abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
včera 20:33 | Nová verze

Byla vydána verze 6.0 svobodného unixového operačního systému DragonFly BSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
včera 14:33 | Komunita

Summer 2021 of Open Source Promotion Plan je čínský program podobný programům Google Summer of Code nebo Outreachy. Studenti si prací na open source projektech mohou od 1. července do 30. září vydělat 6 000 až 12 000 RMB (20 000 až 40 000 Kč).

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 09:00 | Komunita

V říjnu 2020 Greg Kroah-Hartman oznámil, že Linux 5.10 bude jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS, Long Term Support). Nebylo jasné, zda to bude 2 nebo 6 let. V pátek potvrdil, že upstream podpora bude 6 let, tj. do prosince 2026. Aktuální jádra s prodlouženou podporou jsou 4.4, 4.9, 4.14, 4.19, 5.4 a 5.10.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 08:00 | Nová verze

Byla vydána první opravná verze 19.1 v únoru vydané verze 19.0 multimediálního centra Kodi (dříve XBMC, Wikipedie) s kódovým označením Matrix.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
9.5. 15:44 | Komunita

Programovací jazyk OCaml (Wikipedie, GitHub), objektově orientovaná implementace jazyka Caml, dnes slaví 25 let. Představen byl 9. května 1996 společně s vydáním verze 1.00.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
9.5. 09:00 | Nová verze

Byla vydána verze 0.75 populárního telnet a ssh klienta PuTTY. Podrobnosti v přehledu změn. V PuTTY pro Windows je řešena také bezpečnostní chyba.

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
8.5. 17:00 | Nová verze

Byla vydána vývojová verze 2.99.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP. Jedná se o další krok směrem k verzi 3 postavené na GTK 3. Přehled novinek i s náhledy v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Stabilní verze je 2.10.24.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
8.5. 09:00 | Zajímavý projekt

Stephen Holdaway představil svůj projekt Výběr operačního systému při bootování pomocí hardwarového přepínače. Nechtělo se mu čekat na zobrazení GRUBu a následně hledat a vybírat Windows, tak si pomohl pomocí desky s mikrokontrolérem STM32 a páčkového přepínače. Deska se tváří jako USB disk na kterém je umístěn soubor obsahující 0 nebo 1 podle polohy přepínače. GRUB při bootování tento soubor načte a podle obsahu vybere Linux nebo

… více »
Ladislav Hagara | Komentářů: 15
7.5. 23:55 | Komunita

Blender Foundation zveřejnila dvaatřicetistránkovou Výroční zprávu za rok 2020 (pdf).

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
7.5. 20:11 | Nová verze

Byla vydána nová major verze 5, přesněji 5.0.0, webového frameworku Bootstrap (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 8
Transakční aktualizace
 (10%)
 (4%)
 (7%)
 (5%)
 (9%)
 (65%)
Celkem 127 hlasů
 Komentářů: 0
Rozcestník

Jaron Lanier (Programmers at Work)

18. 2. 2009 | Tomáš Znamenáček | Rozhovory | 3612×

Jaron Lanier byl jedním z prvních, kdo se snažil vytvářet virtuální realitu. Díky němu a jeho firmě Visual Programming Languages (VPL) se také termín virtuální realita (VR) začal v 80. letech používat. „Moje práce se týká toho, na čem se pracovalo v padesátých letech. Snažím se tam vrátit a vydat se odbočkou, kterou všichni ostatní minuli.“

Programmers at Work je kniha 19 rozhovorů s významnými programátory, kteří svou prací a myšlenkami tvarovali podobu dnešních operačních systémů a mnoha dalších aplikací. Ačkoliv vyšla již v roce 1986, rozhovory jsou z velké míry nadčasové a stále velmi zajímavé. Susan Lammers se po více než 20 letech od prvního vydání knihy rozhodla zveřejnit rozhovory na Internetu a dala AbcLinuxu.cz souhlas k jejich překladu a vydání. Kvůli jejich délce bude většina rozhovorů rozdělena na dva díly. Každý rozhovor doplníme o krátký dodatek, ve kterém budou shrnuty další osudy jednotlivých programátorů.


