Skenování kinofilmu pod Linuxem (Epson Perfection V300 Photo) – 2

24. 7. 2009 | David Ježek

Články - Skenování kinofilmu pod Linuxem (Epson Perfection V300 Photo) – 2  

Minule jsme si představili superlevný skener Epson Perfection V300 Photo schopný práce i s průsvitnými filmy. Dnes je čas na seznámení s jednoduchou aplikací iscan, která, na rozdíl od výrobcem dodávaného softwaru, pracuje nativně pod Linuxem.

Základní nastavení je předurčeno pro klasické dokumenty.

Je tedy třeba přepnout na skenování negativního (případně inverzního, holdujete-li tak jako velitel Eric Lassard diákům) filmu a příslušně navýšit dpi.

Zbývající nastavení ukrývá druhá záložka „Adjust“. Zde je, po vytvoření náhledu tlačítkem „Preview“, možno upravovat úroveň světlé a tmavé části políčka, treshold (neaktivní) a gamma korekci spolu s barevnou křivkou pro jednotlivé RGB složky. Nic více, nic méně, oproti standardnímu softwaru Epson Scan pro Windows je to chudoba. Na druhou stranu pro „běžného spotřebitele“, jemuž je V300 určen, to patrně výrazná překážka nebude.

Po vytvoření náhledu je možné buď oskenovat celek, nebo daleko lépe jednotlivá políčka s individuálními nastaveními v záložce „Adjust“.

Po vybrání oblasti doporučuji stisknout „Zoom“, dostanete pak detailní obraz výřezu s možností stanovit přesně hranice skenu a lépe vidět úpravy nastavení. Nastavení gamma korekce má na obraz pochopitelně podstatný vliv

Stejně tak i korekce stínů a světel, která umožňuje poladit obraz přesně mezi dvěma mezními hranicemi.

Po natavení všeho potřebného jen kliknete na „scan“, vyberete složku a počkáte na výsledek (adekvátně dlouho zvolenému rozlišení).

Reálné rozlišení skeneru

Srovnání detailnosti skenu v jednotlivých dpi si provedeme na typické tuctové fotce.

S ohledem na velikost filmového políčka ~36×24 mm nemá smysl se bavit o čemkoli menším než 600 dpi. I toto rozlišení poskytuje spíše „náhledovou kvalitu“. ~855×576 je pouze 0,5Mpixelová fotografie vhodná možná na web, ale i pro tento účel je lepší provést sken ve vysokém rozlišení, upravit a exportovat až poté.

Rozlišení skenu („základní“ dpi kroky):

• 600 dpi: ~0,5 Mpix
• 1200 dpi: ~2 Mpix
• 2400 dpi: ~8 Mpix
• 3200 dpi: ~14 Mpix
• 6400 dpi: ~65 Mpix

Na tomto místě si dovolím krátké zastavení. Bez ohledu na to, v jakém rozlišení provedete sken, má na reálnou hodnotu rozlišení resp. detailnosti obrazu vliv více faktorů. Vedle nastaveného dpi je to právě optická hustota, asi nejdůležitější parametr skeneru, ale také velikost zrna filmu a kvalita použitého objektivu.

Velikost zrna je podstatná, skenujete-li například Ilford HP5 vytlačený na ISO1600 a vyvolaný poněkud ostřeji, aby vylezlo zrno/kontrast. Pak se od jisté úrovně s rostoucím rozlišením pouze zvětšuje velikost zrna, ale reálná detailnost fotografie již růst nemůže. Stejně tak pokud skenujete fotografie z levného plastového kompaktu koupeného v roce 1985 „za pár stovek“, jeho objektiveček na filmové políčko nepřenese v podstatě třeba ni 1 Mpix.

Nicméně toto protentokrát pomiňme. Dnes lze fotit analogově se špičkovými objektivy na špičkový materiál. Na internetu lze nalézt srovnání digitálu s kinofilmy levné kvality skenovanými však na bubnových skenerech ukazující sílu filmu schopného zaznamenat i desítky megapixelů. Takový Kodak Ektar 100 má emulzi prakticky prostou viditelného zrna a jeho „zachytitelná detailnost“ (omlouvám se za patvar) udávaná počtem čar na milimetr dává evivalent rozlišení přes 50 Mpix.

Ale zpátky na zem. Záměrně zvolená ukázková fotografie byla pořízena více než 30 let starou Minoltou s objektivem MC Rokkor-X 50mm/F1.7 na levný film Kodak Gold 100 vyvolaný obyčejným labem (používajícím techniku Kodak). Celkové náklady na pořízení fotek touto cestou, tj. cena filmu a vyvolání, je kolem 3,40 Kč/fotka – tolik vás stojí každé cvaknutí spouští.

