Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Miguelův článek: Let's make unix not suck
Filip Vrlík: Četl jsem tvůj esej "Let's make unix not suck". Opravdu si myslíš, že Unix stojí za houby?
Miguel de Icaza: V podstatě to bylo napsáno k získání pozornosti na unixové konferenci. Lidé se podle mne zaměřovali na nesprávné problémy. Nebyl to ani tak článek, bylo to napsáno za účelem ohlasu, aby o problémech začali lidé diskutovat. Spousta lidí psala do blogů, různé články... ale neporozuměli, protože povětšinou slyšeli jen informace od někoho dalšího z druhé ruky. Nechte mě tedy vysvětlit co jsem tím myslel. V Unixu jsou jisté místa či elementy, jež by bylo lepší předělat na API, než aby zůstaly souhrnem ne úplně nejlépe spolupracujících komponent. Například věci jako tiskárny, nebo úlohy typu - jak získat informace o tiskárně? Některé věci se už řeší - Bonobo může poskytovat rozhraní k Evolution, GConf vám umožňuje mít nastavení pro celý systém a D-BUS na výměnu informací mezi aplikacemi. Takže pracujeme na vyřešení těchto problémů.
Ano, ale osobně GConf rád nemám, připomíná mi to registry ve Windows.
GConf je odlišný ve dvou velmi důležitých věcech. První rozdíl je ten, že windowsové registry je binární databáze. Jediná společná věc mezi GConf a windows registry je, že máte klíč pro konfigurační hodnotu a získáváte hodnoty. Ale takto to není v GConf, každá aplikace může nainstalovat soubory, jež popisují její nastavení; může taky obsahovat dokumentaci. Nejsou zde problémy s narušením dat, registry je binární databáze a jestliže se poškodí, tak je poškozeno vše, celý systém. V GConfu žádná binární databáze není.
Pro mě je také těžké něco v té databázi upravit ručně, například textovým editorem.
Ano, je to XML soubor. Správná cesta k upravování je použít tyto dva nástroje: gconf-tool nebo IDE editor gconf-edit, který spustí ten první. Věcí, ve které se také GConf a registry masivně liší, je, že registry je pouze databáze na vyhledávání. Gconf je živou databází. To znamená, že když učiníté nějakou změnu, tak každá aplikace tuto změnu zaznamená. Takže tak. Pozoroval jsi to někdy?
Hmm, no jo.
Když jakákoliv aplikace nebo nástroj pro příkazovou řádku změní nějakou věc v databázi, tak každá aplikace, která se o to zajímá, se to dozví.
Jo, to je pravda.
Tak napříkad jedna ze zajímavých věcí - když máte dialogové okno s výběrem barvy nebo nějaké jiné nastavení, například checkbox. Podívejte - Gnome má pouze zavírací tlačítko, není zde žádné tlačítko OK, protože je to tak pro lidi jednodušší. Tlačítka OK/Zrušit jsou vynálezem z dob, kdy počítače byly velmi pomalé, udělali jste změnu, ťukli na OK a pak započal předlouhý čas výpočtů. Například jste si vybrali pozadí, klikli na OK a čekali dlouho dobu, než se celý obrázek načetl. Nyní jen vyberete obrázek a je to - okamžitě se objeví. Co je na tom všem zajímavé je to, že žádný z těchto dialogů již nepotřebuje hromady kódu, protože máme napsané rutiny které aplikují změny - aplikuj X nebo aplikuj Y. Dialogové okno je jen front-end pro klíč v GConf, už nepotřebujete nic psát. Existuje dokonce i nástroj, který napojuje Glade - GUI s klíčem v GConf, takže není potřeba psát kód. A automaticky dostanete toto chování - když uděláte změnu, tak se automaticky aplikuje a hned projeví. To je důvod, proč máme rádi GConf.
To je hlavně pro grafické aplikace.