Jaron Lanier, Programmers at Work

Z Nového Mexika a Západního Texasu, kde vyrůstal, se Jaron Lanier v roce 1981 přestěhoval do Kalifornie, kde chtěl podle svých slov nastoupit kariéru „hippie, který bude na trhu v Santa Cruz hrát na flétnu.“ Nepodařilo se. Namísto toho se Lanier ve svých 25 letech ocitl v čele vlastní firmy Visual Programming Languages a pracuje na produktech, o kterých se většině z nás ani nesnilo. Do světa počítačů původně vstoupil programováním zvukové části videoher, později byl během své práce pro Atari autorem celých videoher. Jeho nejúspěšnější hrou byl Moon Dust, který se v roce 1983 dostal do žebříčku deseti nejlepších her vůbec. V současnosti se Lanierovo programátorské úsilí soustředí na vývoj jazyka, který by podle Laniera mohl způsobit převrat v celém počítačovém oboru. Jaron Lanier žije v kalifornském Palo Altu.

Lanierův dům jsem po chvíli hledání našla na malé, zastrčené odbočce z El Camino Way, malé okružní ulice poblíž známé El Camino Real v Palo Altu. Auto jsem nechala za několika dalšími na příjezdové cestě a pomalu se vydala po krátké cestě k malému, modrobíle natřenému domu utopenému v přerostlých keřích, které mu dodávají uvolněný, lehce zanedbaný a příjemně zabydlený vzhled. Na verandě jsem se na okamžik zastavila a zamyslela, co na mě asi čeká uvnitř. Pak jsem zaklepala, očekávaje neočekávané.

Obývací pokoj, ve kterém jsem čekala, byl zaplněný stovkami starých, mnohdy exotických hudebních nástrojů. Konferenční stolek byl zaskládaný převážně bambusovými flétnami všech možných velikostí. Na stěnách visely rozmanité loutnové nástroje včetně mandolín. Stěna naproti mně byla zakryta batikovanou látkou, kterou se nikdo zjevně nesnažil pověsit na střed nebo zvlášť rovně. V jednom rohu stálo pianino s otevřeným krytem, pod kterým vykukovaly struny. U vedlejší stěny byl syntezátor Yamaha a vedle něj Macintosh, dva nejmodernější nástroje z celé místnosti. Přímo naproti místu, kde jsem seděla, stála knihovna plná knih o nejroztodivnějších tématech od buddhismu po SmallTalk.

Jaron vpadl do místnosti v sandálech, modrém námořnickém tričku s rozepnutým límečkem a podolkem vystrčeným z kalhot. Je velký, robustně stavěný mladý muž s kudrnatými světle hnědými vlasy a světle hnědýma, pozornýma očima. Široce se na mě usmál, živým hlasem mne přivítal a posadil se do židle vedle futonu, na kterém jsem seděla. Po chvíli našeho rozhovoru jsem získala zřetelný dojem, že jde o neortodoxně uvažujícího, nevyzpytatelného člověka věčně přetékajícího nápady. Když jsem s poukazem na nástroje kolem nás poznamenala, že jeho vztah k hudbě nejde přehlédnout, opáčil, že patří do klubu hudebních nástrojů, ze kterého mu každý týden chodí nový.

Během celého rozhovoru Jaron mluvil o počítačích jako o tajemných strojích s nečekanými vyhlídkami do budoucna, které si většina lidí z oboru nedokáže představit. Ptá se: „Co kdyby počítače jednou změnily naši realitu a naše vnímání?“

Na čem právě v programovacích jazycích děláte?

V podstatě zrovna dělám na programovacím jazyce, který by se dal mnohem snáz používat.

Díky symbolům a obrázkům?

