Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Dilema „analogový film versus digitál“ dnes nechme stranou. Zaměříme se čistě na ukázku toho, jak lze pod Linuxem v té či oné kvalitě digitalizovat filmový materiál, v našem případě tedy 35mm kinofilm.
Bohužel s nástupem digitálních fotoaparátů začala z trhu mizet báječná zařízení, specializované filmové skenery dosahující optické hustoty 4,8 D apod. Kromě velmi drahých skenerů Nikon Coolscan (které si mohou dovolit profesionálové jako Ladislav Kamarád, jenž si takové zařízení dokonce velmi specificky upravil) jsou dnes na trhu klasické stolní skenery podporující skenování průsvitných materiálů pomocí prosvětlovací části umístěné ve víku naproti snímacímu prvku. Nehovořím v tuto chvíli o různých levných nástavcích produkujících hrozné výsledky, ale o skutečných „oboustranných“ skenerech, kterým lze odejmout klasické bílé horní víko, pod nímž se ukrývá právě dodatečná prosvětlovací část.
Toto řešení má na trhu jak Hewlett-Packard, tak Canon a Epson (a možná někomu dalšímu křivdím). Typickým neduhem těchto skenerů je však výrazně nižší dosahovaná optická hustota od 3,0 D po 4,0 D, která znemožňuje pořídit těmito zařízeními skeny špičkové profesionální kvality (o bubnových skenerech za milióny ani nemluvě), ale pro domácí účely jsou více než postačující. Recenze si záměrně bere na paškál patrně nejlevnější dostupný plochý/filmový skener Epson Perfection V300 Photo, jehož cena u nás začíná na nádherných 1950 Kč včetně daně, což je cena, kterou v průměru v labech zaplatíte za oskenování ~35 kinofilmů, aniž byste měli nad procesem skenování jakoukoli kontrolu.
Jak již zaznělo, V300 je nejlevnější skener. Nad ním v nabídce firmy Epson sídlí modely 4490/V500 (liší se použitím CCFL/LED podsvícení, první jmenovaný je „zastaralý“) a duo V700/V750 (opět CCFL versus LED, V750 navíc používá rychlé rozhraní FireWire). Podrobnými rozdíly mezi modely se nebudeme zabývat, s rostoucí cenou samozřejmě roste optické rozlišení a optická hustota, ale zatímco V750 je bezpochyby vynikající přístroj, svojí devítinásobnou cenou (!) oproti V300 často ze seznamu uvažovaných modelů při koupi okamžitě vypadává.
Takže Epson Perfection V300 Photo:
V300 je příslušníkem řady Vxxx, osvětlení tedy nezajišťuje starší technologie studených katod, ale pole bílých LED. Výrobce udává poměrně slušnou hodnotu optického rozlišení, v oblasti skenování klasických dokumentů není důvod mu nevěřit; ale tato oblast není cílem testu. Reálné optické rozlišení při skenování průhledných kinofilmů (což je materiál se třemi fotocitlivými vrstvami, na každou základní barvu jednou) je něco zcela jiného. Jaké reálné rozlišení skener umí, na to si samozřejmě odpovíme.
Prakticky jediná významná výtka oproti modelu V300 může směřovat na absenci technologie známé jako „Digital ICE“ (Digital Image Correction and Enhancement). Ta slouží k detekci škrábanců a prachu na transparentních materiálech, které umí hardwarově při skenu „obejít“ pomocí infračervené lampy. Na druhou stranu Digital ICE nelze použít při skenování filmů obsahujících halogenidy stříbra (jako třeba nedávno ukončený Kodak Kodachrome), protože stříbrné částice odrážejí infračervené paprsky, které Digital ICE využívá k proskenování oblastí překrytých škrábanci a prachem, stejně jako když běžně skenovaný film odráží prachem či škrábanci viditelné světlo LED lampy. Stejný fenomén (přítomnost halogenidů stříbra) stojí za nemožností použití Digital ICE při skenování černobílých filmů. Skenujete-li tedy převážně čb filmy nebo nemáte poškrábané filmy, pak technologie Digital ICE (a její absence u V300) nehraje roli.
V balení se vedle skeneru nachází samozřejmě plastový díl pro zasunutí filmového pásu případně usazení čtyř diáků, dále dlouhý kvalitní stíněný USB kabel a dlouhý napájecí kabel s adaptérem a nějaké ty „papírové nesmysly“, které nemá cenu číst, natož pokud skener nezprovozňujeme pod Windows. Software totiž, jak už tomu tak u Epsonu bohužel bývá, zahrnuje podporu pouze pro Windows – ať již se bavíme o ovladačích nebo obslužných programech. Vůbec tedy nemá smysl vyndávat CD z krabice.
Zprovoznění po hardwarové stránce je triviální. Skener nemá žádné zabezpečovací páčky pro skenovací členy (V500 a výše je mají), takže pouze připojíte USB a napájecí kabel a je hotovo. Samozřejmě je pro skenování filmů třeba z víka vyjmout kus s bílou plochou pro klasické skenování a vybalit film.
