PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Filip Vrlík: In which way do you think Gnome technologies are better than KDE?
Miguel de Icaza: Well, I don't really like to compare to KDE. I think each group has taken different decisions. I think that Gnome historicaly, since it came after KDE; it came almost a year or nine months after KDE. We were always in a disadventage in terms of developers and things like that. But we benefit from couple of things, we benefit from the license of GTK which is LGPL, which means that anyone can write apps for and you don't have to pay. With Qt you do have to pay if you wanna write commercial software. So what this license meant is that organisation like Sun actually said we are gonna choose Gnome for our desktop, because we can not really sell this to costumers and then expect costumers to pay $2000 to another company to write software. It also attract the another company called Eazel, I don't know if you remember that, it was company based of Apple ex-engineers.
They created Nautilus.
Exactly, they created Nautilus and then they disappered, but what is important, they brought culture; this culture of usability and simplicity and all these things we were discussing. It's something that they brought to Gnome, because we were in the past just a unix desktop. Big change was we decided that now we are gonna be user desktop - not a unix desktop for unix hackers, but a desktop for users. So I thing that as far as year 2000 I was talking to them, yeah it was 2000 amazing, wow, my god. Oh actually, we may have been done since 1999 but they did not announce the company until 2000. Since 1999 there was another company. So this culture of usability, these things you have to get into programmers heads. They would not do this for ourselves. We really want free software to succed, but for the masses, not just for couple of us. Right, or couple of friends. This culture of usability has been with Gnome for five years. We didn't have the main course that everybody have. But all focus was let's get things right and make it solid. KDE on the other hand, and this is my opinion, they just went on and on with adding features. It was all about adding features rather then thinking what it is the users need. I made a joke another day, but it's not a joke: When you run KDE application, or a KDE developer basically looks at one, if he finds a little area, that doesn't have a widget - a little space, he is gonna put something in there. So I think that's a difference and today from usability stand point and from the users stand point I think that Gnome is better.
And that's why you have all the big employers, large cities employees, of Linux desktop today have chosen Gnome. We win usability testing in every single case. The Siemens, the Porto Legre, Rio Grande, in Brazil, Sao Paulo, federal goverment of Brazilia, in Spain you have Extramadura Andalucia which is one of largest goverment employers right now, 200 000 Gnome desktops. Madrid and Barcelona have just announced that they will switch as well. So, the reason is we have focused, five years working, on understanding what is the problem: is icon confusing? is this or this confusing? All of these things weren't really about programming or hacking, they are about how humans perceive their enviroment. We have the technology, the license which helps us attract commercial vendors, like Nokia. On the other hand we have the technologies like Mono, C++ is very good language, it's the language for the experts. Mono allows people who are not experts, Visual Basic programmers, it allows people from the Windows world to come to our world. We are progressing in how to grow Linux desktop instead of how to make it cooler.
What do you say about excluding Gnome from Slackware?
I understand why Patrick did that basically, he is one guy doing distribution on his own. I understand if he wants to reduce load of work. And if he uses KDE, he uses KDE. Slackware is seemed by most people as an expert distribution. It doesn't include package system, upgrades and things like that. So, It's sad but on the other hand, big distributions use Gnome - RedHat, Ubuntu, SUSE. SUSE uses two, but we should use one, it's a big issue inside the company. And other big distributions use Gnome only and they can focus only on Gnome.
Do you know Patrick Volkerding personally? Have you discussed Gnome with him?
I think we might have met on some conference once. We might, because I don't remember.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
). A dostavil se takový pocit, že "už jsem tu někdy byl", Gnome fakt supr, radost pracovat...
28.6.2005 08:31
brk | skóre: 29
| blog: broukoviny
Neobsahuje baličkovací systém, upgrady a takové věci.No to je vidět, že Rozhovor: Miguel de Icaza Slackware nikdy nepoužíval. Slackware tohle všechno samozřejmě má! Nebo k čemu jsou tam potom příkazy
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
installpkg, removepkg, upgradepkg? Nebo co má znamenat adresář /var/log/packages/var? Jediný rozdíl je ten, že balíčkovací systém nekontroluje závislosti, což se dá řešit programy jako swaret, slapt-get.