Potřebuje i text, není výhradně grafický. U běžného jazyka řeknete počítači, co byste chtěli udělat, a on to udělá. Což na první pohled zní naprosto rozumně. Jenže když chcete napsat instrukce (program) pro počítač, musíte si v hlavě nejdřív vytvořit obrovskou a složitou strukturu. A kdykoliv je v téhle myšlenkové simulaci chyba, dostanete chyby i v programu. Tak obrovská struktura se lidem představuje těžko. Já dělám na vysoce vizuálním, konkrétním modelu toho, co se v počítači děje. Díky němu před sebou psaný program vidíte. Můžete ho bezprostředně tvarovat a měnit, kdykoliv chcete. Už ho nemusíte simulovat v hlavě.

Kde jste pro tento programovací jazyk vzal inspiraci?

Když jsem dělal na videohrách, uvědomil jsem si, že programy mají řadu využití. Můžou posloužit jako forma vyjádření, jako vzdělávací nástroj a podobně. A říkal jsem si, že by i obyčejní lidé měli mít možnost programovat, že by to neměla být schopnost vyhrazená hackerům. Lidé by měli programováním mluvit a dýchat, stejně jako dnes mluví přirozeným jazykem. Stvořit malý svět uvnitř počítače by mělo být stejně jednoduché, jako popřát kamarádovi dobré ráno. Doopravdy věřím, že se do takové fáze jednou dostaneme a že to bude velice zásadní způsob komunikace.

Podle vás tedy budou lidé v budoucnu schopni komunikovat prostřednictvím počítačových programů?

Jasně. Představte si, že jsme zpátky v jeskyni, a přijde k nám někdo cizí a nějak nám vysvětlí, že existuje cosi jako jazyk a že můžeme mluvit. A vy se ho zeptáte, k čemu by nám to bylo. V podobné situaci jsme dnes. Používáme symboly (slova), které v nás při řeči vyvolávají představy. Pro mě je ale mnohem zajímavější, že můžete namísto pojmenování nějakého konceptu rovnou vytvořit jeho model. Můžeme například říct „sluneční soustava“ nebo „planety obíhají“ a můžeme sluneční soustavu popsat. Ale s počítačem můžete sluneční soustavu přímo postavit. Můžete postavit skutečnou simulaci konceptu, o kterém mluvíme. Podle mě bude právě tahle schopnost vytvořit model – na rozdíl od obyčejného pojmenování konceptu – největším přínosem, který počítače lidstvu dají. Ve výsledku lidem dovolí sdělovat myšlenky, které jsou dnes sdělitelné jen s krajními potížemi.

Jak se projektu daří?

Výborně. Největší problém jsme měli s hardwarem. Jedním z největších problémů současné výpočetní techniky je, že když začnete pracovat na konkrétním hardwaru, odejde vám z trhu ještě před dokončením projektu. To nás trochu zdrželo. Plná, profesionální verze toho, na čem pracujeme, se do světa dostane až během několika let. Ale až k tomu dojde, skutečně to změní naši představu o programování. Programovat bude každý. Myslím to vážně. Budete mít programování ráda, protože to bude zábava.

Míříte na širokou veřejnost? Snažíte se nahradit dnešní programovací jazyky?

Žádný z dnešních programovacích jazyků širokou veřejnost neoslovuje, přestože například Turbo Pascalu se prodalo na půl miliónu licencí nebo kolik. To není široká veřejnost. Takže ano, mířím na širokou veřejnost, na kterou dřívější programovací jazyky nemyslely. Ale mířím zároveň na uživatele současných programovacích jazyků. Můj jazyk je takový chameleón. Nemůžu o něm příliš mluvit technicky… může se podobat přirozenému jazyku, ale může se podobat třeba i C, pokud je někdo zvyklý na C. Bude velice elegantní. Lidé na něj budou moci přejít postupně, aniž by měli pocit nějaké náhlé změny.

Proč o něm nemůžete moc mluvit technicky?

Jde o firmu. Velká černá stěna firemního tajemství, znáte to.

Vaše firma se jmenuje Visual Programming Languages, VPL. Proč jste vlastně zakládal firmu?