Dobrá rada na začátek: Kinofilm lidé často skladují smotaný v ruličkách. To je špatné samo o sobě a pro skenování velice nepříjemné. Film je třeba vyrovnat, jinak se velmi špatně zacvakává do plastového dílu a současně se může vlastní silou příliš ohnout ke sklu, což ve skenu způsobuje tzv. „newtonovy kroužky“. Současně, pokud je ohnutý „po délce“, je třeba jej nejprve vyrovnat, jinak může část filmu skončit mimo hloubku ostrosti a též se změní proporce (skener neskenuje „stěnu kvádru“, ale část „pláště válce“, tedy místo 36,0 × 24,0 mm například jen 36,0 × 23,8 mm). Po osobních zkušenostech však musím říci, že nástavec od V300 je v tomto daleko odolnější než ten u V500, takže lze bez potíží skenovat i čerstvě vyvolané zkroucené filmy (u V500 to padá na bedra méně robustní konstrukci, která umožňuje skenovat najednou 12 políček), podélné ohnutí je však i zde problém.
Usazení nástavce v těle je aretováno prohlubněmi, do nichž nástavec zapadne. V tuto chvíli jste připraveni ke skenování, takže je čas zprovoznit softwarovou vrstvu.
Jako „typický linux“ jsem použil 32bitové Ubuntu 9.04 instalované na moderním PC poslední generace. Po zapnutí skeneru se nic nestalo, ani neprovedl „úvodní self-test“, kdy optikou projede obě dráhy a krátce rozsvítí „lampu“. Bylo jasné, že Ubuntu si s ním nepopovídá.
Osvědčenou metodou je zkusit placený VueScan (tomu se na Abíčku také budu v dohledné době věnovat), který v tomto případě suše oznámil, že sice našel skener Epson V300, ale chybí k němu software a že jej mám stáhnout z avasys.jp, epsoňákům důvěrné známé stránky.
Cesta vedla jak k ovladači (resp. interpreteru esci), tak k jednoduché doprovodné aplikaci iscan. Po nainstalování obou .deb balíčků jsem se konečně po zapnutí skeneru dobral k self-testu. iscan skener umí používat, takže skenování nic nebránilo. Ale o tom zase příště. Podíváme se, jak iscan funguje, co vše v něm lze nastavit a měnit, a také, jak je na tom V300 s kvalitou skenu přes avasys ve srovnání s aplikací dodávanou pro Windows. Na závěr snad jen malé namlsání fotografií, která byla na V300 skenována pod Ubuntu Linuxem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Vetsinou je pozitivni material hodne malo zrnitej, toho bych se nebal. No a jestli ti jde o promitani beznym projektorem, ktery ma rozliseni 1024x768 nebo treba 1280x1024, coz je taknejak kolem 1 MPx tak podobny skenr svoji praci udela naprosto v pohode.
Případně, pokud chcete u nějakých fotek luxusní kvalitu, tak existují služby jako www.flextightx5.com .
Jsem "postižen" stejným skenerem od Canonu a pravda je, že s výsledky bývám zcela spokojen málokdy. Obávám se ale, že skenování negativů dnes zajímá jen opravdu málokoho a že čekání na nějaký zázračný skener budoucnosti je bohužel marné
To se spíš dočkáme, že v zrcadlovkách budou běžně full frame nebo dokonce větší čipy.
Ale tak o tom žádná, taky používám Vuescan, zvětšeniny 30 x 40 se z toho udělat dají. Problém vidím v časové náročnosti, skenovat jeden každý film je docela opruz, protože je třeba nastavit každé políčko extra ručně. Upřímně řečeno Vuescan skenuje dobře, ale to uživatelské rozhraní mi přijde docela tragické, takže si myslím, že třeba manželku bych to nenaučil i když program už komunikuje česky.
Co se týká těch nových skenerů - od té "stařičké" FS4000 se jich mnoho na trhu neobjevilo, filmy se sice dělají a dělat budou, ale pro výrobce jsou neperspektivní, protože od nich a od celé filmové technologie nečekají mnoho zisků, takže proto je tu tlak zdigitalizovat co nejvíc fotografů. Máte pravdu, že malý trh neznamená, že se něco nového neobjeví, ale je otázka jestli si to běžný smrtelník bude moci finančně dovolit.
Motto : "Když je špatná předloha, postprocesing to nezachrání, aneb z ho... bič neupleteš"
Dokud fotku nenaskenuju, mám jenom omezené prostředky posoudit, zda je původní negativ takové technické kvality, aby z něj šla ta slušná zvětšenina udělat. Co se jeví ostré na náhledu, nemusí být dokonale ostré na konečném skenu. Kromě toho jsem se přesvědčil, že už výsledek skenu by měl být blízko tomu co chci mít na papíře, takže někdy musím skenování opakovat s jiným nastavením. Nemám sice žádné školení v postprocesu, ale zjistil jsem, že následnými úpravami se dá snímku velice lehce uškodit, ale málokdy zásadně pomoci (nebo to aspoň já neumím), takže úpravy omezuju na nutné a vyzkoušené minimum. Pak je tady spousta snímků, které se sice jeví bezcenné, ale za 20 let se zjistí, že mají hodnotu dokumentární (i když kvalita kulhá). Mám je sice na negativu, ale naskenovaná elektronická kopie neškodí. Nemusím je sice skenovat na maximální rozlišení, ale minuta k minutě se bohužel napočítá ... Ale zase je pravda, že digitální fotograf má jenom ten elektronický výstup a po slabší chvilce a zmáčknutí Delete nebo po selhání techniky nemusí mít už vůbec nic (ale mně se taky může povést negativ osvítit před vyvoláním).
