru a ideálů občanské svobody.
Matej 'Yin' Gagyi, náš čtenář a autor, dojednal s Richardem Stallmanem (RMS) rozhovor pro portál abclinuxu.cz. Abychom do celé akce zapojili i návštěvníky portálu, dohodli jsme s RMS, že nepůjde o rozhovor vedený klasickým stylem, kdy otázky reagují na odpovědi a celý rozhovor má daný směr. RMS souhlasil s tím, že zodpoví dotazy, které mu položí přímo naši čtenáři.
Chcete-li se zúčastnit, vložte do diskuze pod tímto článkem svůj dotaz. Každý nový dotaz vložte do nového vlákna (tedy ne jako odpověď na nějaký z předchozích komentářů). Protože nemůžeme sobecky počítat s tím, že by RMS našel čas na zodpovězení úplně všech dotazů, které mohou padnout, omezili jsme počet otázek na 15. Sejde-li se v diskuzi více návrhů na dotazy, rozhodne vaše hlasování. Svou podporu jednotlivým dotazům můžete vyjádřit v komentářích zařazených do vlákna, které dotaz založil.
Máte-li jakékoliv jiné připomínky nebo komentáře, vkládejte je výhradně do prvního vlákna, které bylo založeno speciálně pro tento účel.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Co si myslíte o velké medializaci, která provází otevření zdrojových kódů aplikací od SUNU a IBM? A licencích, které pro uveřejněné zdrojové kódy používají? Byl by jste radši, kdyby použili GPL?
Co je svoboda? Kdyby te nekdo prastil na ulici tyci, tak to bude v poradku? Podle toho, co rikas totiz pouzil svobodne jeho svobodny nastroj, tyc. Az te nekdo bude omezovat v tom, co si myslis, az te nekdo zavre jen za to, co si myslis. Porad budes pochybovat, co je nejlepsi rezim? Pockas si na ten "idealni rezim"? Vime, ze demokracie neni idealni, ale vime taky, ze existuji jiny rezimy a spolecnosti, ktery jsou horsi. A to co se deje v Cine nema obdoby. Ale to je muj nazor. Podle tveho pristupu by nemusel existovat zbrojni pas, protoze vsichni jsou tak uvedomeli a na vysi, ze nejake zakony nejsou treba.
Silne pochybuju, ze by z Ciny nebo S. Koreje vzesla nejaka svobodna distribuce Linuxu.
Ano. Však také jeho čin neodporuje žádným smluvním podmínkám mezi ním a výrobcem tyče, ale úplně jiným právním předpisům. Proto je nesmysl, aby nesprávnému jednání za pomoci software bránily nějaké licenční podmínky; pak bychom totiž do nich museli přidat ustanovení, že se software nesmí používat pro defraudaci, krádež, vraždu… Ve výsledku by vznikl dokument, který by byl z větší části kopií trestního zákoníku.
Podle tveho pristupu by nemusel existovat zbrojni pas
Přehlížíte jeden podstatný rozdíl: GPL (nebo licence) upravuje vztah mezi vámi a výrobcem nebo distributorem software. Nutnost mít zbrojní pas vám nepředepisuje výrobce zbraně ani ten, kdo vám ji prodá. Předepisuje vám ji zákon, který vydal stát.
prijde mi cela ta vec s dalsimi omezenimi do GPL trochu nerealna a tim padem zbytecna, presto:
Jestli k tomu používá GNU software, komerční software nebo třeba software, který píší jeho zaměstnanci, není IMHO příliš podstatný rozdíl.
mozna je to treba chapat v tom smyslu, ze GNU, GPL ci podobne, jde uz z principu velmi obtizne omezovat (omezovaz uzivatele v nejake cinnosti). muze za to obvykle verejna existence zdrojoveho kodu a moznost jej menit
Dá sa povedať, že je to ako pri pene...
Jedna bublina končí tam, kde začína druhá. Treba ich však rozložiť po hladine tak, aby mali všetky slobodu...
Ještě zásadnější otázka je, kdo by rozhodoval o tom, co je použití proti základním kamenům demokracie. Jinak naprosto souhlasím, že to je nesmyslný nápad. GPL se vůbec nezabývá podmínkami používání software, ale pouze podmínkami jeho šíření a šíření jeho modifikací.
Nemel by byt soucasti GNU GPL i odstavec, ktery by pravne znemoznil pouziti GNU nastroju proti zakladnim principum demokracie?Myslim si, že neměl. Viz. sekce "NO WARRANTY". Ale každopádně dobrá otázka. Zajímalo by mě, jak by odpověděl Ríša.
RMS nikomu neberie právo vraviet "Linux". Len nabadá a zdôrazňuje, že správne by sa malo hovoriť GNU/Linux, cs/sk" [GNU Linux].
RMS si uvedomil, že existuje mnoho výrazov, ktoré ľudí mätú a tý potom reagujú nesprávne ("softvérový patent" by ma byť "Patent na myšlienku na softvér", "Open Source" nevraví o slobode, ktorú má ponúkať).
IMHO RMS si uvedomuje, že "Linux" je pre komerciu lepší.
Berete ji spíš jako závazný právní dokument, který má pod hrozbou sankcí přimět někoho k jejímu dodržování, a myslíte si, že její porušení by mělo být soudně trestáno?
Nebo ji spíš berete jako určitý manifest, apel na uživatelovo svědomí a morálku, a její porušení by tedy mělo být viděno jako neetické jednání a odsouzeno jako takové, bez zásahu orgánů činných v trestním řízení?
Děkuji
Petr Břeň
Existuje niečo, čo ste pre slobodu softvéru a ľudí neurobil a cheli by ste?
Ja by som sa nemal v tejo diskusii vyjadrovať vôbec, ale čo už...
Výhoda OSS (a FLOSS) algoritmov je v tom, že sú nepriestrelné, neobíduteľné. Zdrojové kódy komerčných algoritmov môžeš ukrývať koľko chceš, ale keď niesú kvalitné, niesú bezpečné.
Ak by bankové systémy boli pod GNU GPL, museli by byť bezpečné... (možno práve preto niesú)
Dokážete si představit situaci, kdyby mohla licence GPL opustit pole softwaru a přejde i do jiných odvětvích?
Sice mě ted nenapadá do jakého odvětví by se dala zakombinovat, ale....
Brat GNU GPL je v dokumentoch (GNU FDL). Kandidáti sú film, hudba... ale ich vývoj je nákladný. Teoreticky genetika (šľachtenie rastín a inej zveri).
Každopádne produkt pod GNU xyL musí byť reprodukovateľný bez nákladov (< 1Sk?)
RMS nemá s Open Source Softwarom nič spoločné. OSS vzniklo z Free Softwaru, aby prinieslo myšlienky do komerčnej sféri. RMS vravý, že výraz OpenSource nehovorí niť o základnej myšlienke FSW - slobode, preto o ňom nechce nič počuť.
Používajte výraz "Free Libre Open Source Software" - FLOSS, čo je výborný kompromis. Inak otázka je v horných 50%.
Páči sa Vám celkový vývoj GCC systémov a ich dnešná podoba? Ešte sa niekedy do vývoja zapojíte?
Možno trochu off-topic, ale je to jeho veldielo.