John Warnock - 2 (Programmers at Work)

6. 6. 2008 | Tomáš Znamenáček | Rozhovory | 2605×

John Warnock v druhé části rozhovoru povídá o tom, proč by ani informatikům nemělo chybět formální jazykové a kulturní vzdělání, jak se budou vyvíjet tiskové technologie a o svém přístupu k programování („Programovací jazyky jsou programovací jazyky. Jakmile umíte prvních pět, dalších pět už se zvládá snadno.“).

Programmers at Work je kniha 19 rozhovorů s významnými programátory, kteří svou prací a myšlenkami tvarovali podobu dnešních operačních systémů a mnoha dalších aplikací. Ačkoliv vyšla již v roce 1986, rozhovory jsou z velké míry nadčasové a stále velmi zajímavé. Susan Lammers se po více než 20 letech od prvního vydání knihy rozhodla zveřejnit rozhovory na Internetu a dala AbcLinuxu.cz souhlas k jejich překladu a vydání. Kvůli jejich délce bude většina rozhovorů rozdělena na dva díly. Každý rozhovor doplníme o krátký dodatek, ve kterém budou shrnuty další osudy jednotlivých programátorů.

---

První část rozhovoru: John Warnock (Programmers at Work).

Kdy jste se začal o počítače a programování zajímat?

Chtěl jsem být univerzitním profesorem a učit matematiku. V roce 1963, ke konci doktorandského studia, jsem si hledal letní brigádu. Bylo už dost pozdě a jediné, co jsem našel, byla výměna pneumatik pro Firestone. Bylo tam horko, špína a neuvěřitelný hluk. Po třech týdnech jsem si řekl: „Mám magisterský titul z matematiky, tohle fakt nepotřebuji.“ Zašel jsem do místní kanceláře IBM a požádal o práci. Udělali na mně všechny svoje testy a nabídli mi částku, o které jsem v životě neslyšel. IBM mě poslalo do Seattlu a Los Angeles na školení systémových inženýrů. Pak mi přidělili dva největší klienty v okresu Salt Lake.

Po nějaké době jsem se rozhodl IBM opustit a dodělat na univerzitě v Utahu svůj doktorát z matematiky. Pak jsem se oženil a potřeboval jsem nějakou práci, abych se uživil, takže jsem pracoval v univerzitním výpočetním středisku. A tak jsem se dostal k informatice.

Kdybyste mohl znovu vystudovat, dal byste přednost matematice, nebo informatice?

Vždycky se mi líbila matematika, bavilo mě řešit problémy. Měl jsem štěstí, že jsem se k počítačům nedostal jako menší.

Proč by nepomohlo, kdybyste se k počítačům dostal dříve?

Takhle jsem absolvoval univerzitu až po magisterský titul, takže jsem dostal kvalitní a důkladné humanitní vzdělání. Věřím tomu, že je důležité mít dobré základy matematiky, jazyka a základních věd. Ve vyšších studijních programech se pak můžete počítačům věnovat, jak jen budete chtít. Pokud chcete doopravdy uspět, nejlepší podle mě je vstřebat kulturu vlastní společnosti a pak se teprve pustit do počítačů.

Mám počítače rád, protože se na nich dají prakticky dělat věci, které v matematice existují jen na papíře. Dostanete hmatatelné výsledky. A fascinuje mě ladění programů – jak se je člověk snaží rozběhnout, jak nakonec trefíte ty správné parametry a vrátí se vám správný výsledek.

Je to zábava; naplňuje to, třeba jako lezení po horách. V životě takhle funguje hodně věcí: když jste v něčem úspěšní a konečně se vám to začne dařit, máte z toho dobrý pocit, baví vás to.

Když jste pracoval pro PARC, napadlo vás někdy, že třeba jednou budete mít takhle velkou firmu?

Ne. Začít podnikat bylo zajímavé. Když jsme nad tím přemýšleli poprvé, hledali jsme mezeru na trhu a došli jsme k tomu, že bychom se měli věnovat službám. Chtěli jsme vyrábět elektronické tiskárny, ke kterým by se počítač mohl připojit a něco vytisknout. Šli jsme za firmou Hambrecht a Quist pro rizikový kapitál, ale bylo nám řečeno, že služby jsou pasé. Služby jsou něco, o čem s vámi rizikový investor vůbec nebude mluvit. Ekonomicky vzato jsou velice zvláštní případ a vydělat se na nich dá výhradně licencováním. To je doopravdy těžké, pokud na licencování nemáte talent, což jsme my neměli.

Tak jsme se rozhodli, že potřebujeme poněkud tradičnější podnikatelský plán. Chtěli jsme udělat pracovní stanici, nainstalovat na ni software pro přípravu dokumentů, připojit k ní laserovou tiskárnu a sázecí stroj a prodávat dokumentační systémy. To je ten samý podnikatelský plán, jaký měl ViewTech, Interleaf, XYVision a Texet, zkrátka všichni.

Po třech měsících práce a několika rozhovorech s velkými počítačovými firmami jsme došli k tomu, že je to hloupý podnikatelský plán. Museli bychom udělat distribuční kanál a malou továrnu. Zkrátka bychom museli dát dohromady celou firmu. A v téhle oblasti jsme samozřejmě žádné zkušenosti neměli. Uměli jsme udělat specializovaný software, po kterém byla poptávka u počítačových firem. Takže jsme změnili plán a stali se dodavatelem OEM softwaru. Nemuseli jsme řešit výrobu, marketing ani distribuci. Mohli jsme obsloužit širokou počítačovou veřejnost. Ukázalo se, že to funguje velice dobře.

Budou podle vás počítače v budoucnu vypadat zhruba stejně jako dnes? Nebo si myslíte, že přijdou radikální změny?

Vzhledem k úrovni změn v posledních čtyřech nebo pěti letech bych řekl, že se to bude jen velice těžko předpovídat. Technologie rostou fantastickým tempem. Například před pěti lety byly k mání v podstatě pouze 64K čipy. Dnes mluvíme o megabitových čipech a CD-ROM. Nevím o ničem, co by naznačovalo, že tento růst zpomalí. Nikdo dnes nedokáže říct, jak bude vypadat příští novinka. Informační věk je jedna velká zpětná vazba – každý nový nástroj umožňuje přijít s něčím dalším, mnohem lepším. Takže pokud mám předpovědět alespoň něco, řekl bych, že růst bude ještě mnohem rychlejší.

Jakou roli budou podle vás počítače hrát v budoucí společnosti?

Počítačová gramotnost bude nepostradatelná. Lidé pracují s počítači každý den, aniž by si to uvědomovali. Také bude muset přijít odpovídající zlepšení uživatelských rozhraní, aby se dalo s počítači pracovat efektivněji; tyhle dvě věci spolu úzce souvisejí. Společnost je na technologiích naprosto závislá už dnes a nevidím jediný důvod, proč by se to kdy mělo změnit.

Jaký bude podle vás další vývoj nakladatelského průmyslu?

Nakladatelský průmysl přebírá technologické novinky mnohem rychleji, než jsem si myslel. Myslel jsem, že celý proces bude trvat léta, že přechod na elektronické vydavatelské technologie bude pomalá evoluce. Ale on jde neuvěřitelně rychle.

Velcí vydavatelé přijímají technologie okamžitě. Řetězec Knight-Ridder má řadu laserových tiskáren a Macintoshů. Hodně laserových tiskáren nakoupil novinový řetězec Gannett. Několik tiskáren mají noviny Hearst a nedávno jsme se doslechli, že postscriptové programy posílá po drátech i Associated Press. To nás ohromně těší, protože od vstupu laserových tiskáren na trh uběhlo jen několik měsíců. Myslel jsem, že takové pokrytí trhu bude trvat několik let, a ne několik měsíců.

Hodně firem dnes sází své vlastní letáky na Macintoshi a místo na klasických sázecích strojích je tiskne na LaserWriteru. Lidé vidí výhody, které jim nové technologie nabízí. Kanceláře, tedy tradiční odběratel klasických textových procesorů, se na laserové tiskárny vrhnou velice rychle kvůli jejich vyšší kvalitě.

Jak dlouho bude podle vás trvat, než se kvalita výstupů z laserových tiskáren přiblíží klasickým sázecím strojům?

Nějakou dobu ano. Při tisku ve vysokém rozlišení je problém s některými fyzickými vlastnostmi toneru a dalšími věcmi. Sázecí stroje jsou už z principu velice přesné a mají krásně čisté okraje, které se jen těžko napodobují.

Xerografie se musí vypořádat se základním problémem velikosti jednotlivých zrníček toneru. Pracuje s malými nabitými ploškami, takže je otázka, jak malé tyto plošky mohou být, aby ještě přitáhly toner. Kvalita tisku už je dnes dobrá, ale když si pod lupou srovnáte dvě stránky vytištěné klasickým tiskem a xerografií, uvidíte, že se xerografie klasickému tisku ještě nevyrovná. Možná některé z tepelných nebo inkoustových tiskových technologií uspějí dříve.

Sázecí stroje budou časem levnější a xerografie kvalitnější. Zlevňovat ale bude i xerografie. Během pár let uvidíte laserové tiskárny v cenové hladině kolem dvou tisíc dolarů. Myslím si, že psací stroje s pevně danými fonty brzy podlehnou kvalitním písmům – přesněji řečeno v to doufám.

Jaké je tajemství úspěchu v tomto oboru?

Abyste měli úspěch, musíte se obklopit velice talentovanými lidmi, jejichž schopnosti jdou navzájem dobře dohromady. V tom je tajemství úspěchu.

Jaký je váš přístup k programování?

Nevím, jestli jde udělat nějaký seznam. Něčeho už jsem se dotkl: nevázat jednotlivé části příliš brzy dohromady. Nedělat rozhodnutí dříve, než je nezbytně nutné. Přemýšlet v obecnější rovině, než je podle vás potřeba – v delším horizontu to stejně budete potřebovat. Přijít co nejdřív s něčím funkčním a nebát se to zahodit. Sbírat zkušenosti na malých experimentech, nikoliv na velkých. Nepouštět se do dvouletého vývoje, aniž byste v polovině měli nějaké hmatatelné výsledky. Vydávat každé dva měsíce alespoň něco, abyste to mohli vyhodnotit, přeskládat a začít znovu.

Programátorům se často stává, že svůj projekt na začátku přespecifikují. Začnou třeba s nějakou ústřední myšlenkou a okamžitě se pustí do psaní. Pak zjistí, že jim každá část systému kvůli velkému počtu závislostí roste pod rukama. Ale pokud celou dobu postupujete relativně nezávisle a ke konci vhodně zrychlíte, dostanete v delším horizontu mnohem lepší produkt.

Proč byste řekl, že děláte do softwaru, a nikoliv do hardwaru?

Nejspíš je to tím matematikem ve mně, mám radši abstraktní věci. Vymýšlení a skládání myšlenek mě baví víc než skládání fyzických objektů. Nikdy jsem nebyl moc technický typ.

Co se vám líbí na psaní softwaru?

Vždycky je to výzva. Dívám se na psaní softwaru jako na běžné psaní. Snažíte se zkombinovat myšlenky a koncepty způsobem, nad kterým se ostatní zamyslí, který bude nový a vzrušující. Softwarový průmysl je jako nakladatelský průmysl. Obchodujete s myšlenkami – to je vaše zboží. Líbí se mi to, protože jsem v tom celkem dobrý a měl jsem to štěstí přijít s několika novými nápady. Z toho mám velkou radost.

Který ze svých softwarových nápadů byste zdůraznil?

Nabízí se to hledání skrytých povrchů, které jsem napsal v Utahu. Ve své době bylo docela originální a stavělo na něm hodně programů. Mám velkou radost, když se mi podaří vyřešit nějaký obtížný problém; když se mi povede, aby najednou vypadal jednoduše. Touhle schopností se mohl chlubit Ivan Sutherland. Dokázal rozebrat každý problém tak dokonale, až vypadal úplně jednoduše. Byl v tom vážně dobrý.

Taky mám radost z toho, když moje výsledky někdo používá. V Xeroxu mě to štvalo, protože jsem na trhu viděl dobré nápady a věděl jsem, že bych dokázal totéž. Když si teď prolistuji nějaký časopis a vidím v něm reklamu na klon LaserWriteru, mám z toho radost. Opravdu se mi líbí, když další lidé používají plody mé práce. To je ta největší odměna.

Jaký máte styl práce? Pracujete většinou v kanceláři, nebo doma?

Doma pracuji, ale pracuji i v kanceláři a hodně cestuji. Mluvím se zákazníky, přednáším na konferencích. Zrovna teď dělám trochu práce ve firmě a hodně práce venku.

Změnil se váš život zásadně, když jste se stal vlastníkem své firmy?

Ano. Prvního jeden a půl roku jsem pracoval prakticky nestále na vývoji, aby všechno fungovalo. Teď už je projekt ve fázi marketingu, PR a zákaznické podpory. Většina mé práce teď spočívá ve schůzkách, jednání s jinými firmami, jednání s jejich managementem a podepisování smluv. Ale baví mě to. Letos je to trochu jiné než loni, a loni to bylo trochu jiné než předloni. O tom to v životě je.

Kolik lidí na PostScriptu pracovalo během vývoje?

Vývoj PostScriptu zabral asi dvacet člověkolet. Když si představíte všechny ty fonty, je to docela velký kus kódu. U LaserWriteru jsme pálili půl megabajtu ROM a chybu jsme si zkrátka nemohli dovolit. Kód je tesaný do mramoru, v každé tiskárně. Řekl bych, že je to jeden z největších kusů softwaru, jaký kdy přišel do ROM. Testování tehdy byly krušné časy.

Na jaký největší problém jste při vývoji PostScriptu narazili?

Stejně jako u většiny projektů nám poslední dvě procenta zabrala polovinu času. Nějakou dobu trvalo, než se nám všechen kód podařilo dát dohromady. Pak je potřeba ověřit, jestli fungují všechny komunikační protokoly, jestli fungují všechna přerušení a jestli se to někde nerozsype.

Máte nějaký oblíbený programovací jazyk?

Máme tu dostatečně zkušené lidi, kteří obvykle nedávají nějaké technologii přednost na úkor jiné. Používáme to, co má nejrozumnější prostředí a překladače; to jsou kritéria. Programovací jazyky jsou programovací jazyky. Jakmile umíte prvních pět, dalších pět už se zvládá snadno.

Proč myslíte, že dnes designéři používají tak málo jazyků?

Pro větší výběr není důvod. Občas se někdo pustí konkrétním směrem, třeba jako Mesa. Oni to ale udělali, protože si potřebovali ve třiceti nebo čtyřiceti programátorech napsat velký systém. Měli za to, že jim v tom Mesa pomůže. Když věříte tomu, že se tak dá napsat dobrý software, můžete podle toho jazyk skutečně navrhnout. Ale podle mě se dobrý software píše v malých týmech dvou, tří nebo čtyř úzce spolupracujících lidí. Nejlepší kód vzniká v takových podmínkách. Já bych se systém snažil navrhnout tak, aby se na něm dvacet lidí vůbec nemohlo potkat.

V čem je problém? Příliš mnoho různých nápadů? Příliš mnoho různých přístupů k návrhu?

Příliš mnoho různých stylů a rozhraní. Jednou jsem slyšel, že vaše programy odráží organizaci, ve které pracujete. Informatická laboratoř Xeroxu měla naprosto plochou organizační strukturu s Bobem Taylorem v čele. Ale celá skupina potřebovala společný nástroj, protože tam třicet lidí navrhovalo jeden gigantický programovací systém. Proto Mesa a její programovací prostředí odrážely způsob, kterým fungoval celý PARC.

Adobe začalo jako maličká firma asi s pěti zaměstnanci. Kód napsalo asi pět lidí, a je to na něm vidět. Tenhle kus patří panu X a tenhle kus panu Y, každý má svůj vlastní styl a vlastní rozhraní. Na druhou stranu IBM je obrovská firma a jejich kód komplikuje řada zpětných smyček a různých strategií, které odrážejí různé zájmy různých oddělení firmy. Celkem běžné pravidlo zní, že pokud má vzniknout něco jednoduchého, musí s tím přijít jednoduchá firma.