Když se to vezme kolem a kolem, zkrátka se to přihodilo. Dělal jsem na jazycích a několik lidí mi hodně fandilo. Pak mi došly peníze a oni řekli, že bychom do toho mohli investovat. Ta–dá, firma byla na světě.

Co vás původně přivedlo k programování?

Jednou jsem kohosi viděl u textového procesoru a říkal jsem si, že je to úžasná věc, že by bylo bezvadné něco podobného udělat pro hudbu. To bylo před pěti nebo šesti lety, tehdy jsem byl skladatel. Myslel jsem si, že je to výborný nápad, ale nikdy jsem ho neuskutečnil. Odložil jsem ho, abych udělal obecnější, ještě silnější nástroj. S tím, na čem momentálně pracujeme, bude mnohem jednodušší udělat textový procesor pro hudbu a stovky dalších nástrojů.

Učil jste se programování ve škole?

Ne. Měl jsem pocit, že to nemá smysl. Počítače mě zajímaly spíš jako koncept. Začal jsem se shánět po lidech, kteří počítače vymysleli. Jsou ještě naživu – dokonce se k nim dostanete, stačí zavolat. Zjistil jsem, jak o počítačích přemýšleli za starých časů. Nebylo to tak, že by se někdo posadil a přemýšlel nad tím, jak by počítač měl vypadat. Původně se o počítačích uvažovalo v různých metaforách, většinou matematických. Získal jsem dojem, že celý proces vývoje počítačů byl svým způsobem náhodný. A tím ho nechci nijak zlehčovat – vynálezci počítačů odvedli úžasnou, úžasnou práci. Ale do budoucnosti nevidí nikdo. Dneska počítače používáme k věcem, se kterými se při původním návrhu vůbec nepočítalo. Například samotná myšlenka programovacího jazyka má poměrně daleko ke skutečnému použití počítače ke zpracování textu. Programovací jazyky vytvořili lidé s matematickým myšlením, zatímco textový procesor vznikl ve firmě nebo kanceláři – to jsou dva rozdílné světy. Různí lidé vidí stejný problém jinak.

Takže podle vás se původní myšlenka během realizace změnila?

Podívejte, moje práce se týká toho, na čem se pracovalo v padesátých letech. Snažím se tam vrátit a vydat se odbočkou, kterou všichni ostatní minuli. Dnes se v programování všichni baví o různých způsobech, jak počítači něco vysvětlit. Můj programovací jazyk nic nevysvětluje. Zkrátka se podíváte na to, co program dělá, a hýbete s ním, dokud to nedělá správně. Je to úplně jiný proces.

Vezměte si například recept, podle kterého může člověk upéct dort nebo něco na ten způsob. Tak vypadá dnešní programování. A na druhou stranu je tu třeba štelování motoru u vašeho auta. Sledujete, jak motor běží, jak funguje, a měníte ho, dokud se nechová podle vašich představ. Zhruba takhle funguje můj programovací jazyk.

Dnešní způsob programování tedy považujete za málo tvůrčí?

Nene, to ne. Dnešní způsob programování je bezvadný, dobrých programátorů je dost. Já jen říkám, že programátoři používají nešikovné jazyky, které je omezují. A především neprogramuje hodně lidí, kteří by programovat měli. Jazyky jsou tak složité, že je ani nenapadne to zkusit. Můj programovací jazyk umožní programovat a vyjadřovat myšlenky lidem ze všech oborů – historie, filosofie, politologie, psychologie a samozřejmě ze všech přírodních věd a matematiky.

Které programátory nejvíc obdivujete?

Obdivuhodných lidí je moc. Zrovna dneska ráno jsem mluvil s Danem Ingallsem, jedním z autorů SmallTalku. To je moc inspirativní člověk. Taky někteří lidé z generace, která vynalezla počítače, jsou úžasní – například Doug Engelbart. Přišel kromě jiného s myší a okny, tedy s celým světem Xeroxu a Macintoshe. Ještě pořád tu je, bydlí v Menlo Park. A Marvin Minsky, ten svým způsobem objevil umělou inteligenci. Inspirativní člověk.

