CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Debilníček sklerotického linuxáka...
Fluxbox je jedním z mnoha window managerů pro X. Jeho výhodou jsou široké možnosti konfigurace a ještě větší možnost volby programů. Jak ale udělat z tohoto toto?
Není to tak těžké, i když, přiznejme si to, Fluxbox je stále "jen" window manager, nikoliv kompletní desktopové prostředí. Sám o sobě však nabízí mnoho zajímavých možností, které je v desktopových prostředích velmi těžké, ne-li nemožné nějak rozumně nastavit.
Pro začátek několik vlastností, kterými Fluxbox umí příjemně usnadnit život:
+ velmi úsporný a příjemný vzhled
+ intuitivní přepínání mezi plochami kolečkem myši
+ uložení velikosti a pozice oken na plochách
+ přetahování oken mezi plochami
+ spojování oken (uchopením dekorace okna prostředním tlačítkem myši a přetažením na dekoraci druhého jej lze spojit s jiným oknem, vhodné například pro spojení oken chatu GAIMu a LICQ)
... a mnoho dalších
Fluxbox jako takový je konfigurovatelný buď klikacím způsobem nebo pomocí textových konfiguračních souborů, které umisťuje standadně do ~/.fluxbox. Ručně si ve fluxboxu můžeme naklikat například šířku a umístění lišty, průhlednost dekorací oken a lišty, vlastnosti oken, které si má Fluxbox pamatovat (velikost, pozice, plocha, na které se daná aplikace má spouštět), jména ploch či například formát zobrazení času. Zvláště formát času a data mne příjemně překvapil - zobrazuje lokalizované názvy dnů v týdnu. Přípustné znaky jsou zde:
%A - den v týdnu slovem
%a - den v týdnu zkratkou
%d - den v měsíci
%D - celé datum ve formátu mm/dd/yy
%m - měsíc číslicí
%Y - rok čtyřmístnou číslicí
%y - rok dvoujmístnou číslicí
%k - hodina
%M - minuta
%S - sekunda
Jsou zde ještě další (například %s, zvláště doporučuji
), ale ty mi již nepřipadají tak dobře využitelné. Klikacím způsobem lze nastavit i styl dekorací a lišty.
Styly fluxboxu jsou umístěny v /usr/share/fluxbox/styles a sestávají se z vlastního konfiguračního souboru stylu a bitmap, kterými jsou okna dekorována. Nastavení konfiguračního souboru jsou dobře pochopitelná a tak není problém si například změnou řádku:
toolbar.height: 16
nastavit výšku lišty na 16 pixelů. Přibroušení staženého stylu či vytvoření vlastního je tak pouze záležitostí zručnosti. Mě osobně se zalíbil Nuevat3k-Bluenight s nastaveným názvem okna doprostřed a zmenšenou lištou na 16 pixelů. Fluxbox nabízí (díky svým kořenům v Blackboxu) též kompatibilitu se styly pro Blackbox.
Menu Fluxboxu lze vyvolat kliknutím pravým myšítkem na plochu. Je uloženo v ~/.fluxbox/menu a lze jej libovolně rozšířit buď v textovém souboru nebo připojením jiného menu v textovém souboru ve formátu xdg. Pro začlenění menu slouží tag [include] a ve spojení s oddělovači jej lze použít například takto:
[separator]
[include] (~/.fluxbox/mymenu.xdg)
[separator]
Přičemž jednoduché submenu může mít nějaký následující typ obsahu:
[submenu] (Pushkin's Menu)
[submenu] (Audio & Video)
[submenu] (Editors)
[exec] (GIMP) {gimp}
[end] # (Editors)
[submenu] (Players)
[exec] (MPlayer) {gmplayer}
[exec] (VLC) {vlc}
[exec] (Xine) {xine}
[exec] (XMMS) {xmms}
[end] # (Players)
...
[end] # (Audio & Video)
[end] (Pushkin's Menu)
Z hlediska chování menu je zajímavá i schopnost posouvání již zobrazených submenu po monitoru - stačí "vyjet" myškou z aktuálního menu, chytit jej za horní dekoraci a přesunout kamkoliv, kam se zrovna hodí.
Co se týče menu je třeba upozornit ještě na jednu věc - je plně lokalizované do češtiny, ale zatím (FB 0.9.15) má problémy s UTF-8. Těm se lze vyhnout opětovným poangličtěním menu. Pro to stačí přepsat soubor /usr/share/fluxbox/nls/cs_CZ/fluxbox.cat souborem /usr/share/fluxbox/nls/C/fluxbox.cat. Pravda, nejde o nijak elegantní řešení, ale funguje
.
Pro nastavení klávesových zkratek ve Fluxboxu slouží soubor ~/.fluxbox/keys. Zde lze nastavit vše co souvisí s reakcí na stlačení kláves - přepínání ploch, způsob přepínání ploch (PrevWorkspace, NextWorkspace), spouštění aplikací stlačením klávesy. Klávesové zkratky lze též zřetězit a spustit tak například stisknutím Alt-A-I-F Firefox. Tomu odpovídá zápis
Mod1 A I F :exec firefox
Mod1 zde označuje klávesu alt. Alternativně zde může být Mod4 (klávesa s logem jisté společnosti), Control, Shift, Tab, Left...
Fluxbox umožňuje též spouštění aplikací po svém startu. Pro aktivování této vlastnosti je třeba vytvořit skript ~/.fluxbox/autortart.sh, který tvoří posloupnost aplikací, které mají být spuštěny. Aby došlo k jejich spuštění na pozadí je třeba na konec každého řádku přidat znak &. Aby byl autostart.sh zpracováván, je třeba zařadit odkaz na něj do souboru ~/.fluxbox/apps. Pokud tento soubor neexistuje, je třeba jej vytvořit a přidat do něj řádky:
[startup]
{~/.fluxbox/autostart.sh}
Pokud již ale soubor existuje, je třeba do něj tyto řádky zapsat po vypnutí Fluxboxu, například z jiného window manageru. Důvod je ten, že Fluxbox do tohoto souboru ukládá nastavení oken a uchovává jej v paměti až do chvíle ukončení Fluxboxu a pak teprve jej uloží na disk. Kombinací těchto souborů (apps a autostart.sh) a uložených nastavení oken v apps se při startu Fluxboxu nastartované aplikace hned rozdělí na plochy, kde se spustí přesně na svém místě a nevzniká tak na jedné ploše guláš spuštěných aplikací. To bohužel neplatí pro aplikace bez dekorací (gkrellm, xmms...), které se prostě spustí na ploše, ze které je uživatel zavolá.
autostart.sh lze využít i k jiné záležitosti známé z desktopových prostředí - přehrání zvuku při startu window manageru. To lze zařídit velkým množstvím nástrojů, například mplayerem:
mplayer /home/data/Audio/Sounds/departed.wav
Zde ale nesmí být na konci znak &, který by mplayer nerozdýchal. Zároveň by nebyl skript autostart.sh vykonáván po dobu přehrávání zvuku, je tedy třeba tento příkaz vložit až na konec skriptu. Výsledný skript tak může vypadat například takto:
gaim &
gkrellm &
kmix &
krusader &
licq &
lineakd &
skype &
xchat &
xmms &
mplayer /home/data/Audio/Sounds/departed.wav
Mno, přišel čas dělat i jiné věci, než si jen hrát z Fluxboxem, takže o různých fbvychytávkách a (hlavně) ROX-Fileru něco napíšu až bude zase volná chvíle.
Tiskni
Sdílej:
Muj flux vypada takhle
.