Co se stane, když z malé firmy vyroste velká?

Člověk to musí dělat jako Hewlett a Packard: rozdělit velkou firmu na dvacet různých menších. Neustále dělit a nikdy to nenechat dojít k velké organizaci – leda na nějaké úrovni, kde je to každému jedno. Co se týká pracovních vztahů, je potřeba držet malý počet lidí a soustředit jejich zájem na projekt, aby mohli pracovat co nejlépe. Tak bych to dělal já.

Co dělali matematici před příchodem počítačů?

Spoustu matematiky! Vlastně ani nevím, jestli je na tom matematika stejně dobře, jako před deseti lety. Matematiků po celém světě nejspíš rychle ubývá. Zdá se, že některé úvodní teoretické práce, nejlepší teoretické práce o počítačích, vznikly v padesátých letech. Nejlepší matematika výpočetních strojů proběhla ještě před příchodem počítače. Matematici udělali většinu základní práce – zjistili, co všechno se s počítačem dá a nedá udělat. Nevím, jestli se teď dělá nějaká dobrá teoretická práce na počítačích. Asi ano, ale už to nebudou ty převratné výsledky, které to byly dřív.

Považujete informatiku za vědu?

Ne, ne tak docela. Je to spíš odvětví techniky – velice dobré a plodné odvětví techniky. Věda je pro mě formulování hypotéz a experimentování, hledání modelů. S tím počítače nemají co dělat. Jako model světa jsou k ničemu, jako předpověď samy určují výsledek. Jsou to výborné informační nástroje, výborné artefakty společnosti určené pro zpracování a ovládání informací. Ale nevím, jaké pravdy by se informatika jako věda měla snažit dobrat.

¶

© Susan Lammers 1986–2008, přeloženo s laskavým dovolením autorky.

¶

PostScript se měl k světu. V roce 1985 investoval Steve Jobs do firmy Adobe 2,5 miliónu dolarů a přesvědčil Warnocka, aby napsal postscriptový interpret pro Apple LaserWriter. Aby tiskárna poměrně složitý interpret zvládla, musela obsahovat 12MHz procesor, 512 kB paměti a megabajtový framebuffer. Byla tedy v jistém ohledu výkonnější než tehdejší 8MHz Macintosh a úvodní cenou sedmi tisíc dolarů převyšovala ostatní běžné laserové tiskárny na trhu. Možnosti PostScriptu ale překračovaly možnosti jiných jazyků pro popis dokumentů, a tak kombinace LaserWriteru, Macintoshe a PageMakeru během jediného roku vedla ke vzniku DTP, zachránila skomírající Apple a udělala z Adobe bohatou firmu.

Podmnožina PostScriptu tvoří základ formátu PDF, takže PostScript je v různých podobách součástí většiny dnešních tiskových technologií. Došlo dokonce i na Warnockem předpovídané použití PostScriptu v zobrazovacích systémech počítačů. Za dotažení této myšlenky do praxe se dá považovat zobrazovací systém Quartz ze současného Mac OS X, který sice PostScript ani PDF přímo nepoužívá, ale jeho primitiva se do PostScriptu a PDF snadno mapují.

V roce 2000 se John Warnock vzdal svého místa CEO firmy Adobe, ale společně se svým přítelem a spoluzakladatelem Charlesem Geschkem nadále předsedá její správní radě. V rozhovoru zmíněný algoritmus pro řešení viditelnosti se používá dodnes, říká se mu Warnockův algoritmus. Warnockovo jméno nese i jedno z písem firmy Adobe. Letos bude Johnu Warnockovi 68 let.

       

Komentáře

[laco]

Vpravo vidím, že brzy bude na řadě samotný Bill Gates...

[zoul]

Bude:

„Hodláme udělat software, který dostane počítač na každý stůl a do každé domácnosti. (…) A přestože počítačů bude víc a víc, naše současná představa je, že nebudeme muset rozšiřovat naše vývojářské týmy – jednoduše budeme dělat programy, které se budou prodávat ve větších počtech. Můžeme dosáhnout vysokých zisků z prodeje softwaru, aniž bychom firmu nějak výrazně zvětšovali oproti tomu, co máme dnes. To znamená, že se i do budoucna můžeme navzájem všichni znát, mluvit spolu, používat společné nástroje a udržet vysokou úroveň kvality.“

Fascinující čtení. Zvlášť vzhledem k tomu, že je z rozhovoru cítit, jaký je technický perfekcionista. Je (nebo spíš byl) jeden z těch lidí, kteří honili jednotlivé instrukce. Bylo by hrozně zajímavý sledovat, jakým způsobem se postupně smiřoval s vývojem Microsoftu do dnešní podoby.

[TM]

Nevím, za zády jsem mu nestál...
Ale lze se dočíst o tom, jak údajně Gatesův interpreter Basicu nikdy pořádně nefungoval a jak to co se pak prodávalo některým výrobcům 8bitů už bylo spíše dílem někoho jiného.
Jak píšu výše, za zády jsem mu nikdy nestál, ale nejen můj dojem je takový, že Gates byl především zdatným kšeftařem, který uměl dobře prodat práci jiných jako svoji vlastní.

[zoul]

Z rozhovoru to vypadá, že Gates programoval velice dobře, a že jejich interpret Basicu byl mimořádný kousek. Na webu je jeho komentovaný zdroják, autor komentářů se o něm vyjadřuje celkem pochvalně. Je fakt, že toho Gates už později moc nenapsal, ale to se pravidelně stávalo většině programátorů, kteří zažili takový komerční úspěch.

[TM]

Rozhovor pochopitelně nic nedokazuje.
Dovolil bych si o jeho technických schopnostech pochybovat. Ale kategoricky to tvrdit bez důkazů nemohu.
Být tak k dispozici nějaký rozhovor např. se Steve Wozniakem, tomu bych věřil. Po přečtení knihy iWoz člověk tak nějak cítí, že ten člověk ty věci o kterých hovořil s novinářkou opravdu dělal (jsou tam mj. technické podrobnosti). A jeho známý Steve Jobs to dokázal zpeněžit např. i za tu cenu, že Wozniaka nejspíš občas podrazil - např. zatajil, kolik skutečně dostal za prodej zaplaceno. Nemohu si pomoci, Gates má daleko blíže k tomu druhému a i určitě on měl vedle sebe nějakého "Wozniaka".

[zoul]

Rozhovor pochopitelně nic nedokazuje. (…) Být tak k dispozici nějaký rozhovor např. se Steve Wozniakem, tomu bych věřil.

K tomu nemám co dodat :)

[TM]

Napřed se naučte opravdu chápat smysl psaného slova případně pozorně číst a potom vytahujte rádobyvtipné ironické poznámky. Píši jasně, že v knize iWoz jsou uváděny technické podrobnosti. Nejde o rozhovor pro noviny.
Děkuji.

[zoul]

Ale v tom rozhovoru s Gatesem jsou taky technické podrobnosti. O tom, jak psali interpret Basicu na osmi kilobajtech, jak ho potom zmenšovali na čtyři, a jaká byla zábava s jeho portováním na jiné instrukční sady. Ať se vám to líbí nebo ne, Gates byl autorem větší části jednoho z prvních interpretů vyšších programovacích jazyků pro mikropočítače a jako takový se výrazně podepsal na vývoji mikropočítačů. To, co v posledních letech dělá Microsoft, s tím nemá co dělat. Nechápu, proč bychom se z Gatese měli za každou cenu snažit dělat nějakého nýmanda, který se na špičku dostal jen vykrádáním cizí práce.

[laco]

A čímpak zrovna Bill Gates přispěl k rozvoji open-source ?

[zoul]

Moc nerozumím otázce, o free software tady vůbec nešlo. Jde o to, proč vyjde rozhovor s Gatesem zrovna na Ábíčku? Protože je to ohromně zajímavé čtení pro každého programátora. Protože software od Microsoftu slouží v mnoha ohledech jako specifikace pro hromadu free softwaru („pojďme udělat free alternativu k…“), protože Microsoft má na free software obrovský vliv. Protože Gates mluví o důležitých věcech při vedení projektu, které se dají bezvadně vztáhnout na vývoj free softwaru. ¶ Už teď je mi líto, že až onen rozhovor vyjde, budu zrovna pryč; kouká z něj velmi zajímavá diskuse :)

[Filip Jirsák]

Jde o to, proč vyjde rozhovor s Gatesem zrovna na Ábíčku?