Z fotografií si můžete sami udělat závěr, ale potřebujete k tomu vědět, že iscan používá pro jednotlivá rozlišení různá nastavení „maskování rozostření“, bez něj je to ale bída bídoucí. Neumožňuje to však nastavit uživatelsky, což je velká škoda. Mně osobně se to jeví tak, že reálné rozlišení skenu na V300 v iscanu je maximálně 2400 dpi; pro 3200 už jen roste velikost souboru, ale listí se nijak nezostřuje. Pokud si kvalitním algoritmem změníte velikost u fotografie s 2400 dpi na 3200/2400násobek, dostanete takřka shodný výsledek. Pro zajímavost: Rychlost skenu jednoho filmového políčka při 2400 dpi je zhruba 40 vteřin.

Z delší zkušenosti ale vím, že toto není pevné pravidlo, většinou je reálné rozlišení skeneru ještě níže, spíše u úrovně 1600 dpi. To je výhoda iscanu, umí tento „mezistupeň“ nastavit. Epson Scan pro Windows umí pouze 1200 a 2400 dpi, nic mezi tím.

Závěr

Hodnotit Epson Perfection V300 Photo není snadné. Jedná se o rozporuplné zařízení, které mnohé nedostatky vyvažuje cenou. Dovolím si tedy ve stručnosti vypíchnout klady a zápory:

• + cena, cena, cena
• + funkčnost pod Linuxem
• - nízká optická hustota
• - reálně pouze ~2 až 4Mpix rozlišení
• - absence Digital ICE

Klady jsou jasné, pouze se zastavím u záporů. Nízká optická hustota, ač to na vás možná z recenze tak nepůsobí, je velký zádrhel. Skeny jsou méně kontrastní a méně ostré, než by mohly být, a s malým rozsahem. Měl jsem před několika měsíci krátce k dispozici i model V500 Photo a je to skutečně nebe a dudy. Jak rozlišení, tak optická hustota je výrazně vyšší a je to na kvalitě skenů skutečně znát.

Výstupy z V300 jsou tak použitelné maximálně na webu, případně pro tisky do velikosti A5, více bych si s ním netroufl. I na ukázkových skenech můžete vidět absenci Digital ICE na prachových částečkách, kterým se za běžných domácích podmínek nikdy nelze zcela vyhnout.

To vše však kompenzuje extrémně nízká cena. Na rovinu mohu prohlásit, že V500 je o třídu lepší volba, ale jeho cena je více než dvojnásobná oproti V300. A pokud vám jde primárně o archivaci rodinného archívu foceného obyčejnými starými kompakty, pak je V300 dostatečný. Jeho koupě vyjde již při 35 filmech levněji než zadat sken nějakému labu, z něho také vyšší rozlišení nevypadne (mám ověřeno na zmiňovaném Kodaku, byť ostrost a podání barev je vizuálně lepší). Často se tak vyplatí koupit V300, oskenovat všechno, co doma máte, a opět jej prodat. V případě V500 a vyšších modelů se tento postup zaplatí až při výrazně vyšším počtu filmů v rodinném archívu.

Diskuse k tomuto článku

[dvomi]

EPSON Perfection V500 Photo jde v Linuxu také používat?

[Andrej Herceg]

Áno, program Image Scan! podporuje aj Perfection V500 PHOTO.

[mam]

vsetky nove epson skenery funguju v linuxe bez problemov, nielen tento model

[paskma]

Rodiče mají doma několik krabic diapozitivů, které bych chtěl zdigigalizovat. Ale že by se mi s tím chtělo hrát, to ani moc ne Ach jo.

[David Ježek]

pak to vem do labu a brutálně si připlať za to, že si s tím bude hrát někdo místo tebe .

[petr_p]

Mám pocit, že v článku chybí podstatná věc – odkaz na web programu iscan.

[doron]

avasys.jp/hp/menu000000500/hpg000000442.htm

[Jiří Svoboda]

Máme doma několik set diapozitivů a už delší dobu dumáme, že bychom je měli digitalizovat. Tyto články mě snad už rozhoupaly a zřejmě taťkovi k narozeninám koupím EPSON Perfection V500 Photo, ať si má s čím "hrát".

Občas ale vidím, že ve stejné cenové kategorii je doporučován (a snad i preferován) i Canon CanoScan 8800F. Je tu někdo, kdo může srovnat? Myslím především kvalitu výstupu a podporu pod Linuxem.

