Portál AbcLinuxu, 5. května 2025 16:40
Ač to na první pohled vypadalo, že pro tento týden bude tématicky “mírně sucho“, nakonec se oblačnost objevila a i trochu káplo. Vedle nejnovější demonstrace společnosti TDK, která je předzvěstí toho, čím budou HDD v této dekádě žít, se podíváme na nová APU AMD Trinity pro desktop, jedny zajímavé „konvenční“ HDD od Western Digital, novou čtečku knih od Amazonu a trochu dalších drobností…
Pokud jsem ve vás za poslední rok a půl vytvořil dojem, že v harddiskovém byznysu se pohybují vlastně už jen firmy Western Digital a Seagate, případně doprovázené prcky typu Toshiby, pak se musím omluvit. Není to samozřejmě pravda, tito výrobci mají i své subdodavatele a ač třeba Western Digital před více než 5 lety koupil firmu Komag zabývající se právě vývojem a výrobou diskových ploten, neznamená to, že na trhu nejsou jiní. Mezi takové výrobce ploten pro pevné disky patří například japonská firma Showa Denko podnikající mimo jiné v mnoha oblastech chemického průmyslu a zaměstnávající téměř 16 tisíc lidí. Jednou z jejích divizí je pak právě taková, která dělá ušlechtilé koláčky s dírkou uprostřed a vrstvičkou magnetického materiálu na obou stranách. A tím máme jeden díl skládačky.
Druhý zabezpečuje TDK, kterou můžete znát jako výrobce kvalitních DVD a CD médií (zčásti používala kupříkladu OEM produkty od Taiyo Yuden), pamětníci také jako výrobce audio a video kazet či magnetických pásků. Právě s magnetismem (magnetickými materiály) firma roku 1935 začínala a nepustilo ji to dodnes.
TDK se podařilo vyřešit všechna technologická úskalí s výrobou hlaviček pro HAMR, tedy heat assisted magnetic recording. Princip této metody záznamu na diskové plotny spočívá v lokálním zahřátí nad Currieovu teplotu (nad níž feromagnetický materiál ztrácí svoje magnetické vlastnosti) a následném zápisu dat. Vedle magnetické části tak disková hlavička musí nést i něco, čím velmi lokálně a velmi rychle zahřeje dané místo plotny, aby následně mohl proběhnout zápis dat. To něco se v případě TDK jmenuje (jaké překvapení) laser.
Lze předpokládat, že na tuto technologii musí být upraveny i samotné diskové plotny, tedy kromě vyšší hustoty (menšího magnetického pojiva a částeček) zejména co do schopnosti snášet tyto mnohočetné prudce-ohřívací cykly. Takové plotny na výstavě CEATEC 2012 v Japonsku, kde TDK tuto svoji technologii hlavičce předvedla, poskytla pro demonstraci Showa Denko. TDK ale hodlá také v blízké budoucnosti předvést HAMR hlavičky i na stávající harddiskové technologii, ve spolupráci s blíže nespecifikovaným výrobcem HDD.
HAMR (dle označení, které před pěti lety ve svém věštění budoucnosti použila Seagate), případně TAMR (označení Fujitsu: thermal assisted magnetic recording) je víceméně dalším evolučním krokem za magnetooptickými disky let osmdesátých, či pozdějším systémem Sony MiniDisc. Jsou do něj vkládány naděje budoucího vývoje harddiskového segmentu, kterému dochází na stávajících technologiích dech. TDK předvedla hustotu 1,5 terabitu na palec čtvereční, což povede v blízké budoucnosti (sériová výroba je plánována na rok 2014) ke 2TB plotnám – a těch umí Hitachi (a nyní již i WD – o tom za chvíli) nacpat do 3,5palcového HDD pět – v budoucnu s heliem dokonce sedm, což si dovolme optimisticky zaokrouhlit na 15TB kapacitu 3,5palcového disku.