Co si myslíte o umělé inteligenci?

Podle mě je ten výraz divný. Mluvit v souvislosti s počítačem o umělé inteligenci je dost zvláštní. Hodně lidí si spojuje vědomí s chováním, čili schopností splnit nějaký úkol. Já mezi nimi žádnou spojitost nevidím. Nepřijde mi nic zvláštního na faktu, že můžete počítače donutit k čemukoliv, k čemu se dají naprogramovat. Některé programy můžou být tak složité, že je začnete označovat za inteligentní, ale pak ten výraz podle mě postrádá smysl. Zajímavou věc podle mě dělají na MIT: učí program poznávat určitý obrázek. Ale expertní systémy jsou nesmysl. Spousta komerčních produktů označovaných za AI naprosto postrádá jakýkoliv skutečný obsah. Umělou inteligenci chápe každý jinak.

Počítáte s komerčním využitím svého jazyka?

Jasně. Bude mít ohromný komerční dopad, výrazně zrychlí a tím i zlevní vývoj softwaru. Naprosto změní klíč, podle kterého lidé vybírají a navrhují software. Dnes jsou technologie natolik nové, že jediným kritériem prodejnosti softwaru je funkčnost. V budoucnu budou měřítka posuzování softwaru mnohem přísnější. Nikoho nepřekvapí, že software funguje, protože funkční software si každý dokáže napsat sám. Uživatelé se budou ptát, jestli v nich program vzbuzuje příjemné pocity, jestli jim pomáhá myslet tak, jak chtějí, jestli se dokáže přizpůsobit jejich stylu psaní. Programování se podle mě bude už brzy soudit spíš podle kvality a estetické hodnoty obsahu než jen podle toho, jestli vůbec funguje.

Bude váš vizuální programovací jazyk vypadat hezky? Jak přesně bude vypadat?

Jak vlastně vypadá estetika v programování? Záleží na programu. Hodně důležitý program je například textový procesor, který vám pomáhá psát text. Grafické programy, například MacPaint, vám pomáhají kreslit obrázky. A jsou programy, které pomáhají skládat hudbu. Když se na libovolný z těchto programů podíváte, zjistíte, že je postavený kolem určitých předpokladů o tom, co s ním budete dělat. U textových procesorů to nijak zvlášť nevadí, protože při psaní textu jednoduše sázíte jedno slovo za druhým ve správném pořadí. Ale u obrázků a zvuků už začínají být patrná omezení. Například MacPaint vám neumožní otáčet obrázky, příslušná funkce prostě chybí. Nejde ani tak o to, že by chyběla jedna funkce – způsob, kterým program prezentuje myšlenky, neodpovídá vašemu způsobu myšlení. Někdo třeba vůbec neuvažuje v konkrétních čarách nebo jiných nabízených formách a odstínech. Brzy už nebude stačit jeden „správný“ textový procesor nebo grafický editor – brzy se lidé budou shánět po programech, které budou vyhovovat jejich stylu práce. Funguje tenhle program tak, jak já přemýšlím? Přizpůsobí se mi, když v něm budu chtít něco udělat? To je jeden pohled na estetiku.

Další pohled na estetiku programů se dá najít ve zůsobu, kterým vám program předkládá myšlenky. Vezměte si například simulaci sluneční soustavy, o které jsem mluvil před chvílí. U takového vzdělávacího softwaru jsou kritéria jiná. Jak dobře se programu daří problém vysvětlit? Jak plynule to zvládá? Když si s ním budete hrát, proniknete do tématu hlouběji, než kdybyste se podívali dejme tomu na film? V budoucnu bude estetických kritérií víc. Těžko odhadovat. Počítače teprve začínají a my nemáme ani ponětí, jak bude vypadat jejich budoucnost.

Naplánoval jste si celý vývoj svého jazyka předem, nebo na něj přicházíte průběžně?

Udělal jsem si jakous takous představu předtím, než jsem začal. Zkouším části jazyka na menších strojích a pomalu postupuji směrem k úplné verzi.

Máte slušnou sbírku hudebních nástrojů. Který z nich máte nejradši?

Nevím. Každý týden jiný. Jsem členem klubu hudebních nástrojů, každý týden mi pošlou nový hudební nástroj z jiného kouta světa. Hudební nástroje ostatně mají s počítači hodně společného – jsou jeden z vůbec nejlepších příkladů uživatelského rozhraní. Studium hudebních nástrojů je velice inspirativní.

Jak se dají v hudbě využít počítače?

Já mám například program pro psaní kánonů. Kánon je takové kolečko, ve kterém všichni zpívají nebo hrají stejnou melodii, ale každá z nich začíná v jinou chvíli, takže se zajímavě proplétají. Díky programu stačí zadat jednu notu a program ji automaticky doplní do všech hlasů. Okamžitě slyšíte, jak kánon zní dohromady. Kánony se obyčejně skládají dost těžko, s programem to jde mnohem líp.

Myslíte si, že bude hudbu s pomocí počítače skládat čím dál víc lidí?

Možná. Doufám, že ano. Když se to tak vezme, dělat hudbu není nijak zvlášť složité. Je to jen otázka motivace. Pro opravdové skladatele je počítač výborná věc. Dnes musí party pro jednotlivé hudebníky rozepisovat ručně, počítač by to udělal za ně. Dnešní populární hudba se v podstatě jen poslouchá, ale podle mě bude přibývat interaktivní hudby. Lidé, hudba a tanec se budou navzájem ovlivňovat. Řekl bych, že takových věcí uvidíme brzy spoustu.

Využíváte své skladatelské zkušenosti při vývoji svého programovacího jazyka?

Pokračování.

© Susan Lammers 1986–2008, přeloženo s laskavým dovolením autorky.

       

Hodnocení: 100 %

        špatnédobré        

Nástroje: Tisk bez diskuse

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

Komentáře

Vložit další komentář

Fluttershy, yay! avatar 18.2.2009 00:53 Fluttershy, yay! | skóre: 88 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
První!

Nevím, jak si to představuje, ten vizuální programovací jazyk. Ve sci-fi jsem takové nápady viděl často, ale není mi jasné, jak to má fungovat...
Science advances one funeral at a time. (Max Planck, parafráze) ✊ no gods, no masters ✊ #StopSwappingAir
Lukáš Benda avatar 18.2.2009 07:41 Lukáš Benda | skóre: 12 | blog: benBlog | Štítina
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)

No ja bych tipoval ze to bude jenom trochu slozitejsi SDL, nebo UML. V SDL sem navrhoval ustrednu a potes koste.

 

Paklize ten jazyk ma splnit co si tenhle pan predsevzal, bude muset modelovat realny svet. Treba kdyz budu programovat ovladani prevodovky, pripojim k PC CNC a ten mi bude prubezne prerezavat model prevodovky, abych si to nemusel predstavovat v hlave :). Nebo kdyz budu delat hudebni sintetizacni programu, bude mi do usi neustale znit kakofonie zvuku vsech filtru ktere tam mam. Protoze jinak mi nezbude nic jineho nez si tu konstrukci udelat v hlave a prestavit si jak to bude fungovat.

Google bomba: benzin blog
18.2.2009 07:52 Vlastimil Ott | skóre: 66 | blog: Plastique | Opava
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
No ja bych tipoval ze to bude jenom trochu slozitejsi SDL, nebo UML.

