Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Pokud jste šmejky, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Moje domovská stránka: http://www.smejky.com
O mně: S Linuxem jsem se poprvé setkal asi před čtyřmi lety (2000), ještě na základce. Myslim, že to byl Computer, který měl jako přílohu CD s live verzí SuSE. Tak jsem z toho nabootoval a ejhle. Systém, který běží klidně, nepadá, dokonce si sám našel grafiku, zvukovku, ... prostě nádhera. Tak jsem zkoušel některý programy z K nabidky (tenkrát tam snad ani nic jinýho než KDE nebylo) a tak jsem si hrál. Postupem času jsem na svém stroji potřeboval mít více Windows a tak jsem začal hledat nějaký pěkný bootmanager, narazil jsem na XOSL. Zalibíl se mi natolik, že jsem si ho upravil (dost) a dneska používam výhradně svůj PicoBooter, jehož základem je právě XOSL. U něj jsem narazil na cosi jako "...under GNU General Public License..." a řekl jsem si, že už jsem to někde viděl. A to už jsem se začal shánět po jiných distribucích, sehnal jsem si RedHat (7.1 tušim), potom Mandrake, ale tam mi nechodili Xka, tak jsem na něj strašně nadával a byl nešťasten. Potom přišel nový Mandrake (8.1) a to už jsem vždy při spouětění PC zvažoval: "budu něco potřebovat ve Windech? asi ne..." a bootoval do MDK. Pak přišla verze 9.1 (prvák) a já viděl screenshoty, to byla grafika! Anti-aliasing a KDE s apple-like ikonkama. Neváhal jsem a stahoval. 3 CD, to si nechám líbit... Potom přišla 9.2, tu jsem měl poměrně dlouho (to už byl asi i druhák) a pak už desítka.
Po delší době jsem se rozhodnul, že si nainstalluju FC2 (máme jí ve škole), ale byly tam komplikace se zavaděčem - jak jsem již psal, v MBR mam svůj PicoBoot, takže jsem jí potřeboval zapsat do disku, kde byla nainstalovaná. S tím však byl problém, rozhodl jsem se ten zápis provést půjčeným Slackwarem. Když jsem ho ale viděl běžet a Jirka (od něho jsem ho měl) mi ukázal konfiguráky, tak jsem neodolal: vykašlal se na FC2 a nainstallil Slackware. A od té doby ho používám.
Mno a teď něco o tom, co dělam:
Rok narození: 1987
Bydliště: Mariánské Lázně
Kraj: Karlovarský
Země: CZech republic
Linux používám od roku: 2002
Patička: Lorem ipsum dolor sit amet!
Datum registrace: starší než 12. 7. 2003
Skóre: 10