Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Filip Vrlík: Váš projekt Gnome má nový směr; směr zvaný "just works" [prostě funguje]. Nejsou zde žádná nastavení pro experty, pouze jednoduché konfigurace a tak. Ale někteří uživatelé nejsou spokojeni s tímto stylem a stěžují si. Vy ale chcete zůstat při tomto?
Miguel de Icaza: To je na delší odpověď. Cílem Gnome je učinit počítače přístupnými pro normální lidi. Nejsme příliš velký tým. Nejdříve bych rád uvedl pár faktů. Chceme Gnome dělat tak, aby bylo použitelné pro běžné lidi, chceme aby bylo robustní, chceme aby lidi měli robustní desktop. Nechceme mít špatnou reputaci, jakou Windows pravděpodobně mají. No, ona je asi dobrá, na tom nezáleží, my ji mít špatnou nechceme. Ehm. Aby lidé při používání Gnome cítili, že je spolehlivé. Že prostě funguje.
Mají z používání dobrý pocit. Velmi podobně jako u Mac OS. Myslím, že Mac OS je velice populární a stává se ještě populárnějším zejména ve Spojených Státech, je to velmi jednotný operační systém. A je velmi podobný Gnome. Nemá spousty vlastností nebo nastavení. Co je na Macu zajímavé - dají vám jen základ, a když pak chcete extra nástroje, tak si je vždy můžete odněkud stáhnout, a tak rozšířit jeho možnosti. Ale nemusíte mít všechny tyto nástroje, protože i bez nich se dá se systémem pohodlně pracovat. Je zde kladen velký důraz na jednoduchou použitelnost.
Strávili jsme například na poslední konferenci hodiny díváním se na záznamy lidí. Natočili jsme lidi při používání Gnome, pozorovali jsme jejich ruce, myš, další kamera pozorovala obrazovku a další sledovala jejich obličej. Požádali jsme: "Připojte se prosím na internet." Byli to lidé používající Windows většinou reagovali takto: "OK, co mám dělat?" Našli ikonku Firefoxu, klikli na ni a dostali Firefox. A pak se zkoušeli nějak připojit. "Jak bych se jen připojil?" A tak začali prohledávat menu. Z těchto záznamů jsme pochopili, jaké chyby lidé dělají. Poučili jsme se - viděli jsme těch záznamů patnáct, možná více. Tým, který dělal výzkumy použitelnosti, byl poslán do Evropy - do Švédska, Dánska, byli po celých státech, v Německu. Udělali jsme všechny tyto studie, abychom pochopili, jak lidé používají počítač.
Nyní tedy máme data, která využijeme k odstranění těchto problémů a překážek z Gnome. Je hodně zajímavé sledovat tyto studie, protože můžete vidět, jaké mají lidé problémy. My, jako programátoři, různé překážky a nástrahy nevidíme. Když máte problém, víte, jak se z něho dostat.
A teď k druhé části mé rozsáhlé odpovědi, a to je přidávání nových vlastností. Vzpomínáte, jak jsem vám před chvíli říkal (v minulém díle), že máme málo lidí? Pokaždé, když přidáte dvě různé volby, pokaždé, když dáte možnost výběru. Takže můžete zvolit cestu A nebo B. Například jako checkbox. To znamená, že váš program se může vydat dvěma různými cestami. Může se dát jednou nebo druhou. Z toho plyne, že když přidáte nějakou vlastnost nebo rozšíříte váš program, musíte ho otestovat dvakrát. Jednou pro každou cestu. Jestliže vše půjde bez problémů, takto se setkají a pokračují jako jedna cesta. Nyní se však podívejme na nejhorší možný případ. Ten nastane tehdy, pokud se cesty již nesetkají a zůstanou oddělené. Musíte tedy testovat každou zvlášť. A teď si to představte s celým zástupem voleb, kdy se to štěpí a štěpí (!100). Testování se stává spletitějším a je zde možnost, že program nebude pracovat správně a bude zkrátka zahalen rouškou tajuplné nadpřirozenosti. Aplikace může dokonce spadnout a lidi si pak stěžují.