To je jako tvrdit, že pokud instalujeme pomocí rpm --force (tím parametrem si nejsem jistý, prostě je to bez závislostí), tak nepoužíváme balíčkovací systém.
Ad hodné gtk pod LGPL a zlé, komerční, Qt. Qt je už pěkných pár let uvolněno pod GPL (platí pouze pro Unixy, Linux a MacOs), viz stránky trolltechu! Je jasné, že pokud použijete GPL verzi Qt, musí být i samotný program pod GPL, což se LGPL netýká.
Problém s QT je ten, že pokud chceš vyvíjet komerční aplikaci, musíš solit, kapiš to...
Teď ke svobodě. Já osobně si pod pojmem svoboda představuju něco jiného. Mimo jiné to jsou věci jako svobodně hovořit, svobodně si zvolit životního partnera, svobodně si zvolit svůj OS, svobodně si zvolit svůj programovací nástroj a svobodně se rozhodnout, jakým způsobem budu své dílo distribuovat. Otázka dne: Je ABCLinuxu opensource?
Svobodný software je takový, se kterým mohu svobodně nakládat nebo takový, který je šířen dle GPL? Připomínám, že nejde o totéž a že ta první varianta nemusí automaticky znamenat pošlapání autorových práv. Samozřejmě nemá smysl tohle už nejméně milionkrát omleté téma nijak zvlášť rozebírat. Stejně jako nikdo před náma, bychom se ani my nedobrali nějakého výsledku.
Co se týče ABCLinuxu samozřejmě vím, znám, neptám se jenom tak. Byla svobodná volba Leoše Literáka udělat to po svém. Je-li ABCLinuxu nesvobodným (určitě se podle Tebe nejedná o software svobodný), pověz, koho omezuje na jeho právech?
pojem komerční chápán jako opozice k termínu opensource.Já bych použil closed source. Dávat rovnítko mezi closed source a komerční, to open source softwaru velmi škodí, protože to mate lidi v tom smyslu, že open source není pro komerční účely vhodný. A to je samozřejmě daleko od pravdy.
Je-li ABCLinuxu nesvobodným (určitě se podle Tebe nejedná o software svobodný), pověz, koho omezuje na jeho právech?Předně: nesvobodný software nikomu neomezuje nějaká práva. To jsem neřekl. Já ani netvrdím (na rozdíl od RMS), že by nesvobodný software omezoval lidskou svobodu. Když se mi nesvobodný soft. nechce používat, prostě ho nepoužívám. Ale jinak je pravda, že uzavřenost kódu Abc znemožňuje těm, kdo by o to měli zájem, zdrojový kód studovat a na jeho základě vytvořit nějakou jinou aplikaci. Ale to je velké odbočení od tématu. Já mluvím o tom, že LGPL tu nesvobodu programů umožňuje. Ačkoliv je jasné, že GPL přináší svým vynucováním svobody určitá omezení, je IMHO lepší zvolit model GPL + nesvobodná licence (Qt), než pouze LGPL (GTK+).
Co je tedy nesvobodný software. To bude nejspíš nějaký nový význam slova nesvobodný, který ještě neznám.
Až mám chuť se vsadit, že v běžné mluvě, kdy si nedáváš zas takový pozor, na to co říkáš, se Ti taky občas podařít zaměnit closedsource za komerční.Těžko tě přesvědčovat, ale já jsem si poměrně dost jistý, že se mi to nestává. Částečně to bude také proto, že to není téma, o kterém bych se někdy bavil s kamarády u skleničky vína. Dost pochybuji, že bych na tyto otázky vůbec kdy v běžné mluvě narazil... Ale i kdyby, tak bych stejně asi vyhrál, protože z diskuzí na internetu jsem docela vytrénovaný. Zvláště kvůli přesvědčování lidí, že open source není překážkou pro komerční využití ;-).