Bude? Ten text je - pokud dobře rozumím - přes dvacet let starý.. :-) To znamená, že výsledek z nějakého důvodu neznáme, nebo se mu to nepovedlo... ;-)
Práce: Liberix, o.p.s. | Blog: OpensourceBlog.cz | Online kurz Zlatý WordPress
20.2.2009 17:10 pc2005 | skóre: 38 | blog: GardenOfEdenConfiguration | liberec
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
To znamená, že výsledek z nějakého důvodu neznáme,
Třeba se mu to povedlo a nyní všichni žijeme ve virtuální realitě :-D.
21.2.2009 13:26 Smajchl | skóre: 39 | blog: Drzy_Nazory | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
A jak se dostaneme z toho matrixu?
My máme všechno co chcem, my máme dobrou náladu!
xxxs avatar 22.2.2009 10:50 xxxs | skóre: 21 | blog: vetvicky
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
red pill or blue pill.
zoul avatar 18.2.2009 07:53 zoul | skóre: 43 | blog: | Boskovice
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
Paklize ten jazyk ma splnit co si tenhle pan predsevzal, bude muset modelovat realny svet.
To je legrace – já bych řekl, že přesně takhle to Lanier myslel. Protože jeho firma začala někdy v osmdesátých letech jako jedna z prvních prodávat komerční systémy pro virtuální realitu. (Jaron si dokonce dělá nároky na autorství výrazu virtuální realita.) O „vizuálním programovacím jazyku“ podle mě mluvil, protože jednak nechtěl příliš brzy prozrazovat firemní tajemství a jednak tehdejší informatika měla nouzi o výrazivo. (Viz například přirovnání k textovému procesoru, která se v rozhovorech objevovala často i v kontextech, ve kterých to dneska zní uhozeně.)
18.2.2009 19:16 Zdenek
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)

Ano myslel VR. Jenze s tema predpokladama,ze kazdy bude "modelovat" byl trosku vedle. Dnes se tomu jeho snu nejspis nejvice blizi Second Life. A tam se jasne ukazuje problem (krome nudy), kreativnich lidi je malo a ostatni se jen vezou. Je proste vice hloupych a linych lidi co si radsi nechaji neco naservirovat.

20.2.2009 07:39 Smajchl | skóre: 39 | blog: Drzy_Nazory | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
To je presny :-)
My máme všechno co chcem, my máme dobrou náladu!
18.2.2009 17:30 noname
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)

Ja bych to tipoval na dost husty matros. Mozna LSD.

18.2.2009 09:18 Pavel Křivánek | skóre: 29 | blog: Kvičet nezávaznou konverzaci
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
18.2.2009 01:28 deda.jabko | skóre: 23 | blog: blog co se jmenuje "každý den jinak" | za new york city dvakrát doleva a pak už se doptáte
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
zrejme v te dobe meli hodne slusne vzorky... ;-]
Asi před rokem se dostali hackeři na servry Debianu a ukradli jim zdrojové kódy.
Fluttershy, yay! avatar 18.2.2009 01:35 Fluttershy, yay! | skóre: 88 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
^_^
Science advances one funeral at a time. (Max Planck, parafráze) ✊ no gods, no masters ✊ #StopSwappingAir
18.2.2009 06:49 Zdenek
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
+1 A to jako dost :-))
Genunix avatar 18.2.2009 07:49 Genunix | skóre: 17 | blog: Memdump
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)

Zajímavý člověk se zajímavými nápady - jsem zvědavý, jestli se mu to povede dotáhnout do konce...ale kdo ví co bude za pár let?

*´¨`*.¸.·´¨`*.¸.·*´`*·>>>
Josef Kufner avatar 18.2.2009 09:48 Josef Kufner | skóre: 70
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
Co bude za pár let? Ehm, koukni se co bylo před pár lety a dostaneš odpověď ;-)
Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
18.2.2009 12:33 Zdenek
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
Jenze tyhle napady mel pred 23 lety :-)) Pak to v 99 prodal Sunu :-)
18.2.2009 14:41 Smajchl | skóre: 39 | blog: Drzy_Nazory | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
A ted to je k necemu dobry? Nevyznam se v tom, jen me to zajima...
My máme všechno co chcem, my máme dobrou náladu!
18.2.2009 19:38 hydrandt | skóre: 35 | blog: Kanál | Ko Pha-ngan
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
Tento chlapík vzhledově opravdu mezi ostatní zpovídané programátory moc nezapadá : )

Inspirativní, sledovat, jaké měli nesvázané představy, jak si jimi byli jistí.

