Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Pokud jste šmejky, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Moje domovská stránka: http://www.smejky.com
O mně: S Linuxem jsem se poprvé setkal asi před čtyřmi lety (2000), ještě na základce. Myslim, že to byl Computer, který měl jako přílohu CD s live verzí SuSE. Tak jsem z toho nabootoval a ejhle. Systém, který běží klidně, nepadá, dokonce si sám našel grafiku, zvukovku, ... prostě nádhera. Tak jsem zkoušel některý programy z K nabidky (tenkrát tam snad ani nic jinýho než KDE nebylo) a tak jsem si hrál. Postupem času jsem na svém stroji potřeboval mít více Windows a tak jsem začal hledat nějaký pěkný bootmanager, narazil jsem na XOSL. Zalibíl se mi natolik, že jsem si ho upravil (dost) a dneska používam výhradně svůj PicoBooter, jehož základem je právě XOSL. U něj jsem narazil na cosi jako "...under GNU General Public License..." a řekl jsem si, že už jsem to někde viděl. A to už jsem se začal shánět po jiných distribucích, sehnal jsem si RedHat (7.1 tušim), potom Mandrake, ale tam mi nechodili Xka, tak jsem na něj strašně nadával a byl nešťasten. Potom přišel nový Mandrake (8.1) a to už jsem vždy při spouětění PC zvažoval: "budu něco potřebovat ve Windech? asi ne..." a bootoval do MDK. Pak přišla verze 9.1 (prvák) a já viděl screenshoty, to byla grafika! Anti-aliasing a KDE s apple-like ikonkama. Neváhal jsem a stahoval. 3 CD, to si nechám líbit... Potom přišla 9.2, tu jsem měl poměrně dlouho (to už byl asi i druhák) a pak už desítka.
Po delší době jsem se rozhodnul, že si nainstalluju FC2 (máme jí ve škole), ale byly tam komplikace se zavaděčem - jak jsem již psal, v MBR mam svůj PicoBoot, takže jsem jí potřeboval zapsat do disku, kde byla nainstalovaná. S tím však byl problém, rozhodl jsem se ten zápis provést půjčeným Slackwarem. Když jsem ho ale viděl běžet a Jirka (od něho jsem ho měl) mi ukázal konfiguráky, tak jsem neodolal: vykašlal se na FC2 a nainstallil Slackware. A od té doby ho používám. 
Mno a teď něco o tom, co dělam:
Rok narození: 1987
Bydliště: Mariánské Lázně
Kraj: Karlovarský
Země: CZech republic
Linux používám od roku: 2002
Patička: Lorem ipsum dolor sit amet!
Datum registrace: starší než 12. 7. 2003
Skóre: 10
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz