Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Dlouhou dobu jsem instaloval a testoval různé linuxové distribuce a nakonec jsem našel tu pro mně.
Zkoušel jsem SuSE 9.2, Mandrivu 2005 LE, Arch Linux, Slackware 10.1 a Debian 3.1 sarge. Ze všech testovaných jsem se rozhodl zůstat u Slackware. Nejenom, že vás neotravuje nějakými stupidními závislostmi, ale jako jediná přežila instalaci KDE 3.4 ze zdrojových kódů přes to stávající. To u Mandrivy přestal jít zvuk, SuSE odmítal Xka, na Debianovi to byl samej segmentation fault a na Archu? Tam jsem ho ani nezkompiloval, protože mi chyběla spousta potřebných balíčků, které jsem nemohl doinstalovat kvůli absenci internetu.
Dále mi vyhovuje způsob konfigurace distribuce - úprava konfiguračních souborů. Nastavení spouštění služeb příkazem chmod (+/-)x /etc/rc.d/rc.(sluzba). To je opravdu něco jiného, než se proklikávat desítkou oken a zmateně hledat, co kde zaškrtnout.
Dále jsem velmi spokojen s dobou, za kterou je distribuce "ready". Pouhých 37 sekund od zmáčknutí klávesi ENTER v lilu do zobrazení výzvy k přihlášení. To se mi nepovedlo na žádné jiné distribuci - vždy se pohyboval start okolo 50s.
Také je docela rychlí start Xkek. Logo nVidia se sotva ukáže a už tam je splashscreen KDE. To na takovém debianu tam to logo bylo o značnou dobu déle (kolem 5 sekund), ale to je asi tím "silně modifikovaným" XFree. Na ostatních distrech to bylo kolem 2s. Ovladače byly ve verzi 7174 a kompilované ze zdrojových kódů (miluju kompilaci).
I když je Slackware kompilován pro i386 (některé balíčky i pro i486), zdála se mi práce v něm rychlejší jak v ostatních distrech.
Můj Komp:
AMD Athlon 1600+, 512M RAM, GeForce FX 5600 Ultra 256M.
Tiskni
Sdílej:
Ovladače byly ve verzi 7174 a kompilované ze zdrojových kódů
Jo? Já doteď žil v iluzi, že ovladače nvidia jsou binárky ...
PS: rychlý jako mladý :)