Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Filip Vrlík: V kterém ohledu jsou podle tebe lepší technologie Gnome oproti KDE?
Miguel de Icaza: Já velmi nerad srovnávám s KDE.
Ale všichni ostatní ano 
Myslím, že každá skupina měla odlišná rozhodnutí. Gnome je mladší, přišli jsme téměř o rok později, bylo to asi devět měsíců. Vždy jsme byli v nevýhodě co se týče vývojářů a takových věcí. Pár věcí ale bylo naší výsadou, prospívali jsme díky licenci GTK, což je LGPL. To znamená, že kdokoli může napsat aplikaci a nemusíte platit. S Qt musíte platit, pokud chcete psát komerční software. Tato licence tedy znamenala, že společnosti jako Sun řekly, že budou používat Gnome jako desktop, protože si nemohou dovolit prodat něco zákazníkům a pak od nich očekávat, že zaplatí ještě $2000 jiné společnosti, aby mohli psát software. Takováto LGPL licence zaujala také společnost Eazel, nevím jestli si to pamatujete, to byla společnost složená z bývalých inženýrů z Apple.
Ti mají na svědomí Nautilus.
Přesně, udělali Nautilus a potom zmizeli. Ale důležitá byla kultura, kterou přinesli, kultura použitelnosti a jednoduchosti a všech těch věcí, které jsme již diskutovali. To je něco, co donesli do Gnome, protože předtím jsme byli pouze unixovým desktopem a velká změna nastala, když jsme se rozhodli být desktopem pro uživatele. Ne pro unixové experty a programátory, ale pro uživatele. Asi v roce 2000 jsem s nimi mluvil, teď si uvědomuji... to je zajímavé, byli jsme hotoví už v 1999, ale společnost byla založena až 2000. Každopádně tuto kulturu použitelnosti musíte nacpat programátorům do hlavy, nedělají to totiž jen pro sebe. Opravdu chceme, aby Free Software uspěl, ale pro masy, ne jen pro několik z nás nebo pár přátel. Toto pojetí použitelnosti bylo s Gnome po pět let. Neměli jsme žádný hlavní směr jako ostatní. Ale zaměřili jsme se hlavně na to, abychom dali věci do pořádku a udělali to pořádně. KDE naopak, a to je můj názor, jen pokračovalo v přidávání nových vlastností. Vše bylo jen o rozšiřování vlastností místo o přemýšlení, co vlastně uživatel potřebuje. Mám takový vtip, není to ani tak vtip - když zapnete nějakou KDE aplikaci, nebo když se na ni dívá vývojář a najde malé místo, kde není widget (grafická komponenta, tlačítko například), tak ten prostor něčím vyplní. V tom je tedy mezi námi rozdíl a myslím, že z hlediska použitelnosti a hlediska uživatele je Gnome lepší.
A to je důvod, proč si velcí zaměstnavatelé a úředníci ve velkých městech používající Linux vybrali Gnome. Vyhráváme v testech použitelnosti v každém jednotlivém ohledu. Siemens, Porto Alegre, Rio Grande, Extramadura Andalusia, což je jeden z největších španělských zaměstnavatelů, 200 000 Gnome desktopů k dnešnímu dni. Madrid a Barcelona také ohlásily, že přejdou. A to proto, že jsme se zaměřili, a pět let na tom pracovali, na porozumění problému: Je tato ikona matoucí? Může toto plést nebo zmást? Všechny tyto věci nejsou o programování, nýbrž o způsobu, jakým lidé vnímají své prostředí. Máme technologie, máme licenci, která nám pomáhá přivábit obchodní prodejce, jako například Nokia. Také máme technologie jako je Mono. C++ je velmi dobrý jazyk, ale je to jazyk pro experty. Mono dovoluje lidem, kteří nejsou experty, programátorům ve Visual Basicu, lidem ze světa Windows, těmto lidem dovoluje přejít do našeho světa. Děláme pokroky v nárůstu počtu linuxových desktopů, nesnažíme se ho dělat jen "cool".
Co říkáte na vyloučení Gnome ze Slackwaru?
Tak trochu rozumím, proč to Patrik udělal. Je to chlápek, co dělá celou distribuci sám. A chápu proto, že si chce redukovat objem práce. A pokud používá KDE, tak ať jej používá. Slackware je lidmi chápán jako distribuce pro experty. Neobsahuje baličkovací systém, upgrady a takové věci. Je to smutné, ale na druhé straně velké distribuce používají Gnome - RedHat, Ubuntu, SUSE, i když SUSE používá dva, ale mělo by používat jen jeden - máme s tím ve firmě vnitřní problémy. A některé jiné používají výhradně Gnome, a mohou se tak na něj zaměřit.
Znáte Patrika Volkerdinga osobně? Mluvil jste s ním o Gnome?
Myslím, že jsme se mohli jednou potkat na nějaké konferenci. Možná, opravdu si nevzpomínám.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
). A dostavil se takový pocit, že "už jsem tu někdy byl", Gnome fakt supr, radost pracovat...
28.6.2005 08:31
brk | skóre: 29
| blog: broukoviny
Neobsahuje baličkovací systém, upgrady a takové věci.No to je vidět, že Rozhovor: Miguel de Icaza Slackware nikdy nepoužíval. Slackware tohle všechno samozřejmě má! Nebo k čemu jsou tam potom příkazy
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
installpkg, removepkg, upgradepkg? Nebo co má znamenat adresář /var/log/packages/var? Jediný rozdíl je ten, že balíčkovací systém nekontroluje závislosti, což se dá řešit programy jako swaret, slapt-get.
To je jako tvrdit, že pokud instalujeme pomocí rpm --force (tím parametrem si nejsem jistý, prostě je to bez závislostí), tak nepoužíváme balíčkovací systém.
Ad hodné gtk pod LGPL a zlé, komerční, Qt. Qt je už pěkných pár let uvolněno pod GPL (platí pouze pro Unixy, Linux a MacOs), viz stránky trolltechu! Je jasné, že pokud použijete GPL verzi Qt, musí být i samotný program pod GPL, což se LGPL netýká.
Problém s QT je ten, že pokud chceš vyvíjet komerční aplikaci, musíš solit, kapiš to...
Teď ke svobodě. Já osobně si pod pojmem svoboda představuju něco jiného. Mimo jiné to jsou věci jako svobodně hovořit, svobodně si zvolit životního partnera, svobodně si zvolit svůj OS, svobodně si zvolit svůj programovací nástroj a svobodně se rozhodnout, jakým způsobem budu své dílo distribuovat. Otázka dne: Je ABCLinuxu opensource?
Svobodný software je takový, se kterým mohu svobodně nakládat nebo takový, který je šířen dle GPL? Připomínám, že nejde o totéž a že ta první varianta nemusí automaticky znamenat pošlapání autorových práv. Samozřejmě nemá smysl tohle už nejméně milionkrát omleté téma nijak zvlášť rozebírat. Stejně jako nikdo před náma, bychom se ani my nedobrali nějakého výsledku.
Co se týče ABCLinuxu samozřejmě vím, znám, neptám se jenom tak. Byla svobodná volba Leoše Literáka udělat to po svém. Je-li ABCLinuxu nesvobodným (určitě se podle Tebe nejedná o software svobodný), pověz, koho omezuje na jeho právech?
pojem komerční chápán jako opozice k termínu opensource.Já bych použil closed source. Dávat rovnítko mezi closed source a komerční, to open source softwaru velmi škodí, protože to mate lidi v tom smyslu, že open source není pro komerční účely vhodný. A to je samozřejmě daleko od pravdy.
Je-li ABCLinuxu nesvobodným (určitě se podle Tebe nejedná o software svobodný), pověz, koho omezuje na jeho právech?Předně: nesvobodný software nikomu neomezuje nějaká práva. To jsem neřekl. Já ani netvrdím (na rozdíl od RMS), že by nesvobodný software omezoval lidskou svobodu. Když se mi nesvobodný soft. nechce používat, prostě ho nepoužívám. Ale jinak je pravda, že uzavřenost kódu Abc znemožňuje těm, kdo by o to měli zájem, zdrojový kód studovat a na jeho základě vytvořit nějakou jinou aplikaci. Ale to je velké odbočení od tématu. Já mluvím o tom, že LGPL tu nesvobodu programů umožňuje. Ačkoliv je jasné, že GPL přináší svým vynucováním svobody určitá omezení, je IMHO lepší zvolit model GPL + nesvobodná licence (Qt), než pouze LGPL (GTK+).
Co je tedy nesvobodný software. To bude nejspíš nějaký nový význam slova nesvobodný, který ještě neznám.