Je to zamýšleno pro grafické aplikace a nezapomeň - GConf je vytvořen čistě na uživatelské bázi. Není to pro systém, je to pro uživatele. Další věcí na GConfu je to, že má back-end, jednotlivce to nezajímá, ale společnosti ano. Když máme tisíc strojů a já změním proxy, nebo třeba změním něco na e-mail serveru, nějaké nastavení. Změnu na e-mail serveru provedu centrálně na jednom místě a tisíce počítačů ji za běhu přijme. To je vlastnost, kterou jako jednotlivec nepotřebujete, ale velcí zaměstnavatelé ano. Novell má například pět tisíc zaměstnanců a všechny jsme je převedli na Linux, no, nyní asi 90 % společnosti. Jsme největší společnost používající Linux.
Skvělý úspěch.
Musíme přetáhnout lidi z Windows na Linux. Chtěl jsem tedy říct, že GConf má i některé vlastnosti užitečné jen pro velké společnosti. A samozřejmě ho používat nemusíte, jestli nechcete. A nemá problémy jako registry, jen má podobné GUI, ale jinak to není stejné.
Co si myslíš o novém operačním systému Microsoftu - Longhorn? Vypadá to, že nezvládají dodělání...
Myslím že to je velmi, velmi dobrá šance pro nás vytěžit z toho výhodu. Toto je pro nás ze strany Windows vlastně taková příležitost, máme něco času na převedení společností na Linux, taktéž vlády i jednotlivé uživatele. Je třeba udělat tři věci: musíme z něj udělat použitelný systém, je třeba ulehčit lidem jednoduchý vývoj specifických aplikací - ne aplikací, jež každý používá jako třeba prohlížeče a e-mailové klienty, ale velmi specifické věci jako účtování pro hotely nebo podpora pro správu vodního sytému měst. A proto jsme přišli s Mono, potřebujeme lidem přechod z Windows na Linux usnadnit. Teď je skvělá příležitost a my ji musíme využít, takže řekněte vašim čtenářům, ať začnou psát GTK# aplikace s Mono.
OK :)
Dostaneme se do styku s hodně OS, který je tvůj oblíbený?
Používám svůj operační systém protože je free a já jsem freesofťák. Myslím si, že nejpěknější dnes je Mac OS X, kvůli opravdu skvělým vlastnostem. Myslím, že Solaris má jedny z nejlepších vývojářských nástrojů, hlavně ladící (debug) nástroje - dtrace se to myslím nazývá. Když to rozběháte, tak je Solaris v pohodě, ale je třeba vložit do toho hodně GNU věciček. Solaris je extrémně stabilní, OS X nádherný. Linux je svoboda, kterou potřebuji, takže ho používám. Jsem jeho každodenním spotřebitelem, protože já chci Linux zdokonalit, ačkoliv ostatní operační systémy mají také výhody. Windows má zřejmě každou hračku, každou hru na světě. Já zůstávám u Linuxu, protože chci vidět tenhle trh růst.
Jakou distribuci používáš?
Používám Novell Linux Desktop, což je entreprise verze,... to znamená že máte pořád stejnou verzi a oni vám posílají bugfixy, ale neupdatují to. Mám rád pouze jednu nestabilní věc na svém stroji, nemám rád všechno nestabilní. Takže jediná nestabilní věc na mém stroji je ta, na které pracuji, a to je Mono. Nechci mít nestabilní svého správce oken nebo poštovního klienta. Zvolil jsem si to tak, používám enterprise verzi namísto cutting-edge SUSE. Používám staré verze, nejsou tak staré - asi tak 9 měsíců. Používám něco, co funguje.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
občas člověku nedochází, že máme i přídavná jména, která se nestupňujíAle no tak. Ze neco neznate, jeste nemusi znamenat, ze to neexistuje. Karla Capka byste asi z "neceskosti" nepodeziral, ne? Mr. Bone měl bezmála pravdu, když prohlásil Edinburgh za nejpěknější město na světě. Karel Čapek - Anglické listy (1924)tak že by třetí stupeň od pěkný bylo nejhezčí?
ale asi vsichni jsme se ve skole ucili, ze treti stupen od pekny je nejhezcija teda ne. nemuzu sice vyloucit, ze to nejaky pologramotny cestinar netvrdil... ale hadejte, jake autorite dam v tomhle pripade prednost. BTW. nejhezci je treti stupen od "hezký". chcete další citáty? Třetí pak je nejstarší, čtvrtá se vyznamenává vědami, pátá atletickými rekordy, šestá nejpěknější kaplí, sedmá nevím už čím, a protože jich je přinejmenším patnáct, Tamtéž (Oxford a Cambridge) Rozhodne ted nebudu procitat vsechny mozne texty, abych vam vyvracel vasi fixni ideu :) Tvrzeni, ze "nejpěknější" neni cesky, by temi dvema citaty z klasicke literatury melo byt vyvraceno vice nez dostatecne.
gconfd
a zaznamená si tu skutečnost do ~/
a tam je uloženo, že je kdesi nějaký socket a tam poslouchá ten gconfd
. No a pak si na jiném počítači spustím Xclienta, který používá ten geniální GConf. No a teď mám dvě možnosti, mám exportovaný ~/
a mám exportovaný ~/
. V prvním případě se Xclient koukne do ~/
a zjistí, že gconfd
běží, pokusí se připojit k socketu a jde dolů bradou, protože ten socket tam napsaný a ten gconfd
na něm naslouchající je pochopitelně na jiném počítači. V druhém případě zjistí, že gconfd
neběží, spustí si vlastního a celý koncept gconfd jde do ... (tam kam slunce nesvítí) protože tahle aplikačka bude mít svoji vlastní konfiguraci odlišnou od zbytku desktopu a pochopitelně změny provedené hyper supa GConfEditem se mi nejen, že neprojeví ihned, ale neprojeví se mi vůbec. Kde udělal soudruh Miguel chybu? Používá desktop a jeho mozek zakrněl na úrovni desktopu. Nedělal on náhodou dřív hlavně s Widlema? Proč vymýšlí kolo, když tu máme Xresource?
xbiff
zpátky... A co je špatného na xterm
u? Mě se líbí právě jejich Xresourcovitost.
Nějakej vůl, hlava zdřevěnělá a tupec omezený zase jen dokazuje, že právo volby není právem uživatele, ale vývojáře.
No a z článku vytržená věta Musíme přetáhnout lidi z Windows na Linux, mě nejspíš jednoho dne přesvědčí, že moje volba bude nějaký klon *BSD. Proč to tak má být?
řekněte vašim čtenářům, ať začnou psát GTK# aplikace s MonoAž naprší a uschne. C++ a GTKmm! Už se těším na C++0x
V "pravidlech" unixové filosofie se píše o jednoduchosti. To COM nesplňuje.
Tohle rotnu, aby to někdo necenzuroval jako nevhodné (kdyby náhodou):
Wr gb wnxb i MBB:
Wr gb cbznyl wnxb cenfr, mrer gb cnzrg wnxb xenin n pybirx fr pvgv wnxb bfry, xqlm (gb) cbenq nybxhwr OFGEvatl n INEVNAGl.
Neříkám, že technologie Microsoftu jsou špatné, ale tenhle člověk/Novell má děsnou touho pořád něco od M$ kopírovat. Je sice pěkné, že se snaží ulehčit přechod, ale kopírování všech (dobrých/špatných) technologií není ten správný postup. Mnohem lepší by bylo např. více/lépe dokumentovat.
Já jsem před časem přešel (v programování) z Windows na Linux a nebylo to nijak těžké nebo problematické (WTL/MFC -> GTKmm, MSXML -> libxml++ atd.). COM, makra knihoven MFC/WTL nebo celé komplikované WinAPI mi ani trochu nechybí a hodně se při přechodu projevuje právě ta jednoduchost Unixu.