Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Základní nastavení je předurčeno pro klasické dokumenty.
Je tedy třeba přepnout na skenování negativního (případně inverzního, holdujete-li tak jako velitel Eric Lassard diákům) filmu a příslušně navýšit dpi.
Zbývající nastavení ukrývá druhá záložka „Adjust“. Zde je, po vytvoření náhledu tlačítkem „Preview“, možno upravovat úroveň světlé a tmavé části políčka, treshold (neaktivní) a gamma korekci spolu s barevnou křivkou pro jednotlivé RGB složky. Nic více, nic méně, oproti standardnímu softwaru Epson Scan pro Windows je to chudoba. Na druhou stranu pro „běžného spotřebitele“, jemuž je V300 určen, to patrně výrazná překážka nebude.
Po vytvoření náhledu je možné buď oskenovat celek, nebo daleko lépe jednotlivá políčka s individuálními nastaveními v záložce „Adjust“.
Po vybrání oblasti doporučuji stisknout „Zoom“, dostanete pak detailní obraz výřezu s možností stanovit přesně hranice skenu a lépe vidět úpravy nastavení. Nastavení gamma korekce má na obraz pochopitelně podstatný vliv
Stejně tak i korekce stínů a světel, která umožňuje poladit obraz přesně mezi dvěma mezními hranicemi.


Po natavení všeho potřebného jen kliknete na „scan“, vyberete složku a počkáte na výsledek (adekvátně dlouho zvolenému rozlišení).
Srovnání detailnosti skenu v jednotlivých dpi si provedeme na typické tuctové fotce.
S ohledem na velikost filmového políčka ~36×24 mm nemá smysl se bavit o čemkoli menším než 600 dpi. I toto rozlišení poskytuje spíše „náhledovou kvalitu“. ~855×576 je pouze 0,5Mpixelová fotografie vhodná možná na web, ale i pro tento účel je lepší provést sken ve vysokém rozlišení, upravit a exportovat až poté.
Rozlišení skenu („základní“ dpi kroky):
Na tomto místě si dovolím krátké zastavení. Bez ohledu na to, v jakém rozlišení provedete sken, má na reálnou hodnotu rozlišení resp. detailnosti obrazu vliv více faktorů. Vedle nastaveného dpi je to právě optická hustota, asi nejdůležitější parametr skeneru, ale také velikost zrna filmu a kvalita použitého objektivu.
Velikost zrna je podstatná, skenujete-li například Ilford HP5 vytlačený na ISO1600 a vyvolaný poněkud ostřeji, aby vylezlo zrno/kontrast. Pak se od jisté úrovně s rostoucím rozlišením pouze zvětšuje velikost zrna, ale reálná detailnost fotografie již růst nemůže. Stejně tak pokud skenujete fotografie z levného plastového kompaktu koupeného v roce 1985 „za pár stovek“, jeho objektiveček na filmové políčko nepřenese v podstatě třeba ni 1 Mpix.
Nicméně toto protentokrát pomiňme. Dnes lze fotit analogově se špičkovými objektivy na špičkový materiál. Na internetu lze nalézt srovnání digitálu s kinofilmy levné kvality skenovanými však na bubnových skenerech ukazující sílu filmu schopného zaznamenat i desítky megapixelů. Takový Kodak Ektar 100 má emulzi prakticky prostou viditelného zrna a jeho „zachytitelná detailnost“ (omlouvám se za patvar) udávaná počtem čar na milimetr dává evivalent rozlišení přes 50 Mpix.
Ale zpátky na zem. Záměrně zvolená ukázková fotografie byla pořízena více než 30 let starou Minoltou s objektivem MC Rokkor-X 50mm/F1.7 na levný film Kodak Gold 100 vyvolaný obyčejným labem (používajícím techniku Kodak). Celkové náklady na pořízení fotek touto cestou, tj. cena filmu a vyvolání, je kolem 3,40 Kč/fotka – tolik vás stojí každé cvaknutí spouští.
Z fotografií si můžete sami udělat závěr, ale potřebujete k tomu vědět, že iscan používá pro jednotlivá rozlišení různá nastavení „maskování rozostření“, bez něj je to ale bída bídoucí. Neumožňuje to však nastavit uživatelsky, což je velká škoda. Mně osobně se to jeví tak, že reálné rozlišení skenu na V300 v iscanu je maximálně 2400 dpi; pro 3200 už jen roste velikost souboru, ale listí se nijak nezostřuje. Pokud si kvalitním algoritmem změníte velikost u fotografie s 2400 dpi na 3200/2400násobek, dostanete takřka shodný výsledek. Pro zajímavost: Rychlost skenu jednoho filmového políčka při 2400 dpi je zhruba 40 vteřin.
