Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Pokud jste šmejky, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Moje domovská stránka: http://www.smejky.com
O mně: S Linuxem jsem se poprvé setkal asi před čtyřmi lety (2000), ještě na základce. Myslim, že to byl Computer, který měl jako přílohu CD s live verzí SuSE. Tak jsem z toho nabootoval a ejhle. Systém, který běží klidně, nepadá, dokonce si sám našel grafiku, zvukovku, ... prostě nádhera. Tak jsem zkoušel některý programy z K nabidky (tenkrát tam snad ani nic jinýho než KDE nebylo) a tak jsem si hrál. Postupem času jsem na svém stroji potřeboval mít více Windows a tak jsem začal hledat nějaký pěkný bootmanager, narazil jsem na XOSL. Zalibíl se mi natolik, že jsem si ho upravil (dost) a dneska používam výhradně svůj PicoBooter, jehož základem je právě XOSL. U něj jsem narazil na cosi jako "...under GNU General Public License..." a řekl jsem si, že už jsem to někde viděl. A to už jsem se začal shánět po jiných distribucích, sehnal jsem si RedHat (7.1 tušim), potom Mandrake, ale tam mi nechodili Xka, tak jsem na něj strašně nadával a byl nešťasten. Potom přišel nový Mandrake (8.1) a to už jsem vždy při spouětění PC zvažoval: "budu něco potřebovat ve Windech? asi ne..." a bootoval do MDK. Pak přišla verze 9.1 (prvák) a já viděl screenshoty, to byla grafika! Anti-aliasing a KDE s apple-like ikonkama. Neváhal jsem a stahoval. 3 CD, to si nechám líbit... Potom přišla 9.2, tu jsem měl poměrně dlouho (to už byl asi i druhák) a pak už desítka.
Po delší době jsem se rozhodnul, že si nainstalluju FC2 (máme jí ve škole), ale byly tam komplikace se zavaděčem - jak jsem již psal, v MBR mam svůj PicoBoot, takže jsem jí potřeboval zapsat do disku, kde byla nainstalovaná. S tím však byl problém, rozhodl jsem se ten zápis provést půjčeným Slackwarem. Když jsem ho ale viděl běžet a Jirka (od něho jsem ho měl) mi ukázal konfiguráky, tak jsem neodolal: vykašlal se na FC2 a nainstallil Slackware. A od té doby ho používám.
Mno a teď něco o tom, co dělam:
Rok narození: 1987
Bydliště: Mariánské Lázně
Kraj: Karlovarský
Země: CZech republic
Linux používám od roku: 2002
Patička: Lorem ipsum dolor sit amet!
Datum registrace: starší než 12. 7. 2003
Skóre: 10