[martin]

 Neměl jsem sice oba skenery v ruce, ale podle toho, co jsem viděl výstupy z obojího a i na základě zkušeností se staršími skenery bych rozhodně preferoval Epson. Nevím jak je na tom Canon teď (co se týče ovladačů v linuxu), ale dříve se k tomuto systému stavěl spíše nepřátelsky, zatímco Epson se jej snaží dlouhodobě podporovat. Takže i z principu bych volil Epson a s přihlédnutím k tomu, že je na tom technicky lépe by (pro mě) nebylo co řešit.

[frdrx]

Konkrétní model neznám, ale Canon jsou svině. Jsou nepřátelští ke svobodnému softwaru a plynou z toho problémy s ovladači. Canonní scannery se v GNU s Linuxem dají plnohodnotně používat jenom s použitím proprietárního VueScanu.

[koffr]

minule sem psal ze staci urpmi iscan a pak si to kazdej naklika :) takze cenim snahu o clanek, nicmene i podprumernej linuxak snad tohle zvadne :)

[David Ježek]

díl i iscanu byl hotov ještě před vydáním prvního dílu .

[frdrx]

Zas je tu ten termín "optická hustota". To není správně, že ne? Zajímám se o fotografii a fototechniku přes dvacet let a na tenhle výraz jsem zatím narazil jenom tady.

[Karel Dušek]

Paradoxně se s tím pojmem "optická hustota" setkávám práve ve spojení se scannery a to celkem často a již několik let (hlavně tedy u filmových scannerů). Sice je pravda, že jsem se setkal i s označením "denzita (density)". Nebudu tu zastávat jakýkoliv názor, zda je to onačení správné nebo špatné (jde přece o to, aby člověk věděl, co si pod tím představit ). Nejedná se přece o pojem českého původu, ale o překlad. Ale když už to tu zmiňujete, tak jaké by podle Vás mělo být označení, vysvětlení, ... ?
Celkem slušný "výklad" této problematiky je na stránce Photo.net.

[David Jaša]

Počkat, takže optickou hustotou se myslí dynamický rozsah skeneru, respektive snímače?

[Karel Dušek]

On je ve skutečnosti docela problém najít věrohodnou definici "optické hustoty". Ale jsou zmínky o tom, že "optická hustota" je známa jako "dynamický rozsah".
Dynamic range, also called optical density (OD). It is a measure of how well the scanner can capture the tonal range of an image, the gradations from bright highlights all the way to dark shadows. Dynamic range is measured on a logarithmic scale (like the Richter scale) from 0-4 with zero as pure white and four as pure black.

[frdrx]

Odkázaná stránka je dobrý zdroj infa. V týhle problematice se vyznám slušně. Říct, že scanner má nízkou optickou hustotu je špatně. Bylo by lepší říkat, že scanner je schopen scanovat do určité hodnoty Dmax (nejvyšší hustoty), nebo že má malý dynamický rozsah. IMHO je ke škodě věci hyperkorektně překládat denzitu jako hustotu. Navíc je zbytečně říkat optická denzita. To je jak cirkulární kolo. Ale to je fuk. Možná je to jenom můj osobní názor.

[Karel Dušek]

Bylo by lepší říkat, že scanner je schopen scanovat do určité hodnoty Dmax (nejvyšší hustoty), nebo že má malý dynamický rozsah.
S tímto maximálně souhlasím. Pro mě je to však asi pouze slovíčkaření. Je to prostě problém překladu. Významově je ale patrné, co je tím myšleno . Toho, kdo se bude zajímat o koupi scanneru a bude řešit problematiku Dmax, bude asi spíše zajímat velikost Dmax (číslo), než přesné vysvětlení pojmu.
Jinak Vám dávám za pravdu, pojem "optická hustota" není příliš věrohodné označení. Ale není to vinnou článku, autora. Z mého pohledu je to pojem, který se pomalu dostává do popředí, hlavně ve spojení s Dmax.
Můžeme být rádi, že takový článek vznikl . Film má prostě svoje kouzlo. (no flame pls)

[frdrx]

Pro mě je to však asi pouze slovíčkaření.

Je to prostě problém překladu. Špatný překlad může za mnohé bludy světa (třeba za to, že Ježíšova matka byla pannou).

Významově je ale patrné, co je tím myšleno .

No mně to jasné hned nebylo.

Můžeme být rádi, že takový článek vznikl .

Určitě. Chválím autora.

Z mého pohledu je to pojem, který se pomalu dostává do popředí, hlavně ve spojení s Dmax.

No jsou i horší "pojmy", které se navzdory své nesprávnosti (mnohdy přímo debilitě) prosazují: třeba "optický zoom", "elektronická závěrka", "EVF zrcadlovka" a mnohé další.

Film má prostě svoje kouzlo. (no flame pls)

To má. Jinak bych se teď nechystal odjet s dvěma filmovými zrcadlovkami na zádech.