Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Co si budeme namlouvat. Pro linux je dnes jen málo opravdu kvalitních programů, které trpí spoustou nedodělků, a ještě méně komerečních programů. Neříkám, že opensource programy jsou špatné, ale přeci jenom ty komereční jsou častěji kvalitnější, stabilnější a hlavně většinou plní svou funkci.
Takhle hustej kód linuxu jste ještě neviděli.
Vytvářím jednoduchý kódovací program pro Linux. Jeho jméno bude Kódovač :). Vybere se vstupní a výstupní soubor, zadá se heslo a poté se klikne na Zakódovat/Dekódovat. Program používá 256ti bitové kódování AES. Je určen pro KDE, ale mám s ním menší problém, který musím nejprve vyřešit. Jedná se o české prostředí. V programu jsou všechny texty v češtině, jenže je problém u ovládacích prvků. Např. když vyvolám kontextovou nabídku u editačního pole, je v angličtině. Dále je problém u dialogu otevřít/zavřít soubor, které jsou v angličtině také. Zřejmě musím zavolat nějakou funkci a oznámit KDE, že to chci česky. Možná to spíše patří do diskuse, ale je to můj první program pro linux, takže to musím oznámit v blogu. Čekám na vaše rady. Jinak screenshot je na http://exweb.wz.cz/snimek.png.
Dlouhou dobu jsem instaloval a testoval různé linuxové distribuce a nakonec jsem našel tu pro mně.
Dlouho jsem marně na internetu hledal, jak rozchodit framebuffer s ovladači od nVidie. Včera mé trápení konečně skončilo. Do sekce, kde je napsáno Driver "nvidia" stačil přidat řádek Option "IgnoreDisplayDevices" "TV" a bylo po problému. Možná jsem si tím sice znemožnil možnost něco připojit k TV výstupu (to je pouze má domněnka), ale to mě nevadí - stějně tuto možnost nevyužívám.
V pololetí jsem měl na vysvědčení pár trojek a otec mi slíbil, že když je na konci smáznu, tak mi koupí nové LCDéčko. Moc jsem nedoufal, že to dotáhnu tak daleko, ale to bych předbíhal.
Jen tak náhodou, když jsem si chtěl přečíst něco o crossover office, jsem narazil na stránku http://www.flashdance.cx/warez.html. Byl jsem pěkně znechucen tím, že se warez rozjíždí i na linuxu. Když chce někdo krást, ať si k tomu pořídí wokna. Linuxu to akorát kazí jméno.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