Fotograf je dnes v situaci, že když nechce riskovat ztrátu kvality v žádném okamžiku (příležitosti ani světlo se neopakují), musí kdykoli pořídit snímek v maximální možné kvalitě. Pokud nejsem spokojen s tím, co za přijatelné peníze dnes poskytuje digitál, bohužel nutně prohrávám časově.
Jo, tak to je rozumné. Pravda je, že diáky mne vůbec nenapadly (dělám na negativy) a když o tom tak přemýšlím, tak to je časově přijatelná univerzální (a kvalitní) alternativa. Asi na ně přejdu taky. A vůbec - jdu dělat něco rozumnějšího, než je plkání
Obávám se ale, že skenování negativů dnes zajímá jen opravdu málokoho
Možná je problém i v tom, že většina z těch, koho zajímá, má o tom, co je cenově únosné, trochu jinou představu než my, normální smrtelníci.
To se spíš dočkáme, že v zrcadlovkách budou běžně full frame nebo dokonce větší čipy.
Jsem optimista. :-)
Osobně fotím na film a hodlám po celý život, ale scanuju jenom minimálně a s digitalizací všeho si počkám na scannery budoucnosti. Ty dnešní dělají filmu akorát ostudu.Ty dnešní skenery _pro domácnosti_ dělají filmu akorát ostudu. Viz třeba tyhle scany z kinofilmu dělané v labu, které filmu ostudu rozhodně neudělaly (obojí Minolta MD 70-210/4 na dlouhém konci, film Fuji Reala).
Mám V200 a doma Debian AMD64, takže jsem po několika pokusech zprovoznit 32bitový binární "ovladač" od Epsonu rezignoval a skener používám pouze s notebookem, na kterém je ten jediný správný a legální operační systém
Na druhou stranu software od Epsonu pro win32 umí hezké věci, zejména co se týká diapozitivů - v dalším díle článku na to určitě dojde (a jsem moc zvědav jak vypadá práce s diapozitivy v kombinaci V300 + Linux). Díky za článek!
Pouzivam V750 a s Linuxem spolecne s VueScan chodi na jednicku. Doporucuji investovat do lepsiho drzaku na film, at uz 35mm tak stredoformat. Osobne pouzivam Dual MF Film Holder z betterscanning.com. Po kalibraci ohniskove vzdalenosti se kvalita vyslednych skenu zlepsila o 100% (hlavne z hlediska ostrosti).
Docela levný jednoúčelový ROLLEI FILM DIA SCANNER za 2500 Kč. Uvažuji o jeho koupi na skenování starých negativů.
www.oehling.cz/inshop/filmove-rollei/rollei-film-dia-scanner-%5Bid-214107%5D.html
Pokud bys napsal i neco na styl jak si pod Vuescanem poradit s ruznyma znackama barevnych negativu, byl bych rad :) ... problem je, ze profily co ma vue sou dost na hovno a tak to pak musim ladit v Gimpu a dost casto mam uz jiny podani nez bych chtel (treba kdyz si crossnu diaky) - zkousel sem ruzny navody jak si zkalibrovat barevny podani per film ale i tak to nikdy nebylo ono (iscan, Xsane etc sou jeste o nekolik trid horsi)
Jinak mam 4490 + Vuescan, na b/w filmy krome Tmaxu se me skenuje dobre, Tmax nevim proc dela problemy, ale zvetsuje se pritom v pohode, takze tady problem nebude. Diaky davaji slusny vysledky, jen ta negativni barva je zapeklita.
S negativy jsem též zápasil - co kus, to originál podle toho, kdo u toho v labu zrovna stál. Takže profily skutečně celkem k ničemu.
co kus, to originál podle toho, kdo u toho v labu zrovna stál.Tohle při vyvolávání filmu procesem C41 nemělo být možné. Ten proces je pevně daný a neměnný. Možná ve velmi špatném labu záleží na obsluze, ale troufal bych si tvrdit, že stejný film vyjde ve většině labů většinu dní úplně stejně. Výroba pozitivů je samozřejmě úplně jiná věc.
článek sem nečet, stačí urpmi iscan a pak už si to každej nakliká, ne?
Tohle téma mě velmi zajímá, už dlouho se na něco podobnýho chystám, máme doma spousty starých negativů a Epson Perfektion 3490 Photo, bude to ale asi dost časově náročný.