Není to jednoduše proto, že vyjde celá série rozhovorů, a bylo by hloupé vynechávat jeden z nich proto, že někdo nemá rád dotyčného respondenta?

[pasmen]

A koho zajímá, jestli k tomu nějak přispěl? Kvalita programátora se neměří příslušností k nějaké ideologii...

[laco]

To je fakt, stejně jako kvalita produktů. Proč tedy ábíčko nedává reklamy třeba na produkty Microsoftu ? I když propagace Billa Gatese je vlastně nepřímá reklama na MS. A dokonce zadarmo.

Ale pokud je ten Bill Gates jeden z nejlepších světových programátorů a tolik moc toho naprogramoval, tak se nebudu hádat.

Nicméně se obávám, že i v malé ČR je spousta programátorů, kteří toho naprogramovali mnohonásobně víc než Gates. A mnozí dělají svou práci velmi dobře.

Akorát, že nemají v kapse miliony dolarů, tak se o nich moc nepíše. Diskuze pod článkem o nich by asi nebyla tak zajímavá. Přesto si mnohem víc vážím práce právě těchto vývojářů.

[zoul]

I když propagace Billa Gatese je vlastně nepřímá reklama na MS. A dokonce zadarmo.

Možná bychom se o Gé–ovi už vůbec neměli bavit, an kdykoliv zazní jeho jméno, Microsoft prodá dalších pár licencí na Windows.

[pasmen]

Ani množství kódu nic neznamená. Já už taky naprogramoval opravdu hodně kódu, ale jsem obyčejný bastlič a s ničím revolučním pravděpodobně nikdy nepřijdu. On přišel. Proto se řadí mezi světovou špici.

[laco]

Možná to bude taky tím, že tvoji rodiče asi nejsou bohatí američtí právníci...

[pasmen]

A co přesně udělali jeho rodiče? I ten, kdo má bohaté rodiče může být schopný a úspešný díky sám sobě. To spíš vypadá, jako by jsi měl nějaký komplex z toho, že ty bohaté rodiče nemáš nebo z toho, že jsi nic nedokázal. Je to tak?

[alkoholik]

Kdysi davno jsem slysel famu, ze v dobe prodeje DOSu IBM byla v predstavenstvu Gatesova teta. Nevite o tom nekdo neco blizsiho?
To by nebyl ani zdatny kseftar, ale bezny looser, ktereho protlacili pribuzni.

[zoul]

Lose = prohrát, loose = volný. Looser je tím pádem plandák, což asi nebude to správné slovo :) Pokud vím, IBM chtělo koupit licenci na CP/M, takže šlo [z neznámých důvodů] za Gatesem, který je odkázal na Garyho Kildalla, autora CP/M (o kterém bude příští díl). Teprve když se IBM za tajemných okolností nedohodlo s Kildallem, vrátilo se za Gatesem. Takže mi nepřijde, že by Gatesova teta nějak extra řádila. (Zdroj například Wikipedie.)

[alkoholik]

Vedeni se nedohodlo.. tetka ve vedeni.. to ale preci vuuubec neznamena, ze by snad mohla nejak radit.
;)

[bubak]

Je to dobry programator a skvely manager. Neco jako Linus. Ale tohle asi linuxak nemuze akceptovat

[Luboš Doležel (Doli)]

No moc toho nenaprogramoval, pokud vím.

[pasmen]

I kdyby jenom ten Basic, je to počin hodný obdivu.

[deda.jabko]

nevim, jestli za to, ze byl schopen napsat ,,lepsi assembler'', jinymi slovy basic, si zaslouzi tak velky obdiv. zajimalo by me, jestli se mezi temi rozhovory objevi jmeno nektereho z poradnych frajeru jako jsou john mccarthy, guy steele nebo james gosling...