Myslím, že Linux nemá tolik vývojářů, kolik by měl mít. Rozhodli jsme se, že uděláme základy pořádně. Jakmile jednou máte opravdu pevné základy, můžete zvažovat, co dál. Dost toho jde zvládnout i bez přidávání spousty nastavení, protože pokud dychtíte po tisících nastavení, vždy je tu ta možnost stáhnout si to ze Sourceforge nebo Freshmeat. My ale dáme lidem fungující a standardní prostředí, chcete-li však něco navíc, řekneme vám, kde to nalézt. Zároveň jsme dělali na přidávání takových malých drobností, třešniček na dortu. Tamto bylo vaše hlavní jídlo, hlavní chod a my jsme také pracovali na dezertu, na malých věcičkách pro lepší požitek. Například nová verze GTK používá pro vykreslování Cairo, celé to stojí na vektorových základech. Můžete přibližovat tlačítka, zase je oddalovat, se vším lze otáčet, můžete prostě dělat spousty divokých věcí. Hodně úsilí bylo také vloženo do hardwarové akcelerace v Cairo, takže vlastníte-li grafickou kartu podporující OpenGL, bude to opravdu rychlé. Pracovali jsme i na pěkných efektech, například nové verze přepínání plochy. Když se přesunete z jedné virtuální plochy na druhou, namísto klikání na náhled potáhnete vaši plochu a ona zarotuje jako krychle. Opravdu pěkné.
Jestli tomu tedy správně rozumím, zaměřuje se Gnome na normální uživatele, nikoli experty, ale normální lidi, kteří chtějí jen používat počítač.
A zde je prapříčina.
Pokaždé, když něco znázorňujete v populaci...
Gaussova křivka, použijeme Gaussova křivku (Bell curve)!
Skvělé, přesně víš, o čem mluvím.
Potíž je v tom, že experti jsou tito chlapci a idioti jsou tito, je jich pouze pár. Chceme tedy zaměřit naše snahy na tyto lidi, ne? Proč se nezaměřit na tyto lidi? Protože tohle je mnohem větší skupina, 89 %. Protože ostří hoši jsou tak dobří, že mohou jít na Sourceforge a sehnat si něco lepšího nebo dokonce napsat software. Pokud těmto lidem něco chybí, nebo se jim nelíbí, tak zkrátka změní konfigurační soubor, nebo mají Gentoo a překompilují si to se svým nastavením. Proto se nezajímám o tyto lidi, ehm, ne přímo nezajímám, ale nehodlám dělat věci jen pro ně, chci dělat věci pro všechny. Dává to smysl?
Ano.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Když se přesunete z jedné virtuální plochy na druhou, namísto klikání na náhled potáhnete vaši plochu a ona zarotuje jako krychle.Kde ja jsem to jenom videl? A, ze by Mac OS X? To, ze chteji delat desktop pro normalni lidi, je jejich vec. Nechapu ale, proc by se konfigurace desktopu mela zabyvat takovymi systemovymi vecmi, jako je nastavovani sitoveho rozhrani. Myslim, ze toto je uloha distributora – udelat pekne nastavovatko, ktere bude rozumet svym konfiguracnim souborum kdesi v /etc/sysconfig (pripadne jinde). Pokud pujdou touto cestou, tak vznikne jeden velky propletenec, v kterem se nikdo nevyzna. Uz vidim ty dotazy: „Kde si nastavim pripojeni k internetu?“ – „A pouzivas Gnome nebo KDE nebo XYZ?“
Pokud pujdou touto cestou, tak vznikne jeden velky propletenec, v kterem se nikdo nevyzna. Uz vidim ty dotazy: „Kde si nastavim pripojeni k internetu?“ – „A pouzivas Gnome nebo KDE nebo XYZ?“