Z delší zkušenosti ale vím, že toto není pevné pravidlo, většinou je reálné rozlišení skeneru ještě níže, spíše u úrovně 1600 dpi. To je výhoda iscanu, umí tento „mezistupeň“ nastavit. Epson Scan pro Windows umí pouze 1200 a 2400 dpi, nic mezi tím.
Hodnotit Epson Perfection V300 Photo není snadné. Jedná se o rozporuplné zařízení, které mnohé nedostatky vyvažuje cenou. Dovolím si tedy ve stručnosti vypíchnout klady a zápory:
Klady jsou jasné, pouze se zastavím u záporů. Nízká optická hustota, ač to na vás možná z recenze tak nepůsobí, je velký zádrhel. Skeny jsou méně kontrastní a méně ostré, než by mohly být, a s malým rozsahem. Měl jsem před několika měsíci krátce k dispozici i model V500 Photo a je to skutečně nebe a dudy. Jak rozlišení, tak optická hustota je výrazně vyšší a je to na kvalitě skenů skutečně znát.
Výstupy z V300 jsou tak použitelné maximálně na webu, případně pro tisky do velikosti A5, více bych si s ním netroufl. I na ukázkových skenech můžete vidět absenci Digital ICE na prachových částečkách, kterým se za běžných domácích podmínek nikdy nelze zcela vyhnout.
To vše však kompenzuje extrémně nízká cena. Na rovinu mohu prohlásit, že V500 je o třídu lepší volba, ale jeho cena je více než dvojnásobná oproti V300. A pokud vám jde primárně o archivaci rodinného archívu foceného obyčejnými starými kompakty, pak je V300 dostatečný. Jeho koupě vyjde již při 35 filmech levněji než zadat sken nějakému labu, z něho také vyšší rozlišení nevypadne (mám ověřeno na zmiňovaném Kodaku, byť ostrost a podání barev je vizuálně lepší). Často se tak vyplatí koupit V300, oskenovat všechno, co doma máte, a opět jej prodat. V případě V500 a vyšších modelů se tento postup zaplatí až při výrazně vyšším počtu filmů v rodinném archívu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ach jo.
.
Neměl jsem sice oba skenery v ruce, ale podle toho, co jsem viděl výstupy z obojího a i na základě zkušeností se staršími skenery bych rozhodně preferoval Epson. Nevím jak je na tom Canon teď (co se týče ovladačů v linuxu), ale dříve se k tomuto systému stavěl spíše nepřátelsky, zatímco Epson se jej snaží dlouhodobě podporovat. Takže i z principu bych volil Epson a s přihlédnutím k tomu, že je na tom technicky lépe by (pro mě) nebylo co řešit.
minule sem psal ze staci urpmi iscan a pak si to kazdej naklika :) takze cenim snahu o clanek, nicmene i podprumernej linuxak snad tohle zvadne :)
.
). Nejedná se přece o pojem českého původu, ale o překlad. Ale když už to tu zmiňujete, tak jaké by podle Vás mělo být označení, vysvětlení, ... ?
. Toho, kdo se bude zajímat o koupi scanneru a bude řešit problematiku Dmax, bude asi spíše zajímat velikost Dmax (číslo), než přesné vysvětlení pojmu.
. Film má prostě svoje kouzlo. (no flame pls)
Pro mě je to však asi pouze slovíčkaření.Je to prostě problém překladu. Špatný překlad může za mnohé bludy světa (třeba za to, že Ježíšova matka byla pannou).
Významově je ale patrné, co je tím myšlenoNo mně to jasné hned nebylo..
Můžeme být rádi, že takový článek vzniklUrčitě. Chválím autora..
Z mého pohledu je to pojem, který se pomalu dostává do popředí, hlavně ve spojení s Dmax.No jsou i horší "pojmy", které se navzdory své nesprávnosti (mnohdy přímo debilitě) prosazují: třeba "optický zoom", "elektronická závěrka", "EVF zrcadlovka" a mnohé další.
Film má prostě svoje kouzlo. (no flame pls)To má. Jinak bych se teď nechystal odjet s dvěma filmovými zrcadlovkami na zádech.