Až mám chuť se vsadit, že v běžné mluvě, kdy si nedáváš zas takový pozor, na to co říkáš, se Ti taky občas podařít zaměnit closedsource za komerční.Těžko tě přesvědčovat, ale já jsem si poměrně dost jistý, že se mi to nestává. Částečně to bude také proto, že to není téma, o kterém bych se někdy bavil s kamarády u skleničky vína. Dost pochybuji, že bych na tyto otázky vůbec kdy v běžné mluvě narazil... Ale i kdyby, tak bych stejně asi vyhrál, protože z diskuzí na internetu jsem docela vytrénovaný. Zvláště kvůli přesvědčování lidí, že open source není překážkou pro komerční využití ;-).
Co je tedy nesvobodný software.Takový, který nemá open source licenci?
Těžko tě přesvědčovat, ale já jsem si poměrně dost jistý, že se mi to nestává.To byl samozřejmě jenom takový žertík, určitě Tě nehodlám nařknout z toho, že nevíš, co říkáš.
Btw. ani já si nemyslím, že opensource je překážkou pro komerční využití.
Co se nesvobodného týká, nemůžu souhlasit a v podstatě musím teď být v postoji podobnému Tvému před chvílí, když si říkal, že komerční a closesource by se nemělo zaměňovat. Stejně tak by se nemělo zaměňovat opensource svobodné. Už jen proto, že žádná licence Ti nezaručí plnou svobodu. Tohle splňuje jenom public domain. Licence je právě od omezení této svobody.
Co je tedy nesvobodný software.Gratuluji, právě jste položil mezi open source software a svobodný software. Bravo. Stejné zjednodušení, jako vytýkáte jiným.
Takový, který nemá open source licenci?
Všichni dobře víme o čem je zrovna řeč, ale přesto si navzájem vytýkáme nedostatky v našich definicích a pak se divíme, že nikdo z okolí nakonec nemá nejmenší ponětí co je vlastně co
...tak bychom se aspoň měli vyvarovat toho, aby se softwaru s otevřeným kódem upíralo označení svobodný - splňuje-li vše ostatní, kromě toho, aby byl Svobodný.
A je to tady! Slepá ulička! Teď bych mohl nadhodit právě Miguelovo Mono a mohla by následovat nekonečná debata na téma, jestli je Mono svobodný software s otevřeným kódem, nebo nesvobodný software vázaný na technologie MS. Navrhuji zavčasu debatu utnout, já rozhodně končím.
28.6.2005 12:29
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
GTK+ je distribuováno pod LGPL, což je škoda - kdyby bylo pod GPL, vznikalo by více svobodných aplikací.WTF? Můžeš mi prosím podrobněji vysvětlit toto tvrzení? Nerozumím tomu.
S Qt musíte platit, pokud chcete psát komerční software.Toto je doslovný citát, nic o komerční closedsource aplikaci tam prostě nevidím. Já jenom říkám, nemusíte platit, pokud bude vaše komerční aplikace pod GPL. To není obhajoba Qt, taky bych pravděpodobně zvolil Gtk, ale nelíbí se mi takovéto polopravdy.
GNOME se mi zda oproti KDE cistejsi. Plne souhlasim s nazorem a vyplnovani prazdneho mista tlacitky ...Jako uživatel KDE musím konstatovat, že se nejedná o vtip, ale o pravdu. Například v kopete jsem si musel vypnout tři úplně zbytečné panely nástrojů, abych měl vůbec nějaké místo na psaní a čtení. Ale ono to souvisí s tím, že KDE má Kdevelop a QT designer, kde je možné spousta věcí snadno naklikat. Jenže se obávám, aby GNOME nedopadlo podobně, nebo ještě hůř. Viz ...programátorům ve Visual Basicu, lidem ze světa Windows ... přejít do našeho světa
.
Miguel má pravdu, na Gnome aplikacích je skutečně znát, že se použitelností někdo zabýval, že to má nějaký vzhled.
S Visual Basicem bych problém neviděl, nakonec, je to jazyk jako každý jiný Ale pokud to znamená, že si windowsáci přinesou všechny svoje programovací zvyky a celý jejich přístup k tomu, tak to skutečně bude nejlépe zabalit a jít o dům dál…
A tohle je ještě sranda které lze lehce pomoct. Uznávám teda, že to zrovna asi nebude typický problém, ale tak pro ilustraci…
programátorům ve Visula BasicuTahle veta me pobavila