Co je tedy nesvobodný software.Takový, který nemá open source licenci?
Těžko tě přesvědčovat, ale já jsem si poměrně dost jistý, že se mi to nestává.To byl samozřejmě jenom takový žertík, určitě Tě nehodlám nařknout z toho, že nevíš, co říkáš.
Btw. ani já si nemyslím, že opensource je překážkou pro komerční využití.
Co se nesvobodného týká, nemůžu souhlasit a v podstatě musím teď být v postoji podobnému Tvému před chvílí, když si říkal, že komerční a closesource by se nemělo zaměňovat. Stejně tak by se nemělo zaměňovat opensource svobodné. Už jen proto, že žádná licence Ti nezaručí plnou svobodu. Tohle splňuje jenom public domain. Licence je právě od omezení této svobody.
Co je tedy nesvobodný software.Gratuluji, právě jste položil mezi open source software a svobodný software. Bravo. Stejné zjednodušení, jako vytýkáte jiným.
Takový, který nemá open source licenci?
Všichni dobře víme o čem je zrovna řeč, ale přesto si navzájem vytýkáme nedostatky v našich definicích a pak se divíme, že nikdo z okolí nakonec nemá nejmenší ponětí co je vlastně co
...tak bychom se aspoň měli vyvarovat toho, aby se softwaru s otevřeným kódem upíralo označení svobodný - splňuje-li vše ostatní, kromě toho, aby byl Svobodný.
A je to tady! Slepá ulička! Teď bych mohl nadhodit právě Miguelovo Mono a mohla by následovat nekonečná debata na téma, jestli je Mono svobodný software s otevřeným kódem, nebo nesvobodný software vázaný na technologie MS. Navrhuji zavčasu debatu utnout, já rozhodně končím.
28.6.2005 12:29
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
GTK+ je distribuováno pod LGPL, což je škoda - kdyby bylo pod GPL, vznikalo by více svobodných aplikací.WTF? Můžeš mi prosím podrobněji vysvětlit toto tvrzení? Nerozumím tomu.
S Qt musíte platit, pokud chcete psát komerční software.Toto je doslovný citát, nic o komerční closedsource aplikaci tam prostě nevidím. Já jenom říkám, nemusíte platit, pokud bude vaše komerční aplikace pod GPL. To není obhajoba Qt, taky bych pravděpodobně zvolil Gtk, ale nelíbí se mi takovéto polopravdy.
GNOME se mi zda oproti KDE cistejsi. Plne souhlasim s nazorem a vyplnovani prazdneho mista tlacitky ...Jako uživatel KDE musím konstatovat, že se nejedná o vtip, ale o pravdu. Například v kopete jsem si musel vypnout tři úplně zbytečné panely nástrojů, abych měl vůbec nějaké místo na psaní a čtení. Ale ono to souvisí s tím, že KDE má Kdevelop a QT designer, kde je možné spousta věcí snadno naklikat. Jenže se obávám, aby GNOME nedopadlo podobně, nebo ještě hůř. Viz ...programátorům ve Visual Basicu, lidem ze světa Windows ... přejít do našeho světa
.
Miguel má pravdu, na Gnome aplikacích je skutečně znát, že se použitelností někdo zabýval, že to má nějaký vzhled.
S Visual Basicem bych problém neviděl, nakonec, je to jazyk jako každý jiný Ale pokud to znamená, že si windowsáci přinesou všechny svoje programovací zvyky a celý jejich přístup k tomu, tak to skutečně bude nejlépe zabalit a jít o dům dál…
A tohle je ještě sranda které lze lehce pomoct. Uznávám teda, že to zrovna asi nebude typický problém, ale tak pro ilustraci…
programátorům ve Visula BasicuTahle veta me pobavila