V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Pokud jste šmejky, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Moje domovská stránka: http://www.smejky.com
O mně: S Linuxem jsem se poprvé setkal asi před čtyřmi lety (2000), ještě na základce. Myslim, že to byl Computer, který měl jako přílohu CD s live verzí SuSE. Tak jsem z toho nabootoval a ejhle. Systém, který běží klidně, nepadá, dokonce si sám našel grafiku, zvukovku, ... prostě nádhera. Tak jsem zkoušel některý programy z K nabidky (tenkrát tam snad ani nic jinýho než KDE nebylo) a tak jsem si hrál. Postupem času jsem na svém stroji potřeboval mít více Windows a tak jsem začal hledat nějaký pěkný bootmanager, narazil jsem na XOSL. Zalibíl se mi natolik, že jsem si ho upravil (dost) a dneska používam výhradně svůj PicoBooter, jehož základem je právě XOSL. U něj jsem narazil na cosi jako "...under GNU General Public License..." a řekl jsem si, že už jsem to někde viděl. A to už jsem se začal shánět po jiných distribucích, sehnal jsem si RedHat (7.1 tušim), potom Mandrake, ale tam mi nechodili Xka, tak jsem na něj strašně nadával a byl nešťasten. Potom přišel nový Mandrake (8.1) a to už jsem vždy při spouětění PC zvažoval: "budu něco potřebovat ve Windech? asi ne..." a bootoval do MDK. Pak přišla verze 9.1 (prvák) a já viděl screenshoty, to byla grafika! Anti-aliasing a KDE s apple-like ikonkama. Neváhal jsem a stahoval. 3 CD, to si nechám líbit... Potom přišla 9.2, tu jsem měl poměrně dlouho (to už byl asi i druhák) a pak už desítka.
Po delší době jsem se rozhodnul, že si nainstalluju FC2 (máme jí ve škole), ale byly tam komplikace se zavaděčem - jak jsem již psal, v MBR mam svůj PicoBoot, takže jsem jí potřeboval zapsat do disku, kde byla nainstalovaná. S tím však byl problém, rozhodl jsem se ten zápis provést půjčeným Slackwarem. Když jsem ho ale viděl běžet a Jirka (od něho jsem ho měl) mi ukázal konfiguráky, tak jsem neodolal: vykašlal se na FC2 a nainstallil Slackware. A od té doby ho používám.
Mno a teď něco o tom, co dělam:
Rok narození: 1987
Bydliště: Mariánské Lázně
Kraj: Karlovarský
Země: CZech republic
Linux používám od roku: 2002
Patička: Lorem ipsum dolor sit amet!
Datum registrace: starší než 12. 7. 2003
Skóre: 10