Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Pokud jste šmejky, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Moje domovská stránka: http://www.smejky.com
O mně: S Linuxem jsem se poprvé setkal asi před čtyřmi lety (2000), ještě na základce. Myslim, že to byl Computer, který měl jako přílohu CD s live verzí SuSE. Tak jsem z toho nabootoval a ejhle. Systém, který běží klidně, nepadá, dokonce si sám našel grafiku, zvukovku, ... prostě nádhera. Tak jsem zkoušel některý programy z K nabidky (tenkrát tam snad ani nic jinýho než KDE nebylo) a tak jsem si hrál. Postupem času jsem na svém stroji potřeboval mít více Windows a tak jsem začal hledat nějaký pěkný bootmanager, narazil jsem na XOSL. Zalibíl se mi natolik, že jsem si ho upravil (dost) a dneska používam výhradně svůj PicoBooter, jehož základem je právě XOSL. U něj jsem narazil na cosi jako "...under GNU General Public License..." a řekl jsem si, že už jsem to někde viděl. A to už jsem se začal shánět po jiných distribucích, sehnal jsem si RedHat (7.1 tušim), potom Mandrake, ale tam mi nechodili Xka, tak jsem na něj strašně nadával a byl nešťasten. Potom přišel nový Mandrake (8.1) a to už jsem vždy při spouětění PC zvažoval: "budu něco potřebovat ve Windech? asi ne..." a bootoval do MDK. Pak přišla verze 9.1 (prvák) a já viděl screenshoty, to byla grafika! Anti-aliasing a KDE s apple-like ikonkama. Neváhal jsem a stahoval. 3 CD, to si nechám líbit... Potom přišla 9.2, tu jsem měl poměrně dlouho (to už byl asi i druhák) a pak už desítka.
Po delší době jsem se rozhodnul, že si nainstalluju FC2 (máme jí ve škole), ale byly tam komplikace se zavaděčem - jak jsem již psal, v MBR mam svůj PicoBoot, takže jsem jí potřeboval zapsat do disku, kde byla nainstalovaná. S tím však byl problém, rozhodl jsem se ten zápis provést půjčeným Slackwarem. Když jsem ho ale viděl běžet a Jirka (od něho jsem ho měl) mi ukázal konfiguráky, tak jsem neodolal: vykašlal se na FC2 a nainstallil Slackware. A od té doby ho používám. 
Mno a teď něco o tom, co dělam:
Rok narození: 1987
Bydliště: Mariánské Lázně
Kraj: Karlovarský
Země: CZech republic
Linux používám od roku: 2002
Patička: Lorem ipsum dolor sit amet!
Datum registrace: starší než 12. 7. 2003
Skóre: 10
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz