ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
a to pouze na 32bit linuxuIMO můžete na 64bit wine spouštět 64bit Win32 aplikace.
a to pouze na 32bit linuxuSeš úplně mimo.
Vývojáři WINE snad vytvářejí emulátor, který spouští WIN aplikace (a to pouze na 32bit linuxu). Já myslel vytvořit knihovnu, se kterou by se program jednoduše znovu zkompiloval bez změny kódu programu.Wine is not emulator. Wine je implementace WinApi pro Posixové systémy. Vytvořit jednu knihovnu je nesmysl, už kvůli tomu, že si Windows dodnes nosí balast ještě dob Windows 3.11 (jakže se jmenovalo to rozhraní pro multimédia? DDI?) kvůli zpětné kompatibilitě. Což je imho krásná ukázka koncepce v komerčním provedení
.
ty komereční jsou častěji kvalitnější, stabilnějšíNebudu komentovat, to by byl zase flamewar.
Programátor má potom těžký výběrOMFG. Chudáček programátor. A co třeba Javisti, když si musejí vybírat mezi AWT/Swing/SWT.
a o to těžší je převést nějaký program do linuxuSměšné. To je asi jako říct, že lidi chodí pěšky, protože si nedokážou vybrat auto.
Možná by nebylo špatné, kdyby někdo napsal knihovnyUž je tu Winelibs. Asi nemáte potuchu, jak pokročilejší je GTK/Qt ve srovnání s WinAPI. V GTK/QT (a i v Javě) se prostor okna nějak "rozděluje", takže z toho plynou výhody, jako je bezproblematické roztahování okna (widgety se přizpůsobí). Ve Windows je to natvrdo (ano, třeba Delphi apod. to nějak "řeší"): control má natvrdo své rozměry i umístění. WinAPI je založeno na těžce neefektivním zasílání zpráv; troufám si říct, že přímé volání metod/funkcí toolkitu bude rychlejší. GUI je z celé aplikace naprosté minimum - tím že do Linuxu (ještě více) zanesete nekvalitně navržené GUI/API Windows, které se s časem rozšiřuje už od dob Windows 3.1 (a asi i 2.0), ničemu nepomůžete.
Asi nemáte potuchu, jak pokročilejší je GTK/Qt ve srovnání s WinAPI. V GTK/QT (a i v Javě) se prostor okna nějak "rozděluje", takže z toho plynou výhody, jako je bezproblematické roztahování okna (widgety se přizpůsobí). Ve Windows je to natvrdo (ano, třeba Delphi apod. to nějak "řeší"): control má natvrdo své rozměry i umístění.Přesně tak, vždyť GUI definované v XML souboru má být novinka nových Windows (Avalon, Aero, nebo tak se to bude jmenovat), zatímco trapné Qt i Gtk to už hezkých pár let zvládají. Layout managery, aby ve Windows pohledal (pouze .Net je už obsahuje). Už jsem vzpomínal v článku o Kommanderu, viděl jsem aplikaci ve Visual Basicu, kde yohle programátor řešil ručně a byla to podstatná část kódu aplikace
A co třeba Javisti, když si musejí vybírat mezi AWT/Swing/SWT.Tady je to jasné. AWT je pasé (některé věci se stále používají, ale GUI jako takové ne), se SWT mám špatné zkušenosti - takže u mě jednoznačně vítězí Swing.
WinAPI je založeno na těžce neefektivním zasílání zpráv; troufám si říct, že přímé volání metod/funkcí toolkitu bude rychlejší.Přímé volání ano. Ale co třeba události v Qt (vytvořit instanci potomka
QEvent, nastavit parametry, zavolat metodu), o signálech/slotech nemluvě. Zasílání zpráv (jak synchronní, tak asynchronní) zase tak těžce neefektivní není, tady bych zásadní problém neviděl. Zvlášť v porovnání s X protokolem.
GUI je z celé aplikace naprosté minimumGUI je ta nejnáročnější a nejkomplikovanější část aplikace. U průměrné aplikace zabere vývoj a ladění GUI přes 60 % času stráveného celou aplikací. Nicméně souhlasím s tím, že zatahovat Win32 API do Linuxu (WINE nepočítám) by byla chyba.
Zasílání zpráv (jak synchronní, tak asynchronní) zase tak těžce neefektivní neníPravděpodobně nemáte moc velké zkušenosti z prvky jako je Win32 TreeControl. Je to brutálně pomalé.
GUI je ta nejnáročnější a nejkomplikovanější část aplikace.Já GUI dodělávám k existujícímu kódu. A u všech aplikací, co jsem zatím dělal, bylo nejsložitější "jádro", ne GUI, které si z velké části naklikám a zbytek znám z hlavy.
A u všech aplikací, co jsem zatím dělal, bylo nejsložitější "jádro", ne GUI, které si z velké části naklikám a zbytek znám z hlavy.Mohou být aplikace se strohým GUI (např. pár vstupních a výstupních polí, nějaké to tlačítko). Ale většinou je to mnohem horší - sice to jde v základu naklikat, ale pak nastává dlouhé období jemných úprav, aby byly např. povoleny (nebo viditelné) jen ty prvky, které mají v dané situaci význam. Každé složitější GUI musí být také již ve fázi návrhu (před implementací) otestováno po ergonomické stránce. To mnoho vývojářů zanedbává, a výsledkem je nespokojenost uživatelů. Prostě, kvalitní GUI je vždy těžká práce.
A u všech aplikací, co jsem zatím dělal, bylo nejsložitější "jádro", ne GUI, které si z velké části naklikám a zbytek znám z hlavy.Mohou být aplikace se strohým GUI (např. pár vstupních a výstupních polí, nějaké to tlačítko). Ale většinou je to mnohem horší - sice to jde v základu naklikat, ale pak nastává dlouhé období jemných úprav, aby byly např. povoleny (nebo viditelné) jen ty prvky, které mají v dané situaci význam. Každé složitější GUI musí být také již ve fázi návrhu (před implementací) otestováno po ergonomické stránce. To mnoho vývojářů zanedbává, a výsledkem je nespokojenost uživatelů. Prostě, kvalitní GUI je vždy těžká práce.
Dobrý programátor sa nezamýšla nad tým, ktorú knižnicu použije vo svojej aplikácii. Dobrý programátor robí GUI až nakoniec.
V komerčných firmách sú programátori platený za prácu. Členovia týmu pracujú často v jednej budove/kancelárii a komunikácia nie je problém. K dispozícii je tým profesionálnych testerov a nad tým všetkým stojí minimálne jeden manažér "s bičom". To je krvou zaplatená kvalita.
Nefňukaj! Nie je umenie pracovať s kvalitnými aplikáciami. Predstav si, čo dokážeš ak teraz prestaneš používať X-i...
Dává ta věta někomu smysl? Kvalitní program má nedodělky?
Programátor má potom těžký výběr, pro které rozhraní program udělat.Může si napsat vlastní.
Pokud chce napsat kompatibilní program napříč mnoha OS, může to napsat v Javě. Možná to ještě nevíte, ale Linux a Windows nejsou jediné OS.
Těším se na to, aý tým kolem Mona začne prosazovat takové věci, jako jsou COM, Registry, a podobné věci.
Co si budeme namlouvat. Pro linux je dnes jen málo opravdu kvalitních programů, které trpí spoustou nedodělků, a ještě méně komerečních programů.
To, ze nektery programy holt nemaj ten spravnej cool design, jeste nic nevypovida o jejich kvalite. Dobra prostitutka se preci taky nehodnoti podle toho, jak je zmalovana, ale jaka je v posteli ..
Hezkej den 
Dobra prostitutka se preci taky nehodnoti podle toho, jak je zmalovana, ale jaka je v posteli ..Ne? A podle čeho?
Poté už by nebyl takový problém převádět spoustu kvalitních programů do linuxu.Nevím sice které "kvalitní programy" pro Windows máš na mysli, ale předpokládám, že firmy jako Adobe, Autodesk, Microsoft a jiní se určitě nebudou snažit "nějak matlat" svoje aplikace tak, aby nějak chodily v nějaké distribuci GNU/Linux . Nemám nic proti Windows (dokonce pro ně pracovně vyvíjím i nějaké aplikace), ale i v mnou používané distribuci (Fedora Core 4) jsem našel alternativy pro mnou používané aplikace z Windows. A pokud budu potřebovat napsat nějakou multiplatformní aplikaci, tak si ji napíšu v Javě (JFC/Swing toolkit), nebo v Pythonu (PyGTK bindings pro GTK).
Tiskni
Sdílej: