MicroPythonOS je operační systém napsaný v MicroPythonu určený především pro mikrokontroléry jako ESP32. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byl vydán LineageOS 23 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu. LineageOS 23 je založený na Androidu 16.
Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Fluxbox je malý, rychlý a nenáročný správce oken.
Vychází z Blackboxu. Mezi stěžejní vlastnosti patří vysoká konfigurovatelnost, možnost seskupovat okna, přepínání pracovních ploch pomocí kolečka myši, podpora virtuálních ploch a plynulého přetahování oken mezi nimi, podpora dockapps (viz článek Mé oblíbené dockapps), podpora témat vzhledu, pozadí pracovní plochy, klávesových zkratek, podpora KDE a GNOME (takže například ikonifikace do upozorňovací oblasti funguje i ve Fluxboxu). Toto prostředí je ideální pro všechny, jimž KDE nebo GNOME přijdou moc přeplácaná, nebo jsou na jejich počítači pomalá.
Za nastavením Fluxboxu stojí tři soubory, které se nachází v domovském adresáři uživatele v podadresáři .fluxbox – menu, keys, init. V těchto souborech je možné nastavit úplně vše, od základního fungovaní (init), klavesových zkratek (keys), až po menu (menu). Tyto soubory lze editovat ručně, nebo pomocí utility zvané FluxConf. FluxConf se skladá ze tří částí: FluxConf, FluxMenu, FluxKeys. Pomocí FluxConfu lze nastavovat nejdůležitější vlastnosti Fluxboxu bez ruční editace init, například kde se mají zobrazovat slity, definovat cesty ke stylům, či k nastavení menu apod. FluxMenu je pro rychlé nastavení menu, položek, seznamu a spoustěčů programů. FluxKeys slouží k nastavení klávesových zkratek ve Fluxboxu. Protože se init a keys načítají jen při startu, musí se po provedení změn Fluxbox restartovat. Změny v menu se projeví hned.
V domovském adresáři uživatele jsou ještě další konfigurační soubory, a to apps a startup. První slouží k uložení vlastností oken spouštěných programů, mj. velikosti, pozice. Na rozdíl od jiných fluxboxových konfiguráků se nedá editovat při běžícím Fluxboxu, protože si uchovává nastavení v operační paměti. Zadávání parametrů do apps se děje pohodlně přes menu okna – zapamatovat…, ovšem třeba odstranění nepotřebných položek se musí udělat ručně. Soubor startup zase provede spuštění zadaných příkazů při startu Fluxboxu (třeba wmxmms, nějaký modem-applet, gkrellm, xscreensaver – ten se musí jinak spouštět z menu). Pozor je třeba dát na to, že startup je skript, musí mít práva ke spuštění. Soubor startup se edituje pouze ručně.
| Prostředí: | X Window System |
| Licence: | OSS kompatibilní |
| Domovská stránka: | http://www.fluxbox.org/ (976×) |
| Adresa ke stažení: | http://www.fluxbox.org/download/ |
| Počet uživatelů: | |
Dokument vytvořil: Käyttäjä 11133, 18.7.2006 13:40 | Poslední úprava: Brilantní modř, 17.8.2020 11:18 | Další přispěvatelé: |🇵🇸, pushkin | Historie změn | Zobrazeno: 30628×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz