Portál AbcLinuxu, 9. května 2025 03:06
T-Mobile G1 s Google Android v prodeji, nalezena první díra. Hra Prey portována na Linux. Linux Foundation vydala odhad nákladů na vývoj distribuce. Jak Sambě pomáhá spor EU a Microsoftu. SCO se nevzdává, plánuje budoucnost. Linux Mint 5 "Fluxbox". SimplyMEPIS 8.0 Beta 3. openSUSE 11.1 Beta 3. Distribuční rada: dva nástroje z alsa-utils (speaker-test a alsactl).
Debian GNU/Linux 4.0r5 (Etch) je pátá revize stabilní řady Debianu, opět jde o opravy různých kritických chyb. Ubuntu 8.10 RC stabilizuje systém, mělo by jít o vydání vhodné pro testování jakýmkoliv uživatelem. Dreamlinux 3.5 RC4 vyřazuje GNOME, které připadalo vývojářům verzi od verze pomalejší a objemnější. Největší změnou v FreeBSD 7.1-BETA2 je použití kde-lite s tím, že kde bude až v konečném vydání. PC-BSD 7.0.1 přichází s KDE 4.1.2, verzí pro AMD64, lepší podporou WiFi nebo Adobe Flash 9. Foresight Linux 2.0.5 představuje poslední novinky v GNOME 2.24, OpenOffice.org 3.0 a X.Org Server 1.5.1. Parsix GNU/Linux 1.5r2 opravuje chyby, aktualizuje pár věcí a oficiálně zvládá Compiz Fusion.
První telefon na bázi linuxového Google Android se pod názvem T-Mobile G1 dostal do prodeje ve Spojených státech. Ačkoliv jsme už mohli slyšet velká čísla ukazující, kolik telefonů se podařilo prodat, šlo jen o nákup zásob do skladů a žádná mánie jako kolem iPhone se dle očekávání neodehrála. Přesto je podle T-Mobile o telefon zájem a jeho produktová stránka zaznamenala pětkrát větší provoz než jiné podobné. Po několika dnech se však skupině bezpečnostních expertů podařilo najít první bezpečnostní slabinu v softwaru telefonu. Chyba v prohlížeči umožňuje, aby se do telefonu dostal např. spyware odposlouchávající klávesnici. V open source verzi OS Android už však byla chyba opravena a spolu s partnery HTC a T-Mobile se pracuje na rozšíření opravy mezi zákazníky. Dobrý návrh systému navíc omezuje rozsah možných škod - aplikace běží ve svých vlastních sandboxech.
Akční střílečka Prey vydaná pro Windows v roce 2006 byla portována na Linux. Za prací stojí známá postava Ryan C. Gordon, kterému pravděpodobně práci usnadňovala skutečnost, že hra stojí na upraveném enginu id Tech 4 (použitém v Doom 3 a Quake 4). Serverová verze pro Linux vyšla už v roce 2006 a nikde ani nebyly zprávy, že se pracuje na klientovi, jde tedy o příjemné překvapení. Klient pro plnou verzi hry by měl být uvolněn brzy, jakmile projde patřičným testováním demoverze (instalátor o velikosti 450 MB). Na rozdíl od jiných her nebude nutné kupovat hru znovu pro Linux, pokud už máte verzi pro Windows - stačí mít původní média nebo mít data stažená přes herní distribuční systém Steam.
V demoverzi z 23. října není možné nastavit širokoúhlé rozlišení - při nastavení poměru stran ve hře jsou nadále nabízena jen rozlišení s obvyklými poměry. To je možné vyřešit úpravou souboru ~/.prey-demo/base/preyconfig.cfg
, kde se např. pro rozlišení 1680×1050 nastaví hodnoty:
seta r_mode "-1" seta r_customWidth "1680" seta r_customHeight "1050"
Přeskakující zvuk může jít vyřešit nastavením jiného zvukového systému přes proměnné prostředí, příklad s ALSA:
SDL_AUDIODRIVER=alsa
Hra může místo SDL-Audio použít i OpenAL, přičemž knihovna OpenAL pravděpodobně není s demoverzí distribuována. Nalezené problémy patří do Bugzilly.
Linux Foundation zveřejnila analýzu, která odhaduje, kolik by stál vývoj běžné linuxové distribuce, pokud by šlo o vývoj proprietární. Odhad byl postaven na Fedoře 9 a konečným číslem je 10,8 miliard amerických dolarů, pokud by vývoj probíhal v USA. Fedora 9 staví na 204,5 milionech řádků kódu v 5547 balíčcích, přičemž potřebné úsilí je 60 000 člověko-roků. Náklady na samotné jádro systému by činily 1,4 miliardy a odpovídají 7500 člověko-rokům. V reálu do jádra přispělo přes 3200 vývojářů z celkem 200 firem. K dispozici jsou staré odhady z roku 2002, kde se jako základ použila distribuce Red Hat Linux 7.1. Tehdy odhad nákladů na proprietární vývoj distribuce dosáhl pouhých 1,2 miliardy dolarů.