Od uvedení AMD Fusion APU rodiny „Llano“ jsme si pěkně počkali na nástupce. AMD „Trinity“ je zde a stjeně jako hi-endové desktopové procesory AMD přechází od architektury K10.5 (Phenomy II) k „Piledriveru“ (nástupce „Bulldozeru“). Takže od desktopového Trinity můžeme co do CPU části očekávat podobný vývoj: s bídou srovnatelný výkon při značně vyšších taktech a podobné spotřebě.
Podle prvních testů potvrzuje desktopová „Trinity“ předpoklady: výkon je o něco nad „Llano“, je přibližně srovnatelný s konkurenčními procesory Intel Core stejné cenové kategorie v multi-threadu, v single ale zaostává i přes značně vyšší takt (známá vlastnost „Bulldozeru“ a očekávaná u „Piledriveru“). GPU část je ale oproti konkurenci znatelně lepší, 384jádrová grafika rodiny HD 7000 využívá architekturu VLIW-4, která odpovídá Radeonům HD 6900. Ač tedy počet stream procesorů oproti „Llano“ poklesl, i díky vyšší frekvenci je výkon vyšší.
„Trinity“ nemám nejmenší chuť dlouze rozebírat, vlastně jde jen o mírnou evoluci v mezích zákona. Podporovaný takt DDR3 pamětí je stále 1866, nad tuto hodnotu nemá valný smysl jít (OC režim, u „Llano“ spíše nestabilní, než použitelný). I hodnoty TDP jsou u odpovídajících modelů zachovány, maximem je 100 W pro celý čip.
Nejvyšší model A10-5800K se v českých e-shopech pohybuje kolem 2 900 Kč. Pro běžné domácí PC to bude velmi dobrá investice, tedy pokud počítáte, že v Linuxu budete zpočátku zápasit s nedostupností slušných či alespoň použitelných ovladačů. V opačném případě se vyplatí spíše zainvestovat do Intelu, případně doplněného o nějakou low-endovou GeForce (to kvůli VDPAU a výkonnějšímu 3D než jaké nabízí grafiky od Intelu)
A přišel k nim poměrně jednoduše. Podle všeho totiž nové Caviary RE4 s kapacitou 4 TB nejsou ničím jiným než přeznačenými disky od Hitachi, které ve svých útrobách nesou pět diskových ploten. Byla to totiž právě Hitachi, která uvedla první 4TB disky se 7200 otáčkami, jaké mají tyto Westerny. Takže bych si dovolil drze předpokládat, že tyto RE4 jsou jen převlečené (a možná mírně firmwarově upravené) disky Hitachi Ultrastar.
V našich končinách si na model WD4000FYYZ připravte zhruba 10 000 Kč+, to je obligátní daň za to nejlepší na trhu. 4TB Ultrastar, pokud jej v e-shopu vůbec někde ještě objevíte, nebyl nijak levnější. Vedle SATA varianty s 64 MB cache uvedl Western Digital i SAS verzi WD4001FYYG s 32 MB cache – její cena je víceméně stejná.
Nejnovější generace čtečky elektronických knih od Amazonu přináší zbrusu novou technologii displeje s 212 ppi, 16 odstíny šedi a o 25 % vyšším kontrastem, podsvícením shora a některými softwarovými vylepšeními.
Paperwhite a Paperwhite 3G (první pouze s Wi-Fi, druhý i s 3G) se začíná prodávat za 120, resp. 180 dolarů (to s reklamou, bez reklamy je to o 20 dolarů více). Součástí je aktualizovaný OS obohacený například o „Time to Read“ – jednoduchou funkci odhadující, kolik času vám zbývá do přečtení zbytku knihy.
Čtečka má rozměry 169×117×9,1 mm (displej je 6palcový), váží 222 g, obsahuje 2 GB interní paměti (1,25 GB pro uživatelská data) a podporuje tyto formáty: Kindle Format 8 (AZW3), Kindle (AZW), TXT, PDF, unprotected MOBI, PRC natively. Následující díky možnosti konverze: HTML, DOC, DOCX, JPEG, GIF, PNG, BMP.
tedy pokud počítáte, že v Linuxu budete zpočátku zápasit s nedostupností slušných či alespoň použitelných ovladačů.
Podpora trinity je v driveru od verze 6.14.4, která vyšla v březnu.