PS: hippie do češtiny zásadně jako hípík ; )
I am Jack's wasted life.
19.2.2009 18:17 Honza
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
Já už jsem vizuální programovací jazyk viděl. Dalo by se říct, že jsem na něm začínal ;-) Bohužel asi není tak populární a nikdo ho nezná. Je to programovací jazyk pro děti. Taháte ikonky... parádní ;-) Akorát byl trochu omezený a málo knihoven :-D

Honza
Fluttershy, yay! avatar 19.2.2009 19:47 Fluttershy, yay! | skóre: 88 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
Baltík? Karel? ^_^
Science advances one funeral at a time. (Max Planck, parafráze) ✊ no gods, no masters ✊ #StopSwappingAir
19.2.2009 20:30 Honza
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
Petr. Teda spíš Peter. Baltík a Karel byly jednoúčelové jazyky ve kterám se nedalo ,,skutečně'' programovat hodnotné aplikace.

V Petrovi se dalo dělat od příkazového řádku přes WinAPI, 2D hry až po 3D hry :-)

A jednu dobu vývojáři vyhrávali rychlo soutěže na webech s free hrama :-)

odkaz: gemtree

Škoda, že to bylo distribuované jen pro děti ... kdyby to chlapci pořádně rozjeli do větších rozměrů. Třeba přidali: - vizuální dělání WinApi(tahání myší) - lépe zdokumentování používání dll knihoven :-) - apod..

bych to třeba i používal teď na jednoduché tvoření her pro známé a přátele ;-)

Dá se stáhnout Peter Lite a v něm tvořit hry. Jakékoliv stažené hry z jejich stránek se v tom dají editovat a prozkoumat tak jejich kód. Naučit se a vidět jak to funguje :-)
Fluttershy, yay! avatar 19.2.2009 20:44 Fluttershy, yay! | skóre: 88 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
Já si vzpomínám na cosi herního --- tuším, že se to jmenovalo GameMaker...
Science advances one funeral at a time. (Max Planck, parafráze) ✊ no gods, no masters ✊ #StopSwappingAir
20.2.2009 07:51 Honza
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
No v Petrovi de daly dělat i jiné věci, ale tak děti většinou dělají hry :-)

GameMaker si pamatuji, ale myslím si, že Peter byl o úroveň vizuálního programování výše, jak GameMaker.

Příklady her udělaných v Petrovi, které se zúčastnili soutěží ;-) http://www.becheracek.wz.cz/ http://game.becherovka.cz/?page=game&id=216 http://game.becherovka.cz/?page=game&id=21 http://www.nextcorp.cz/ a další ;-)

Super jsou ty dostihy:-)
26.2.2009 20:15 Michal
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
Petra jsem kdysi nasel a chvili zkousel. Zvazoval jsem jsem, jestli by se dal pouzit k vyuce programovani.

Jedna se vlastne o uplne normalni jazyk, ke kteremu je dodavan editor (ponekud amatersky vyvedeny), ktery umi misto klicovych slov (treba "for") kreslit ikonky (for ma myslim zatocenou sipku), pricemz tyto ikonky muzete tahat mysi (napsat normalne na klavesnici "for" je ale pohodlnejsi snad i pro deti). Z toho duvodu tvrdim, ze se nejedna o vizualni jazyk v pravem slova smyslu.

Vlastne, jsem jeste opravdu vizualni a realne pouzitelny (byt treba "jen" na vyuku) programovaci jazyk nevidel. Mozna nejbliz k tomu maji nejaka graficke kreslitka flashovek, ale tezko rict, zda se jedna opravdu o programovani.

Pokud o ncem vime, dejte vedet...
20.2.2009 12:54 nemam
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)
28.2.2009 11:42 Andrej
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaron Lanier (Programmers at Work)

 hippie freak ktoremu koncom 80's asi zabasli dodavatela tak tu vec nedokoncil

Založit nové vláknoNahoru

ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
© 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.