Andrew Bartlett z vývojářského týmu Samba na webu people.samba.org popisuje, jak soudní spory Evropské unie s firmou Microsoft prolamují ledy v oblasti interoperability. Jen na konci září se v prostorách Microsoftu v Redmondu a v Santa Clara konaly dvě akce s interoperabilitou související. Byly zorganizovány "plug festy" pro technologie CIFS a Active Directory, kam byl tým Samby pozván a kde mohli vývojáři spolupracovat přímo s inženýry Microsoftu. To následuje po tom, co byla předána dokumentace pro více než 100 komunikačních protokolů, bylo vyřízeno přes 100 požadavků na vyjasnění dokumentace a proběhla řada konferenčních hovorů, kde se věci diskutovaly. Svobodná implementace se tak nyní nepotýká s chybějící dokumentací nebo obtížností analýzy síťové komunikace: omezujícím faktorem už je jen rychlost vývoje.
Firma SCO, která je známá tím, že vede soudní spory se společnostmi jako Novell a IBM, což ji přivedlo ke krachu, se nevzdává a představila plány na svou budoucnost. Podle informací zveřejněných na SCO TecForum 2008 hodlá provést reorganizaci tak, že zkrachovalá SCO Group bude v budoucnu jen prázdnou "schránkou", která bude dále pokračovat v soudních sporech, a veškerá tvůrčí činnost v oblasti unixových a mobilních produktů bude v rukách nové SCO Operations (jméno není úplně jisté). K SCO Operations se tak přesunou veškerá autorská práva, zaměstnanci a partneři. SCO tento způsob transformace hodlá financovat z nových investic. Jako šok působí to, že SCO TecForum 2008 je mimo jiné sponzorované firmou Intel.
Vyšla komunitní edice Linux Mint 5 s prostředím Fluxbox. Nabízí několik nových funkcí: menu Fluxboxu je automaticky generováno a aktualizováno a jsou předinstalovány všechny dostupné kodeky a související pluginy. Ve správci souborů Thunar jsou nově podporovány uživatelské akce. Dále byla zlepšena lokalizace systému a prostředí a jsou zařazena nová témata s důrazem na hlavní barvu distribuce (zelená). Zmiňované automatické aktualizace menu se ještě potýkají s problémy: není podporována lokalizace, některé položky nemusí být funkční a hledání ikon také není dokonalé. Vzhledem k tomu, že se vyskytly problémy s PulseAudio v kombinaci s Fluxboxem, standardně se v distribucí používá přímo ALSA. To znamená, že u dodatečně instalovaných aplikací může být nutné provést změnu zvukového nastavení.
SimplyMEPIS 8.0 Beta 3 nepřináší oproti předchozí betě mnoho změn, jde jen o přechod na Linux 2.6.27 z 2.6.26. Ten byl odůvodněn aktualizacemi ovladače Intel e1000 a problémy se stabilitou Aufs, které údajně odezněly. Navíc vývojáři věří, že v SimplyMEPIS 8.0 se více využije vylepšená podpora IPv6 v jádře. V řadě 8.0 najdeme hlavně nové verze aplikací - X.Org 7.3, KDE 3.5.9, OpenOffice.org 3.0, Amarok 1.4.10, MPlayer 1.0-rc2 a další.
openSUSE 11.1 Beta 3 je tu a autoři vyzývají k rozsáhlému testování, jež je nutné pro kvalitní výsledek. Na rozdíl od předchozí betaverze vyšla x86 a x86_64 živá CD s GNOME a s KDE. Dostaly se sem také nové velké verze jako OpenOffice.org 3.0 a Mono 2.0 a uživatelé ovladače e1000e se už nemusí bát znefunkčnění síťové karty, protože je použito jádro 2.6.27.1. K přehrávání hudby se nabízí Amarok 2.0 beta 2 a Banshee 1.3.2. Najdeme také GNOME ve verzi 2.24. Vinou konfigurační změny jádra nefunguje virtualizace KVM, ale to by mělo být brzy napraveno.
alsa-utils
je sada nástrojů zvukového systému ALSA. Zde se podíváme na první dva z nich, nejprve na speaker-test
. Ten se může hodit pro ozkoušení funkčnosti zvukového zařízení a díky svému principu může pomoci při kontrole, zda je sada reproduktorů zapojena správně (obzvláště užitečné u sad 5.1 a podobných), protože zkouší reproduktory postupně. Stereo reproduktory vyzkoušíme následovně:
$ speaker-test -c 2 # [...] (část výstupu vynechána) 0 - Front Left 1 - Front Right 0 - Front Left 1 - Front Right
5.1 konfigurace:
$ speaker-test -D plug:surround51 -c 6 # [...] 0 - Front Left 4 - Center 1 - Front Right 3 - Rear Right 2 - Rear Left 5 - LFE
Druhým nástrojem je alsactl
. Ten je typicky používán spouštěcími skripty vaší distribuce pro uložení a obnovení stavu zvukového mixéru. Nám se může hodit k rychlému přenastavení mixéru - je tak možné ve VoIP aplikaci zajistit vypnutí zvuku do reproduktorů a správné nastavení mikrofonu. Takto stav mixéru zapíšeme do souboru:
alsactl -f nazevsouboru.state store
Pak můžeme ze souboru stav kdykoliv obnovit:
alsactl -f nazevsouboru.state restore
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.