Zato se v necelé půlce příštího roku (konec života 8.04 Server) bude řešit Unity 3D.
Vždyť je to v tomto případě úplně to stejné. Kdo bude chtít zůstat na nepodporovaném systému, nechá si třeba Ubuntu 8.04 nebo Windows XP. Kdo bude chtít novější systém za cenu zpomalení, nainstaluje si nové Ubuntu s light DM nebo Windows s vypnutým Aero. Kdo bude chtít nový systém se superultra desktopovými efekty, použije Ubuntu 3D / Gnome 4 / KDE 5 nebo Windows s Aero.
Ona ta, ehm, "optimalizace" na rychlejší HW jde vidět všude - i novější 3.x kernely jedou znatelně pomaleji na Pentiu 3, než 2.4.x kernely. Současný kernel vlastně ani nenastartuje s <16MB RAM (nebo tak nějak).
To není pádný argument - na windowsu si zase nainstalujete komunitní .NET a C++ runtime, aby šel spustit "win7" Firefox/Chrome/Opera (pokud už nebudou verze pro XP). To samé antivir.
Starý kernel zůstane na Ubuntu i na XP úplně stejně, náchylný na exploity stejným způsobem. Na Ubuntu by asi byla kompilace vlastního kernelu jednodušší, než port win7 kernelu do XP (pokud by to vůbec šlo), ale to už se ze starého Ubuntu stává prakticky nové, s novými programy a novým kernelem.
Nicméně musím uznat pointu tu, že zatímco existují "aktivně" podporované GNU/Linux distribuce pro staré počítače, tak ve světě Windows nic do takových rozměrů nejde. Jsou "lightweight" modifikace win7, sám microsoft vydal kdysi odlehčenou verzi XP - WinFLP ("for legacy PCs"), ale nic z toho už dneska nemá (nebo v dohledné době nebude mít) podporu fixování kritických bezpečnostích chyb, zatímco takový Puppy Linux má svůj konec v nedohlednu.
Takže ano, unixy mají tendence držet se na starším HW déle, bez vynucování poslední generace HW, ale rozhodně obecně neplatí "vydrží věčně" nebo "vydrží, dokud neselže HW", pokud bereme v úvahu updaty.
Sám jedu na Fluxboxu @ Sandy Bridge. Ten samý Fluxbox jsem používal na P4, dříve Blackbox. Za tu dobu se dokonce zrychlil, několikanásobně. Do desktopu ale patří třeba i web browser a o tom se totéž říci nedá.
Mohli bychom se tu dlouze hádat, co má a nemá smysl. Stejně jako se dá ještě dneska rozumně pracovat na P4 na GNU/Linuxu, tak se dá rozchodit na tom stejném HW i Windows 7, relativně použitelně (bez Aero, ...). Hodně záleží na tom, co člověk dělá - 3D grafikovi nebude daný HW stačit, ať už to na jakémkoli systému. Místo 50 stránkového flamewaru o Windows vs Linux navrhuji přejít ke kritice smartphonů a jejich pomalosti i na 1GHz dualcore procesorech .
Kdo bude chtít novější systém za cenu zpomaleníA kdo bude chtít nový systém bez zpomalení na 10 let starém počítači, nainstaluje si moderní distribuci a nějaký rozumný WM.
Ona ta, ehm, "optimalizace" na rychlejší HW jde vidět všude - i novější 3.x kernely jedou znatelně pomaleji na Pentiu 3, než 2.4.x kernely.To se mi nějak nezdá, v čem přesně by mělo to zpomalení spočívat a čím by mělo být způsobeno? Není to jen tím, že je distribuční kernel optimalizován při kompilaci pro nějakou jinou třídu procesorů, ale když si přeložíš něco speciálně pro to P3, půjde to furt stejně dobře? To, že moderní Linux nejde pořádně provozovat na stroji s méně než 16 MiB RAM, vím, nicméně teď se snad bavíme o starších desktopech, tedy tak to P3 a třeba 512 MiB RAM a tam je velikost kernelu v paměti zanedbatelná. Problémem je teda dost browser, když si alokuje sám třeba 300MB i víc…
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.