[zoul]

Koukám, že Gatesovi se opravdu neodpouští :) Basic je poměrně vysoký jazyk. Automatická správa paměti, dynamicky alokované řetězce, &c. Navíc v sedmdesátém pátém a na mikropočítačích. Já osobně ho nijak zvlášť neobdivuju, ale zase nechci, abychom z něj automaticky dělali satana. (Což samozřejmě není případ Tvého příspěvku.)

Žádný ze zmíněných frajerů se tam bohužel neobjeví. Bude Dan Bricklin (VisiCalc), Bob Carr (Framework), Bob Frankston (VisiCalc), Michael Hawley (Lucasfilm), Andy Hertzfeld (Mac), Toru Iwatani (Pacman), Scott Kim (Inversions), Jaron Lanier (VPL), Ray Ozzie (Symphony), Jeff Raskin (Mac), Peter Roizen (T/Maker) a Jonathan Sachs (Lotus 1–2–3).

[deda.jabko]

zalezi na tom, co si mam predstavit pod slovem ,,pomerne''. sice jsem v osmibitovem basicu programoval pred mnoha a mnoha lety, ale za vysoky jazyk ho opravdu povazovat nemohu... vetsina promennych se alokovala staticky, slozitejsi datove struktury se delaly pomoci pole, zase jenom staticky alokovaneho a co je nejhorsi, tak vetveni programu pomoci GOTO a GOSUB efektivne eliminovalo rozumne pouziti rekurze.

[zoul]

Dobře, ale bavíme se o sedmdesátých letech – v sedmdesátých letech se jako vyšší jazyk označoval už Fortran nebo C. Já vím, že dneska se nad Basicem ušklíbá snadno.

[deda.jabko]

ja se nad basicem neusklibam, proste tehdy byla doba takova, sam jsem v nem napsal nejeden radek kodu. jenom rikam, ze to je jazyk jednu pricku nad assemblerem, viz strukturovani kodu konstrukty GOTO a GOSUB, ktere se shodou okolnosti velice podobaji instrukcim procesoru JMP a CALL. schvalne si vezmi nejaky program v 8bitovem basicu a zkus si jej rucne prelozit do strojaku, uvidis jak to bude primocare. ;-]

jinak v sedmdesatych letech byl uz dostatek slusnych jazyku a nektere z nich (by) urcite behaly i na tehdejsich mikropocitacich--Pascal (1970), C (1972) nebo opravdu vysoke jazyky, kterym by uroven abstrakce mohl zavidet nejeden moderni jazyk -- LISP (1958), Scheme (1970)! ale rikam, tehdy byla takova doba a programovalo se proste v basicu... stejne tak se budem za par let divit, jak nekdo mohl programovat v pascalu nebo c++. nicmene na svete je asi mnohem vice lepsich _programatoru_, kteri mnohem vyrazneji ovlivnili svet pocitacu nez bill gates. kazdopadne, neupiram gatesovi, ze vyrazne ovlivnil svet pocitacu jako _manazer_!

[thingie]

To záleží na tom co se tím myslí. Na uznání, že před dvaceti lety byl dobrým programátorem, asi, to stačí, ale velkolepé dílo co by se mělo zapsat do učebnic žádný Basic teda fakt jako neni.

[Linda Skolková]

Dobrý den, navrhovala bych v překladu upravit znění věty:

"Pak mi přidělili dva největší účty v okresu Salt Lake."

na

"Pak mi přidělili dva největší klienty v okresu Salt Lake."

Výraz "account" je v angličtině používán v řadě smyslů a významů, jeden z nich je i klient či zákazník (např. key account - klíčový zákazník; odtud i častý název pozice "key account manager", tj. manažer, který má na starosti klíčové zákazníky).

[zoul]

Pravda, děkuju. (Nemám k článku přístup, ale někdo z kluků to určitě udělá.)

[Luboš Doležel (Doli)]

Díky, opraveno.

[stybla]

Změnil se váš život zásadně, když jste se stal vlastníkem své firmy?
Ano. Prvního jeden a půl roku jsem pracoval prakticky neustále na vývoji, aby všechno fungovalo. Prijde mi, ze tam uteklo "u".